Praha je vysoce ekonomicky vyspělým a bohatým regionem s vysokouživotní úrovní,[8] přičemž tímto vyniká nejen nad české, ale i nad evropské standardy.[9] V roce 2019 z indexu kvality života vyplynulo, že Praha má druhou nejlepší kvalitu života v Česku.[10] Podle statistikEurostatu je devátým nejbohatším regionem v Evropě.HDP na obyvatele v Praze dosahuje 171 % průměru celé Evropské unie (HDP na obyvatele Česka dosahuje pouze 80 %).[11][12] V žebříčkuglobalních měst je hodnocena jako Beta+ metropole.[13]
Praha je také všeobecně považována za jedno z nejkrásnějších měst v Evropě.[15] Historické centrum města s jedinečným panoramatemPražského hradu, největšího hradního komplexu na světě,[16] je od roku 1992 zapsáno doseznamu světového kulturního dědictví organizaceUNESCO. Právě historické jádro města a mnohé památky přilákají ročněmiliony turistů ze zemí celého světa. V roce 2017 navštívilo Prahu 8,5 milionuturistů, byla tak pátým nejnavštěvovanějším městemEvropy, poLondýně,Paříži,Istanbulu aŘímu.[17]
Původně zněl názevPraga, teprve v době vrcholného středověku došlo v češtině k hláskové změně [g] na [h]. Poprvé jméno města zaznamenalIbráhím ibn Jákúb ve svémarabsky psaném cestopise v 60. letech 10. století v podobě obvykle přepisované jakoFrága.[pozn. 1][21]
Pro zjištění původu názvu není dostatek historických zmínek a vědecký problém nebyl uspokojivě vyřešen, existuje více teorií kombinující hledisko jazykové a věcné (geografické, archeologické). Nejčastěji se uvádí původ od slova „práh“, nebo od „pražit, (vy)prahnout“, nechybí však ani teorie o předslovanském původu (jako v případě názvuVltava).
Odvození názvu od slovapráh se vyskytuje už v nejstarším výkladu (etymologické pověsti) kronikářeKosmy, když věštkyněLibuše přikazuje město založit na místě, kde uprostřed lesa muž tesá práh (zde myšlen spodní trámroubené stavby).[22] Reálnější je teorie odvozující název od skalnatýchříčních prahů na Vltavě (případně i Brusnici), se kterou přišelV. F. Durych poté, co vltavské prahy bylo vidět po protržení pražských jezů přivelké povodni roku 1784. Prahy před postavením jezů vytvářely díky štěrkovým nánosům místa vhodná jakobrody, které byly podle některých názorů nejdůležitější pro vznik Prahy[23] a podobně i u varšavského předměstíPraga. Teorie je poměrně přesvědčivá věcně, ale má nedostatky jazykové: problém je neodlišný tvar polské Pragy, nedoložení tohoto významu slova ve starší češtině a zejména jak se z prag staloPraga, což se J. Birnbaum snažil vysvětlit plurálem po vzoru „oblaka“ (místo „oblaky“ jako prahy), případněduálem.[24]
S původem odpražit, vyprahnout (něm.prageln, lat.frigere) přišelV. V. Tomek, který odvozoval název odvypalování ohněm prostoru pro založení Pražského hradu uprostřed lesa (dle Kosmy). Tuto teorii zrevidovalA. Profous, který předpokládal název praha od prahnouti podobně jako dráha od drhnouti, podle suchého, sluncem vyprahlého ve spodu břidlicového návrší Pražského hradu. Přejímaná teorie[25][26] však má nedostatky věcné, návrší se zřejmě označovaloŽiži, ale především dle archeologického průzkumuI. Borkovského byl pražský ostroh zalesněn a nacházely se zde vlhké rokle.[24]
Zvažoval se též etymologicky nepodložený výraz *Pra-grad -> (Pra-gad) -> Praga -> Praha.[chybí zdroj]
Přívlastky
Praga Caput Regni (latinskyPraha hlava království) byl používán odstředověku, v roce 1518 u příležitosti spojení Starého a Nového Města byl vyznačen naStaroměstské radnici[27].
Praha matka měst (Praga mater urbium) bylo od roku 1927 součástznaku Prahy.
Praga Caput Rei publicae (Praha hlava republiky) je součástí znaku od roku 1991.[28]
Praha stověžatá zřejmě poprvé použil historikJosef Hormayer počátkem 19. století, tou dobou věže spočítal matematik a filozofBernard Bolzano a dospěl k číslu 103 (bez vodáren a soukromých domů).[29]
Na území dnešní Prahy sídlila v předhistorické době řada nejrůznějších kmenů – poslední nálezy u Křeslic datují zdejší osídlení do doby před sedmi tisíci lety (jde o kulturu s lineární – dříve volutovou – keramikou). Okolo 200 let př. n. l. bylo na místě Závist založenosídlištěKeltů (Bójové). Kolem oblasti, kde nyní stojí Praha, zmiňujePtolemaiova mapa (2. století n. l.) germánské město s názvem „Casurgis“.[30] Běhemstěhování národů v 6. století, začali osídlovat pražskou kotlinuSlované.[31]
Podlelegendy byla Praha založena v 8. století českou kněžnou a věštkyníLibuší a jejím manželemPřemyslem, zakladatelem dynastie Přemyslovců. Legenda říká, že Libuše vyšla na skalnatý útes vysoko nad Vltavou a prorokovala: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.“ Na místě nařídila vystavět hrad a město nazvala Praha.[32]
Počátky hradu a města Prahy
Důležitým kultovním místem se stal ostroh nad řekou Vltavou, zřejmě s pahorkemŽiži, kde nechalkníže Bořivoj postavit koncem9. století druhý křesťanskýkostelík v Čechách, zasvěcený Panně Marii. Za vlády Bořivojova synaSpytihněva I. na počátku10. století byla celá plošina ostrohu obehnána obranným valem a vznikl zde knížecí palác. Tak byly položeny základy Pražského hradu, kam přesídlil kníže se svojí družinou z Levého Hradce. Praha se stala centrem rodícího se českého státu. Z Pražského hradu a dalších hradišť ve středních Čechách začali přemyslovští vládci spravovat okolní území, kde si postupně podřídili místní obyvatele a přiměli je k odvádění dávek. Existence knížecího hradu přivedla do jeho podhradí řemeslníky a obchodníky – začalo se rodit středověké město.[zdroj?]
