| Praha 9 | |
|---|---|
 Radnice Prahy 9 ve Vysočanech | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Správní obvod | Praha 9 |
| Obvod | Praha 9 |
| Statutární město | Praha |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′38″ s. š.,14°30′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 55 602 (2011)[1] |
| Rozloha | 13,86 km² |
| PSČ | 190 00 |
| Počet domů | 2 778 (2021)[2] |
| Početčástí obce | 1 + 6 dílů |
| Početk. ú. | 1 + 6 částí k. ú. |
| PočetZSJ | 39 |
| Kontakt | |
| Adresa úřaduMČ | Úřad MČ Praha 9 Sokolovská 14/324 Praha 9, Vysočany 180 49 Praha 8 posta@p9.mepnet.cz |
| Starosta | Tomáš Portlík (ODS) |
| Oficiální web:www | |
 | |
  Praha 9 | |
| Další údaje | |
| KódMČ | 500216 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Praha 9 označuje jednotku několika způsobů členěníhlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.
Městská část Praha 9 je jednotkamístní samosprávy územně členěnéhostatutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Prahu 9 v tomto rozsahu tvoří celékatastrální územíProsek a části katastrálních územíVysočany,Hrdlořezy,Střížkov,Hloubětín,Libeň aMalešice.
Správní obvod Praha 9 je území, na kterém vykonává městská část Praha 9 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti.
Obvod Praha 9 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např.Obvodní soud pro Prahu 9). Městský obvod Praha 9 tvoří městské části Praha 9,Praha 18 (k. ú.Letňany),Praha 14 (k. ú.Kyje),Praha 19 (k. ú.Kbely),Praha 20 (k. ú.Horní Počernice),Praha 21 (k. ú.Újezd nad Lesy),Praha-Běchovice,Praha-Čakovice,Praha-Dolní Počernice,Praha-Klánovice,Praha-Koloděje,Praha-Satalice aPraha-Vinoř. Obvod se spádovým centrem veVysočanech poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v prakticky shodném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od1. července1960 jako jeden z 10 městských obvodů, výrazně byl rozšířen v rámci zvětšování Prahy v letech 1968 a 1974. Od roku1990 byl předefinován výčtem městských částí, ale hranice území se přitom podstatně nezměnily.
Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravujezákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon aobecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Patří k ní převážná částVysočan (kromě Balkánu), menší částLibně (východně odtrati 070),Prosek, větší částStřížkova, téměř celéHrdlořezy, menší částHloubětína (západně od Průmyslové a Kbelské ulice) a nepatrná částMalešic.
Sousedí s městskými částmiPraha 10,Praha 3,Praha 8,Praha 18 (Letňany),Praha 19 (Kbely) aPraha 14 (Kyje).
| Koalice (21) | Opozice (12) | ||||
|
|
|
|
|
|
Městská část Praha 9 vykonává rozšířenou působnost státní správy pro své vlastní území a je tak již od svého vzniku jedním ze správních obvodů, jejichž počet se1. července2001 ustálil na 22.
Poprvé existoval obvod Praha 9 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období1. dubna1949 –30. června1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej částVysočan, částLibně,Prosek,Hloubětín aHrdlořezy.
Základem obvodu Praha 9 byl dosavadní obvodPraha IX – Vysočany, který byl zaveden k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. a zahrnoval celé čtvrti Vysočany, Prosek a Hloubětín. Hrdlořezy byly k obvodu připojeny z dosavadního obvoduPraha XI -Žižkov, do jeho nástupnického obvoduPraha 11 byla zároveň převedena část Vysočan (okolí Balkánu). Z obvoduPraha VIII -Libeň se do Prahy 9 dostala část Libně (na východ od obloukuturnovsko-kralupsko-pražské dráhy).
Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 9, který se v podstatě nelišil od dosavadního obvodu Praha 9.
K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojený městysČakovice a obceKbely,Kyje,Letňany,Miškovice,Třeboradice. V roce 1970 přibylyHostavice (některé zdroje uvádějí připojení už v roce 1968 společně s Kyjemi). V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyly do Prahy 9Běchovice,Klánovice,Koloděje,Dolní Počernice, městoHorní Počernice,Satalice,Újezd nad Lesy aVinoř.
V současné době obvod zahrnuje obvod Praha 9 městské části Praha 9,Praha 18 (Letňany),Praha-Čakovice,Praha 19 (Kbely),Praha-Vinoř,Praha-Satalice,Praha 14 (Kyje),Praha-Dolní Počernice,Praha 20 (Horní Počernice),Praha 21 (Újezd nad Lesy),Praha-Klánovice,Praha-Běchovice aPraha-Koloděje.
Sousedí s městskými obvodyPraha 8,Praha 3,Praha 10 a s obcemiHovorčovice,Veleň,Přezletice,Podolanka,Jenštejn,Radonice,Zeleneč,Šestajovice,Jirny,Úvaly,Květnice aSibřina.
Od roku 1990 není obvod Praha 9 jednotkou územní samosprávy ani obecné státní správy, ale je značen na tabulích územní orientace a jsou podle něj nadále organizovány například justice, finanční úřady nebo pošta. Na území obvodu Praha 9 se nachází 6 z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002: tyto působnosti vykonávají pro své území a případně i pro přidělené ostatní městské části úřady těch městských částí, jejichž název obsahuje číslo obvodu.
Obrázky, zvuky či videa k tématuPraha 9 na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Období | Obvody hlavního městaPrahy (přibližné schéma návaznosti) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| historické | I. | III. | IV. | V. | II. | VI. | XII. | VII. | VIII. | X. | IX. | XI | XII. | XX. | XIII. | XIV. | XV. | XVI. | XVII. | XVIII. | XIX. | |||||||||||||
| 1949–1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 3 | 9 | 11 | 12 | 10 | 13 | 14 | 15 | 16 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||
| od 1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 3 | 10 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||||||
| od 2002 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 14 | 18 | 19 | 20 | 21 | 3 | 10 | 15 | 22 | 11 | 4 | 12 | 5 | 13 | 16 | 17 | 6 | ||||||||||||
