Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poslanecká sněmovna
Parlamentu České republiky
10. volební období
Znak
Základní informace
Typdolní komora
Vedení
PředsedaTomio Okamura (SPD)
od 5. listopadu 2025
1. místopředsedaPatrik Nacher (ANO)
od 5. listopadu 2025
MístopředsedaJiří Barták (AUTO)
od 5. listopadu 2025
MístopředsedaJan Skopeček (ODS)
od 14. listopadu 2025
Složení

Počet členů200 poslanců
Vláda (74)
     ODS (27)
     STAN (22)
  •      STAN (20)
  •      SLK (2)
     KDU-ČSL (16)
     TOP 09 (9)
Opozice (126)
     ANO (80)
     SPD (15)
     Piráti (18)
     AUTO (13)
Volby
Volební systémpoměrný
Předchozí volby3.–4. října 2025
Příští volby2029
Jednací sál
Thunovský palác, Malá Strana, Praha
Thunovský palác,Malá Strana,Praha
Oficiální web
www.psp.cz
Horní komora
Senát Parlamentu České republiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jakoPoslanecká sněmovna, je dolní komoraParlamentu České republiky, vÚstavě označovaného jen jako Parlament. Má 200 poslanců volených na 4 roky podlepoměrného systému s 5% klauzulí. Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu1993 transformací z dosavadníČeské národní rady.[1]

Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovémkvóru[2] (tedy je přítomno alespoň 67poslanců), usnesení se schvalujíprostou většinou (nadpoloviční většinou přítomných).

U některých usnesení, specifikovaných v zákoně o jednacím řádu sněmovny, je pro přijetí usnesení potřeba souhlasu vyššího počtu poslanců.Absolutní většiny (tedy 101 poslanců) např. pro přehlasováníprezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě.[3] Pro přijetíústavních zákonů,ratifikaci některýchmezinárodních smluv[4] a podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky[5] je třebakvalifikované většiny 120 hlasů (tři pětiny všech poslanců).

Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat Senát u návrhuústavního zákona, a dálevolebního zákona, zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek (tzv.stykový zákon) a zákona o jednacím řádu Senátu.[6]

Sídlo

[editovat |editovat zdroj]

Sídlo sněmovny se nachází naMalé StraněPraze 1, ve třech blocích domů a paláců v oblasti meziMalostranskýmValdštejnským náměstím, kolem ulic Sněmovní a Thunovská.[7]

Patří k němu zejménaThunovský palác (č. p. 176) při východní straně ulice Sněmovní, který pochází z konce 17. století, v letech 1779–1794 sloužil jako divadlo a roku 1801 jej koupili čeští stavové, kteří jej přebudovali na sněmovnu, kanceláře a archívZemského výboru Království českého. Roku 1861 byl pro obnovený zemský sněm vybudován sál přes dvě patra výšky paláce, který slouží dodnes jako hlavní jednací sál sněmovny. V roce 1918 zde byla vyhlášena Československá republika a roku 1920 přijata jejíústava. V tomto bloku sídlí rovněžKancelář Poslanecké sněmovny, jsou zde jednací sály sněmovních klubů a výborů.

Dalšími bloky patřícími k sídlu sněmovny jsou:

  • Dům č. p. 1 na severní straně horní části Malostranského náměstí, v 19. století sídloČeského místodržitelství a jezuitského gymnázia.
  • Blok na severní straně dolní části Malostranského náměstí: č. p. 6 (Palác Smiřických neboli U Montágů), 7 (Šternberský palác), 518 (dříve nazývaný Velikovský dům, na rohu ulice Tomášská) a 8 (na rohu ulice Thunovská a Tomášská). Smiřický palác je význačný tím, že 22. května 1618 zde skupina protestantských šlechticů tajně smluvila na další den třetípražskou defenestraci, která stála u počátkutřicetileté války. Šternberský palác patřil zanárodního obrození k centrům českého kulturního a vědeckého života.

V letech 1993–1996 byl celý komplex budov rekonstruován.

Volby do Poslanecké sněmovny

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásadypoměrného zastoupení. Právo volit (aktivní volební právo) má každýobčan České republiky, který dosáhl věku 18 let a není zbavensvéprávnosti. Právo být volen (pasivní volební právo) má každý občan starší 21 let s aktivním volebním právem.

