Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Povstání Bar Kochby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Povstání Bar Kochby / druhá židovská válka
konflikt:Židovské války
Území držené židovskými povstalci (modrá)
Území držené židovskými povstalci (modrá)

Trvání132135
MístoProvincie Judea
Výsledekdrtivé vítězstvíŘímanů
  • úplná porážka povstání
  • mnozí Židé uvrženi do otroctví
  • zákaz praktikování židovského náboženství
  • Judea přetvořena a přejmenována naSýrii Palestinu
Strany
„Izrael“ (tj.židovští
povstalci zProvincie
Iudaea
vedeníBar Kochbou)
Římská říšeŘímská říšeŘímská říše
Velitelé
Šimon bar Kochba
Eleazar z Modi'imu †
rabiAkivapopraven
Ješua ben Galgula †
Jonatan ben Baiin
Masbelah ben Šimon
Elazar ben Khita
Jehuda bar Menaše
Šimon ben Matanja
Římská říšeHadrianus
Římská říšeQ. Tineius Rufus
Římská říšeSextus Julius Severus
Římská říšePublicius Marcellus
Římská říše T. Haterius Nepos
Římská říše Q. Lollius Urbicus
Síla
neznámo, pravděpodobně
stovky tisíc
60 000–120 000
Ztráty
580 000 (podleCassia Diona)Legie XII, ostatní ztráty neznámé

Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Povstání Bar Kochby (téždruhá židovská válka) bylo druhé celožidovské povstání protiřímské nadvládě, které se odehrálo v letech132135 pod vedenímŠimona bar Kochby. Stejně jakoprvní židovské povstání bylo i toto povstání Římany po nemalém úsilí potlačeno.

Prameny

[editovat |editovat zdroj]
Stříbrná mince ražená židovskými povstalci

Na rozdíl od první židovské války, o které máme díky svědectvíIosepha Flavia dostatek informací, existuje k druhému židovskému povstání podstatně méně pramenů, takže mnohé okolnosti povstání nejsou známy.[1] Důležitým pramenem jsou zejména zápisyCassia Diona o římských dějinách (kniha 69) a archeologické nálezy v jeskyních v okolíMrtvého moře, obzvláště veVádí Murabba'at, kde se židovští povstalci v poslední zoufalé fázi ukryli a zanechali po sobě kromě běžných nástrojů také své mince a množství hebrejských, aramejských a řeckých rukopisů (vzácné jsou zejménaBar Kochbovy vlastnoruční dopisy).[2]

Vývoj povstání

[editovat |editovat zdroj]
Židovská povstání proti Římanům

Příčiny povstání nejsou zcela jasné, jednou z nich byl zřejmě plán císařeHadriána na znovuvybudování zničenéhoJeruzaléma v pohanské městoAelia Capitolina, ve kterém měl na místě zničenéhochrámu státJovův chrám. Hadrián navíc zakázal Židůmobřízku.[3]

Do čela povstání se postavil Šimon bar Kozeba, který díky podpořerabiho Akivy získal podporu židovských předáků. Se Šimonem byly spojoványmesiášské představy a bylo mu dáno nové přízviskobar Kochba, což znamená „Syn hvězdy“. Když však byla rebelie Římany potlačena a mesiášské naděje zklamány, byl přejmenován nabar Koziba, tj. „Syn lži“. Mesiášské představy na jednu stranu přinesly velké sepětí povstalců a jejich houževnatý odpor, na druhou stranu však zapříčinily, žekřesťané se od tohoto povstání distancovali.[4]

Zprvu byli Židé velmi úspěšní – podařilo se jim dobýt Jeruzalém a velkou část územíJudska. O závažnosti povstání hovoří i to, že k jeho potlačení vyslal Hadrián svého nejlepšího vojevůdceSexta Julia Severa, který v bojích ztratil celou jednulegii. Římanům se však nakonec podařilo oblast zpacifikovat, vytlačili povstalce doJudské pouště, kde je nakonec pobili.[5]

Výsledky války byly pro Židy hrozivé. Hadrián zakázal Židům jejich náboženství, popravoval jejich učence a zakázal vlastnit a užívatTóru. Mnozí Židé byli odvedeni do otroctví.[6] Na místě Jeruzaléma nechal postavit římské městoAelia Capitolina, do kterého byl Židům vstup zakázán a ve kterém byl vybudován chrám se dvěma sochami, jednou Jovovou, druhou vlastní, Hadriánovou.Judeu přejmenoval podle dávnýchPelištejců naPalestinu, aby zahladil i sebemenší památku na židovské osídlení.[7] Veškeré naděje, že Židé obnoví svůj stát, tak na dlouhá staletí vzaly za své.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. SCHÄFER, Peter.Dějiny židů v antice od Alexandra Velikého po arabskou nadvládu.1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2003.ISBN 80-7021-633-6. [dále jen Schäffer]. str. 140.
  2. THIEDE, Carsten Peter.Svitky od Mrtvého moře a židovský původ křesťanství. 1. vyd. Praha: Volvo Globator, 2004.ISBN 80-7207-549-7. str. 70-74.
  3. Schäffer, str. 141.
  4. Schäffer, str. 145.
  5. SEGERT, Stanislav.Starověké dějiny židů.1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995.ISBN 80-205-0304-8. [dále jen Segert]. str. 220.
  6. Schäffer, str. 153n.
  7. Segert, str. 223.

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Hebraistika |Válka a vojenství
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Povstání_Bar_Kochby&oldid=25150646
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp