Pletenina z polyesterové příze na polokošile (2009)Polyesterová fólie, vynález z roku 2000 (Clemson University,skenovací elektronový mikroskop) Skulptura z polyesterové pryskyřice (Madrid 2018) PET láhev z roku 2024
Polyestery, převážně PET, jsou jednou znejdůležitějších skupin polymerů; vroce 2000 se jich vyrobilo kolem 30milionůtun.[2] Jejich struktury i vlastnosti se mohou výrazně lišit; ovlivňuje je druh použité Rskupiny.[1]
Kpřírodním polyesterům patříkutin, jedna ze složek rostlinnýchkutikul, obsahujícíomega-hydroxykyseliny a jejich deriváty, propojené esterovými vazbami za tvorby polymerů neurčité velikosti. Polyestery jsou také vytvářenyvčelami roduColletes, které vyměšují vlákna podobající secelofánu,[3][4]
Lineární alifatické vysokohmotnostní polyestery (Mn >10000) mají nízkéteploty tání (40 – 80°C), jsou polokrystalické a nemají dobré mechanické vlastnosti. Jejich rozklad, způsobený náchylností khydrolýze, je činí vhodnými voblastech, kde aby mohlo dojít kpoškození životního prostředí, například, u obalů a jednorázových předmětů,[5] nebo vbiomedicíně a lécích.[6]
Alifatické lineární nízkohmotnostní (Mn < 10000) polyestery shydroxylovými konci se používají jako makromonomery při výroběpolyuretanů.
hyperrozvětvené polyestery se používají kupravování tekutosti termoplastů a vlacích[7] protože mívají nízkou viskozitu a dobrou rozpustnost a využitelnost[8]
Alifaticko–aromatické polyestery, napříkladpolyethylentetreftalát (PET) a polybutylentereftalát (PBT), polyhexamethylentereftalát (PHT) a polypropylentereftalát(PTT, Sorona), jsou polokrystalické, svysokými teplotami tání (160–280°C).
Plně aromatické lineární kopolyestery mají dobré mechanické a tepelné vlastnosti a využívají se vřadě náročných prostředí.
Nenasycené polyestery se vyrábějí zvícesytných alkoholů a nenasycených kyselin a jejich struktury jsou tak překřížené; využití mají jako matricekompozitních materiálů.Alkydové pryskyřice, vyráběné reakcemi vícesytných alkoholů a mastných kyselin, mají využití vnátěrech a kompozitech, jelikož je lze zesíťovat za přítomnosti kyslíku. Jsou známy takékaučukovité polyestery, označované jako termoplastické polyesterové elastomery.
Nenasycené polyestery patří mezitermosetové pryskyřice. Vkapalné podobě slouží jako odlévací hmoty a jako potahové materiály nasklolaminátu. Nenasycené polyestery obohacené o sklolaminát mají využití vtrupech sportovních lodí a u automobilů.
Vzávislosti na struktuře mohou být polyesterytermoplasty nebotermosety. Také je lze použít jakoumělé pryskyřice; nejčastěji ale jde o termoplasty.[9] Hydroxylové skupiny mohou být zreagovány sizokyanátovými za vzniku dvousložkových struktur použitelných jako nátěry, které je možné obarvit. Polyesterové termoplasty lze po zahřátí tvarovat. Ikdyž se za vysokých teplot dají spálit, tak většinou polyestery vykazují samozhášecí vlastnosti. Polyesterová vlákna mívají vysoké hodnotymodulu pružnosti vtahu, nízkou absorpci body a srážejí se méně než jiná průmyslově vyrobená vlákna.
Zvětšení aromatických částí řetězců polyesterů navyšuje jejichteploty skelného přechodu a tání, tepelnou a chemickou stabilitu a odolnost proti rozpouštědlům.
Polyestery mohou být takételechelickéoligomery, jako jsou polykaprolaktondiol a polyethylenadipátdiol. Tyto látky se používají jakoprepolymery.
Tepelně stálé polymery obvykle mají vysoké zastoupeníaromatických molekul. Mohou být nepřetržitě používány i za teplot kolem 150°C,[10]polyamidy a polykarbonáty si zachovávají vlastnosti do teplot okolo 100°C,[11] a další, napříkladpolyethylen apolypropylen vykazují ještě nižší odolnost.
Poly(esterimidy) obsahují aromatické imidové skupiny vhlavních řetězcích, mají vysoká zastoupení aromatických struktur a jsou teplotně stálé. Vyznačují se vysokými teplotami tání, odolností vůči rozkladu oxidací, chemickou stabilitou a odolností ohledně záření. Kvýznamným skupinám teplotně stálých polymerů patřípolyimidy,polysulfony,polyetherketony apolybenzimidazoly; nejvýznamnějšími znich jsou polyimidy.[12] Struktury těchto polymerů způsobují jejich obtížnou zpracovatelnost vdůsledku vysokých teplot tání a nízké rozpustnosti.[13] Zpracovatelnost lze zlepšit navázáním skupin jako jsou ethery, isopropylideny, hexafluoroisopropylideny nebokarbonyly; tyto skupiny umožňují rotace vazeb kolem aromatických kruhů.[12] Méně symetrické struktury, například obsahujícímeta- čiortho-vázané monomery, narušují struktury a snižují krystaličnost.[2]
Špatná zpracovatelnost aromatických polymerů také omezuje možnosti jejich výroby a často vyžaduje přidání rozpouštědla, které je silným donorem elektronů, napříkladhexafluorpropan-2-olu nebotriflouoracetonu.
Polyestery se připravujípolykondenzacemi. Obecná rovnice reakcediolu sdvojsytnou kyselinou vypadá takto:
(n+1) R(OH)2 + n R'(COOH)2 → HO[ROOCR'COO]nROH + 2n H2O.
Polyestery lze získat mnoha různými reakcemi, nejvýznamnější jsou reakce kyselin salkoholy,alkoholýzy a/nebo acidolýzy esterů snízkoumolekulovou hmotností, nebo alkoholýzyacylchloridů. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny příklady polykondenzací používaných na tvorbu polyesterů; polyestery je také možné vytvořit pomocíotevírání kruhů.
Běžným způsobem provedení polykondenzace je azeotropní esterifikace, kdy se voda vzniklá reakcí alkoholu akarboxylové kyseliny průběžně odstraňujeazeotropní destilací. Pokud jsou teploty tání monomerů dostatečně nízké, tak lze polyester získat přímou esterifikací, kdy se voda odstraňuje podtlakem.
Při průmyslové výroběalifatických, nenasycených aaromaticko–alifatických polyesterů se používá přímá polyesterifikace za vysokých teplot (150 – 290°C). Monomery obsahujícífenolovéterciární alkoholové skupiny špatně reagují skarboxylovými kyselinami a nelze je polymerizovat přímou reakcí alkoholu a kyseliny;[2] přímá výroba PET má ale několik výhod, jako jsou rychlejší průběh reakce, možnost dosáhnout vyšších molekulových hmotností, uvolňování vody namístomethanolu, a nižší náklady na skladování kyseliny oproti esteru.[1]
Přitransesterifikaci se spojují dva oligomery, kde jeden má na konci řetězce alkoholovou a druhý esterovou skupinu, přičemž se odštěpuje alkohol. Vedlejším produktem je zpravidla methanol.
Pojem transesterifikace se obvykle používá pro reakce hydroxyl–ester, karboxyl–ester a ester–ester; reakce hydroxylů sestery probíhají ztěchto nejrychleji a používají se na výrobu řady aromaticko–alifatických a plně aromatických polyesterů.[2] Transesterifikace jsou obzvláště výhodné při použití vysoko tajících a špatně rozpustných dikarboxylových kyselin. Alkoholy jsou navíc těkavější než voda, a tak se i snadněji oddělují.[18]
Plně aromatické polyestery se většinou vyrábějí kondenzacemi diacetátůbisfenolů saromatickými dikarboxylovými kyselinami nebo bisfenolů sdifenylestery aromatických dikarboxylových kyselin (za teplot 220 až 320°C a odštěpeníkyseliny octové), případně zacylchloridů.[2]
Kvýrobě polyesterů mohou být použity i reakce diacylchloridů salkoholy či fenoly.[2][19][20][21] Tyto reakce se provádějí za nižších teplot.Rovnovážné konstanty kondenzací acylchloridů saryláty byly určeny na 4,7×103 a u polyarylátů na 4,3×103; tento druh reakce se tak často označuje jako „nerovnovážná“ polyesterifikace. Přestože je acylchloridová syntéza předmětem několika patentů, tak její zavedení vprůmyslovém měřítku není pravděpodobné.[22] Omezení jsou způsobena nákladností acyldichloridů, jejich náchylností khydrolýze, a také přítomností vedlejších reakcí.[23]
Reakcemi za vysokých teplot (100 až 300°C i více) diacylchloridů sdioly se vytváří polyestery a chlorovodík svelkou rychlostí i bez přítomnosti katalyzátorů:[21]
Průběh reakce lze sledovat pomocítitrace vznikajícího chlorovodíku. Jako rozpouštědla lze při reakci použít například chlorované benzeny (například dichlorbenzen), chlorované naftaleny a bifenyly, a nechlorované aromatické sloučeniny, jako jsou terfenyly, benzofenony a dibenzylbenzeny.
Acylacemi lze také vytvořit špatně rozpustné polymery, na jejichž udržení vroztocích jsou třeba vysoké teploty.[23]
Alkohol nebofenol lze rozpustit ve vodném roztokuhydroxidu sodného za vznikualkoxidu, přičemž acylchlorid je rozpuštěn vorganické sloučenině, která se nemísí svodou, jako napříkladdichlormethanu,chlorbenzenu nebohexanu. Reakce poté probíhá rychle i za teplot blízkých pokojové.[21]
Acylacemi se vyrábějí polyaryláty (polyestery založené nabisfenolech),polyamidy,polykarbonáty apolythiokarbonáty. Molekulové hmotnosti produktů vysokoteplotních syntéz bývají omezené vedlejšími reakcemi, čemuž se lze za nižších teplot vyhnout. Klátkám vyráběným tímto postupem patří polyaryláty založené nabisfenoluA.[2] Vodu lze někdy nahradit organickým rozpouštědlem, například spojenímadiponitrilu atetrachlormethanu.[21] Využití je omezené u výroby polyesterů založených na alifatických diolech, které mívají vyššípKa než fenoly a ve vodných roztocích tak nevytvářejí alkoholátové ionty.[2] Vjedné fázi lze také uskutečnit zásaditě katalyzované reakce acylchloridů salkoholy za přítomnosti terciárních aminů, napříkladtriethylaminu, nebopyridinu, které slouží jako akceptory kyseliny:
Acylchloridové polyesterifikace probíhají za pokojové teploty bez přítomnosti katalyzátoru pomalu, aminy je mohou urychlovat několika způsoby, mechanismus není plně znám;[21] terciární aminy ale mohou vyvolávatvedlejší reakce, jako je tvorbaketenů a jejich dimerů.[24]
Některé polyestery lze připravit i jinými postupy, které jsou ale omezeny na laboratorní syntézy za určitých podmínek; jedná se například o reakce solí dikarboxylových kyselin sdialkylhalogenidy nebo bisketenů sdioly.[2]
Místo acylchloridů lze použít sloučeniny označované jako „aktivační činidla“, napříkladkarbonyldiimidazol,dicyklohexylkarbodiimid, neboanhydrid kyseliny trifluoroctové. Polykoindenzace zde probíhá prostřednictvím přeměny karboxylových kyselin na reaktivnější meziprodukty za spotřeby aktivačního činidla. Příkladem může být přeměnaN-acylimidazolu za přítomnosti sodného alkoxidu:[2]
Používání aktivačních činidel se zkoumá od 80.let 20.století 1980, reakce ovšem nebyly využity vprůmyslu, protože lze podobných výsledků dosáhnout slevnějšími reaktanty.[2]
Někteří autoři rozdělují polyesterifikace do dvou skupin: na rovnovážné (což jsou většinou reakce alkoholů skyselinami, alkoholů sestery a kyselin– sestery za vysokých teplot) a nerovnovážné, kde se používají vysoce reaktivní monomery (například acylchloridy či aktivované karboxylové kyseliny, zpravidla vroztocích o nízkých teplotách).[2][19]
Reakce kyselin salkoholy patří mezirovnovážné reakce. Poměr množství esterových skupin (-C(O)O-) vytvářejících polymer a vody (H2O) vznikající jako produkt kondenzace oproti kyselině (-C(O)OH) a alkoholu (-OH) lze vyjádřit rovnovážnou konstantouKC:
Rovnovážné konstanty polyesterifikací reakcemi kyselin salkoholy bývají menší než 10, což nedostačuje kzískání polymerů svysokými molárními hmotnostmi, tedy sprůměrnou mírou polymerizace nad 100; průměrnou míru polymerizace (DPn) lze vypočítat zrovnovážné konstanty:[20]
U rovnovážných reakcí je tak nutné průběžně odstraňovat produkt kondenzace, čímž se rovnováha reakce posouvá směrem kpolymeru.[20] Produkt kondenzace se odděluje za sníženého tlaku a vysoké teploty (vzávislosti na použitém monomeru jde o 150–320°C), což zabraňuje vedlejším reakcím.[6] Spostupem reakce se snižuje koncentrace aktivních konců řetězce a roste viskozita taveniny či roztoku. Rychlost reakce se navyšuje vysokými koncentracemi koncových skupin, kčemuž pomáhají vysoké teploty.
Rovnovážných konstant přesahujících 104 lze dosáhnout pomocí reaktivních výchozích látek (acylchloridů neboanhydridů) nebo aktivačních činidel, jako jekarbonyldiimidazol; poté je možné získat produkty stechnicky využitelnými molekulovými hmotnostmi bez odstraňování produktu.
Vroce 1926 zahájilWallace Carothers výzkum syntetického vlákna, později označovanéhonylon.[29] Tento výzkum nebyl zcela dokončen a nedospěl ke zkoumání tvorby polyesteru reakcí ethylenglylolu skyselinou tereftalovou. První polyester byl patentován roku 1928.[30] Carothersův výzkum obnovilJohn Rex Whinfield, což vedlo vroce 1941 kpatentu napolyethylentereftalát (PET). Polyethylentereftalát je základní látkou pro syntetická polyesterová vlákna, jako jsouDacron aTerylen. Terve v 70. letech byly vyvinuty analogy PET, které později vedly k vynálezu nenasycených pryskyřic tvrditelných teplem, kopolyesterů z termoplastických elastomerů, kapalných krystalů a v 21. století k vývoji biopolyesterů.[31]
Skupina vědců zuniverzity vPlymouthu 12měsíců zkoumala osud syntetických materiálů vypláchnutých za různých teplot zdomácích praček za použití různýchčisticích prostředků, za účelem zjišťování množství uvolněných mikrovláken. Po vyprání 6kg prádla se průměrně uvolnilo zpolyesterovo-bavlněných tkanin 137951, zpolyesterových 496030 a zakrylových 728789vláken.[34][35][36]
Recyklování polymerů nabývá na významu, protože výroba plastů se neustále zvyšuje; předpokládá se, že do roku 2060 by se mohla ztrojnásobit.[37] Plasty lze recyklovat několika způsoby, například mechanicky nebo chemicky. Jedním znejvíce recyklovaných plastů jePET.[38][39] Esterové vazby vpolyesterech je možnéhydrolyzovat (vkyselých nebo zásaditých prostředích),methanolyzovat, či glykolyzovat, díky čemuž jsou tyto polymery vhodné pro chemické recyklování.[40]
Enzymová/biologická recyklace PET může být provedena pomocí několika různých enzymů, napříkladPETáz,kutinázy,esteráz čilipáz.[41] PETaázy mohou také rozkládat jiné syntetické polyestery, napříkladpolybutylentereftalát, obsahující obdobné esterové vazby.[42]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPolyester na anglické Wikipedii.
12345Köpnick H, Schmidt M, Brügging W, Rüter J, Kaminsky W.Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA, June 2000. Kapitola Polyesters.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
123456789101112M. E. Rogers, T. E. Long.Synthetic Methods in Step-Growth Polymers. Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, 2003.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kong X., Qi H., Curtis J. M. Synthesis and characterization of high-molecular weight aliphatic polyesters from monomers derived from renewable resources.Journal of Applied Polymer Science. August 2014, s. 40579–40586.doi:10.1002/app.40579.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12Park H. S., Seo J. A., Lee H. Y., Kim H. W., Wall I. B., Gong M. S., Knowles J. C. Synthesis of elastic biodegradable polyesters of ethylene glycol and butylene glycol from sebacic acid.Acta Biomaterialia. August 2012, s. 2911–8.doi:10.1016/j.actbio.2012.04.026.PMID22522011.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Gurunathan T., Mohanty S., Nayak S. K. Hyperbranched polymers for coating applications: a review..Polymer-Plastics Technology and Engineering. January 2016, s. 92–117.doi:10.1080/03602559.2015.1021482.S2CID100936296.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Testud B., Pintori D., Grau E., Taton D., Cramail H. Hyperbranched polyesters by polycondensation of fatty acid-based AB n-type monomers.Green Chemistry. 2017, s. 259–69.doi:10.1039/C6GC02294D.S2CID102450135.arXiv1911.07737.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Rosato D. V., Rosato M. V.Plastic product material and process selection handbook. [s.l.]: Elsevier, 2004.Dostupné online.ISBN978-1-85617-431-2. S.85.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PARKER, David; BUSSINK, Jan; VAN DE GRAMPEL, Hendrik T.; WHEATLEY, Gary W.; DORF, Ernst-Ulrich; OSTLINNING, Edgar; REINKING, Klaus.Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Polymers, High-Temperature. Redakce Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA, 2012-04-15.Dostupné online.ISBN978-3-527-30673-2.doi:10.1002/14356007.a21_449.pub4. S.a21_449.pub3.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑H.-G. Elias and R. Mülhaupt, in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH Verlag GmbH & Co. KGaA, Weinheim, Germany, 2015, pp. 1–70
12P. E. Cassidy, T. M. Aminabhavi and V. S. Reddy, in Kirk-Othmer Encyclopedia of Chemical Technology, John Wiley & Sons, Inc., Hoboken, NJ, USA, 2000
↑Ravve A.Principles of Polymer Chemistry. New York, NY: Springer, 2012.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12S. V. Vinogradova. The basic principles of non-equilibrium polycondensation..Polymer Science USSR. January 1977, s. 769–808.doi:10.1016/0032-3950(77)90232-5.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
123A. Duda, S. Penczek.Biopolymers Online. Weinheim, Germany: Wiley-VCH Verlag, 2005.doi:10.1002/3527600035.bpol3b12. Kapitola Mechanisms of Aliphatic Polyester Formation, s.371–383.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12345Pilati F.Comprehensive Polymer Science and Supplements. [s.l.]: Elsevier, 1989. Kapitola Polyesters, s.275–315.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑K. W. Lienert.Progress in Polyimide Chemistry II. Redakce H. R. Kricheldorf. Berlin, Heidelberg: Springer, 1999. (Advances in Polymer Science; sv.141).ISBN978-3-540-64963-2.doi:10.1007/3-540-49814-1_2. Kapitola Poly (ester-imide)s for industrial use., s.45–82.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
12M. Sokolsky-Papkov, R. Langer, A. J. Domb. Synthesis of aliphatic polyesters by polycondensation using inorganic acid as catalyst.Polymers for Advanced Technologies. 2011, s. 502–511.doi:10.1002/pat.1541.PMID25473252.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑H. R. Kricheldorf, O. Nuyken, G. Swift.Handbook of Polyermer Synthesis. 2nd. vyd. [s.l.]: CRC Press, 2004.Dostupné online.ISBN0-367-57822-0.OCLC1156408945Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑I. K. Varma, A. C. Albertsson, R. Rajkhowa, R. K. Srivastava. Enzyme catalyzed synthesis of polyesters.Progress in Polymer Science. October 2005, s. 949–81.doi:10.1016/j.progpolymsci.2005.06.010.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑O. Nuyken, S. D. Pask. Ring-Opening Polymerization—An Introductory Review.Polymers. April 2013, s. 361–403.ISSN2073-4360.doi:10.3390/polym5020361.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑C. Jérôme, P. Lecomte. Recent advances in the synthesis of aliphatic polyesters by ring-opening polymerization.Advanced Drug Delivery Reviews. June 2008, s. 1056–76.Dostupné online.doi:10.1016/j.addr.2008.02.008.PMID18403043.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑O. Dechy-Cabaret, B. Martin-Vaca, D. Bourissou. Controlled ring-opening polymerization of lactide and glycolide.Chemical Reviews. December 2004, s. 6147–76.doi:10.1021/cr040002s.PMID15584698.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑How polyester is made - material, manufacture, making, history, used, structure, steps, product, History [online]. [cit. 2018-12-04].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑G. Loasby. The Development of the Synthetic Fibres.Journal of the Textile Institute Proceedings. 1951, s. P411–P441.doi:10.1080/19447015108663852.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Tracing the History of Polymeric Materials [online]. 2022-01-03 [cit. 2024-09-26].Dostupné online. (anglicky)
↑F. Cappitelli, P. Principi, C. Sorlini. Biodeterioration of modern materials in contemporary collections: can biotechnology help?.Trends in Biotechnology. August 2006, s. 350–4.doi:10.1016/j.tibtech.2006.06.001.PMID16782219.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑A. Rinaldi. Saving a fragile legacy. Biotechnology and microbiology are increasingly used to preserve and restore the world's cultural heritage.EMBO Reports. November 2006, s. 1075–9.doi:10.1038/sj.embor.7400844.PMID17077862.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑M. C. O'Connor.Inside the lonely fight against the biggest environmental problem you've never heard of [online]. 27 October 2014.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WILLIAMS, Alan.Washing clothes releases thousands of microplastic particles into environment, study shows [online]. Plymouth University [cit. 2016-10-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑I. E. Napper, R. C. Thompson. Release of synthetic microplastic plastic fibres from domestic washing machines: Effects of fabric type and washing conditions.Marine Pollution Bulletin. November 2016, s. 39–45.doi:10.1016/j.marpolbul.2016.09.025.PMID27686821.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Global plastic waste set to almost triple by 2060, says OECD [online]. [cit. 2022-10-15].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑How to keep a sustainable PET recycling industry in Europe - EPBP - European PET Bottle Platform [online]. [cit. 2022-10-15].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Which Plastic Can Be Recycled? [online]. [cit. 2022-10-15].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GHOSAL, Krishanu; NAYAK, Chinmaya. Recent advances in chemical recycling of polyethylene terephthalate waste into value added products for sustainable coating solutions – hope vs. hype.Materials Advances. 2022-02-21, s. 1974–1992.Dostupné online.ISSN2633-5409.doi:10.1039/D1MA01112J.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GHOSAL, Krishanu; NAYAK, Chinmaya. Recent advances in chemical recycling of polyethylene terephthalate waste into value added products for sustainable coating solutions – hope vs . hype.Materials Advances. 2022, s. 1974–1992.Dostupné online.ISSN2633-5409.doi:10.1039/D1MA01112J.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WAGNER-EGEA, Paula; TOSI, Virginia; WANG, Ping; GREY, Carl; ZHANG, Baozhong; LINARES-PASTÉN, Javier A. Assessment of IsPETase-Assisted Depolymerization of Terephthalate Aromatic Polyesters and the Effect of the Thioredoxin Fusion Domain.Applied Sciences. January 2021, s. 8315.ISSN2076-3417.doi:10.3390/app11188315.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
