Na tento článek jepřesměrováno heslo Polská republika. Tento článek je o státu ve střední Evropě. Další významy jsou uvedeny na stráncePolská republika (rozcestník).
Původ polského slova „Polska“ (česky Polsko) není v historických pramenech doložen. Pravděpodobně se jedná o názevzápadoslovanského kmenePolanů.[pozn. 2] Název Polané zase pochází z indoevropského slovapole, které znamenáobdělávanépole nebootevřené prostranství. Název Polsko se začal používat pro označení celéhostátu v 11. století a původně fungoval jako forma výrazu „polská země“ (latinskyterra Poloniæ). Z tohoto zdroje pocházejí jak vlastní jména Polska a Poláci (endonyma), tak i většina názvů, které se pro ně používají v jiných jazycích (exonyma).
Gramaticky se název Polska skládá ze dvou částí:kořenepol (od „pole“), který znamená otevřený prostor nebo obdělávané pole, asufixálníhoadjektivníhoafixu -ska. Název Polska je gramaticky přídavné jméno utvořené od podstatného jména pole sufixem -sk, což je adjektivníafix, odvozený odpraslovanského*-ьskъ-jь, označujícího příslušnost k něčemu.[10][11] Tento afix je charakteristickým prvkem slovanských a polských místních a pomístních jmen, s jejichž pomocí se tvoří zeměpisná jména.[11] Tato koncovka se vyskytuje i v domácích jménech dalších slovanských zemí, například v českých a slovenských jménech Česko a Slovensko a v chorvatském jménu proChorvatsko –Hrvatska.
Nejznámějším pravěkým archeologickým nálezem v Polsku je opevněné osídleníBiskupin (v němž se dnes nachází skanzen). Vzniklo kolem roku 748 př. n. l., v pozdnídobě bronzové, v rámcilužické kultury.[12] Mezi 4. stoletím př. n. l. a 5. stoletím se na území současného Polska usadila řada etnických skupin –keltské,sarmatské,skytské,slovanské,baltické igermánské kmeny. Archeologické nálezy vKujavsku rovněž potvrdily přítomnostřímských legií.[13] Jednalo se pravděpodobně o expediční sbor vyslaný k ochranějantarové stezky. Od 5. století začalo slovanské osídlení převládat.
Polsko jako státní útvar existovalo od 10. století. První zprávy o něm pocházejí z let 962 až 963 a týkají se knížeteMěška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. V roce 965 si Měšek vzal za ženučeskou princeznuDoubravku Přemyslovnu. Díky jejímu vlivu Měšek i celé Polsko v roce 966 přijalikřesťanství.[14] Přechod to však nebyl zcela pokojný, ještě roku 1038 vypuklo velképohanské povstání, kvůli němuž musel královský dvůr opustitHnězdno a uchýlit se doKrakova, který se pak stal hlavním městem na mnoho staletí. Měškův rod,Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370, často byl přitom ve sporech s českýmiPřemyslovci. Jako první se polským králem nechal korunovatBoleslav Chrabrý roku 1025.[15] Titul však nebyl dědičný. V roce 1109 porazilBoleslav III. KřivoústýJindřicha V. vbitvě na Psích polích a zastavilněmecký postup do Polska.[16] Bitva byla prvním velkým polským vítězstvím nad agresivním nepřítelem a je proto pevnou součástí polského národního vědomí. Literárně byla zaznamenána vkroniceGalla Anonyma. Boleslav byl velkým znovusjednotitelem Polska, avšak jeho vlastní nástupnický řád zemi znovu rozdrobil.
Jeden z lokálních piastovských vládců,Konrád I. Mazovský, pozval do země roku 1226Řád německých rytířů, což vedlo později k mnoha válkám Poláků s tímto řádem. Když se zdálo, že země bude znovu sjednocena, došlo roku 1241 kmongolskému vpádu. Poláci byli poraženi vbitvě u Lehnice.[17] V osudové bitvě zahynul nejen potenciální sjednotitelJindřich II. Pobožný, ale bylo zdecimováno takřka celé polské rytířstvo. Rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly zpustošené a mnoho let byly vylidněné. To otevřelo cestu pruské kolonizaci, ale i českému zájmu o územíSlezska. Až roku 1320 se podařilo sjednotit rozdrobený polský státVladislavu I. Lokýtkovi.[18] Jeho syn,Kazimír III. Veliký (vládl 1333–1370), si vydobyl pověst jednoho z největších polských králů. Rozšířil královskou ochranuŽidů a povzbuzoval je k imigraci do Polska.[19] Založil rovněžKrakovskou univerzitu.[20] Posílil moc šlechty (Zlaté svobody) a kodifikoval polské právo. Učinil dohodu s českým králemKarlem IV. – Kazimír se zřekl Slezska na oplátku za to, že čeští králové nebudou usilovat o polskou korunu.[21] Zabránil rozšířeníčerné smrti do Polska opatřeními na hranicích. S ním ovšem piastovská dynastie vymřela.
Roku 1385 bylo smlouvou vKrevě dohodnuto spojení polského království slitevským velkoknížectvím (tzv.Krewská unie). Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z roduJagellonců. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevsképersonální unie až do roku 1569, kdy byla Litva s polským královstvím spojena těsněji (tzv.Lublinská unie).[22] Stát spojením obou národů posílil. Roku 1410 polsko-litevské vojsko definitivně rozdrtilo německé rytíře vbitvě u Grunwaldu.[23] Jagellonci navíc získali roku 1471 českou korunu a posléze i uherskou. K velkému rozkvětupolsko-litevského dvojstátí došlo v 16. století. Na jeho konci, roku 1596, bylo hlavní město přesunuto do Varšavy a tamníkrálovský palác se stal první velkolepourenesanční stavbou v Polsku. Rozvoj byl provázen oslabováním moci panovníka a růstem vlivu početnéšlechty. Již roku 1505 zákon zvanýNihil novi přenesl většinu pravomocí z panovníka naSejm.[24] V důsledku toho začal být tento stát nazývánRzecz Pospolita Obojga Narodów (věc veřejná obou národů, překladlatinskéhores publica). Sejm navíc vydal zákon o náboženské toleranci (Varšavská konfederace), takže se Polsku v 16. století vyhnuly boje meziprotestanty akatolíky.[25] Blahobyt se projevil i rozvojem věd – jejich symbolem je zvláštěMikuláš Koperník, průkopníkheliocentrismu zToruně.[26] Sílu polsko-litevské unie manifestovalo dobytíMoskvy roku 1610, při němž se vyznamenal polský vojevůdceStanisław Żółkiewski. Nechybělo tehdy mnoho, aby polský král uzmul icarskou korunu.[27] Po definitivním vítězství vrusko-polské válce roku 1618 dosáhl polský stát vrcholu své územní expanze (asi milion kilometrů čtverečních).
V polovině 17. století však Polskem otřásloChmelnického povstání naUkrajině a následné války sOsmanskou říší,Švédskem,Ruskem a nájezdykrymských Tatarů (historici odhadují, že krymskotatarské vpády stály v letech 1494 až 1694 život jednoho milionu obyvatel Polska a Litvy). Na konci 17. století zemi postavil na nohy – alespoň vojensky –Jan III. Sobieski. Ten se proslavil i svým vítězstvím vbitvě u Vídně, kde roku 1683 porazil vojskaKary Mustafy a definitivně zastavil turecký postup do středu Evropy.[28] V ostatních oblastech společenského života se však králi už tolik nedařilo. Úpadek se prohloubil v 18. století, kdy se na polský trůn dostaliWettinové. První panovník tohoto roduAugust II. Silný zatáhl Polsko doseverní války a přivedl ho k porážce v ní, následované rozvratem celé země. Ten ještě prohloubil králAugust III. Polský, který se trůnu chopil s ruskou pomocí, a proto toleroval rostoucí zásahy Ruska do vnitřní polské politiky (zejm. ve prospěch vlivného roduPoniatowských, soupeřícího s jiným rodem –czartoryšským). Když byl roku 1764 králem zvolenStanislav II. August Poniatowski, vnímaný jako vyložený poskok ruské carevnyKateřiny II., polská šlechta to již nevydržela, založila tzv.Barskou konfederaci a zahájila proti králi povstání.[29][30] Tím začala katastrofa, neboť porážka tohoto povstání a následné peripetie vedly v letech 1772, 1793 a 1795 kdělení Polska.[31] Jeho území si rozdělily na základě velmocenských dohodRusko,Prusko aRakousko a polský stát tak zanikl. Posledním vzmachem odporu byloKościuszkovo povstání.[32]
V roce 1806 vypuklo v pruském záboru tzv.velkopolské povstání vedenéJanem Henrykem Dąbrowskim. Protože se v zásadě snažilo pomociNapoleonovi bojujícímu právě v tu dobu vPrusku, nechal Napoleon rok poté zřídit na části území předtím zabraném Pruskem aRakouskemVaršavské knížectví, které se stalo jeho spojencem.[33] Po Napoleonově porážce roku 1815 však bylo zrušeno a na jeho místě bylo, rozhodnutímVídeňského kongresu, zřízeno autonomníKrálovství polské (tzv. Kongresové Polsko či Kongresovka), podléhajícíruskémucarovi.[34] Roku 1831 vypuklo ve Varšavě a dalších místechListopadové povstání, jedno z největších národních povstání 19. století, které však bylocarskou armádou potlačeno.[35] Následkem toho byla v roce 1832 autonomie knížectví omezena. V roce 1863 vypukloLednové povstání.[36] Vzniklo spontánně z odporu mladých Poláků, kteří odmítali sloužit v Ruské armádě a utíkali do lesů. Za osmnáct měsíců bylo ale poraženo a roku 1866 byly zrušeny poslední zbytky polské autonomie v rámci Ruska.
Část obsazená Rakouskem nesla názevKrálovství haličsko-vladiměřské (s autonomní vládou od roku 1861). MěstoKrakov s okolím bylo v letech 1815–1846 nezávislouKrakovskou republikou (pod patronátem tří sousedních mocností).[37] Po potlačeníKrakovského povstání však bylo připojeno k Rakouské Haliči, jejíž východní část obývali převážně Malorusové (Ukrajinci) aŽidé. Přes národnostní třenice a relativní zaostalost byla rakouská část s městy Krakov aLvov v 2. polovině 19. století díky mírnějšímu pronásledování hlavní scénou polské kultury a vědy.[38]
Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815–1848Poznaňské velkovévodství (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie – v reakci na polské protipruské povstání během revoluce roku 1848 – rovněž zrušena a vznikla tzv.Provincie Poznaň. Hospodářsky rozvinutéSlezsko náleželo Prusku již odsedmileté války,Pomořansko bylo připojeno ještě dříve. Pruský zábor měl oproti ruskému a rakouskému více průmyslu, zemědělství a železnic.
Poláci ale též tvrdě bojovali, jejich exilové vojsko se proslavilo zejména vbitvě u Monte Casina[54], pod sovětským velením fungovala1. polská armáda podílející se nadobytí Berlína, polští piloti se vyznamenali v303. stíhací peruti běhemBitvy o Británii.[55] Na polském území se rovněž rozvinulomohutné odbojové hnutí, největší jeho organizací bylyPolský podzemní stát aZemská armáda (Armia Krajowa).[56] Proslulou odbojovou akcí se stalo neúspěšnéVaršavské povstání v roce 1944, v němž zahynulo přes 200 000 lidí a Varšava byla po něm Němci srovnána se zemí.[57] Jedním ze záměrů povstání bylo osvobodit Polsko ještě před příchodemRudé armády a zabránit tak poválečnému nástupu komunistů. Přesně to se ale nepodařilo a sovětský vůdceStalin také přesně kvůli tomu nechal povstání vykrvácet.[58]
V roce 1945jaltská konference přijala rozhodnutí, že východní hranice Polska povede poCurzonově linii a Sovětský svaz většinu svého původního záboru ve východních oblastech osídlených převážně Poláky,Bělorusy aUkrajincianektoval. Jako „odškodnění“ byla k Polsku naopak připojena západní „nová území“ až po dnešní hranici s Německem naNise aOdře a dále částVýchodního Pruska.[59][60] Posun hranic vyvolal obrovské nucené přesuny obyvatelstva, kdy Poláci přicházeli z území anektovaných Sovětským svazem a osidlovali zejména západní území, z nichž bylo vyhnáno německé (a tedy prakticky veškeré) obyvatelstvo. V roce 1947 běhemOperace Visla bylo ze svých domovů násilně vysídleno i ukrajinské obyvatelstvo.[61] Jaltská konference rovněž ignorovalapolskou exilovou vládu vLondýně a uznala provizorní prokomunistickou vládu zformovanou v Sovětském svazu, což řada Poláků dodnes vnímá jakozradu Západu.[62] Faktem však také je, že Stalin nedodržel řadu slibů, které ohledně Polska západním spojencům dal, například že umožní demokratické volby.[63][64]
Po válce se Polsko pod sovětským vlivem stalokomunistickým státem. Tzv.Polská lidová republika byla oficiálně vyhlášena roku 1952. Proběhla násilnákolektivizace aznárodňování, oproti jiným komunistickým státům byl však režim tolerantnější k tradičně vlivnékatolické církvi.Poznaňské povstání roku 1956 bylo násilně potlačeno.[65] Následné uvolnění po roce 1956, symbolizované postavou nového vůdceWładysława Gomułky, bylo provázeno hospodářskou stagnací. Na studentské protesty žádající větší demokratizaci vbřeznu 1968 režim reagovalantisemitskou kampaní a oficiálně šířenou teorií osionistickém spiknutí, do níž byli brzy zahrnuti i představiteléPražského jara v sousedním Československu, což poté pomohlo ospravedlnit účast Polska nainvazi Varšavské smlouvy, jež pokus o liberalizaci v Československu udusila.[66]Další vlnu protestů v roce 1970, vyvolaných zejména špatnou hospodářskou situací, režim brutálně potlačil.[67]
Velký vliv na polské vědomí mělo zvolení Poláka Karola Wojtyły katolickýmpapežem v roce 1978 (seděl na Petrově stolci pod jménemJan Pavel II.). V roce 1979 papež rodné Polsko navštívil a mnozí dávají jeho návštěvu do souvislosti se vzedmutím opozičního hnutí v Polsku krátce poté.[68] Klíčovým v tomto procesu bylo, když byly v roce 1980, po vlně stávek, vytvořeny nezávislé odborySolidarita (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou.[69] Po zesílení jejich protestů vyhlásil generálWojciech Jaruzelski v roce 1981válečný stav.[70] Pád režimu tím oddálil, ale k němu nakonec stejně došlo, přičemž zásadním mezníkem byly tzv.kulaté stoly, tedy jednání mezi vládou a opozicí, jež začaly 6. února 1989 a vyústily v dohodu o volbách naplánovaných na léto 1989, jichž se bude moci zúčastnit i opozice.[71] Nakonec Solidarita vtěchto volbách zvítězila, čímž komunistický režim v Polsku definitivně padl.[72]
Jako přesná data počátku tzv. „třetí republiky“ (III Rzeczpospolita) se uvádějí vítězství Solidarity v polských (polo)svobodných volbách 4. června 1989, jmenováníTadeusze Mazowieckého premiérem 24. srpna 1989, novelizace ústavy měnící oficiální název státu naRzeczpospolita Polska 29. prosince 1989 nebo dokonce až 22. prosinec 1990, kdyexilový prezident předal odznaky moci během inaugurace polského prezidentaLecha Wałęsy. Tehdy Wałęsa pronesl slova „touto chvílí slavnostně začíná III. polská republika“.
Po pádu komunistického režimu Polsko přijalošokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku.[73][74] Radikální transformační plánneoliberálaLeszka Balcerowicze způsobil krátkodobé sociální otřesy, ale zkrotilinflaci a nastartoval nejrychlejší ekonomický růst v postkomunistickém bloku. V roce 1999 se země stala členemSeveroatlantické aliance (NATO) a byla jednou z deseti zemí přistoupivších kEvropské unii v květnu 2004.
Konzervativní část veřejnosti však s těmito výsledky transformace nebyla zcela spokojena. V roce 2005 se stal premiéremJarosław Kaczyński a prezidentem jeho dvojčeLech Kaczyński. Již během kampaně před parlamentními a prezidentskými volbami bratři Kaczyńští a jejich stranaPrávo a spravedlnost (PiS) operovali termínem „čtvrtá republika“ (IV Rzeczpospolita).[75] Čtvrtá republika měla podle nich opravit všechno špatné ze třetí republiky, zejména skoncovat skorupcí, provést důslednou dekomunizaci, rozbít vazby na lidi z předešlého režimu apod. Strana nastolila silněkonzervativní anacionalistický politický kurz, který na evropské úrovni budil kontroverze.[76] VítězstvíObčanské platformy vparlamentních volbách v říjnu 2007 posunulo zemi znovu blíže kliberálnímu režimu.