Středověk
Pohled na Prahu, dřevořez, 1493
Počátkem 12. století byla Praha kvetoucím městem, nad nímž se vznosně vypínal knížecí Hrad.„Tam žijí Židé mající plno zlata a stříbra, tam jsou ze všech národů nejbohatší kupci, tam jsou nejzámožnější peněžníci, tam stojí tržiště a něm plno kořisti…“, lákala krále podle kronikářeKosmy kněžnaVipirka.[33] KupecIbráhím ibn Jákúb napsal již v 10. století o Praze, že je to „město z kamene“, což bylo ve své době znakem spíše bohatých měst. Tehdejší Praha se rozkládala na území dnešního Starého Města. Pojmenování Starší – respektive latinskyMaior, to znamená také Větší – Město pražské získala poté, coPřemysl II. Otakar udělil roku 1257 magdeburská městská práva pražskému podhradí, osídlenému již minimálně od 10. století. Tak vzniklo Menší Město pražské –Malá Strana. Příliv řemeslníků a kupců do obou měst sílil, zvláště když se v době panováníKarla IV. Praha stala císařskou residencí a císař zamýšlel učinit z ní hlavní městoSvaté říše římské. Prostor vymezený hradbami pražských měst však začal být pro početné příchozí brzy příliš těsný, a tak panovník přistoupil k velkorysému podniku – v roce 1348 založilNové Město pražské a vytyčil pro ně rozsáhlé území rozprostírající se meziVyšehradem,Poříčím a Starým Městem. To bylo postupně zaplňováno měšťanskými domy, prostornými tržišti, zahradami, nádhernými stavbami kostelů a klášterů.Velikostí a nádherou mohla Praha této doby soupeřit s nejslavnějšími městyŘímem,Florencií,Paříží,Kolínem, napsal o sídelním městě Karla IV.František Palacký. V době Karlově ovšem byla většina jím založených kostelů jen rozestavěna. Bohatým italským městům jako Řím, Florencie, Benátky se nemohla rovnat.[34][35][36][37][38][39] Tehdy Praha sice patřila mezi největší města v Evropě a stala se rozlohou třetím největším v celé Svaté říši římské,[40] ale počet obyvatel Prahy byl tehdy ovšem menší než v Římě, Benátkách, Janově, Florencii, Miláně, Cařihradu, Paříži či Londýně.[34][35][36][37][38][39]
K prvnímu pokusu o sjednocení Starého a Nového Města došlo v roce1518 na popud staroměstských měšťanů vedených Janem Paškem z Vratu. Roku 1523 králLudvík Jagellonský potvrdil sjednocenou městskou radu, a tak spojení pražských měst legalizoval. Jednotná Praha však byla již roku 1528 znovu rozdělena.[41]
Poslednímorová epidemie v Čechách v letech 1713–1715 si v Praze vyžádala na 13 tisíc obětí, tedy asi 1/4 populace.[42] Po porážce rakouské armády v bitvě u Prahy roku 1757 byla Praha několik týdnůobléhána pruskými vojsky. Při pruském ostřelování města bylo zničeno na 880 domů.[43]
Na konciprvní světové války byla vyhlášena nezávislost českého státu, ke kterému se vzápětí připojiloSlovensko. V Praze docházelo k ničení symbolů rakouského mocnářství. Přitom byly zničeny nebo odstraněny i některé památky, jako byl napříkladMariánský sloup na Staroměstském náměstí a pomník maršála Václava Radeckého (socha byla umístěna v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti a pomník nahrazen – později rovněž odstraněným – pomníkemErnesta Denise) na Malostranském náměstí nebo socha císaře a krále,HabsburkaFrantiška I. na Smetanově nábřeží, kam se v roce 2003 vrátila.[45]
Jako hlavní město nově ustanovenéhoČeskoslovenska byla Praha i nadále modernizována a rozšiřována. Roku 1922 byla založenaVelká Praha, do které byla zahrnuta všechnapředměstí včetně do té doby samostatných měst jakoKrálovské Vinohrady,Nusle neboKošíře. Praha, v níž vedle sebe žilo české, německé a židovské obyvatelstvo, se stala pozoruhodným kulturním centrem. Historizující styl, v němž bylo postaveno např. Národní divadlo, pseudogotické chrámy sv. Prokopa naŽižkově a sv. Ludmily naNáměstí Míru či byla přestavěna vyšehradská bazilika, rázně odvrhlasecese přelomu století (mimo jinéObecní dům, nová budovaHlavního nádraží,Hotel Central v Hybernské ulici,Petřínská rozhledna,Průmyslový palác v Holešovicích a Husův pomník na Staroměstském náměstí). Desetileté secesní období přerušila první světová válka. Na konci dvacátých let 20. století se začal v architektuře projevovatfunkcionalismus; byla také dostavěna gotickáKatedrála svatého Víta. V září 1929 (za prezidenta T. G. Masaryka a arcibiskupa Františka Kordače, jak je uvedeno nad klenbou triumfálního oblouku chóru dómu) byla dokončena dostavba katedrály a slavnostně otevřena u příležitosti tisíciletí zavražděnísvatého Václava.[46]
Válečné škody na pražské zástavbě byly minimální; plánovanou likvidaci města už nemohl v té době oslabený a ustupující nacistický režim provést, k vážnějšímu poškození tedy došlo pouze za trojnásobnéhobombardování americkými letadly na konci války: 15. listopadu 1944 v Holešovicích,[49] 14. února 1945[50] zejména v Novém Městě, Nuslích, naVinohradech a 25. března 1945 na strategické cíle veVysočanech,Libni aKbelích.[51] Přiúnorovém náletu zahynulo 701 lidí.[52] Výraznými stavbami, které vznikly jako náprava válečných škod, jsou věžekláštera v Emauzích nebo novějšíTančící dům.
Praha jako hlavní město socialistického Československa
Po druhé světové válce začala vznikat první sídliště, a to napřed v období tzv. první dvouletky (1946–1948). V únoru 1948 se chopila mociKomunistická strana Československa. Výstavba sídlišť začala v padesátých letech a výrazně se urychlila v 60. letech. Původní zástavba byla někde nahrazena panelovými domy. V letech 1960, 1968, 1970 a 1974 bylo k Praze připojenodalších celkem více než 60 obcí. V roce 1968 do Prahyvtrhla vojskaVaršavské smlouvy (SSSR,Polska,Maďarska,Bulharska aNDR) a zahájila okupaci, která trvala až do sametové revoluce. V 60. a 70. letech se zmodernizovaly důležité dopravní stavby jakoletiště ahlavní nádraží, začalo se budovatmetro a takzvanýZÁKOS – systém kapacitních městských komunikací, z nichž jedna oddělilaNárodní muzeum odVáclavského náměstí. Na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se tam 16. ledna 1969 upálilJan Palach. Pro obyvatele byla na zelených loukách okolo Prahy budována panelová sídliště (největší v Česku jeJižní Město).
9. května 1974 byl otevřený první úsekpražského metra (linka C), roku 1977 úsek druhé linky (linka A) a roku 1985 první úsek třetí linky (linka B).
Postupující ekonomický úpadek země zasáhl i Prahu, což se projevilo v zanedbaném vzhledu města i ve zhoršování služeb. Praha se stala centremsametové revoluce, která ukončila mocenský monopol komunistické strany.[53]
Zavedením standardních vztahů sezápadoevropskými zeměmi se Praha ještě více otevřelaturistice. Rozvoj soukromého vlastnictví apodnikání se nakonec projevil ve zkvalitnění služeb a také v opravě chátrajících budov v samém historickém jádru města. V roce 1993 se Praha po rozdělení Československa stala hlavním městem České republiky. Koncem devadesátých let se Praha opět stala významným kulturním centrem Evropy a byla výrazně ovlivněna globalizací.[zdroj?]
V roce 2000 se zde konal summitMMF aSB a město bylo svědkem rozsáhlýchantiglobalizačních protestů. V roce 2002 Prahu těžce poničilapovodeň, která poškodila například pražskou zoo, která se však poté rychle zotavila, anebo pražské metro, kde zaplavila 18 stanic všech tří tras metra, jež byly uzavřené až na půl roku. Bylo zaplaveno nemalé území Prahy a desetitisíce obyvatel byly evakuovány.[54] Roku 2003 Praha zahájilakandidaturu na letní olympijské hry 2016, ale nedostala se do užšího seznamu kandidátů.
Individuální automobilová doprava, která před rokem 1990 nebyla tak intenzivní jako v mnohých městechzápadní Evropy, rychle rostla, a to vedlo k rychlému zhoršení dopravní situace ve městě. Počet cestujícíchMHD vzrostl od roku 2001 z 1,104 miliard na 1,186 miliard lidí v roce 2017, z toho 461 miliónů cestovalo metrem.[55] Nejvytíženější stanicímetra jeI. P. Pavlova, nejvytíženější tramvajovou linkou linka číslo 22.[56]
(podrobnější legenda je v popisku obrázku)Satelitní snímek Prahy (Sentinel, 2022)
Praha leží mírně na sever od středu Čech. Centrum se rozkládá v údolíVltavy a jejích přítoků. Jejich erozní činnost vymodelovala členitý reliéf, nejnižším bodem je hladina Vltavy u Suchdola (175 m n. m.), nejvyšším pak lokalitaTeleček meziSobínem aChrášťany (399 m n. m.). Nejvyšším vrcholem Prahy jeKopanina (393[57] m n. m.). V centru je výrazný vrcholPetřín (331[58] m n. m.) s Petřínskou rozhlednou z roku 1891, strmě se zdvihající od Vltavy.