Podrobnosti stanovuje volební zákon. Ten nemá rigidituústavního zákona a je ho tedy možné měnit skoro jako běžný zákon. Jedinou odlišností v zákonodárném procesu je podmínka, že s ním musí souhlasit obě komory Parlamentu. V případě volebního zákona tak Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat zamítavé stanoviskoSenátu. I přesto jsou změny volebního zákona časté.

Volby se konají ve 14 vícemandátovýchobvodech, které kopírujíkrajskou strukturu. Početmandátů v jednotlivých obvodech (krajích) není předem znám, určuje se až po volbách za pomoci počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých obvodech. K určení počtu mandátů je třeba nejprve zjistit celorepublikové mandátové číslo. To se vypočte jako podíl celkového počtu odevzdaných platných hlasů a celkového počtu mandátů (200). Číslo se zaokrouhluje na jednotky. Pro každý kraj se vypočítá „teoretický“ počet mandátů a to tak, že se vezme celkový počet odevzdaných platných hlasů kraje a podělí se republikovým mandátovým číslem. Zaokrouhluje se dolů na jednotky. Pro každý kraj se zjistí zbytek po dělení počtu odevzdaných platných hlasů kraje republikovým mandátovým číslem. Zbylé mandáty, které je potřeba přidělit, se přidělí těm krajům, které vykazují tento zbytek největší.[8] Tím končí určení počtu mandátů pro jednotlivé kraje.

Po sečtení hlasů se vyřadí kandidující subjekty, jejichž celostátní podíl hlasů nepřekročil stanovenou uzavírací klauzuli (5 %). Volební výsledky se dále vyhodnocují zvlášť po jednotlivých krajích. Celkový počet rozdělovaných mandátů (200) se rozdělí v poměru podle počtu odevzdaných platných hlasů v jednotlivých krajích (viz výše), načež se podle počtu hlasů v každém kraji zvlášť rozdělí mandáty mezi jednotlivé strany. K tomu se používád'Hondtova metoda: počet hlasů pro každou stranu v daném kraji (volebním obvodu) je postupně dělen přirozenými čísly 1, 2, 3, …, přičemž všechny výsledné podíly všech stran jsou seřazeny podle velikosti do seznamu (a u každého podílu je označeno, které straně náleží). Ze seznamu je vybráno tolik nejvyšších podílů, kolik má být v kraji rozděleno mandátů. Za každý svůj podíl obsažený v tomto výběru obdrží strana jeden mandát. Jednotlivým kandidátům strany jsou mandáty přiřazovány podle jejich pořadí na kandidátkách; voliči mohou toto pořadí ovlivnit pomocí čtyř tzv. preferenčních hlasů (zakroužkováním)[9]. Kandidáti, kteří získali nejméně 5 % preferenčních hlasů, získají mandát přednostně.

Rozpuštění

[editovat |editovat zdroj]
Thunovský palác, jedno ze sídel Poslanecké sněmovny

Rozpuštěním končí zasedání Poslanecké sněmovny, zanikají mandáty zvolených poslanců a do šedesáti dnů se konají nové volby. Poslanecká sněmovna ale nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením svého čtyřletého volebního období.

Rozpustit jimůže svým rozhodnutímprezident, a to jen z těchtoÚstavou stanovených důvodů:

  • nevysloví důvěru nově jmenovanévládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny (nastává až po dvou nevysloveních důvěry vládě, jejíž předseda byl vybrán i jmenován prezidentem)
  • neusnese se do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáváním spojila vláda otázku důvěry
  • přeruší zasedání po dobu delší, než je přípustné (tj. 120 dní)
  • není po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolávána ke schůzi

V roce 2009[10] byla zavedena další možnost rozpuštění sněmovny, při které již ale prezident republiky nemá na výběr. Rozpustit jimusí vždy, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas alespoň třípětinová většina všech poslanců (většina vyžadovaná pro přijetí nebo změnuústavních zákonů). Tato novelizace byla přijata v reakci na to, kdyžÚstavní soud daného roku zrušilzvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období[11] (podobné zkrácení volebního období v roce 1998 zrušeno nebylo[12][13]).