Dne 10. dubna 2010 zahynul prezidentLech Kaczyński veSmolensku vRusku se svou manželkou a řadou dalších polských politiků a příslušníků nejvyššího velení polské armády (vrchní velitel pozemních, leteckých, námořních i speciálních sil) přiletecké nehodě, když letěl do Ruska uctít památku Poláků zavražděných běhemKatyňského masakru.[77]
Aféra s odposlechy otřásla v roce 2014 polskou politickou scénou a přiměla premiéraDonalda Tuska podat demisi.[78] Po následnýchvolbách v říjnu roku 2015, po 8 letech vládyObčanské platformy, se opět dostala k moci stranaPrávo a spravedlnost.[79] Předsedkyní vlády se stalaBeata Szydłová, rozhodující slovo měl však předseda stranyJarosław Kaczyński. Prezidentem se stal kandidát Práva a spravedlnostiAndrzej Duda. Dne 7. prosince 2017 ustála Beata Szydłová hlasování o nedůvěře polské vlády, avšak již následujícího dne podala jakožto předsedkyně vlády demisi do rukou polského prezidenta Dudy, který vzápětí jmenoval novým předsedou vlády jejího stranického kolegu, bývalého místopředsedu vlády a ministra financíMateusze Morawieckého.[80] Své postavení Kaczyńského strana uhájila i vevolbách roku 2019.[81]
Podrobnější informace naleznete v článku Polská hymna.
Polská hymna je píseňMazurek Dąbrowskiego (českyDąbrowského mazurka), známá též jakoJeszcze Polska nie zginęła (českyJeště Polsko nezhynulo). Autor hudby je neznámý a její text napsalJózef Wybicki.
Se svou rozlohou 312 679 km² je Polsko 9. největší zemí v Evropě, 4× větší než Česká republika a z rozlohy Evropské unie zabírá 7,1 %. Délka hranic činí 3 511 km, z toho 440 km připadá na mořské hranice (délka pobřeží, jež ovšem není hranicí, tvoří 770 km). Polsko hraničí s následujícími státy:[82]
Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta rozsáhlými nížinami a rovinami Polské nížiny. Téměř tři čtvrtiny území leží do 200 m n. m.
V Polsku se nachází více než 7 tisíc jezer. Severní Polsko vyplňují Pomořanská i Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění; místy se na pobřeží vyskytují i písečné přesypy a kosy. V oblasti Mazurských jezer se nachází 3300 jezer, největší z nich jsou jezera Sniardwy, Mamry a Niegocin.[83] Středovýchodní a Jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina. Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivůSudety (Jizerské hory,Krkonoše,Soví hory, pískovcovéStolové hory,Bystřické hory,Králický Sněžník,Rychlebské hory aZlatohorská vrchovina). TřetihorníKarpaty zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd,Tatry aBukovské vrchy. Tatry dosahují v Polsku téměř 2 500 m n. m.
Polsko má velmi hustou říční síť. Největší splavné řekyVisla aOdra odvádějí vodu asi z 90 % území Polska doBaltského moře. Je zde velké množství jezer a přehradních nádrží. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu.
Charakter podnebí je na styku kontinentálního východoevropského a oceánského středoevropského typu. Jsou zde dlouhé chladné zimy s vydatnými sněhovými srážkami a horká vlhká léta. Průměrná teplota činí v lednu regionálně −8/3 °C a v červenci 20/28 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 600 mm, klesá od severu k jihu a východu, naopak vzrůstá v horách, kde dosahuje až 1200 mm.
Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země.Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje zejména do 23 národních parků:
Polsko jeparlamentní republikou.Parlament je od roku 1989 opětdvoukomorový: tvoří jejSejm (460poslanců) aSenát (100senátorů). Poslanci Sejmu i senátoři jsou voleni na společné čtyřleté volební období. Do Sejmu platípoměrný volební systém ve 41 vícemandátovýchvolebních obvodech s pětiprocentnívolební klauzulí (8 % pro koalice), která se ale nevztahuje na zástupce národnostních menšin. Senátoři jsou volenisystémem relativní většiny, kdy v každém ze 100 jednomandátových volebních obvodů připadnemandát kandidátovi s největším počtem platných obdržených hlasů. Při společném zasedání tvoří členové Sejmu a Senátu Národní shromáždění (Zgromadzenie Narodowe). Národní shromáždění se může sejít u příležitosti tří událostí: když nový prezident skládá přísahu, při hlasování o žalobě proti prezidentovi republiky ke státnímu soudu (Trybunał Stanu) a je-li prohlášen prezident trvale neschopným vykonávat své povinnosti v důsledku zdravotního stavu. Druhé dva případy zatím nikdy nenastaly.
Prezidentský palác, od roku 1994 sídlo prezidentaSídlo premiéra na uliciAleje Ujazdowskie
Hlavou státu jeprezident. Jevolen přímo podle dvoukolového absolutněvětšinového systému na 5 let, kandidát na prezidenta musí být polský občan starší 35 let a musí předložit 100 tisíc podpisů podporující jeho kandidaturu.[84] Nejvyššíexekutivní funkcí je předseda vlády, v Polsku zvanýPrezident rady ministrů (polsky:Prezes Rady Ministrów). Mezi úřady prezidenta a předsedy vlády v minulosti docházelo k řadě kompetenčních konfliktů. Příčinou bylajednání u kulatých stolů, kde byl v roce 1989 dohodnut přechod od komunistického režimu k demokracii. Z jednání vzešel kompromis, v němž poměr mezi prezidentem a premiérem nebyl zcela vyjasněn. Poté co byl v přímé volbě zvolen první postkomunistický prezidentLech Wałęsa, pokusil se vymociprezidentský čipoloprezidentský systémfrancouzského typu.[12] Nakonec ale tyto snahy nebyly úspěšné. V období 1996-1997 byla parlamentem schválena řada reformních zákonů, které posílily moc předsedy vlády. To stvrdila ústava z roku 1997, načež nastala v Polsku éra silných premiérů.[13] O pouhé ceremoniální funkci prezidenta však nejde hovořit, neboť prezidentovi zůstala v ruce silná zbraň: právo vetovat vládní zákon, přičemž toto veto může být přehlasováno jen velkou – třípětinovou – většinou hlasů v Sejmu.
