Post-fašismus je označení propolitické strany ahnutí přecházející odfašisticképolitické ideologie k mírnějším formámnacionalismu, opouštějí totalitní rysy fašismu a účastní se ústavní politiky.[1]
Italské sociální hnutí (Movimento Sociale Italiano, MSI) bylaneofašistická politická strana založená v Itálii v roce 1946 bývalými členyNárodní fašistické strany aRepublikánské fašistické strany. Navzdory tomu, že se jedná o výslovně fašistickou stranu, MSI zahrnovala postfašistickou frakci v čele sArturo Michelinim aAlfredem Covellim, kteří upřednostňovali politickou spolupráci s umírněnými konzervativními stranami, jako jeKřesťanská demokracie,Monarchistická národní strana aItalská liberální strana.
V roce 1977 se odštěpila umírněná frakce MSI vedená Covellim a založilaNárodní demokracii (Demokrazia Nazionale, DN), první skutečnou postfašistickou stranu v Itálii. Covelli se pokusil vytvořit alianci mezi DN a Křesťanskou demokracií, ale volební výsledky byly velmi špatné a DN byla nakonec v roce 1979 rozpuštěna.[2]
MSI nakonec zavrhla fašismus na stranickém kongresu konaném ve Fiuggi v roce 1995, kde strana hlasovala pro rozpuštění a transformaci naNárodní alianci (Alleanza Nazionale, AN), stranu, která byla označena několika vědci a novináři, včetně akademikaRogera Griffina jako „postfašistická“ strana.[3] Menšinová frakce v MSI, vedenáPino Rautim, odmítla opustit fašismus a vytvořila novou stranu s názvemSociální hnutí tříbarevného plamenu.[4]
Krajně pravicová stranaBratři Itálie (Fratelli d'Italia, FdI), kterou v roce 2012 založilo několik bývalých členů AN, byla také označována za postfašistickou stranu.[5] FdI však byla však také popsána jako strana neofašistická.[6]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPost-fascism na anglické Wikipedii.