| Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky | |
|---|---|
| 10. volební období | |
 | |
| Základní informace | |
| Typ | dolní komora |
| Vedení | |
| Předseda | Tomio Okamura (SPD) od 5. listopadu 2025 |
| 1. místopředseda | Patrik Nacher (ANO) od 5. listopadu 2025 |
| Místopředseda | Jiří Barták (AUTO) od 5. listopadu 2025 |
| Místopředseda | Jan Skopeček (ODS) od 14. listopadu 2025 |
| Složení | |
 | |
| Počet členů | 200 poslanců |
| Vláda (74) | |
| Opozice (126) | |
| Volby | |
| Volební systém | poměrný |
| Předchozí volby | 3.–4. října 2025 |
| Příští volby | 2029 |
| Jednací sál | |
 Thunovský palác,Malá Strana,Praha | |
| Oficiální web | |
| www.psp.cz | |
| Horní komora | |
| Senát Parlamentu České republiky | |
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, zkr.PSP ČR, PS PČR, v Ústavě České republiky označovaná jen jakoPoslanecká sněmovna, je dolní komoraParlamentu České republiky, vÚstavě označovaného jen jako Parlament. Má 200 poslanců volených na 4 roky podlepoměrného systému s 5% klauzulí. Poslanecká sněmovna vznikla k 1. lednu1993 transformací z dosavadníČeské národní rady.[1]
Sněmovna je usnášeníschopná při třetinovémkvóru[2] (tedy je přítomno alespoň 67poslanců), usnesení se schvalujíprostou většinou (nadpoloviční většinou přítomných).
U některých usnesení, specifikovaných v zákoně o jednacím řádu sněmovny, je pro přijetí usnesení potřeba souhlasu vyššího počtu poslanců.Absolutní většiny (tedy 101 poslanců) např. pro přehlasováníprezidentského veta či vyslovení nedůvěry vládě.[3] Pro přijetíústavních zákonů,ratifikaci některýchmezinárodních smluv[4] a podání ústavní žaloby proti prezidentu republiky[5] je třebakvalifikované většiny 120 hlasů (tři pětiny všech poslanců).
Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat Senát u návrhuústavního zákona, a dálevolebního zákona, zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek (tzv.stykový zákon) a zákona o jednacím řádu Senátu.[6]
Sídlo sněmovny se nachází naMalé Straně v Praze 1, ve třech blocích domů a paláců v oblasti meziMalostranským a Valdštejnským náměstím, kolem ulic Sněmovní a Thunovská.[7]
Patří k němu zejménaThunovský palác (č. p. 176) při východní straně ulice Sněmovní, který pochází z konce 17. století, v letech 1779–1794 sloužil jako divadlo a roku 1801 jej koupili čeští stavové, kteří jej přebudovali na sněmovnu, kanceláře a archívZemského výboru Království českého. Roku 1861 byl pro obnovený zemský sněm vybudován sál přes dvě patra výšky paláce, který slouží dodnes jako hlavní jednací sál sněmovny. V roce 1918 zde byla vyhlášena Československá republika a roku 1920 přijata jejíústava. V tomto bloku sídlí rovněžKancelář Poslanecké sněmovny, jsou zde jednací sály sněmovních klubů a výborů.
Dalšími bloky patřícími k sídlu sněmovny jsou:
V letech 1993–1996 byl celý komplex budov rekonstruován.
Volby se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásadypoměrného zastoupení. Právo volit (aktivní volební právo) má každýobčan České republiky, který dosáhl věku 18 let a není zbavensvéprávnosti. Právo být volen (pasivní volební právo) má každý občan starší 21 let s aktivním volebním právem.
Podrobnosti stanovuje volební zákon. Ten nemá rigidituústavního zákona a je ho tedy možné měnit skoro jako běžný zákon. Jedinou odlišností v zákonodárném procesu je podmínka, že s ním musí souhlasit obě komory Parlamentu. V případě volebního zákona tak Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat zamítavé stanoviskoSenátu. I přesto jsou změny volebního zákona časté.
Volby se konají ve 14 vícemandátovýchobvodech, které kopírujíkrajskou strukturu. Početmandátů v jednotlivých obvodech (krajích) není předem znám, určuje se až po volbách za pomoci počtu odevzdaných hlasů v jednotlivých obvodech. K určení počtu mandátů je třeba nejprve zjistit celorepublikové mandátové číslo. To se vypočte jako podíl celkového počtu odevzdaných platných hlasů a celkového počtu mandátů (200). Číslo se zaokrouhluje na jednotky. Pro každý kraj se vypočítá „teoretický“ počet mandátů a to tak, že se vezme celkový počet odevzdaných platných hlasů kraje a podělí se republikovým mandátovým číslem. Zaokrouhluje se dolů na jednotky. Pro každý kraj se zjistí zbytek po dělení počtu odevzdaných platných hlasů kraje republikovým mandátovým číslem. Zbylé mandáty, které je potřeba přidělit, se přidělí těm krajům, které vykazují tento zbytek největší.[8] Tím končí určení počtu mandátů pro jednotlivé kraje.
Po sečtení hlasů se vyřadí kandidující subjekty, jejichž celostátní podíl hlasů nepřekročil stanovenou uzavírací klauzuli (5 %). Volební výsledky se dále vyhodnocují zvlášť po jednotlivých krajích. Celkový počet rozdělovaných mandátů (200) se rozdělí v poměru podle počtu odevzdaných platných hlasů v jednotlivých krajích (viz výše), načež se podle počtu hlasů v každém kraji zvlášť rozdělí mandáty mezi jednotlivé strany. K tomu se používád'Hondtova metoda: počet hlasů pro každou stranu v daném kraji (volebním obvodu) je postupně dělen přirozenými čísly 1, 2, 3, …, přičemž všechny výsledné podíly všech stran jsou seřazeny podle velikosti do seznamu (a u každého podílu je označeno, které straně náleží). Ze seznamu je vybráno tolik nejvyšších podílů, kolik má být v kraji rozděleno mandátů. Za každý svůj podíl obsažený v tomto výběru obdrží strana jeden mandát. Jednotlivým kandidátům strany jsou mandáty přiřazovány podle jejich pořadí na kandidátkách; voliči mohou toto pořadí ovlivnit pomocí čtyř tzv. preferenčních hlasů (zakroužkováním)[9]. Kandidáti, kteří získali nejméně 5 % preferenčních hlasů, získají mandát přednostně.
Rozpuštěním končí zasedání Poslanecké sněmovny, zanikají mandáty zvolených poslanců a do šedesáti dnů se konají nové volby. Poslanecká sněmovna ale nemůže být rozpuštěna tři měsíce před skončením svého čtyřletého volebního období.
Rozpustit jimůže svým rozhodnutímprezident, a to jen z těchtoÚstavou stanovených důvodů:
V roce 2009[10] byla zavedena další možnost rozpuštění sněmovny, při které již ale prezident republiky nemá na výběr. Rozpustit jimusí vždy, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas alespoň třípětinová většina všech poslanců (většina vyžadovaná pro přijetí nebo změnuústavních zákonů). Tato novelizace byla přijata v reakci na to, kdyžÚstavní soud daného roku zrušilzvláštní ústavní zákon o zkrácení volebního období[11] (podobné zkrácení volebního období v roce 1998 zrušeno nebylo[12][13]).
Během rozpuštění Poslanecké sněmovny nabýváSenát pravomoc přijímat v neodkladných věcechzákonná opatření.
K historicky prvnímu rozhodnutí o rozpuštění Poslanecké sněmovny došlo 20. srpna 2013. Stalo se tak po rozpadu tehdejší koalice stran ODS, TOP 09 a LIDEM, která ač deklarovala 101 hlasů, podílela se na odmítnutí vyslovení důvěryvládě Jiřího Rusnoka nižším počtem hlasů, než bylo očekáváno. Pro rozpuštění hlasovalo 140 poslanců, proti 7. PrezidentMiloš Zeman rozpustil sněmovnu 28. srpna a vyhlásil termín předčasných voleb na 25. a 26. října 2013.[14]
| Úřad | Člen vedení | Poslanecký klub | Období ve funkci | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| nástup | odchod | |||||
| Předseda | Tomio Okamura | .jpg) | SPD | 5. listopadu 2025 | úřadující | |
| 1. místopředseda | Patrik Nacher | .jpg) | ANO | 5. listopadu 2025 | úřadující | |
| Místopředseda | Jiří Barták |  | AUTO | 5. listopadu 2025 | úřadující | |
| Místopředseda | Jan Skopeček | .jpg) | ODS | 14. listopadu 2025 | úřadující | |
Organizační a technický provoz zajišťujeKancelář Poslanecké sněmovny, v jejímž čele stojí vedoucí Kanceláře, odpovídající přímo předsedovi sněmovny.