Sídlo Nejvyššího soudu
Nejvyššími soudními orgány jsou Nejvyšší soud (Sąd Najwyższy), Nejvyšší správní soud (Naczelny Sąd Administracyjny), Ústavní soud (Trybunał Konstytucyjny) a Státní soud (Trybunał Stanu). Poláci mají ve velké úctě ústavu, neboť mají velkou tradici ústavnosti: ústava z 3. května 1791 je často označována za první svého druhu v Evropě. Zavedla politickou rovnost mezi měšťany a šlechtou, rolníky postavila pod ochranu vlády. Zrušila také možnost paralyzovat parlament vetem kteréhokoli z poslanců (liberum veto). Přijetí této průkopnicky demokratické ústavy bylo jednou z hlavních příčin, proč se konzervativní monarchie v sousedství – zejména Prusko a Rusko – rozhodly polský stát zničit. Současná ústava byla přijata 2. dubna 1997, schválena národním referendem 25. května 1997 a nabyla účinnosti 17. října 1997.
Polsko se v květnu 2004 stalo členemEvropské unie, spolu s deseti dalšími státy, zejména střední a východní Evropy. Polsko je šestým nejlidnatějším členským státem Evropské unie a má vEvropském parlamentu 51 zástupců. V roce 2007 vstoupilo doschengenského prostoru, nepřijalo ale zatímeuro. V březnu 1999 se stalo členemNATO, ve stejný moment jako Maďarsko a Česko. Klíčovými geopolitickými uskupeními pro Polsko jsouVisegrádská skupina (vytvářená spolu s Maďarskem, Českem a Slovenskem),Výmarský trojúhelník (v němž je po bokuNěmecka aFrancie) aRada států Baltského moře, v níž zasedá Polsko spolu s Ruskem,pobaltskými askandinávskými státy. Zejména od roku 2015, odevropské migrační krize, je aktivním Visegrád. Zvláště ideová blízkost Kaczinského vládní strany a maďarského vládnoucího hnutíFideszViktora Orbána je dlouhodobě zřejmá. Na velmi staré geopolitické polské koncepce navazujeIniciativa Trojmoří, která spojuje visegrádské státy sBalkánem aRakouskem. Polsko se rovněž snaží – díky společné historii a navzdory jejím temnějším stránkám – budovat vztahy sUkrajinou.[85] S Ukrajinou se to daří, čehož důkazem je například uspořádání společnéhomistrovství Evropy ve fotbale roku 2012. Vztahy se pak velmi utužily poruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.[86][87] Naopak s Běloruskem má Polsko dlouhodobě vyhrocené vztahy – zvlášť od doby, co běloruský diktátorAlexandr Lukašenko zahájil v roce 2005 kampaň proti polské etnické menšině a organizoval migraci z Blízkého východu přes polské hranice, aby Polsko destabilizoval.[88][89] V roce 2021 pak Lukašenko nechal posílat na polsko-běloruskou hranici migranty převážně ze zemíBlízkého východu, které nejprve přivezl do Běloruska, a následně s příslibem lepších vyhlídek budoucnosti hromadně posílal na hranici s Polskem, kterou měli překročit.[90] To způsobilo další vyhrocení vztahů obou států a Polsko po celé délce hranice postavilo plot, který se ale Bělorusko opakovaně pokusilo narušit.[91] V roce 2024 uvedlpolský premiérDonald Tusk, že na celé hranici s Běloruskem země postaví opevnění.[92]
Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na 16vojvodství (województwo),okresy (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „obec“ oproti polskému –gmina je spíše ekvivalentní působnostipověřeného obecního úřadu – se v článcích používá výrazgmina.
HDP podle parity kupní síly (2015): US$ 1.005.449 mld.;
struktura HDP (2011): služby – 63 %, průmysl – 33,6 %, zemědělství – 3,4 %;
struktura zaměstnanosti (2011): služby – 61,4 %, průmysl – 26,2 %, zemědělství – 12,4 %.
Polsko patří k vyspělým státům bývalého sovětského bloku s vysokýmindexem lidského rozvoje – což je snaha o vyjádření kvality lidského života na území určitého státu, s ohledem na gramotnost, vzdělání, průměrnou délku života,HDP, porodnost a další faktory vypracované OSN. Roční HDP Polska v roce 2008 byl 678,6 mld. amerických dolarů. Export se týká hlavněNěmecka a to z 30%,Itálie – 6,1%,Francie – 6%, Česka – 4%. V importu převládá hlavně Německo z 24%, Itálie – 7%,Rusko – 7%, Francie – 6%,Čína – 4%.
V 80. letech se ekonomika Polska nacházela v důsledku neefektivityplánované ekonomiky v těžké krizi. Komunistický režim si půjčoval mnoho peněz od západních zemí, které nedokázal splatit, v roce 1980 vzniklo hnutí Solidarita a v roce 1981 bylo vyhlášeno stanné právo. Stály se fronty dokonce i na základní potraviny jako mléko a cukr.[93] V roce 1990 byl HDP Polska na hlavu (v dolarech z roku 1990) 1700 $, zatímco HDP Československa bylo 3100 $ a HDP Rakouska 19 200 $.[94]
Odpádu komunismu zažívá Polsko silný a nepřetržitý hospodářský růst. Mezi lety 1989 a 2007 polská ekonomika narostla o 177% – nejvíce ze všech zemí střední a východní Evropy.[95] Jako jediná země EU si zachovalo růst ekonomiky i běhemsvětové finanční krize v letech 2008–2009.
Životní úroveň se nicméně stále nevyrovnala západním zemím, v roce 2015 činil HDP (PPP) na hlavu přibližně 26 000 dolarů, zatímco např. v Rakousku to bylo 47 000. Velké množství Poláků proto pracuje v zahraničí, především v zemích EU, kde se mnohdy i natrvalo usadí.
Po zavedenítržního hospodářství se zároveň rychle prohlubuje ekonomická nerovnost mezi jednotlivými regiony Polska. Největší vzrůst HDP vykazovalaVaršava (s okolnímMazovským vojvodstvím), nejnižší pak venkovské regiony převážně na východě země. V roce 1997 činil HDP na hlavu v Mazovském vojvodství 128 % celopolského průměru, zatímco v nejchudšímPodkarpatském vojvodství 76%; v roce 2007 už byl tento poměr 160% vs. 68%.[96]
Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbounerostných surovin. Poměrně úspěšně provedený přechod od centrálně plánované ekonomiky k tržnímu způsobu hospodaření.
