Tyto svazky trvaly po dlouhou dobu a vedly k vytvoření polsko-litevské konfederace –Republiky obou národů roku1569, v roce1791 spojené do jediného státu, který však existoval jen krátce.
1413 –Horodelská unie – potvrzení zásad vilensko-radomské unie, vrchního panství polského krále nad litevským velkoknížetem, přijetí litevských bojarských rodů katolického vyznání do řad polské "szlachty" (zrovnoprávnění polské a litevské šlechty), přijetí litevských rodů k polským "herbům";
1432 (1432-34) – Grodenská unie – Polsko a Litva vedle sebe existovaly jako dva samostatné útvary spojené osobou panovníka. Součástí smlouvy bylo i zrovnoprávnění pravoslavných bojarů, které se však neuskutečnilo[1];
↑BOČEK, Pavel; GONĚC, Vladimír. Dějiny střední, jihovýchodní a východní Evropy I.. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995.ISBN80-210-1151-3. S. 151–156.