Výbory představují typ parlamentních orgánů. Podlejednacího řádu Poslanecké sněmovny je komora povinna zřídit mandátový a imunitní výbor, petiční výbor, rozpočtový výbor, kontrolní výbor, organizační výbor, volební výbor, výbor pro evropské záležitosti. Schůze výborů jsou veřejné s výjimkou schůzí organizačního výboru a mandátového a imunitního výboru. Výbory si mohou zřizovat podvýbory, jednání podvýborů nejsou veřejná.[15]
| Poslanecký klub | Počet výborů | |
|---|---|---|
| ANO | 5 | |
| SPD | 3 | |
| AUTO | 2 | |
| KDU-ČSL | 2 | |
| STAN | 2 | |
| ODS | 1 | |
| TOP 09 | 1 | |
| Piráti | 0 | |
Komise jsou zřizovány v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, který upravuje existenci tří druhů komisí, a to dle jednacího řádu, nebo na základě zvláštních zákonů, či zřizujevyšetřovací komise pro vyšetření věcí veřejného zájmu v souladu s Ústavou.
| Poslanecké kluby | Počet členů | předsedové klubů | ||
|---|---|---|---|---|
| členové | zvoleno | |||
| ANO 2011 | 80 | 80 | Taťána Malá | |
| Občanská demokratická strana | 27 | 27 | Marek Benda | |
| Starostové a nezávislí | 22 | 22 | Michaela Šebelová | |
| Česká pirátská strana | 18 | 18 | Olga Richterová | |
| KDU-ČSL | 16 | 16 | Tom Philipp | |
| Svoboda a přímá demokracie | 15 | 15 | Radim Fiala | |
| Motoristé sobě | 13 | 13 | Boris Šťastný | |
| TOP 09 | 9 | 9 | Jan Jakob | |
Celkový rozpočet Sněmovny na rok 2023 byl schválen ve výši 1,553 miliardy Kč. V roce 2022 to bylo o 90 milionů méně.[17]
Obrázky, zvuky či videa k tématuPoslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na Wikimedia Commons
KategoriePoslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve Wikizprávách| Seznamy členůParlamentu České republiky | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Poslanecká sněmovna |
| ||||||
| Senát |
| ||||||
| Předchozí seznamy členů zákonodárných sborů Československa:ČNR •FS | |||||||
| Zákonodárné sbory v Evropě | |
|---|---|
| Suverénní státy | Albánie •Andorra •Arménie •Ázerbájdžán •Belgie (d •h) •Bělorusko (d •h) •Bosna a Hercegovina (d •h) •Bulharsko •Česká republika (d •h) •Černá Hora •Dánsko •Estonsko •Finsko •Francie (d •h) •Gruzie •Chorvatsko •Německo (d •h1) •Irsko (d •h) •Island •Itálie (d •h) •Kazachstán (d •h) •Kypr •Lichtenštejnsko •Litva •Lotyšsko •Lucembursko •Maďarsko •Malta •Moldavsko •Monako •Nizozemsko (d •h) •Norsko •Polsko (d •h) •Portugalsko •Rakousko (d •h) •Rumunsko (d •h) •Rusko (d •h) •Řecko •San Marino •Slovensko •Slovinsko (d •h1) •Srbsko •Španělsko (d •h) •Švédsko •Švýcarsko (d •h) •Turecko •Severní Makedonie •Spojené království (d •h) (Severní Irsko,Skotsko,Wales) •Ukrajina •Vatikán |
| Státy s částečným uznáním | |
| Závislá území | |
| Nadnárodní organizace | |
| d –dolní komora, h –horní komora 1 – neoficiálně | |
| Politické strany a hnutí v České republice (seznam) | |
|---|---|
| Poslanecká sněmovna (200, volby2025) | |
| Senát (81, volby2020,2022,2024) | |
| Evropský parlament (21, volby2024) | |
| Neparlamentní | |
| Seznam neparlamentních politických stran a hnutínení úplný. | |