Podnebí v Praze je mírné, teplejší než na jiných místech ve stejné zeměpisné šířce (50° s.š.) – např. v kanadskémWinnipegu činí v zimě průměrná denní teplota −12 °C, noční −20 °C. Způsobuje také občasný silnývítr, jeho průměrná rychlost je 5 m/s (14 km/h). Větry ale ne vždy vanou ze západu.[63]
Průměrný roční úhrn srážek za roky 1961–1990 ze stanice Praha-Ruzyně byly 526,6 mm, z toho nejvíce napršelo v květnu (78 mm) a nejméně v lednu a únoru (23 mm). Za roky 2000–2007 bylo průměrně ročně 160 dnů deštivých. Ročně je zde přibližně 60 zasněžených dnů, nejvíce v lednu, kde průměrná výška sněhu je 5 cm. Průměrně je zde ročně přes 1 600 slunečných hodin (4,4 hodiny denně). Nejvíce slunečných hodin je v červnu (230, za den 7,7) a nejméně v prosinci (38, za den 1,2).[64]
Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 8,5 °C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota 1 °C, noční −3 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota 24 °C, noční 13 °C. Ročně je okolo 100 mrazivých dnů a 30ledových dnů. Relativnívlhkost vzduchu se v průměru pohybuje mezi 60 a 95 % s tím, že nejvlhčí bývá prosinec a nejsušší duben[65]. Průměr ročních maxim výšky sněhu je na Ruzyni 20 cm, na Karlově 12 cm. Nejvýše naměřená hodnota od roku 1951 byla na Ruzyni dne 6. března 1970 57 cm a na Karlově 20. prosince 1969 34 cm.[66]
Naglobální oteplování a letní vysoké teploty v Praze radnice reagovala v roce 2017Strategii klimatické adaptace,[67] která byla přijata v roce 2017. Zahrnuje větší podporu zeleně, lepší hospodaření s vodou, vytváření nových vodních ploch či zadržování vody v půdě.[68] V roce 2019 vyhlásila Rada hlavního města Prahy tzv. stav klimatického závazku,[69] ve kterém se zabývala snížením emisíoxidu uhličitého a dalších škodlivých látek.
Praha má dlouhodobě problém se špatnou kvalitou ovzduší a často se zde tvořísmog.[70][71][72] Emisní limityoxidu dusičitého v pražském ovzduší na mnoha místech dlouhodobě překračují doporučené hodnotySvětové zdravotnické organizace iEvropské unie.[73] Hlavní příčinou znečištění ovzduší je příliš vysoký počet automobilů.[74] V roce 2023 v Praze přibylo meziročně 43 975 aut na více než 1,3 milionu vozů.[75] Měření kvality ovzduší v roce 2024 ukázalo výrazné překročení limitů.[76] Např. vPlzeňské ulici sahal výskyt nanočástic až k 60 mikrogramů na metr krychlový.[71]WHO přitom za přijatelné a bezpečné znečištění považuje přítomnost pouze 5 mikrogramů částic na metr krychlový.[77] Nejvyšší měření koncentrace oxidu dusičného v Praze byly naměřeny při výjezdu v tunelu v Dejvicích (Praha 6), v ulicich Mezibranská (Praha 1),Ječná (Praha 2),Sokolská (Praha 2),Argentinská/Dělnická (Praha 7),Rumunská (Praha 2), U Bulhara (Praha 1), Na Veselí (Praha 4) atd.[78] Přestože je směrnice evropského parlamentu o kvalitě ovzduší[79] v ČR závazná od ledna 2010, tak jsou limity pro koncentraci oxidu dusičitého dlouhodobě překračovány.
Praha je v porovnání se zbytkem ČR výrazně bohatším regionem a svojí ekonomickou silou převyšuje evropský průměr. V roce 2019 se ve studiiEurostatu umístila jako 3. nejbohatší region v Evropě s hrubým domácím produktem v paritě kupní síly na úrovni 205 % průměruEvropské unie.[81]
Hlavní město Praha patří tradičně k nejdůležitějším hospodářským centrům Česka. Vedle význačného filmového průmyslu a zřejmě nejvýznačnějšího odvětví, turistiky, se zde nachází i mnoho závodů zpracovatelského průmyslu.[zdroj?]
Hrubý domácí produkt v pražském kraji obnášel roku 2002 kolem 620 miliard Kč (tzn. 25,7 % celkového HDP v tržních cenách; v přepočtu na hlavu to činí 226 % celorepublikového průměru).[zdroj?]
Ekonomická aktivita obyvatel
Praha dlouhodobě vykazuje, v porovnání se zbytkem ČR, výrazně nižší podíl obecně ekonomicky neaktivních jedinců i nezaměstnaných.[82]Míra zaměstnanosti se v Praze pohybuje kolem 60 %, v porovnání s 55 % v celé ČR,míra nezaměstnanosti se potom v Praze pohybuje kolem 2–3 %, v porovnání s 6–9 % v celé ČR.[zdroj?]
V Praze jsou také běžné vyššímzdy, než ve zbytku ČR. Průměrná hrubá měsíční mzda činila v roce 2023 v Praze 57 275 Kč, kdežto v celé ČR 43 341 Kč. Zvláštností Prahy je také zhruba dvakrát vyšší rozdíl mezimzdou průměrnou amediánovou mzdou, rozdíl se blíží 25%. Tento ukazatel znamená, že mzdy vysoko a nízko-příjmových zaměstnanců se v Praze liší více, než ve zbytku republiky.[83]
Velice znatelné je také zaměření ekonomické činnosti v Praze na oblastislužeb a další činnostiterciérního sektoru, který zaměstnává asi 80 % ekonomicky aktivních Pražanů, v porovnání s celou ČR, kde terciérní sektor zaměstnává pouze 58 % ekonomicky aktivních. Analogicky obrácená je situace v průmyslovém (sekundárním) azemědělsko-těžebním (primárním) sektoru, které v Praze zaměstnávají 20 % respektive 0 % ekonomicky aktivních obyvatel, kdežto v celé ČR 39 %, respektive 3 %.[zdroj?]
Specifický pro Prahu je také zvýšený podíl ekonomicky aktivních jedinců, kteří v Praze nebydlí, ale za prací do Prahy cestují. Z celkového počtu ekonomicky aktivních v Praze jich v Praze také sídlí asi 81 %, kdežto 19 % jedinců do Prahy za ekonomickými aktivitami cestuje (z toho nejvýznamnější je skupina obyvatelStředočeského kraje, kteří tvoří 13 % všech pracujících v Praze). Obráceně ale 96 % Pražanů má svoje ekonomické aktivity soustředěné v Praze a pouze 4 % Pražanů za nimi cestuje mimo Prahu.[zdroj?]
Zemědělství
Asi devět tisíc hektarů, což je 18,5 % rozlohy Prahy, zabírá zemědělská půda (údaj k roku 2020), většina se nachází v okrajových katastrech města. Pšenice, ječmen a vzácněji i další obilniny se pěstují asi na pěti tisících hektarech, na 2000 ha se pěstuje řepka. Např. brambory zabírají 9 ha. Veliký (i v rámci celorepublikového srovnání) je počet ovocných stromů, např. jabloní je v Praze 104 tisíc.[84] Praha je téžvinařskou obcí v rámciMělnické vinařské podoblasti. Vinice zabírají zhruba 15 ha (2020). Nejstarší vinicí je patrněSvatováclavská na Pražském hradě.[84] Mezi další významné vinice patřívinice Salabka nebovinice svaté Kláry.
Zpracovatelský průmysl
Hospodářství Prahy 2002 (v procentech)Hospodářství Prahy 2002 (v milionech Kč)
Zpracovatelský průmysl hlavního města Prahy zaujímá s 7,6 procenty celkové průmyslové výroby páté místo v regionální struktuře všech čtrnácti krajů. Průmyslové závody se soustřeďují zejména na severovýchodě a jihozápadě města. Na území hlavního města bylo roku 2003 registrováno 733 průmyslových závodů (s více než dvaceti zaměstnanci) s celkem 111 tisíci pracujících.[zdroj?]
Objemem své výroby se v Praze jednoznačně prosazují dvě odvětví: produkce potravin a produkce elektrických a optických přístrojů, obě odvětví s přibližně 33 miliardami Kč v roce 2002 nebo podílem 12 % na produkci odvětví v celé republice (tržby za vlastní výrobky a služby v běžných cenách; viz i diagramy). Význačnou roli zde hraje především výroba rozhlasových a televizních přijímačů.[zdroj?]
Tato odvětví jsou následována polygrafickým průmyslem s téměř 24,5 miliardami Kč tržeb. Význam tohoto odvětví vyplývá ze skutečnosti, že v hlavním městě se toto odvětví silně koncentruje (44 % celkové produkce) a Praha zde zaujímá první místo ze všech regionů.[zdroj?]
Mimo to se v Praze nacházejí i další význačné závody tradičních průmyslových sektorů a odvětví, které přispívají k velkému významu hlavního města jako průmyslového střediska:
kovodělný průmysl
výroba strojů a zařízení
chemie a farmaceutický průmysl
průmysl výrobků ze skla, keramiky a porcelánu, stavební hmoty
výroba dopravních prostředků
Další průmyslová odvětví hrají spíše méně významnou roli.[zdroj?]
Promenáda u řeky Vltavy poblíž Národního divadla v Praze (2018)
Postavení Prahy jako turistického cíle je dokumentováno mj. tím, že české hlavní město bylo zařazeno na šesté místo ve světovém seznamu nejlepších cílů celého světa pro rok 2016, který uveřejnil serverTripadvisor.[85] V Evropě byla Praha v roce 2017 s více než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město poLondýně,Paříži,Istanbulu aŘímě,[86] kterážto města jsou všechna podstatně větší než Praha.
Podle výzkumného programuGlobalization and World Cities Research Network je Praha klasifikována jakoglobální město kategorie „Beta+“. To znamená, že její zapojení do světové ekonomiky je moderátní, avšak uvnitř kategorie „Beta“ je Praha řazena do nejvyšší ze tří subkategorií. V téže kategorii jako Praha se nacházejí napříkladBoston,Düsseldorf,Mnichov,Káhira aAuckland.[87]
10 států, ze kterých přicestovalo do Prahy v roce 2016 nejvíce turistů[88]
V Praze žije celkempřibližně 1,40 milionu[1] obyvatel, evidováno k trvalému pobytu jich bylo k 1. lednu 2020 úhrnem 1 345 539.[89] K tomu je potřeba připočítat asi 200–250 tisíc obyvatel, které metodika statistického úřadu nezachytí.[90] Dalších zhruba 200 tisíc lidí do města dojíždí za prací i za studiem.[91] Podle analýzy vycházející z anonymizovaných dat mobilních operátorů se v roce 2018 v Praze dlouhodobě zdržovalo 1,55 mil. osob s mobilním telefonem.[90] Praha je13. největším městemEvropské unie. Je zde evidováno také přes 81,4 tisíc psů, nejvíce jich žije naPraze 4.[92]
Praha je jádrem Pražskémetropolitní oblasti, která k 1. 1. 2020 měla rozlohu 4 627 km² a žilo v ní 2,15 milionu obyvatel, přičemž se pro rok 2039 očekává již 2,5 milionu obyvatel, z nichž bude 41 % bydlet v zázemí Prahy.[95]
Struktura populace
Roku 2011 žilo v Praze 613 738 mužů a 655 058 žen. Průměrný věk všech obyvatel činil 41,2 let, u mužské části pak 39,7 let, u ženské části 42,7 let.[96]
V roce 2011 do Prahy dojíždělo za prací a studiem 199 360 lidí, z toho 128 675 (65 %) zeStředočeského kraje. Z Prahy vyjíždělo 23 332 lidí, z toho 16 989 (73 %) do Středočeského kraje.[97]
Ve městě je několikromských komunit, podíl Romů v populaci je nižší než průměr v ČR (při sčítání lidu v roce 2001 bylo procento uvedené romské národnosti poloviční proti celorepublikovému průměru, nižší je pouze v Kraji Vysočina). Podle výzkumu pro MPSV a ESF z roku 2006 je v Praze šest sociálně vyloučených romských lokalit s odhadovaným počtem obyvatel přes 9 000, nacházejí se ve čtvrtíchSmíchov,Žižkov,Libeň,Karlín,Černý Most aHarfa.[98] Dle sčítání pražského magistrátu z roku 2019 se ve městě pohybovalo 3 250 bezdomovců.[99]
Praha má vysokou míru počtu přistěhovalých i počtu vystěhovalých. Mezi přistěhovalými je výrazně vysoký podíl cizinců. Pražané se vystěhovávají nejvíce do Středočeského kraje, konkrétně okresůPraha-východ aPraha-západ, které spadají dometropolitní oblast Prahy. Ta má přes 2,1 milionu obyvatel a rozlohu 4 822 km².[6]
V minulosti v Praze žilo heterogenní obyvatelstvo – vedle Čechů Němci a Židé; ve středověku a raném novověku také Italové. Architektonické památky italského původu tvoří velkou část Malé Strany. Židovského původu několik budov, které se zachovaly po asanaciJosefova, napříkladJubilejní synagoga na Novém Městě,Španělská synagoga,Staronová synagoga,Obřadní síň na Olšanech aNová synagoga v Libni. V roce 1880 bylaobcovacím jazykem 86,2 % obyvatel Prahy čeština a 13,7 % pak němčina. V roce 1920 se k česko-slovenské národnosti přihlásilo 94,2 % obyvatel Prahy, 4,6 % k německé a 0,9 % k židovské.[101]
Cizinci v současnosti
Od poloviny 90. let v Praze opět stoupá početcizinců. V roce 2001 žilo v Praze 61 477 cizinců,[102] v roce 2012 pak již 162 715, když tvořili 13 % obyvatelstva. Na Prahu a Středočeský kraj připadá více než polovina z celkového počtu cizinců v ČR.[103]
Z celkového počtu obyvatel žijících v Praze, který v roce 2020 činil 1 335 084 lidí, tvořili cizinci 228 531 (17,1%) obyvatel. Podle cizinecké policie z hlediska státní příslušnosti mají v Praze mezi cizinci nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kteří tvořili více než jednu čtvrtinu všech cizinců (26,0 %), dále státní příslušníci Slovenska (15,2 %), Ruska (11,5 %), a Vietnamu (6,1 %).[104]
Státní příslušnost cizinců přihlášených k pobytu v hl. m. Praha (2020)[104]
Nedělních katolických mší svatých se účastní od cca 1 % obyvatel ve 4. vikariátu do 7,75 % obyvatel v 1. vikariátu (2014).[107] Římskokatolická církev je v Praze organizovaná do čtyřvikariátů:prvního (centrum),druhého (levobřežní),třetího (jihovýchod) ačtvrtého (severovýchod). Ty se dále člení na místnífarnosti.[108]
Pražský magistrát vynakládá na kulturu ročně stamilionové částky; způsob přerozdělování finančních prostředků však v letech 2007–2008 ohrozil především některá menší divadla, a stal se tak předmětem ostrýchsporů.[111]
Praha díky je své bohaté historii významným světovým kulturním centrem a poLondýně,Paříži,Římě aIstanbulu je pátým nejnavštěvovanějším městemEvropy.[chybí zdroj] Neobyčejné množství a koncentrace dochovaných architektonických památek je mimo jiné zapříčiněno relativně minimálním poškozením zadruhé světové války (na rozdíl od mnoha ostatních evropských velkoměst).Pražská památková rezervace (PPR) zahrnuje městské části s největší koncentrací památek. S rozlohou 8,66 km² patří mezi největší rezervace svého druhu na světě. Na území Prahy je celkem 37národních kulturních památek (z toho 28 na území PPR).
Památky Pražské památkové rezervace
Následující seznam uvádí pouze nejvýznamnější památky. Více objektů je uvedeno na stránceSeznam pražských památek.Kurzivou zvýrazněné objekty jsou národními kulturními památkami.
Pražská kuchyně je v zásadě podobná běžnéčeské kuchyni, existují nicméně pražské regionální speciality. Patrně nejznámějším pokrmem z Prahy jepražská šunka, kterou poprvé vyrobil pražský uzenář František Zvěřina v roce 1857 a která se rozšířila i do zbytku světa. Další pražskou regionální specialitou jepražský koláč, bochánek z kynutého těsta plněný vanilkovým krémem.[118][119]
V Praze jsou stovky restaurací abarů a předevšímhospod s dobrýmčeským pivem.Malá Strana,Staré Město,Žižkov nebo například i Nusle jsou plné dobrých hospod, z nichž mezi nejznámější patříU Pinkasů, U Zlatého Tygra, U černého vola, Klášterní pivovar Strahov, U Sadu,U Medvídků a další. Slavná je také restaurace, která si vaří vlastní pivo –U Fleků.
Fotografové pravidelně již od poloviny 19. století zachycují proslavené lokality, jako jsou Vyšehrad, Staré Město, Pražský hrad, ale také výjevy všedního života ve městě.[122][123][124]
Praha je zároveň ze zákona sídlemStředočeského kraje a dokud byla stanovena sídla okresů, byla i sídlem okresůPraha-východ aPraha-západ. V Praze sídlí správní instituce Středočeského kraje, některá pracoviště městských úřadů Černošice a Brandýs nad Labem-Staré Boleslav, okresní soudy a okresní státní zastupitelství pro Prahu-východ a Prahu-západ a řada dalších úřadů s regionální působností pro Středočeský kraj či Praze přilehlé okresy.
Zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb. jmenoval hlavní město Prahu jako samostatnou územní jednotku, stojící mimo členění území na kraje, okresy a obce. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. jmenoval hlavní město Prahu mezi 14vyššími územně samosprávnými celky, z nichž 13 ostatních neslo ve svém názvu slovo „kraj“, avšak zároveň novelizoval č. 99 Ústavy tak, že se Česká republika člení na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky, čímž byla Praha implicitně zahrnuta mezi kraje a všechny kraje explicitně mezi vyšší územně samosprávné celky. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, upravuje postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, jako kraje a jako obce. Zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu, zjevně počítá hlavní město Prahu jako jeden z krajů.
Problematičtější je postavení hlavního města Prahy jakookresu, protože okresy, na rozdíl od krajů a obcí, nebyly chápány jako samosprávné subjekty, ale pouze jako územní jednotky. Zákon o hlavním městě Praze č. 131/2000 Sb. v původním znění tedy nezmiňuje postavení hlavního města Prahy jako okresu, ale pouze v ustanoveních týkajících se přenesené působnosti stanovil, že hlavní město Praha vykonává přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřenaokresním úřadům, a statutem může takové působnosti svěřit městským částem (avšak pouze těm, na jejichž úřadu je zřízena funkce tajemníka),primátor vykonává funkci přednosty okresního úřadu arada hlavního města vydává nařízení, pokud zákon svěřuje tuto pravomoc okresním úřadům. Zrušením okresních úřadů tato ustanovení ze zákona o hlavním městě Praze k 1. lednu 2023 vymizela. Fakticky některé pravomoci okresních úřadů vykonávalo město samo prostřednictvím své rady (vydávání nařízení na městské části nikdy delegováno nebylo) amagistrátu (např. vydávání licencí a stanovisek k licencím pro autobusovou dopravu), některé svěřovalo v různém rozsahu tzv. velkým městským částem.
Vzhledem k tomu, že územní členění na okresy mělo původně praktický význam také ten, že okresy bývaly soudními obvody okresních soudů, jejichž postavení je shodné sobvodními soudy v Praze, fakticky tak pozici okresů bylo nejblíže 10městských obvodů v Praze, zatímco pojímat jako okres celou Prahu již ztratilo faktické a právní opodstatnění. Toto pojetí s účinností od 1. ledna 2021 upevnil a zakotvil zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členěním státu, který výslovně stanovil, že v hlavním městě Praze jsou na úrovni okresů vymezeny prostřednictvím správních obvodů městských částí obvody Praha 1 až Praha 10.Registr územní identifikace na tuto změnu reagoval až se zpožděním tím, že k 1. červenci 2022 zrušil okres 3100 Hlavní město Praha. Vzhledem k tomu, že touto změnou byla narušena struktura dat, byl od 15. července jako náhrada zaveden pomocný technický záznam „9999 – území Hlavního města Prahy“, ve finálním řešení plánovaném na prosinec 2022 má být tento pomocný záznam potlačen vytvořením přímé vazby mezi ORP Hlavní město Praha a VÚSC Hlavní město Praha.[125]
Do roku1949 byly správní obvody až na jednu výjimku z roku 1947 tvořeny jedním nebo více celými katastrálními celky, bývalými obcemi či městy. Od roku 1949 došlo k zásadní změně správního členění. Od té doby hranice mnoha obvodů, správních obvodů a městských částí jsou nezávislé na hranicíchkatastrálních území a některá katastrální území jsou tak rozdělena do více správních a samosprávných částí města. Katastrální území (napříkladVinohrady,Smíchov) jsou nadále rozhodující zejména pro evidenci pozemků a nemovitostí aoznačování domů. Praha je složena ze 112 katastrálních území různé velikosti, charakteru i významu.
Praha se podlezákona o územním členění státu dělí na deset obvodů Praha 1 – Praha 10, které mají postavení na úrovniokresů. Toto rozdělení vzniklo v roce1960 a obvody byly i správními a samosprávnými obvody. Od roku 1990 nejsou tyto městské obvody samosprávnými celky, ale jejich základem jsou samosprávné městské části (u prvních tří jsou tyto měst. části s nimi přímo totožné). Od roku 2001 nejsou ani územně-správními obvody. Dnes již podle nich jsou organizovány jen soudy, pošty nebo různé správní firmy.[zdroj?]
Praha má 57 samosprávnýchměstských částí, které jsou spravovány volenýmzastupitelstvem a dále radou,starostou aúřadem městské části. Úřady některých městských částí měly již od ustavení městských částí svěřeny některé z působností státní správy i pro další městské části.[127]
Od1. července2001 byla tato úroveň působností v celé Praze rozdělena do 22 správních obvodů – uvádí-li se v mapách nebo textu v souvislosti s Prahou spojení „správní obvod“, je tím nejčastěji míněn správní obvod této působnosti a úrovně. Od1. ledna2002 je názvem těchto 22 městských částí slovo Praha s příslušnou číslovkou, stejné označení se používá i pro správní obvod jejich rozšířené působnosti. Některé z těchto 22 městských částí mají tuto působnost jen pro své území, jiné i pro další městské části.[zdroj?]
Území většiny z těchto 22 správních obvodů (všech s výjimkou Prahy 1 až Prahy 3) však není totožné s územními obvody podle zákona o územním členění státu, které byly původně (před rokem 1990) i správními obvody a měly i vlastní sbory (ONV). Vláda i poslanci opakovaně přicházejí s návrhy, aby staré členění bylo zrušeno.[zdroj?]