Během rozpuštění Poslanecké sněmovny nabýváSenát pravomoc přijímat v neodkladných věcechzákonná opatření.

K historicky prvnímu rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny došlo 20. srpna 2013. Stalo se tak po rozpadu tehdejší koalice stran ODS, TOP 09 a LIDEM, která ač deklarovala 101 hlasů, podílela se na odmítnutí vyslovení důvěryvládě Jiřího Rusnoka nižším počtem hlasů, než bylo očekáváno. Pro rozpuštění hlasovalo 140 poslanců, proti 7. PrezidentMiloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. srpna a vyhlásil termín předčasných voleb na 25. a 26. října 2013.[14]

2025–2029: Vedení a orgány v 10. volebním období

[editovat |editovat zdroj]

Vedení

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článcích Seznam předsedů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky aSeznam členů vedení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
ÚřadČlen vedeníPoslanecký klubObdobí ve funkci
nástupodchod
PředsedaTomio Okamura
Tomio Okamura (2015)
Tomio Okamura (2015)
SPD5. listopadu 2025úřadující
1. místopředsedaPatrik Nacher
Patrik Nacher (2020)
Patrik Nacher (2020)
ANO5. listopadu 2025úřadující
MístopředsedaJiří Barták
Obrázek této osoby není k dispozici
Obrázek této osoby není k dispozici
AUTO5. listopadu 2025úřadující
MístopředsedaJan Skopeček
Jan Skopeček
Jan Skopeček
ODS14. listopadu 2025úřadující

Orgány

[editovat |editovat zdroj]

Organizační a technický provoz zajišťujeKancelář Poslanecké sněmovny, v jejímž čele stojí vedoucí Kanceláře, odpovídající přímo předsedovi sněmovny.

Výbory

[editovat |editovat zdroj]

Výbory představují typ parlamentních orgánů. Podlejednacího řádu Poslanecké sněmovny je komora povinna zřídit mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor, výbor pro evropské záležitosti. Schůze výborů jsou veřejné s výjimkou schůzí organizačního výboru a mandátového a imunitního výboru. Výbory si mohou zřizovat podvýbory, jednání podvýborů nejsou veřejná.[15]

Počet výborů podle předsednictví politických subjektů
Poslanecký klubPočet výborů
ANO5
SPD3
AUTO2
KDU-ČSL2
STAN2
ODS1
TOP 091
Piráti0
Seznam výborů
VýboryPředsedové[16]Strana
Hospodářský výborRadim FialaSPD
Kontrolní výborJakub JandaODS
Mandátový a imunitní výborHelena VálkováANO
Organizační výborTomio OkamuraSPD
Petiční výborJan HrnčířSPD
Rozpočtový výborVladimír PikoraAUTO
Ústavně-právní výborRenata VeseckáAUTO
Výbor pro bezpečnost
Výbor pro evropské záležitosti
Výbor pro mediální záležitostiFrantišek TalířKDU-ČSL
Výbor pro obranuJosef FlekSTAN
Výbor pro sociální politikuMonika BrzeskováKDU-ČSL
Výbor pro vědu, vzdělávání, mládež a sportMatěj Ondřej HavelTOP 09
Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvojJan PapajanovskýSTAN
Výbor pro zdravotnictvíJiří MašekANO
Výbor pro životní prostředíBerenika PeštováANO
Zahraniční výborRadek VondráčekANO
Zemědělský výborMonika ObornáANO

Komise

[editovat |editovat zdroj]

Komise jsou zřizovány v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, který upravuje existenci tří druhů komisí, a to dle jednacího řádu, nebo na základě zvláštních zákonů, či zřizujevyšetřovací komise pro vyšetření věcí veřejného zájmu v souladu s Ústavou.