ČasopisForbes zařadil v roce 2025 do žebříčku dvou tisíc největších firem světa (Global 2000) osm polských společností (pro srovnání: z Česka jedinou,ČEZ). Největší polskou firmou je podleForbesu obchodník s ropou a plynemOrlen, který je zároveň 379. největší firmou na světě. V žebříčku jsou i tři banky (PKO Bank,Bank Pekao aAlior Bank), jedna pojišťovna (PZU), státní energetická společnostPGE Polska Grupa Energetyczna, těžební a metalurgická firmaKGHM Polska Miedź a Polsku se podařilo vytvořit i jeden vlastní velký řetězec supermarketů díky společnostiDino Polska, již založil v roce 1999 Tomasz Biernacki.[97] V indexuVaršavské burzyWIG30, který obsahuje akcie 30 největších polských firem, se nacházejí krom uvedených například též maloobchodní řetězceCCC,Pepco aŽabka, elektronický obchodAllegro nebo bankamBank, všechny dobře známé i z českého trhu.[98] Vedle toho například chemický koncernGrupa Azoty, těžařská společnostJastrzębska Spółka Węglowa nebo videoherní firmaCD Projekt, která se proslavila hrami jakoZaklínač neboCyberpunk 2077.[99]
Vývoj ekonomiky je závislý na dostatku elektrického proudu. Většina elektřiny v Polsku je vyrobená v tepelných elektrárnách, kde dochází ke spalování uhlí. Polsko doposud nemá žádnou jadernou elektrárnu. V letech 1982–1990 stavělo v Žarnovci poblíž Gdyně na severu Polska svou první atomovou elektrárnu s výkonem 1600 megawattů, ale počernobylské havárii byla výstavba zastavena a dnes jsou z ní pouze ruiny.[100]
Polsko mělo oproti většině sousedů méně rozvinutou silniční a dálniční síť a stereotyp „špatných polských silnic“ byl starý několik století[101], ale tento stav se v poslední době rychle mění. Silniční doprava má v Polsku dominantní podíl stejně jako jinde v Evropě, registrováno je zhruba 19 milionů automobilů (2007), tedy dvojnásobek oproti počátku 90. let.
V Polsku dálniční síť je doplňována sítí rychlostních silnic, např.rychlostní silnice S3 (E65) z bývalého hraničního přechoduLubawka-Královec doSvinoústí. Celkově je v Polsku plánováno 5650 km rychlostních silnic, co společně s dálnicemi bude tvořit 7650 km mezinárodních silnic.
Warszawa Centralna, hlavní nádraží v Polsku, otevřené v roce 1975. Nástupiště jsou kompletně v podzemí
Polsko, obnovené po 1. světové válce, zdědilo nerovnoměrnouželezniční síť, jíž od (pruského) západu k (ruskému) východu ubývalo. V 90. letech a na počátku 21. století byla železniční doprava v úpadku, bylo zrušeno mnoho převážnělokálních tratí (přibližně 30 % sítě), výkony se významně snižovaly. V posledních letech[kdy?] se rozvíjí hlavně dálková doprava (vlakyPendolino) apříměstská železnice; na železnici byla napojena např. některá letiště.
Hlavní polskýprovozovatel dráhyPKP Polskie Linie Kolejowe v současnosti (2019) provozuje 18 680 km tratí,[102] další provozovatelé spravují lokální sítě v délce několika desítek až stovek kilometrů. Hlavní tratě jsou zpravidla elektrifikované a dvoukolejné.
V nákladní dopravě je velkým dopravcemPKP Cargo z holdingu PKP s tržním podílem cca 40 % (dle přepravního výkonu),[103] stále větší význam však nabývají jinídopravci.
10. dubna 2010 postihlo polskou leteckou dopravu největší neštěstí v její historii. Při letu polského vojenského leteckého speciálu do Ruska se letoun TU 154 při přistávání ve špatných podmínkách střetl se stromy, a poté začal okamžitě hořet. Na palubě byl i prezident Lech Kaczyński, jeho žena a další vrcholní představitelé Polské politiky.Havárii poblíž ruského letiště ve městě Smolensk nikdo nepřežil. Cestující mířili do Ruska uctít památku zesnulých při katyňském masakru.
Největšími námořními přístavy jsouGdaňsk,Gdyně,Štětín,Svinoústí,Police aKolobřeh. V provozu jsoutrajektové linky z Polska doŠvédska aDánska. Specifickou úlohu hrajívnitrozemské vodní cesty, které se zde vyvíjely. Mimořádný význam zde hrajeměsto Bydhošť, kde se nacházíkanál spojující povodíVisly aOdry, na které je v současnosti především vodní doprava provozována. Výstavba tohoto kanálu začala koncem 18. století a v 19. století došlo k jeho postupnému rozšíření. Tato vnitrozemská vodní doprava také ovlivňovala iobchod, který se dynamicky rozvíjel.
Po vstupu do Evropské unie v roce 2004 zaznamenalo Polsko nárůst počtu turistů. Cestovní ruch významně přispívá k hospodářským výsledkům země a tvoří poměrně velký podíl[jaký?] na trhu služeb. Polsko je podle údajů Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) 16. nejnavštěvovanější zemí zahraničními turisty na světě.
Turistické zajímavosti v Polsku se liší, od hor na jihu (viz téžKoruna hor Polska) až po písečné pláže na severu (zejm. „letní hlavní město Polska“Sopoty se slavnýmmolem, nejdelším v Evropě[107]). Historická města nabízejí památky téměř každého architektonického stylu. Nejnavštěvovanějším městem jeKrakov (polsky Kraków).[108] Je bývalým hlavním městem Polska a upomíná na polský zlatý věk, zejména svourenesanční architekturou. Většina polských králů byla korunována právě zde, a to i poté, co se hlavním městem stala Varšava. Dokud byl ještě hlavním městem Krakov, sídlili králové naWawelském hradě, jež je dnes nejnavštěvovanější polskou historickou památkou. Korunovace probíhaly v proslulémístní katedrále. Tisíce turistů míří rovněž na krakovskýRynek Glowny, s proslulou tržnicíSukiennice uprostřed a gotickýmKostelem Nanebevzetí Panny Marie ve východním rohu.
Mezi další významné turistické lokality v zemi patříVratislav (polsky Wrocław), jedno z nejstarších měst v Polsku, jehož rozvoj byl kdysi podmíněn tím, že leželo na křižovatce dvou klíčovýchcest,Via Regia aJantarové stezky. Je přezdívané také „Benátky střední Evropy“, neboť se v něm nachází přes 130 mostů a lávek. V dějinách města je výrazná česká stopa, bylo dlouho součástí Českého království a jeho zakladatelem by měl být český knížeVratislav I., po němž se také jmenuje. Je zde také nejstarší restaurace v EvropěPiwnica świdnicki, která je v provozu od roku 1275.[83] Vratislav má velké tržní náměstí se dvěma městskými sály, stejně jakonejstarší zoologickou zahradu v zemi (založena 1865). Počtem chovaných druhů zvířat je třetí největší na světě.[109] Láká především na své Afrikarium. Populární atrakcí jsou také stovky bronzových sošek trpaslíků, které jsou rozeseté po celé Vratislavi.[110] VratislavskáKatedrála svatého Jana Křtitele je proslulá svýmivitrážemi,Hala století v centru vratislavského výstaviště se dostala i na seznamSvětového dědictví UNESCO.[111]
Mimo velká města patří k nejvýznamnějším památkám křižácký hradMalbork nebo klášterJasná Hora ve městěČenstochová, jenž je nejvýznamnějšímpoutním místem Polska. V klášterní bazilice Nalezení svatého Kříže a Nanebevzetí Panny Marie se nachází slavná ikonaPanny Marie Čenstochovské, které řada věřících připisuje zázračné vlastnosti. Svými rozměry ohromujekatedrála v Gdańsku, postavená ve 14. století, stejně jako zámekKsiąż nedalekoValbřichu. Dalšími městy, které přitahují turisty, jsouPoznaň,Štětín,Lublin neboToruň. K nejnavštěvovanějším památkám patří rovněžkoncentrační tábor Osvětim, jakož i jiné koncentrační tábory z doby nacistické okupace, zhusta Němci budované právě na území Polska (Majdanek,Treblinka ad.). Také památník naWesterplatte připomíná děje druhé světové války, konkrétně její zahájení. Diskuse budí nově postavenáBazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska vLicheni Starém napodobující styly minulosti, nicméně turisté si místo rychle oblíbili. K průmyslovým památkám patří napříkladDepo Pilská Kruhovka.
Cykloturistika a pěšíturistika patří v Polsku k oblíbeným činnostem. Značení těchto cest je obdobné jako v České republice. K oblíbeným stezkám patří např. Stezka orlích hnízd, která se nachází vKrakovsko-čenstochovské juře, což je vápencová vysočina vysoká 300 až 515 m. Na jejím území se nachází velké množství skalních útvarů,jeskyní,hradů a zřícenin středověkých hradů, od jejichž polohy na skalách se odvozuje jejich název –orlí hnízda. Turistická stezka se nachází meziKrakovem aČenstochovou a je dlouhá 163,9 km. Mezi nejvýznačnější hrady a zříceniny hradů patří:Korzkiew,Ojców, královský hradBobolice, hrad naPieskowej Skale, ruiny hradůRabsztyn,Bydlin,Smoleń,Pilica,Ogrodzieniec,Bąkowiec,Mirów,Olsztyn,Udórz,Tenczyn. Celkový počet registrovanýchjeskyní v této oblasti je asi 1800, jeskyní delších než 40 metrů je jen asi 130, z toho čtyřijeskyně jsou veřejnosti přístupné: Ciemna, Łokietka, Nietoperzowa a Wierzchowska Górna.
Polsko má zhruba 38 386 000 obyvatel (k roku 2019).[114] To je osmá největší populace v Evropě a pátá největší v Evropské unii. Průměrný věk je 41,1 roku.[115] Od druhé světové války zažívalo Polsko setrvalý růst počtu obyvatelstva (zhruba z 24 milionů), který se však zastavil na počátku 21. století. Velkou roli v tom hraje rostoucí emigrace Poláků, zejména po vstupu Polska do EU. Ta míří zejména do Británie, Irska a Německa. Chybějící lidi Polsko nahrazuje masivní imigrací zvláště z Ukrajiny. Nejen odchody do ciziny však hrají ve stagnaci populační křivky roli, také poklesporodnosti je demografickým faktem, jemuž nezabraňuje ani to, že je Polsko jedním z nejvícekatolických států Evropy a byl zde obnoven zákazpotratů s výjimkou ohrožení života nebo zdraví matky a početí ze znásilnění či incestu. Roku 2020 rozhodl ústavní soud o protiústavnosti potratů handicapovaných plodů.
Poláci – 98,58 % (98,84 % osob spolu s druhou deklarací),
Slezané – 0,62 % (1,56 % osob spolu s druhou deklarací),
Ukrajinci – 0,17 % (0,21 % osob spolu s druhou deklarací),
Bělorusové – 0,11 % (0,14 % osob spolu s druhou deklarací),
Němci – 0,11 % (0,37 % osob spolu s druhou deklarací),
Kašubové – 0,03 % (0,47 % osob spolu s druhou deklarací),
ostatní a nezjištěno – 0,35 % (0,7 % osob spolu s druhou deklarací).[116]
Druhá světová válka drasticky omezila etnickou pestrost předválečného Polska. Po1. světové válce tvořili Poláci 68,5% populace, nyní je to zhruba 98,7%. Byl to výsledek deportací a dalšíchgenocid za 2. světové války. Změnu složení obyvatelstva přineslo i poválečné měnění hranic, kdy Polsko přišlo o ukrajinský a běloruský východ a naopak získalo další německá území, odkud byli Němci vysídleni.Kašubové na pobřeží Baltského moře,Goralé v Karpatech a Slezané jsou považováni za etnické podskupiny polského národa. Část Slezanů vHorním Slezsku hovoříslezštinou, která má několik nářečí. V Horním Slezsku žije také velmi početná německá menšina a stále se zde používáslezská němčina.