Domovní znamení staré PrahyPražské popisné číslo slouží k lokalizaci v rámci katastrálního území (nahoře), orientační číslo v rámci ulice (dole)Pražská cedule s názvem ulice
Nejstarší vrstva pražských pomístních názvů pochází z doby kolem 12. století, kolem 14. století se vžily zejména názvy jednotlivých rynků a trhů. Některá místa měla vžitý název latinský, německý i český. Vžívala se též označení ulic podle zasvěcení kostela nebo kláštera, podle významných majitelů domů v ulici nebo domovních znamení, podle vzhledu nebo charakteru ulice nebo podle události. Domy byly rozlišovány zejména podle domovních znamení.[129]
Po roce 1770 byla v monarchii zavedena popisná čísla domů. Po sloučení čtyř pražských měst (1784) byly počínaje 27. říjnem 1787 v Praze zavedenyoficiální názvy ulic jako nutný doplněk k domovním číslům, které orientační funkci plnily lépe. Úředním zavedením byly všechny dosavadní názvy ulic důsledně poněmčeny a úřední zavádění a schvalování postupně nahrazovalo spontánní vývoj názvů. V roce 1857 vyšlo císařské nařízení o pojmenovávání ulic a zavádění domovních čísel podle ulic (dnes nazývaných orientační čísla).
8. října 1868 se sbor pražských obecních starších usnesl označit pražské ulice jednotnými německo-českými plechovými tabulemi (a zároveň stanovil zásadu unikátnosti názvu v rámci města). Na základě tohoto usnesení byla v Praze ustanovena zvláštní komise pro stanovení názvů ulic a náměstí. Výsledkem její práce byl „Autentický ukazatel ulic a náměstí i čísel domovních královského hlavního města Prahy“, který z nařízení městské rady sestavil ředitel městského archivuKarel Jaromír Erben. V nově připojených Holešovicích byly umístěny jen české názvy, v roce 1893 se jednojazyčné tabulky v českých národních barvách začaly objevovat i v samotné Praze. Po soudních sporech bylo 20. dubna 1894 vyhláškou rozhodnuto o nahrazení dvojjazyčných tabulí českými v celé Praze.
1. října 1898 správní soud rozhodnutí definitivně potvrdil. V celé Praze se používají smaltované červenobílé tabule s názvy ulic jednotného vzoru, popisná čísla domů jsou tradičně provedena bílým písmem na červených tabulkách a orientační čísla bílým písmem na modrých tabulkách. V některých městských částech je orientační systém doplněn též názvy ulic ve formě směrového dopravního značení nebo speciálními městskými rozcestníky či směrovkami.[130]
Evidenční části Prahy se samostatnými řadami čísel popisných jsou totožné s katastrálními územími Prahy. Ulice jsou pojmenovány ve všech evidenčních částech Prahy. Ve většině částí Prahy jsou domům přidělována i čísla orientační; nejsou přidělena například v částech Běchovice, Benice, Šeberov, Petrovice nebo Zbraslav.[zdroj?]
Šesticifernými čísly jsou označeny sloupyveřejného osvětlení ve správě společnosti Eltodo Citelum, tuto identifikaci využívá k lokalizaci i integrovaný záchranný systém. Dalším významným orientačním prvkem jsou názvy zastávek městské hromadné dopravy.[zdroj?]
Související informace naleznete také v článku Soudy v Praze.
Přestože je Praha hlavním městem České republiky, vrcholné soudní instituce sídlí v Brně. V Praze se nachází pouze jeden ze dvouvrchních soudů, ačkoli s působností vůči téměř celým Čechám, působnost krajského soudu vůči území města máměstský soud, zároveň jde zde ale takéstředočeský krajský soud. Působnost okresních soudů vykonává ve městě desetsoudů obvodních, jen pro pražské okolí existují dva klasickésoudy okresní (Praha-východ aPraha-západ).
Praha je hlavním dopravním uzlem v Česku a významnou křižovatkou ve středníEvropě. Má rozsáhlou dopravníinfrastrukturu.Pražský železniční uzel je centrem dálkové i příměstské osobní dopravy. Velká pražská nákladovánádraží jsou v útlumu, avšak v Uhříněvsi vzniklo největší kontejnerové překladiště ve střední Evropě.Letiště Václava Havla je hlavním pražským letištěm.
SystémPražské integrované dopravy zahrnujemetro,tramvaje,autobusy,trolejbusy,vlaky,přívozy,lanovku a autobusovou linkuAirport Express. Pražské metro přepraví okolo 1,2 milionu cestujících denně, je zodpovědné za 37 % výkonů pražské hromadné dopravy. Předplatné jízdné je pro všechny formy dopravy stejné a platí formou nákupu jednorázových papírových jízdenek, kupónů na pevné časové období (1 a 3 denní), systémem čipových karetLítačka (měsíční, čtvrtletní a roční) aSMS jízdenkami pouze na Airport Express platí zvláštní nepřestupní jízdné. Nejvýznamnějším dopravcem jeDopravní podnik hl. m. Prahy (DPP).[135]
Silniční síť
Přímo centrem Prahy vedeseverojižní magistrála, která navazuje na dálnici D1. Postupně jsou dobudovávány vnějšíPražský okruh a vnitřníMěstský okruh, jehož součástí je i největší městský tunelový komplex v EvropěBlanka. Oba okruhy se staví od 80. let a jejich dostavba nabírá zpoždění. Hlavními dálkovými silničními tahy využívanými také k příměstské dopravě jsou dálniceD1 (Brno, Ostrava),D5 (Plzeň),D8 (Ústí nad Labem) aD11 (Hradec Králové). Automobilová doprava v centru a v přilehlých čtvrtích je regulována modrýmizóny placeného stání a především u okrajových stanic metra jsou zřizována odstavná parkovištěP+R.
Letecká
Praha je obsluhovánaletištěm Václava Havla, které patří k nejvytíženějším a největším ve střední a východní Evropě, v roce 2017 přepravilo 15 milionů cestujících. Základnu zde mají největší české letecké společnosti a toSmartwings aČeské aerolinie. Na území Prahy se dále nachází vojenskéletiště Kbely a dále rekreační sportovníletiště Letňany aTočná. Poblíž se nachází takéletiště Vodochody, u kterého se uvažovalo o rozšíření.[136]
V Praze na kole dojíždí přibližně 2 % obyvatelstva,[137] jízda na kole je častější jako sport či rekreace. Koncepce ucelenépražské sítě cyklistických tras se začala prosazovat kolem roku 2000. V roce 2017 bylo v Praze 178 km chráněných stezek pro cyklisty oddělených od automobilů. Nachází se zde 48 km oddělenýchcyklopruhů a 24 km jízdních pruhů pro autobusy, které jsou zároveň zpřístupněné pro cyklisty.[138] Za největší překážku rozvoje cyklistiky v Praze se uvádí nedostatek bezpečných tras a[139] nekvalitníinfrastruktura často stavěna „salámovou metodou“.Systém sdílení kol zde v roce 2022 poskytují firmyLime,Rekola aNextbike.[140]
Vodní
Osobní vodní doprava na Vltavě má v Praze převážně rekreační a turistický význam, nicméně jsou zde od roku 2005 obnovovány přívozy. K roku 2018 jich v hlavním městě funguje pět, z čehož jsou tři sezónní.[141]Radotínský přístav umožňuje nákladní dopravu po Vltavě na labskou vodní cestu.
Praha pozastavila partnerství s ruskými městy jako reakci na anexi Krymu.[144] Spolupráci Prahy se Šanghají ukončila čínská strana jako reakci na partnerskou smlouvu Prahy s tchajwanským Tchaj-pej.[145]
Neformální spolupráce
Spolupráce bez uzavřené smlouvy probíhá s městy:[144]
S Prahou je spojeno velké množství osobností, ke kterým patří bájná zakladatelka městakněžna Libuše,Karel IV., který Prahu velkoryse rozšířil, aRudolf II., který stejně jako Karel IV. z Prahy udělal centrum římské říše, z oblasti kultury napříkladrabbi Löw aFranz Kafka. V minulosti byla jmenovánačestnými občany Prahy řada osobností.[150]
Odkazy
Poznámky
↑Arabština nemá písmeno P, arabské ف fá odpovídá hebrejskému פpe, kterým se přepisuje [p] i [f].
