Praha 8 | |
---|---|
![]() Libeňský zámek | |
![]() ![]() | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městská část |
Správní obvod | Praha 8 |
Obvod | Praha 8 |
Statutární město | Praha |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°6′28″ s. š.,14°28′17″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 104 921 (2021)[1] |
Rozloha | 21,82 km² |
PSČ | 180 00 |
Počet domů | 6 374 (2021)[1] |
Početčástí obce | 4 + 5 dílů |
Početk. ú. | 4 + 5 částí k. ú. |
PočetZSJ | 58 |
Kontakt | |
Adresa úřaduMČ | Úřad MČ Praha 8 Zenklova 1/35 Praha 8, Libeň 180 48 Praha 8 posta@praha8.cz |
Starosta | Ondřej Gros (ODS) |
Oficiální web:www | |
![]() | |
![]() ![]() Praha 8 | |
Další údaje | |
Ocenění | Fairtradové město |
KódMČ | 500208 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Praha 8 je označení pro jednu změstských částí Prahy, ale také pro jeden zpražských obvodů čisprávních obvodů. Praha 8 jak svou plochou, tak i charakterem různorodá. Jižní část – Karlín a Libeň – se bezprostředně dotýká centra města, Dolní Chabry a Březiněves jsou pak městské části na severních hranicích města. Charakter obvodu je dán i tím, že vznikal jako část Prahy postupně.
Nejstarší součástí města je katastrální územíLibně, ta byla kPraze připojena již 12. září roku 1901. Nejstarší pražské předměstíKarlín se stal součástí Velké Prahy spolu sBohnicemi,Trojou aKobylisy roku 1922. Od roku 1960 jsou součástí obvoduČimice, od roku 1968 pakĎáblice aDolní Chabry a konečně od roku 1974Březiněves.
Hranice obvodu Prahy 8 byly stanoveny v roce 1960, v roce 1990 byla v části obvodu vytvořena samosprávná městská část Praha 8.
Praha 8 označuje jednotku několika způsobů členěníhlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.
Římské číslo VIII. označovaloLibeň jako osmou částKrálovského hlavního města Prahy už po jejím připojení 12. září 1901.
Poté, co k 1. lednu 1922 byla vytvořenaVelká Praha, zavedlo k 17. lednu 1923 vládní nařízení č. 7/1923 Sb. její členění do 19 číslovaných obvodů (fakticky 13 volebních, od roku 1947 i státosprávních obvodů), přičemž do VIII. obvodu byly k Libni z nových částí připojeny ještěStřížkov,Kobylisy,Troja aBohnice.
Poprvé existoval obvod Praha 8 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období 1. dubna 1949 – 30. června 1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej větší částLibně, malá částKarlína (Rustonka), částTroji,Kobylisy,Střížkov aBohnice.
V rámci správní reformy v roce 1949 byla dolní část Troji přeřazena do obvoduPraha 7, části Libně do obvoduPraha 7 aPraha 9, naopak z dosavadního obvoduPraha X –Karlín přeměňovaného na obvodPraha 3 byla do Prahy 8 přeřazena část Karlína (okolí Rustonky).
Od 11. dubna 1960zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 8. Ten vznikl v podstatě sloučením dosavadních obvodů Praha 8 (viz výše) aPraha 3 (Karlín a malá část Nového Města, pozůstatek někdejšího obvoduX.). Zahrnul takBohnice,Čimice,Karlín,Kobylisy,Nové Město (malou část mezi Karlínem a Žižkovem),Střížkov, většinuLibně a horní částTroji.
11. července 1960 přibyla do obvodu nově připojená osadaČimice, současně došlo i k úpravě hranic s některými sousedícími mimopražskými obcemi (Dolní Chabry,Ďáblice). K 1. lednu 1968 se obvod rozšířil o nově připojené obceĎáblice aDolní Chabry. V rámci rozšiřování Prahy zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. od 1. července 1974 přibyla do Prahy 8Březiněves. Části připojené od roku 1968 si zachovaly vlastní úřady a samosprávu. Obvod tak od roku 1990 zahrnuje 4 městské části: Praha 8,Ďáblice,Dolní Chabry aBřeziněves.
Praha se člení na celkem 57 městských částí, ty poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravujezákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, aStatut hlavního města Prahy (obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy). Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Území městské části Praha 8 zahrnuje celá katastrální území:Bohnice,Kobylisy,Čimice aKarlín a části katastrálních územíLibeň (hlavní část),Troja (horní část),Střížkov,Nové Město (malá část v oblastiÚAN Florenc) aŽižkov (neobydlené území – část kolejištěNového spojení nadSluncovou).
Úřad městské části má sídlo vLibeňském zámečku a v tzv.Bílém domě, kde zasedá i zastupitelstvo Prahy 8.
V květnu 1945 byl ustanoven revoluční národní výbor, do jehož čela byl jmenován Emanuel Famíra. V letech 1945 až 1949 pak spravovala Prahu 8 ve spolupráci s Magistrátem hlavního města PrahyObvodní rada pro Prahu 8. Na půdě obvodní rady se střetaly různé přístupy a zájmy zastoupených politických stran: komunistické, národně socialistické, sociální demokratické a lidové, z nichž nejsebevědoměji si počínali komunisté, které v prvních poválečných volbách v květnu 1946 získali na obvodě 45% všech hlasů. V čele rady byl Antonín Trousil. V roce 1949 pak převzal správu čtvrtiObvodní národní výbor.
č. | Portrét | Jméno | Strana | Začátek a konec v úřadu | Poznámka | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | ![]() | Antonín Trousil | KSČ | 1949 | 1953 | ||
2. | ![]() | Josef Dohnal | KSČ | 1953 | 1960 | ||
3. | ![]() | Jaroslav Petrám | KSČ | 1960 | 1976 | ||
4. | ![]() | Dr. Jaroslav Boroš | KSČ | 1976 | 1988 | ||
5. | ![]() | Dr. Stanislav Fiala | KSČ | 1988 | prosinec 1989 | ||
6. | ![]() | MUDr. Jiří Havel | prosinec 1989 | duben 1990 |
č. | Portrét | Jméno | Strana | Začátek a konec v úřadu | Poznámka | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | ![]() | Jaroslav Bumbálek | OF | duben 1990 | 1991(rezignoval) | ||
2. | ![]() | Vladimír Novák | ODS | 1991 | 1994 | ||
3. | ![]() | Mgr. Václav Vomáčka | ODS | 1994 | 1998 | Rada Václava Vomáčky | |
4. | ![]() | JUDr. Václav Musílek | ODS | 1998 | 29. 11. 2000 | Rada Václava Musílka | |
5. | ![]() | Josef Nosek | ODS | 29. 11. 2000 | 23. 2. 2011 | 1. Rada Josefa Noska (2000–2002) 2. Rada Josefa Noska (2002–2006)3. Rada Josefa Noska (2006–2010)4. Rada Josefa Noska (2010–2011) | |
6. | ![]() | Ing. Jiří Janků | ODS | 23. 2. 2011 | 26. 11. 2014 | Rada Jiřího Janků | |
7. | ![]() | Roman Petrus | ČSSD | 26. 11. 2014 | 14. 11. 2018 | Rada Romana Petruse | |
8. | ![]() | Ondřej Gros | ODS | 14. 11. 2018 | dosud | 1. Rada Ondřeje Grose (2018–2022) 2. Rada Ondřeje Grose (2022–2026) |
Starostou MČ Praha 8 jeOndřej Gros z ODS. Koalici po komunálních volbách v září 2022 vytvořili zástupciODS,ANO,TOP 09,STAN aPatrioti pro Prahu 8.[2]
Koalice (27) | Opozice (18) | |||||
|
|
Na území Prahy 8 se nachází 10chráněných území na celkem 35 hektarech.
Některé tyto cenné přírodní lokality jsou ohrožené plánovanou výstavbou severozápadní částisilničního okruhu okolo Prahy (varianta J). Alternativní trasa se Praze 8 zdaleka vyhýbá.
Na území Prahy 8 se momentálně[kdy?] nacházejí obchodní centra Krakov a Odra v Bohnicích a řada menších obchodních domů vLádví, Kobylisích, naPalmovce a v Karlíně.
Na území Prahy 8 se nachází více než 10 zahrádkářských kolonií: Koráb, Pod Plynojemem,Libeňský ostrov,Kotlaska,Kuchyňka, Labuťka,Košinka (u Thomayerových sadů),Troja (podél ulice Nad Trojou), Okrouhlík (podél ulice Na Okrouhlíku),Drahaňské údolí, U Drahaně (Bohnice), nebo Střížkov (podél ulice Střížkovská).
Znak vychází z původního znaku města Libně, který byl používán v období od povýšení Libně na město do jejího připojení k hlavnímu městu Praze. Znakem městské části je polcený štít. V pravém (heraldicky levém) červeném poli je hradební zeď s otevřenou bránou, z níž vyniká obrněná paže držící meč. Levé (heraldicky pravé) pole je svisle rozděleno. V levé červené a zlatě orámované části je uvnitř korunovaná iniciála „K“, která odkazuje na císařovnuKarolinu Augustu, manželku rakouského císařeFrantiška I, za jehož panování Karlín jako první pražské předměstí v roce 1817 vznikl. Zbývající část je horizontálně rozdělena do čtyř pruhů modré, stříbrné, červené a opět modré barvy. Červená a bílá představují barvy českého znaku, dva modré pruhy by měly znamenat Vltavu aRokytku, které městskou částí protékají. Na štít je postavena hradební koruna, která odlišuje znaky měst od znaků šlechtických rodů.
V roce2014 byla v rámci Prahy 8 snaha o vymýceníhazardu, což se týkalo zákazu heren a dalších provozoven. K tomuto kroku mělo vést referendum vyhlášené na území městské části na datum 12. 4. 2014. Kompletní znění otázky bylo:
„Souhlasíte, aby městská část Praha 8, z důvodu zlepšení míry ochrany veřejného pořádku, učinila veškeré právní kroky vedoucí k zákazu provozováníloterií a sázkových her, zejména výherních hracích přístrojů a interaktivních videoloterijních terminálů a jiných obdobných přístrojů uvedených v ust. § 2 písm. e), g), i), j), l), m) a n) a ust. § 50, odst. 3, zákona České národní rady č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a to na celém jejím území?“[3]
O uspořádání referenda rozhodli zastupitelé na zasedání 19. února,[4] Referendum se uskutečnilo 12. dubna 2014. Cena i zvolený termín byly předmětem kritiky opozičních zastupitelů i občanů. S myšlenkou referenda se sice ztotožňovali, nicméně na jeho uspořádání podle nich nebyl dostatek času a ani k němu nepřijde dostatečné množství obyvatel městské části.[5] Aby byl výsledek referenda platný, musel splnit především podmínku účasti. Tou je, že bude hlasovat minimálně 35 % voličů z městské části, což nebylo splněno. Oprávněných osob zapsaných k hlasování bylo 79 312, hlasovací lístky a obálky byly vydány 10 950 z nich. Celkový počet odpovědi ANO (pro zákaz hazardu) byl 10 483, pro NE 295 a 34 lidí se zdrželo hlasování. Dalších 138 hlasů bylo v konečném součtu neplatných. Z lidí, kteří přišli do volebních místností, se tak proti hazardu vyslovilo přes 95 % voličů. Uvedená čísla však celkově znamenala volební účast 13,81 %, což znemožnilo platnost referenda kvůli nepokoření minimální hranice 35 %.[6] Aby se dosáhlo úřední platnosti, muselo by vyjádřit svůj názor minimálně 27 760 občanů městské části Praha 8
Období | Obvody hlavního městaPrahy (přibližné schéma návaznosti) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
historické | I. | III. | IV. | V. | II. | VI. | XII. | VII. | VIII. | X. | IX. | XI | XII. | XX. | XIII. | XIV. | XV. | XVI. | XVII. | XVIII. | XIX. | |||||||||||||
1949–1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 3 | 9 | 11 | 12 | 10 | 13 | 14 | 15 | 16 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||
od 1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 3 | 10 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||||||
od 2002 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 14 | 18 | 19 | 20 | 21 | 3 | 10 | 15 | 22 | 11 | 4 | 12 | 5 | 13 | 16 | 17 | 6 |