| Praha 7 | |
|---|---|
 Budova bývalé Státní plánovací komise na nábřeží Kapitána Jaroše v Bubnech, dnes sídlo finančních úřadů pro Prahu 6 a 7 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městská část |
| Správní obvod | Praha 7 |
| Obvod | Praha 7 |
| Statutární město | Praha |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′2″ s. š.,14°26′8″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 44 442 (2021)[1] |
| Rozloha | 7,14 km² |
| PSČ | 170 00 |
| Počet domů | 1 536 (2021)[1] |
| Početčástí obce | 0 + 3 díly |
| Početk. ú. | 0 + 3 části k. ú. |
| PočetZSJ | 20 |
| Kontakt | |
| Adresa úřaduMČ | Úřad městské části Praha 7 U Průhonu 1338/38 Praha 7, Holešovice 170 00 Praha 7 podatelna@praha7.cz |
| Starosta | Mgr.Jan Čižinský (Praha sobě) |
| Oficiální web | www |
 | |
  Praha 7 | |
| Další údaje | |
| KódMČ | 500186 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Praha 7 označuje jednotku několika způsobů členěníhlavního města Prahy, které mají pokaždé jiné územní vymezení.
Městská část Praha 7 je jednotkamístní samosprávy územně členěnéhostatutárního města Prahy, která je spravována voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Prahu 7 v tomto rozsahu tvoří části katastrálních územíHolešovice,Bubeneč aLibeň.
Správní obvod Praha 7 je území, na kterém vykonává městská část Praha 7 (jednotka územní samosprávy) určitý rozsah státní správy v přenesené působnosti. Územně spadají do této kompetence úřadu městské části Praha 7 i městská část (a zároveň katastrální území)Praha-Troja.
Obvod Praha 7 je jednotka územního členění státu na podobné úrovni jako okres. Funguje na ní řada článků řízení z jiných než administrativně správních oblastí (např.Obvodní soud pro Prahu 7). Městský obvod Praha 7 tvoří městské části Praha 7 aPraha-Troja. Obvod se spádovým centrem vHolešovicích poprvé existoval v letech 1949–1960 jako jeden z 16 městských obvodů, podruhé byl v podobném vymezení ustaven zákonem o územním členění státu s účinností od1. července1960 jako jeden z 10 městských obvodů. Od roku1990 byl předefinován výčtem městských částí, ale hranice území se oproti obvodu z roku 1960 podstatně nezměnily.
Praha se člení na celkem 57 městských částí. Městské části poprvé stanovil s účinností od 24. listopadu 1990 dnes již zrušený zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. Postavení a působnost městských částí v současné době upravujezákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, zvláštní zákon aobecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy. Městská část je samostatný celek spravovaný voleným zastupitelstvem, radou a úřadem městské části. Stejně jako hlavní město Praha i každá městská část sama hospodaří s vlastním rozpočtem, který je sestavován individuálně dle potřeb dané městské části.
Zahrnuje téměř celékatastrální územíHolešovice, asi polovinukatastrálního územíBubenče a malou část katastrálního územíLibně. Do31. prosince1991 patřila k Praze 7 také jihozápadní (dolní) část katastrálního územíTroja, která se od1. ledna1992 v rámci obvodu osamostatnila jako městská částPraha-Troja.
Rozkládá se severně od historického centra Prahy převážně na levém břehuVltavy a uvnitř jejího velkéhomeandru, ale menší částí území zasahuje i na její pravý břeh. Je prodloužením centra Prahy a zahrnuje jak oblasti husté obytné a průmyslové městské zástavby, tak obchodní zóny a rozsáhlé parky a přírodní území (Letná,Stromovka,Troja sezoologickou abotanickou zahradou a přírodními rezervacemi). S centrem je spojena červenoulinkou C pražského metra asystémem tramvají.
Od roku 2020 má Praha 7 vlastníradnici.
| Koalice (18) | Opozice (11) | ||
|
|
|
|
Městská část Praha 7 vykonává některé přenesené působnosti státní správy i pro městskou částPraha-Troja. Území těchto dvou městských částí je tak společně jedním z 22 pražských správních obvodů podle systému zavedeného 1. ledna 2002, tzv. správním obvodem Praha 7.
Poprvé existoval obvod Praha 7 označený arabskou číslicí v rámci šestnáctiobvodového uspořádání Prahy v období1. dubna1949 –30. června1960 na základě vládního nařízení č. 79/1949 Sb. Tvořily jej částHolešovic-Buben, část Bubenče, část Libně a část Troje.
Základem obvodu Praha 7 byl dosavadní obvodPraha VII – Holešovice. Římské číslo VII. označovaloHolešovice-Bubny jako v pořadí sedmou částKrálovského hlavního města Prahy již po jejich připojení roku 1884, v systému členěníVelké Prahy zavedeném k 17. lednu 1923 na základě vládního nařízení č. 7/1923 Sb. bylo toto tradiční označení čtvrti zahrnuto do číslování městských obvodů, avšak pouze formálně, protože centrální pražské obvody I.–VII. tvořily dohromady jeden volební obvod. Rok 1949 tak znamenal částečné obnovení samosprávy Holešovic-Bubnů po 61 letech. Podletenská část Bubnů však v roce 1949 připadla do obvoduPraha 1, zato k Praze 7 přibyla část Bubenče z dosavadního obvoduPraha XIX – Dejvice (zejménaStromovka i sVýstavištěm a bubenečská částLetné) a části Libně a Troji z dosavadního obvoduPraha VIII – Libeň.
Od 11. dubna 1960 zákon č. 36/1960 Sb. vymezil v Praze 10 obvodů. Jedním z nich je i obvod Praha 7. Ten se výrazně neliší od obvodu Praha 7 v předchozím členění, Holešovice-Bubny však byly při té příležitosti přejmenovány na Holešovice a označení Bubny se začalo vytrácet z obecného povědomí. Protože je Praha 7 jedním ze 4 pražských centrálních obvodů, nedotklo se jí rozšiřování Prahy v letech 1960–1974. Od 24. listopadu 1990 do konce roku 1991 bylo území obvodu totožné s územím městské části Praha 7, k 1. lednu 1992 vznikla v severní části jeho území na pravém břehu Vltavy nová městská částPraha-Troja.
Obrázky, zvuky či videa k tématuPraha 7 na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Období | Obvody hlavního městaPrahy (přibližné schéma návaznosti) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| historické | I. | III. | IV. | V. | II. | VI. | XII. | VII. | VIII. | X. | IX. | XI | XII. | XX. | XIII. | XIV. | XV. | XVI. | XVII. | XVIII. | XIX. | |||||||||||||
| 1949–1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 3 | 9 | 11 | 12 | 10 | 13 | 14 | 15 | 16 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||
| od 1960 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 3 | 10 | 4 | 5 | 6 | ||||||||||||||||||||||||
| od 2002 | 1 | 2 | 7 | 8 | 9 | 14 | 18 | 19 | 20 | 21 | 3 | 10 | 15 | 22 | 11 | 4 | 12 | 5 | 13 | 16 | 17 | 6 | ||||||||||||
