Pravěk jetradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vznikupísma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulostZemě čiVesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století varcheologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy,předhistorii čiprehistorii.[1] Badatel o prehistorii se nazýváprehistorik.[2]
Pravěk zahrnuje období vzniku avývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhranítřetihor ačtvrtohor) do vzniku „vysokých kultur“ a zavedení písma. K tomu došlo např. naBlízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v ranémstředověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávnýchkultur.
Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.
Podle materiálů, z nichž si lidé vyrábělinástroje, se pravěk (na základěThomsenovytřídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):
Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
Starší doba kamenná,paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
↑Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové vEgyptě, vMezopotámii, vIndii a vČíně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.
Podrobnější informace naleznete v článcích Paleolit aMezolit.
Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdyHomo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.[3][4]
V paleolitu žilo několik zástupců roduHomo, včetnědenisovanů aneandrtálců.[5] Prvnílidé dnešního typu se objevili v Evropě v mladém paleolitu před asi 40 tisíci lety. Během krátké doby nahradili neandertálce, kteří žili na území Evropy stovky tisíc let.[6] Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené zkamene. Některé byly využívány k drceníulit nebolebek zvířat či k mletíobilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jakohrotkopí nebošípu. Některékamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a mělysymetrickýtvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené zedřeva akostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninovéfilamenty[nepřesný odkaz], ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělatoheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také kvaření a k ochraně před dravou zvěří.
Vneolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny vespolečnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví adomestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu. Nositelékultury s lineární keramikou byli vůbec prvními zemědělci na území dnešníchČech a Moravy.
Moderní genetické výzkumy zjistily, že většina současných Evropanů jsou potomci několika pravěkých migračních vln.[7][8] Na jejich původu se podílelimezolitičtí lovci a sběrači pocházející z kromaňonské populace, která obývala Evropu během poslednídoby ledové,[9] dále neolitičtí zemědělci, kteří se do Evropy začali stěhovat před 9000 lety z Anatolie běhemneolitické revoluce v zemědělství, a nakonec pastevcijámové kultury,[10] kteří se stěhovali zpontsko-kaspické stepi ve východní Evropě v souvislosti sindoevropskými migracemi před 5000 lety.[11]
↑Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic [online]. Indiana.edu, 2009-04-18.Dostupné online.
↑Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese [online]. Scotese.com, 2009-04-18.Dostupné online.
↑ Na Zemi žilo původně 9 lidských druhů. Staly se samy sobě predátory a vrahy.Dotyk [online]. 3. února 2022.Dostupné online.
↑ Mezi lidmi a neandertálci zuřila po 100 tisíc let partyzánská válka, naznačují nové důkazy.Novinky.cz [online]. 9. listopadu 2020.Dostupné online.
↑ Genetická stopa pravěkých lovců z Dolních Věstonic vymizela, jiným populacím z této doby se dařilo.Česká televize [online]. 1. března 2023.Dostupné online.
↑ Překvapivý objev českých archeologů. Výzkum odhalil dosud neznámé migrační vlny v pravěku.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 26. srpna 2021.Dostupné online.
↑ Bioarcheolog: Náš genom je z třetiny lovců mamutů, Češi přišli z Polska.iDNES.cz [online]. 10. srpna 2020.Dostupné online.
↑GIBBONS, Ann. Thousands of horsemen may have swept into Bronze Age Europe, transforming the local population.Science. 21. února 2017.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