Složení poslaneckých klubů

[editovat |editovat zdroj]
Slibposlanců zvolených v říjnových volbách 2021 na zahájení ustavující schůze Sněmovny 8. listopadu téhož roku
Související informace naleznete také v článcích Seznam poslaneckých klubů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky aSeznam členů Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (2025–2029).
Poslanecké klubyPočet členůpředsedové klubů
členovézvoleno
ANO 20118080Taťána Malá
Občanská demokratická strana2727Marek Benda
Starostové a nezávislí2222Michaela Šebelová
Česká pirátská strana1818Olga Richterová
KDU-ČSL1616Tom Philipp
Svoboda a přímá demokracie1515Radim Fiala
Motoristé sobě1313Boris Šťastný
TOP 0999Jan Jakob

Rozpočet

[editovat |editovat zdroj]

Celkový rozpočet Sněmovny na rok 2023 byl schválen ve výši 1,553 miliardy Kč. V roce 2022 to bylo o 90 milionů méně.[17]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. čl. 106 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
  2. § 70 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
  3. § 70 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 205/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
  4. Čl. 39 odst. 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  5. § 70 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)
  6. Čl. 40 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
  7. Parlament České republiky – Poslanecká sněmovnaArchivováno 18. 11. 2010 naWayback Machine., Pragueout.cz, autor neuveden, copyright pro celý web datován 2007
  8. § 48 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 Sb. a nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 Sb., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  9. Jak kroužkovat kandidáty u voleb? Udělování preferenčních hlasů pro poslance - Info.cz.Info.cz.Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-03. Archivováno 3. 10. 2017 naWayback Machine.
  10. Ústavní zákon č. 319/2009 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů,dostupné online
  11. Nález Ústavního soudu ze dne 10. září 2009, sp. zn. Pl. ÚS 27/09, č. 318/2009 Sb.,dostupné online
  12. 21. schůze Poslanecké sněmovny ve 2. volební období, 12. hlasování (sněmovní tisk 351),Dostupné online. 26. února 1998, Poslanecká sněmovna PČR
  13. Ústavní zákon č. 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny,Dostupné online
  14. Rozhodnutí prezidenta republiky o rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 265/2013 Sb. a rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 266/2013 Sb.,Dostupné online. Ministerstvo vnitra ČR
  15. Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna, výbory [online]. Parlament České republiky [cit. 2020-04-13].Dostupné online. 
  16. Předsedové výborů Poslanecké sněmovny.www.psp.cz [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 2025-11-12 [cit. 2025-11-12].Dostupné online. 
  17. Sněmovna má mít v rozpočtu na rok 2023 o 90 milionů víc, Senát o 25 milionů.iDNES.cz [online]. 2022-11-02 [cit. 2023-03-18].Dostupné online. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • KOLÁŘ, Petr; VALENTA, Petr.Parlament České republiky – Poslanecká sněmovna. Praha : pro Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vydal Ivan Král, 2011.

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Seznamy členůParlamentu České republiky
Poslanecká sněmovna
poslanci
vedení
Senát
senátoři
vedení
Předchozí seznamy členů zákonodárných sborů Československa:ČNR •FS
Česká politická zastoupení od roku 1848
Rakouské císařství,
Rakousko-Uhersko
České země
Československo
Česká socialistická republika aČeská republika
Česká republika
Evropská unie
Zákonodárné sbory v Evropě
Suverénní státy

AlbánieAndorraArménieÁzerbájdžánBelgie (dh) •Bělorusko (dh) •Bosna a Hercegovina (dh) •BulharskoČeská republika (dh) •Černá HoraDánskoEstonskoFinskoFrancie (dh) •GruzieChorvatskoNěmecko (dh1) •Irsko (dh) •IslandItálie (dh) •Kazachstán (dh) •KyprLichtenštejnskoLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMaltaMoldavskoMonakoNizozemsko (dh) •NorskoPolsko (dh) •PortugalskoRakousko (dh) •Rumunsko (dh) •Rusko (dh) •ŘeckoSan MarinoSlovenskoSlovinsko (dh1) •SrbskoŠpanělsko (dh) •ŠvédskoŠvýcarsko (dh) •TureckoSeverní MakedonieSpojené království (dh) (Severní Irsko,Skotsko,Wales) •UkrajinaVatikán

Státy s částečným uznáním
Závislá území
Nadnárodní organizace
d –dolní komora, h –horní komora
1 – neoficiálně
Politické strany a hnutí v České republice (seznam)
Poslanecká sněmovna
(200, volby2025)
Senát
(81, volby2020,2022,2024)
Evropský parlament
(21, volby2024)
Neparlamentní
Seznam neparlamentních politických stran a hnutínení úplný.
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Česko |Politika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poslanecká_sněmovna_Parlamentu_České_republiky&oldid=25404478
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp