Polybios,řecky Πολυβιος, (asi203 př. n. l. – asi120 př. n. l.) bylstarověkýřeckýpolitik a nejvýznamnějšíhistorik obdobíhelénismu.
Polybios se narodil vMegalopoli vArkádii, ale rok jeho narození není přesně znám (nejčastěji se uvádí203 př. n. l. nebo198 př. n. l.). Jako syn stratégaAchajského spolku Lykorta pocházel z bohaté rodiny a získal pečlivé vzdělání, které mu přineslo hluboký pohled na politické a vojenské záležitosti. Běhemtřetí makedonské války podporoval neutralituAchájů, čímž si vysloužil podezření z obou stran. Po vítězstvíŘímanů vbitvě u Pydny roku168 př. n. l. byl proto Polybius Římany jako jeden z tisíce rukojmích převezen roku166 př. n. l. doŘíma, kde byl nucen strávit dalších sedmnáct let.
V Římě byl na základě svého vysokého vzdělání přijímán nejvýznačnějšímipatricijskými rodinami, mezi nimiž byl i vítěz odPydnyLucius Aemilius Paullus, který Polybiovi svěřil výchovu svých dvou synů, Fabia a Scipiona, známého jakoScipio Africanus mladší. Se Scipionem pak spojilo Polybia hluboké přátelství, které vydrželo až do Scipionovy smrti. Když roku150 př. n. l. získal Polybius osobní svobodu, odjel za svým přítelem doAfriky, kde se zcela oddal historickým studiím, navštívil západní Afriku aŠpanělsko a byl také osobně přítomen zničeníKartága běhemtřetí punské války roku146 př. n. l..
V tom samém roce, co bylo poraženo Kartágo, byl jako výsledekčtvrté makedonské války srovnán se zemíKorint aMakedonie se stala definitivněřímskou provincií. Polybius, který na základě svého výzkumu římské společnosti dospěl k názoru, že být poddán Římu je pro podmaněné národy zprávních,ekonomických ivojenských hledisek velice výhodné, byl poslán do Řecka, aby zde pomohlkonzuloviLuciovi Mummiovi organizovat novou formu vlády, za což získal veliké uznání.
Po dokončení své práce v Řecku navštívil Polybios východní městaŘímské říše a pak se vrátil doŘíma, kde se věnoval dokončení svýchDějin. Pro objasnění detailů popisovaných událostí jednak studoval archivní údaje, jednak vyhledával válečné veterány a čerpal z jejich vyprávění. Roku134 př. n. l. odjel seScipionem doŠpanělska a zúčastnil se dobytíNumancie. Po Scipionově smrti roku129 př. n. l. se vrátil doŘecka a zde roku120 př. n. l. (nebo116 př. n. l.) zemřel.
Polybios je kromě několika dalších ztracených prací autorem rozsáhlého dílaHistoriai (Dějiny), z jehož čtyřiceti knih se nám dochovala zhruba třetina. Tento spis, napsaný s cílem ukázat proměnuŘímské říše ve světovou velmoc, navazuje na práci jinéhořeckéhohistorikaTimaia a zachycuje roky264–144 př. n. l., pro které je klíčovým pramenem.
Svou práci dle jeho vlastního vyjádření vytvořenou pro poučení vojáků a politiků napsal Polybios na základě tří principů, které si sám stanovil: studium a kritika pramenů, osobní znalost míst a politická zkušenost (ta byla podle něho tím nejdůležitějším). Jako jeden z prvních se snažil vykládat historii jako sled příčin a následků a vždy se snažil objasnit podstatu dějinných událostí. Příčinu úspěchů Říma viděl v kombinaci královských (konzulové), aristokratických (senát) a demokratických (plebejský sněm volícítribuny lidu)ústavních prvků.
Polybios byl jedním z největších historikůstarověku. Z jeho díla čerpaliLivius,Diodóros a další a jeho teorie o státu zapůsobily v nové době zejména naNiccola Machiavelliho,Ch. L. Montesquieua a na tvůrceÚstavy Spojených států amerických.
| | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 |
|---|
| 1 | A | B | C | D | E |
| 2 | F | G | H | I | J |
| 3 | K | L | M | N | O |
| 4 | P | Q | R | S | T |
| 5 | V | W | X | Y | Z |
Ve svýchDějinách Polybius rovněž popsal jednoduchý a v tehdejší době poměrně účinný způsobšifrování zpráv známý jako tzv.Polybiův čtverec. Tento šifrovací systém obsahuje dvacet pět základníchpísmen abecedy (příklad výše prolatinku uvádí pouze písmeno "V", které se dá chápat i jako "U") uspořádáno do čtverce 5×5 a ve zprávě je každé písmeno reprezentováno dvěma číselnými souřadnicemi, kde první číslo označuje řádek a druhé sloupec. Slovo Polybios by pak bylo ve zprávě napsáno jako 41 35 32 54 12 24 35 44.
Podle Polybia funguje společnost a vývoj dějin v cyklickém modelu. Prvotním uspořádáním je přírodní stav –chaos. V tomto stavu je vše nejisté, proto se lidé rozhodli zvolit si jednoho zástupce a tomu předat veškeré pravomoce (monarchie). Onen (či jeho potomci) však začnou těchto práv zneužívat a zavládnetyranie. Ta bude svržena vládou nejlepších –aristokracie.Aristokracie postupně zdegeneruje do formyoligarchie, která bude svržena a nahrazenademokracií. Postupem času budou chtít všichni lidé vdemokracii vládnout a nastanechaos. Tím je cyklus uzavřen.
- Dějiny I., společně vydala nakladatelstvíArista,Baset, aMaitrea vPraze roku2008, přeložilPavel Oliva,
- Dějiny II., společně vydala nakladatelstvíArista,Maitrea aTeMi CZ vPraze roku2008, přeložilPavel Oliva,
- Dějiny III., společně vydala nakladatelstvíArista aBaset vPraze roku2011, přeložilPavel Oliva.
- Dějiny IV., společně vydala nakladatelstvíArista aBaset vPraze roku2012, přeložilPavel Oliva.
V češtině vyšly výňatky z Polybiova díla v následujících knihách:
Autoritní data | - Biblio:7f662c9a-0608-4507-960b-061bc8611546
- NKC:jn19981002010
- BIBSYS:90227513
- BNC:000041142
- BNE:XX841423
- BNF:cb11920194q(data)
- CANTIC:981058507759906706
- CiNii:DA01312290
- GND:118595571
- HDS:010310
- ICCU:CFIV060649
- ISNI:0000 0001 2098 7680
- LCCN:n79006487
- LNB:000054644
- NDL:00978029
- NLA:35427923
- NLG:27974
- NLI:987007266626805171
- NLP:a0000001252275
- NSK:000182909
- NTA:069071578
- PLWABN:9810696800905606
- SELIBR:196601
- SUDOC:027352188
- Trove:948986
- VcBA:495/20452
- VIAF:267920293,674145857059422921470,4901308,264022259,18152380130901762264,263890101,619144647723359873942,1146828796108222838,1910159474219127661942,258479140,604144647671550357856,4743164963961424300001,56159477541027990005,55159477541027990008,9066168049014538410009,104168839595745401340,290422100,9611149544633400490005,868154381061630292304
- WorldCat Entities:E39PCjCfpp466ThrTQxcjy6xQm
|
|---|
