Výraz industrie pochází z latiny (industria), začátek použití se datuje do pozdního 15. století.[3] České slovo průmysl se začalo používat v 19. století, výraz je pravděpodobně odvozený z ruskéhoпрoмыceл.[4]
Všeobecné uznání této téze v praxi není známé. Např. výrazhealthcare industry (průmyslově organizované zdravotnictví) existuje dosud jen v angličtině,[6] proČeský statistický úřad není součástí průmyslu např. sektor stavebnictví a služeb.[7]
Průmysl je velmi rozsáhlým odvětvím národního hospodářství. Mimo strojírenství a zpracovatelského průmyslu zahrnuje rovněž těžbu nerostných surovin nebo výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Statistika průmyslu je v Česku definována Klasifikací produkce CZ-CPA a zejména Seznamem výrobků CZ-PRODCOM, který přesně stanoví, který výrobek či služba se zahrnuje do průmyslu. Průmyslovými podniky rozumíme ty podniky, ve kterých se největší podíl přidané hodnoty vytváří při výrobě průmyslových výrobků a při poskytování průmyslových služeb. Z hlediska metodiky statistických zjišťování i z hlediska zveřejňovaných statistických informací lze tedy statistiku průmyslu členit na tři základní oblasti:
Statistika produkce
Produkce všech průmyslových výrobků a průmyslových služeb je měřena podle jejich charakteru v různých měrných (fyzických) jednotkách (např. tunách, kilogramech, litrech, kusech, metrech, apod.) a v Kč. Použití té které fyzické jednotky je normalizováno ve všech průmyslových statistikách zemí EU. Mezi hlavní sledované ukazatele statistiky produkce patří i údaje o tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy.
Statistika průmyslových podniků
Vykazující podniky, resp. podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti i na základě dalších vlastností jako je např. velikost subjektu podle počtu zaměstnanců. Mezi hlavní ukazatele této statistiky patří sledování průmyslových zakázek, průměrný evidenční počet zaměstnanců či zaměstnaných osob v průmyslu průměrné mzdy v průmyslu nebo produktivita práce.
Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).[zdroj?]
Státy s nejvyšší průmyslovou výrobou v roce 2019 (výňatek ze statistiky Světové banky o 50 státech)[10]
V Česku jeprůmysl (sekundární sektor) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství[11] a vytváří velkou částnárodního důchodu. V ostatníchevropských zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podílslužby (terciární sektor). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba (primární sektor), tj.zemědělství,lesnictví a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční – "prodej-odbyt").[12]
↑Manufacturing, value added [online]. World Bank, 2021-04-28 [cit. 2021-06-02].Dostupné online. (anglicky)
↑PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11