↑V roce 1890 měla podle Ottova naučného slovníku 182 530 obyvatel, dalšími většími českými městy bylo už jen Brno (92 327 obyvatel) a Plzeň (50 221 obyvatel). V potaz je třeba vzít i tehdy ještě samostatná pražská předměstí Žižkov (41 236 obyvatel), Královské Vinohrady (34 531 obyvatel), Smíchov (32 646 obyvatel) a Karlín (19 540 obyvatel).
↑od roku 1869 retrospektivně, tedy čísla v tabulce zahrnují i obyvatele z obcí, které v tomto roce nebyly součástí Prahy, ale později se součástí Prahy staly
↑abOUŘEDNÍČEK, Martin; NEMEŠKAL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Lucie.Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze. Praha, březen 2020 [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [cit. 2021-05-13].Dostupné online.
↑Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. [cit. 2025-11-02].Dostupné online.
↑ Kde se v Česku nejlépe žije: Velké porovnání 200 měst ukazuje skokany roku i varování.Aktuálně.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2019-08-13].Dostupné online.
↑ GDP per capita in the EU in 2011: seven capital regions among the ten most prosperous.epp.eurostat.ec.europa.eu [online]. [cit. 28-02-2014].Dostupné v archivu pořízeném dne 07-03-2014.
↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World.Expats.cz [online]. 2017-11-08 [cit. 2018-08-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-29.
↑Královské hlavní město Praha vzniklo před 225 lety (Portál hlavního města Prahy) [online]. Praha.eu [cit. 2022-08-08].Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-08-08.
↑ www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu.www.hantec.cz [online]. [cit. 2011-05-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-04.
↑Poche, Emanuel, et al. Praha středověká (Čtvero knih o Praze). Panorama: Praha 1983. S. 7
↑LEDVINKA, Václav a PEŠEK, Jiří.Praha. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 819 s., [32] s. obr. příl. Dějiny českých měst.ISBN80-7106-320-7. S. 45–46.
↑ Krannerova kašna na pražském Smetanově nábřeží po letech opět slouží svému účelu.Regiony [online]. 2016-03-22.Dostupné online.
↑ Chrám sv. Víta, MPO.Mpo.cz [online]. [cit. 2022-08-08].Dostupné online.
↑Kubistický činžovní dům [online]. Praha 2, 2018-07-30. [encyklopedie.praha2.cz/stavba/685-kubisticky-cinzovni-dum Dostupné online].
↑ Pražský primátor Otakar Klapka – za podporu odboje šel na popraviště.Česká televize [online]. 4. října 2011.Dostupné online.
↑Libor Stejskal.Před 65 lety na Pražany padaly bomby.Čtenáři vzpomínají – Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2010-02-14 [cit. 2012-03-14].Dostupné online.
↑Před 60 lety Praha zažila americký nálet – Radio Praha [online]. Radio.cz, 2005-02-20 [cit. 2012-03-14].Dostupné online.
↑PLAVEC, Michal, VOJTÁŠEK, Filip, KAŠŠÁK, Peter.Praha v plamenech: nálety na hlavní město za druhé světové války. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2008. 423 s. Svět křídel; 105.ISBN978-80-86808-58-1.
↑ Mapa: To byl průvod, jenž v listopadu 1989 spustil revoluci a stál za pádem komunismu.Aktuálně.cz [online]. 2014-11-17.Dostupné online.
↑Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle[1]Archivováno 27. 4. 2005 naWayback Machine. odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.
↑Počet přepravovaných osob v MHD vzrostl. [s.l.]: DPODostupné online.
↑ Doprava v Praze: Co jste vždycky chtěli vědět, ale báli jste se zeptat.ČtiDoma.cz [online].Dostupné online.
↑Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-14].Dostupné online.
↑Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-05-14].Dostupné online.
↑Kluci z Prahy.Označili jsme pro vás všechny póly Prahy – teď je najděte [online]. YouTube, 2020-12-06 [cit. 2020-12-07].Dostupné online.
↑Raymond Johnston. Prague’s Honest Guide creates new tourist attraction – four ‘selfie poles’ at city’s outer limits.Expats.cz [online]. 2020-12-07 [cit. 2020-12-07].Dostupné online. (anglicky)
↑Ondřej Boháč. Dobytí pražského pólu. Prozkoumejte nejvzdálenější místa metropole.campuj.online [online].IPR Praha, 2020-12-04 [cit. 2020-12-07].Dostupné online.
↑ Předpověď počasí PRAHA po minutě.www.meteocentrum.cz [online]. [cit. 2025-04-25].Dostupné online.
↑ CHU ČR 2 – Podnebí.envis.praha.eu [online]. [cit. 2024-11-29].Dostupné online.
↑VODRÁŽKA, Prokop. Lék na rozpálená města? Místo betonu stromy, fungují jako přírodní klimatizace, radí odborníci.Aktuálně.cz. 2016-07-11.Dostupné online [cit. 2017-06-23].
↑ Praha řeší, jak vzdorovat vedru. Dokončuje strategii na přizpůsobení se změnám klimatu – E15.cz.praha.e15.cz.Dostupné online [cit. 2017-06-23].
↑ Tisková zpráva na stránkách praha.eu(česky).www.praha.eu [online]. [cit. 2020-02-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-06.
↑ Smog v Praze má omezit regulace aut, řešení se ale protahuje.ct24.ceskatelevize.cz [online]. ČT24, 2018-02-19 [cit. 2024-12-31].Dostupné online.
↑abHEJDUK, Adam.Prahu stále dusí zplodiny z automobilů, nejhůř je na tom Plzeňská ulice [online]. idnes.cz, 2023-03-23 [cit. 2023-09-07].Dostupné online.
↑HORVÁTH, Ivo.Měření kvality vzduchu v Praze dopadlo katastrofálně. Hodnoty nejsou bezpečné [online]. TV Nova, 2024-02-14 [cit. 2024-12-31].Dostupné online.
↑KOUDELOVÁ, Tereza.Znečištění vzduchu v Praze překračuje na mnoha místech limity. Nízkoemisní zóny jsou ale zatím v nedohlednu [online]. ekonews.cz, 2023-05-05 [cit. 2023-09-07].Dostupné online.
↑ŠNOBR, Martin.Stav pražského ovzduší překračuje limity. Enormní počet aut škodí zdraví obyvatel, tvrdí experti [online]. mestemnakole.cz, 2022-08-19 [cit. 2024-12-31].Dostupné online.
↑ Pražská auta v číslech: zase jich přibylo, najela víc kilometrů, benzin vede.idnes.cz [online]. 2024-09-22 [cit. 2024-12-31].Dostupné online.
↑HORVÁTH, Ivo.Měření kvality vzduchu v Praze dopadlo katastrofálně. Hodnoty nejsou bezpečné [online]. TV Nova, 2024-02-14 [cit. 2024-12-31].Dostupné online.
↑WHO výrazně zpřísnila limity pro znečištění ovzduší. Většina látek škodí víc, než se myslelo [online]. ČT24, 2021-09-23 [cit. 2025-01-06].Dostupné online.
↑ŠNOBR, Martin.Stav pražského ovzduší překračuje limity. Enormní počet aut škodí zdraví obyvatel, tvrdí experti [online]. mestemnakole.cz, 2022-08-19 [cit. 2024-12-31].Dostupné online.
↑SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu [online]. EU [cit. 2024-12-31].Dostupné online.
↑ Nejdražší ulice ve střední Evropě? Bezkonkurenčně vedou Příkopy.iDNES.cz [online]. 2012-04-23.Dostupné online.
↑ Regional GDP per capita ranged from 32% to 260% of the EU average in 2019.Eurostat [online]. 2021-03-03.Dostupné online.
↑Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Prahy v roce 2009 – trh práce [online]. Český statistický úřad, 2010-09-02 [cit. 2011-09-28].Dostupné online.
↑abKLÉZL, Tomáš; POLÁČEK, Dan. Praha zemědělská. Pětinu rozlohy tvoří pole a roste zde více jabloní než na Vysočině.Aktuálně.cz [online]. 2022-05-10 [cit. 2022-05-10].Dostupné online.
↑ Best Destinations in the World – Travelers' Choice Awards 2016.TripAdvisor,[2], 7. dubna 2016, staženo 28. srpna 2018 (anglicky)
↑Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World,[3]Archivováno 29. 8. 2018 naWayback Machine.. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).
↑Tourism report [online]. [cit. 2018-08-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. (anglicky)
↑Počty občanů ČR a cizinců s platným povolením k pobytu k 1. 1. 2020 [online]. Ministerstvo vnitra České republiky [cit. 2020-05-02].Dostupné online.
↑ab Praha potřebuje byty pro 1,5 milionu obyvatel. Odpovědí je kvalitní rozvoj nevyužívaných ploch (Portál hlavního města Prahy).www.praha.eu [online]. 2019-06-25 [cit. 2024-01-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-16.
↑Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22].Dostupné online.
↑ V Praze je evidováno přes 81 tisíc psů. Nejvíce na Praze 4.Pražský deník. 2018-03-04.Dostupné online [cit. 2018-04-06].
↑Integrovaná strategie pro ITI Pražské metropolitní oblasti pro období 2021–2027 [online]. Magistrát hlavního města Prahy, 2023-11-16 [cit. 2024-01-20].Dostupné online.
↑Český statistický úřad.Tab. 112 Obyvatelstvo podle pohlaví a podle věku, rodinného stavu a nejvyššího ukončeného vzdělání v obci [online]. [cit. 2014-02-19].Dostupné online.
↑ ČSÚ – SLDB 2011: Tab. 709 Bilance mezikrajské dojížďky – vyjížďky do zaměstnání a školy podle frekvence dojížďky.www.czso.cz [online]. [cit. 2017-05-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-16.
↑Mapa sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v České republice – 5.1 HLAVNÍ MĚSTO PRAHA [online]. GAC spol. s r.o. [cit. 2008-03-20].Dostupné online.
↑ V Česku žije téměř 24 000 bezdomovců, více než desetina jsou děti. Většinou jde o muže.Lidovky.cz [online]. 2019-10-17.Dostupné online.
↑ Obyvatelstvo podle národnosti – statistika.www.kurzy.cz [online]. [cit. 2019-10-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑Státní úřad statistický.Statistický lexikon obcí v republice Československé – I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1924. S. XIII.
↑ab Cizinci v hl. m. Praze v roce 2020.www.czso.cz [online]. Krajská správa ČSÚ v hl. m. Praze, 2021-08-24 [cit. 2022-07-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ab Archivovaná kopie.www.czso.cz [online]. [cit. 2019-04-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-25.
↑ Archivovaná kopie.www.czso.cz [online]. [cit. 2019-04-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-25.
↑ Zpravodaj pražské arcidiecéze 2015, číslo 3.apha.cz [online]. [cit. 2024-11-09].Dostupné online.
↑ Arcibiskupství pražské. Vikariáty a farnosti.apha.cz [online]. [cit. 2024-11-09].Dostupné online.
↑ Na Signal poprvé i během dne. Největší festival světla u nás nabídne nové trasy i zážitek z rozšířené reality.www.czechdesign.cz [online]. Czechdesign.cz.Dostupné online.
↑BEČKOVÁ, Kateřina; PŘIKRYLOVÁ, Miroslava; TRNKOVÁ, Petra.Nejstarší fotografie Prahy = The earliest photographs of Prague: 1850-1870.. Praha: Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, v.v.i., a Archivem hlavního města Prahy, 2019. 435 s.ISBN978-80-87828-50-2.
↑Praha objektivem mistrů: Růžička, Lauschmann, Wiškovský, Funke, Sudek, Jeníček, Honty, Plicka, Ehm, Paul, Brok, Hák, Jírů, Feyfar, Sitenský. Úvod a životopisné údaje fotografů Ludvík Baran. 1. vyd. Praha: Panorama, 1981. 247 stran, z toho 174 foto s. (Pragensia).
↑DOSTÁL, František.Praha ve společné péči obyvatel = Prague in the common care of its inhabitants. Příprava vydání Jiří Stegbauer; předmluva Bohumil Hrabal, úvodní slovo Jiří Šerých. 1. vyd. Praha: Ostrov, 2010. 167 s.ISBN978-80-86289-67-0.
↑ Pražská domovní znamení. Domy dostávaly jména i podle vtipných historek.iDNES.cz [online]. 2016-01-03.Dostupné online.
↑ Praha bude mít nový orientační systém. Změní se tabule v hromadné dopravě i v ulicích města.Region [online]. 2022-04-06.Dostupné online.
↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 8.10. – 9.10.2021 | Poslanci dle navrhující strany | Hlavní město Praha.Volby.cz [online].Český statistický úřad, 2021-10-09 [cit. 2022-11-08].Dostupné online.
↑ Výpis krajů ve vztahu k senátním volebním obvodům.Senát ČR [online]. [cit. 2022-11-08].Dostupné online.
↑Čestné občanství hlavního města Prahy od roku 1990 [online]. Portál hlavního města Prahy [cit. 2022-12-31].Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-21.
Literatura
BASTL, Ondřej.Spojení pražských měst v roce 1784: edice rukopisu č. 322. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2003. 222 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 18).ISBN80-86197-43-3. Část. německý text ; Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky.
OBŮRKOVÁ, Eva.Kam v Praze. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 176 s. (Kam v České republice).ISBN80-251-1282-9.
LAŠŤOVKA, Marek;LAŠŤOVKOVÁ, Barbora.Plán Prahy podle indikačních skic stabilního katastru (1840-1842). Nafotografovali, sestavili, úvodem a rejstříkem opatřili Barbora a Marek Lašťovkovi. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 2005. LXXI + 407 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 20).ISBN80-86197-61-1. 750 výt.
OUŘEDNÍČEK, Martin.Sociální geografie pražského městského regionu. Příprava vydání Martin Ouředníček. Praha: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, 2006. 159 s.Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-11.ISBN80-86561-94-1.
PEŠEK, Jiří.Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920. 1. vyd. Praha: Scriptorium, 1999. 319 s. (Documenta Pragensia. Monographia ; vol. 9).ISBN80-86197-09-3.
WÍZEK, Jaroslav.Praha dávná i naše: podmínky, prostředí a činitelé. Sv. 3, Praha: příspěvek k zeměpisu města. Praha: Státní nakladatelství, 1923. 77, [1] s. (Domovouka Velké Prahy ; sv. 3).Dostupné online. – Geografie Velké Prahy v příručce z 20. let 20. stol., jež se zabývá polohou města a přírodními podmínkami, jejich výhodami i nedostatky, podmínkami vzrůstu a průmyslového i obchodního rozmachu daného právě zeměpisnými okolnostmi.
%2c_Karl%25C5%25AFv_Most%2c_pam%25C3%25A1tn%25C3%25A1_l%25C3%25ADpa.jpg)
![Panorama Prahy z Schönbornské zahrady okolo roku 1835. Dle kresby českého krajináře a vedutisty Vincence Morstadta vyryl Friedrich Geissler.[44]](/mt/?noimg=&dark=on&url=https%3a%2f%2fcs.wikipedia.org%2fwiki%2fSoubor%3aPanorama_von_Prag_%25E2%2580%2593_Vincenc_Morstadt_%25E2%2580%2593_1835.jpg)
![Pražský hrad je největší souvislý hradní komplex na světě[114]](/mt/?noimg=&dark=on&url=https%3a%2f%2fcs.wikipedia.org%2fwiki%2fSoubor%3aPra%25C5%25BEsk%25C3%25BD_hrad_1.JPG)
.jpg)
