Portorická vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi červenými a mezi nimi dvěma bílými vodorovnými pruhy. U žerdi je modrý klín ve tvaru rovnoramenného trojúhelníka s bílou, pěticípou hvězdou.[5]
Portorická hymna je píseňLa Borinqueña, nazvaná z původního názvu Portorika Borinquen nebo Boriquen. Text písně napsal Manuel Fernández Juncos, současnou verzi hudby složil Luis Miranda.
Portoriko je nejmenší z ostrovůVelkých Antil. K Portoriku náleží i několik blízkých menších ostrovů – západně od hlavního ostrova se nalézá ostrovMona, na východ pakCulebra aVieques. S rozlohou 8896km² je hlavní ostrov Portorika 3.největším ostrovem USA a 82.největším na Zemi. Reliéf je převážně hornatý, v centrální části ostrova se rozprostírá pohoříCordillera Central, ve kterém se nachází nejvyšší bod celého ostrova –Cerro de Punta (1339 mn.m.). Severní pobřeží je vlhké a porostlé bujnou vegetací, zatímco na jihu ostrova panuje sušší klima. Největším chráněným územím jeNárodní les El Yunque na severovýchodě ostrova, v pohoříSierra de Luquillo.
Obyvatelé jsou Portorikánci, na ostrově se nenacházejí téměř žádné národnostní menšiny, vyjma kontinentálních Američanů. Portoriko je jediným územím USA, kde se mluví výhradněšpanělsky. Na Portorikánce vždy v USA hleděli jako na občany nižší kategorie, proto se úřady veWashingtonu pokusily povýšit ostrov na 51. stát USA. Místní ale odmítli, protože by museli platit daně. Početná komunita Portorikánců žije také vNew Yorku.
Občané Portorika jsou zároveň občany USA. Protože však Portoriko není státem USA, žádný občan Spojených států, který je rezidentem na jeho území, nemá právo volit ani do jedné z komor federálního parlamentu a ani volitprezidenta Spojených států (toto omezení platí pro všechny občany USA, kteří jsou v době voleb rezidenty Portorika, i když pocházejí z jiné části země). Pokud se ale občan Portorika přestěhuje kamkoli jinam (například na území jednoho z 50 států USA, nebo třeba do Evropy), právo volit prezidenta USA a federální parlament automaticky nabývá. Tato situace je analogická k dalším územím Spojených států, která nejsou jedním ze členských států, nebofederálním distriktem (vsoučasné době pouzeWashington D.C., který byl ve stejné situaci od roku 1801 až do roku 1961, kdy byla jeho obyvatelům přiznána volební práva 23. dodatkem k federální ústavě).
Dne 6. listopadu 2012 se konalo na ostrově nezávaznéreferendum, v kterém se obyvatelé Portorika těsnou většinou vyslovili pro status plnohodnotného státu USA.[6]
Portorickáekonomika byla tradičně postavená nazemědělství – vyváží secukrová třtina,káva, cukr,banány do USA. Dále se zde také nachází většina odvětví lehkého i chemickéhoprůmyslu, zpracovávajícího základní suroviny (např. ropu a plyn), ale i výroba elektroniky, textilu apod. Podniky ze Spojených států využívají výhodu nižších mzdových nákladů, díky jejich pomoci i podpory ze stranyvlády je životní úroveň na ostrově na přijatelné úrovni.
Obyvatelé nemusejí platit federální daně, dostávají však federální dávky. Země je v dlouhodobém deficitu vládních rozpočtů.
Země je závislá jak na ropě, tak zemním plynu. Její roční energetická produkce a spotřeba se pohybují okolo 24 resp. 23TWh. Portoriko, zejména jeho jihovýchodní pobřeží, leží blízko studené částiatlantického termohalinního výměníku, což vytváří ideální podmínky pro instalaci oceánského převodníku hydrotermální energie.
Na ostrově existuje pouze nákladníželezniční doprava, vše ostatní je přepravováno silničně (90% silnic má pevný povrch), částečně letecky – Portoriko disponuje 8letišti. Ta se nacházejí hlavně ve větších městech. Od roku2005 je v hlavním městě provozovánTren Urbano (metro).
Španělština a angličtina jsou úředními jazyky Portorika, přičemž španělština zůstává hlavním jazykem vlády a veřejných záležitostí ostrova. Ve školách je úředním jazykem výuky španělština, ale angličtina je povinným předmětem v místním vzdělávacím systému.
_(US48).svg)
.svg)
