Princ jetitul označující mužské potomkycísaře,krále,velkovévody,vévody,knížete alantkraběte. V některých případech se mohlo označení „princ“ vztahovat i na synyhraběte,[1][2] a to za předpokladu, že se jednalo o rod samostatně vládnoucí na určitém území. Pro ženu stejného stupně jako princ se užívá tituluprincezna.
Titul „princ/princezna“ se tedy vztahuje na potomkypanovnického rodu, a to tak, že princem či princeznou jsou nejen děti panovníka nebo panovnice, ale i jeho/její bratři a jejich děti, v moderním pojetí pak i jeho/její sestry a jejich děti.[3] V důsledku početnosti potomků panovnických rodů bylo zapotřebí zvýraznit postavení následníka úřadujícíhopanovníka, proto bylo zavedeno označeníkorunní princ.
Označení „princ/princezna“ mnohdy symbolizuje ztělesnění mladého a morálního jednání.[4]
Titul „princ/princezna“ byl nebo doposud je v některých zemích používán jen jako neformální označení členů panovnických rodin. VeFrancii se pod tímto označením rozuměli členové královské rodiny, kteří však měli své vlastní, specifické tituly. Tedy nikoliv princ, ale například „dauphin“ – následník trůnu, „le duc d’Anjou“ (vévoda z Anjou), „le comte d’Artois“ (hrabě z Artois) apod. VeŠpanělsku princům a princeznám královské krve náleží označení, které se do češtiny překládá jako „infant/infantka“, anásledník trůnu má titulkníže/kněžna z Asturie.
V habsburském soustátí, jehož součástí byly i české země, náležel synůmřímského, resp.rakouského císaře titul „Erzherzog“, který je do češtiny překládán buď jakoarcikníže (do roku1804), neboarcivévoda (od vznikuRakouského císařství). Titul „princ/princezna“ náležel v 19. století potomkůmmediatizovaných knížecích rodů a těch, kterým se mediatizace vyhnula (Lichtenštejnsko). Nově udělené knížecí tituly pak byly spojovány převážně s hlavou rodu a jejich potomci měli titul „hrabě/hraběnka“. Titul „princ/princezna“ tak náležel potomkům a členům vybraných knížecích rodin a v rakouské hierarchii zastával postavení výše než hrabě a níž než kníže.
Britský šlechtický systém je od středoevropského značně odlišný.[zdroj?] Oficiální titul „princ/princezna“ se dá do češtiny přeložit jako „kníže/kněžna“. Pojí se vždy (alespoň formálně) s jistým územím. Příkladem může být kníže z Walesu („The Prince of Wales“), který je vyhrazen následníkům trůnu. Fakticky vzato je tedy titul princ Charles nutno překládat jakokníže Charles (resp.Karel). Nejstarší dcera královnyAlžběty II., Anna, užívá titul „královská princezna“ („The Princess Royal“), který bývá udělován nejstarším dcerám britského panovníka.
Korunní princ či princezna je zpravidla neformální titul, označujícího následníka či následnici trůnu bez ohledu na jeho oficiální titul. Korunním princem tak bylrakouskýarcivévodaRudolf (synFrantiška Josefa I.), stejně jako současný britský princ William, ačkoli jeho anglický titulPrince je ve skutečnostiknížeWilliam, Prince of Wales).
↑Jednalo se děti hraběteArnošta z Lippe-Biesterfeldu (1842-1904),regentaLippského knížectví. Po smrti vládnoucího lippského knížeteAlexandra (1831-1905) se stal vládnoucím knížetem Ernestův synLeopold, který své sourozence povýšil na knížecí prince a princezny, ač byli tito dětmi pouhého hraběte, který v té době byl navíc již po smrti. Princové mohli navíc být dětmi hraběte i tam, kde hrabě byl sám královským princem. Například mladší bratřiLudvíka XVI. bylihrabětem z Provence ahrabětem z Artois.
↑Gothaischer Hofkalender; genealogisches Taschenbuch der fürstlichen Häuser. 1. vyd. Gotha: Justus Perthes, 1917. 1196 s. S. 43. (německy) Psáno švabachem.