Židé v Polsku představovali před 2. světovou válkou největší židovskou komunitu na světě čítající 3–3,3 miliony osob. Židé tvořili kolem třetiny obyvatel ve městech jako Varšava, Krakov, Lodž či Lublin.[117] Během války bylo německými nacisty povražděno asi 90 % židovské populace v Polsku.
Lehká tatarská jízda byla v minulosti součástí polsko-litevských vojsk a v Polsku stále žije starousedlá menšinaTatarů – takzvaníLipkové.[119]
V rámciOperace Visla, která byla původně namířena proti banderovcům, bylo z jihovýchodního Polska v roce 1947 deportováno asi 140 000 Ukrajinců na území, která Polsko po válce nově získalo od Německa. Na počátku 21. století do Polska přijelo za prací více než milion Ukrajinců.[120]
Polsko má jednu z nejvíce náboženských populací v Evropě.[pozn. 3] Současně polská společnost se ale sekularizuje nejrychleji v historii[123].
V roce 2013 se odhadovalo, že 87 % populace se hlásilo kekatolické církvi. Po staletíSlované žijící na území dnešního Polska praktikovali různé formypohanství známé jakorodnověří. V roce 966Měšek I. konvertoval ke křesťanství. Pohanské víry však přetrvávaly v zemi do 11. století, od té doby je Polsko převážně katolickým národem.Jan Pavel II. byl prvním Polákem aSlovanem, který se stal římskokatolickým papežem. Papežství zastával v letech 1978 až 2005.Socha Krista Krále veŚwiebodzinu je nejvyšší sochaJežíše Krista na světě. Socha je vysoká 52 m a váží 440 tun. Slavnostně byla odhalena 21. listopadu 2010.
V minulosti bylo Polsko proslulé náboženskou tolerancí. Roku 1264 byl přijat tzv.kališský zákon, zvaný též kališské privilegium nebo velká listina židovských svobod, který udělil vyznavačůmžidovského náboženství značná práva, v té době v Evropě zcela bezprecedentní. Proto v Polsku židé dlouho hledali ochranu a vytvořila se tam tak velká komunita. Podobně Polsko reagovalo na vznikprotestantismu, zákonem zvanýmVaršavská konfederace. Také mnozí jinde pronásledovaní protestanti v Polsku hledali azyl – včetněJednoty bratrské aJana Amose Komenského po roce 1621. Zajímavou výjimkou z této tradice byl Edikt wieluńský, jehož vydání si katolická církev vynutila na králi roku 1424, a který zakazoval v Polsku praktikovat českéhusitství. Polské protestantství nebylo nikdy masové, ale protestanty byla řada významných osobností: básníkMikołaj Rej, spisovatelStefan Żeromski, ministr zahraničíJózef Beck, premiérJerzy Buzek, skokanAdam Małysz, zpěvačkaEwa Farna a dokonce i diktátorJózef Piłsudski, který ovšem nakonec z taktických důvodů konvertoval ke katolictví. Zázemí měl protestantismus vždy zejména na jihu Polska, ve Slezsku.
Před druhou světovou válkou mělo Polsko po USA druhou největší židovskou populaci na světě, jedna pětina všech Židů (přibližně 3 miliony) bydlela na jeho území. Polská židovská populace však byla téměř kompletně zničena k roku 1945, kdy židé umírali hladem vghettech anacistických vyhlazovacích táborech. Po válce se v Polsku odhadoval počet okolo 200 000 židů.Stará synagoga v Krakově je nejstarší synagogou v Polsku.
V Polsku se narodila i řada autorů, kteří jsou vnímáni více v kontextu jiných národních literatur. Nedaleko Varšavy se narodil NobelistaIsaac Bashevis Singer. Polský původ má i spisovatelJoseph Conrad, na území dnešního Polska se narodil také německý nositel Nobelovy cenyGünter Grass, držitel stejné cenyGerhart Hauptmann, expresionistaAlfred Döblin či americký spisovatelJerzy Kosiński, rodák z Lodže.
VLodži, kde roku 1899 vznikl první stálý biograf, funguje dnes známá filmová škola. ČasopisHollywood Reporter ji vyhlásil v roce 2014 druhou nejlepší filmovou školou na světě.[139] Od roku 1985 se pravidelně konáVaršavský mezinárodní filmový festival. V roce 2009 byl zařazen Mezinárodní federací filmových producentů (FIAPF) do nejprestižnější kategorie A. Koná se vždy v polovině října.
K význačným zpěvákům patřilMieczysław Fogg, celým jménem Mieczysław Fogiel (1901–1990), lyrickýbaryton, působící před i po 2. světové válce, několikanásobný nejpopulárnější zpěvák Polska, který byl populární i v zahraničí. Po 2. světové válce vznikl Národní soubor lidových písní a tanců „Mazowsze“, který patří k význačným polskýmfolkloristickým souborům. Svým zpěvem i tancem si v průběhu své existence získal nejen uznání odborné veřejnosti, ale i vysokou popularitu jak v Polsku tak v zahraničí. V populární hudbě se za hranicemi Polska prosadili též např.Marek Grechuta,Czesław Niemen,Maryla Rodowicz,Jacek Kaczmarski,Anna German, v současnosti napříkladDorota Rabczewska známá jako Doda. Prosadily se i nejrůznější hudební skupiny mnoha žánrů (např.Budka Suflera,Behemoth,Vader). Kabaretní zpěvačkaVioletta Villas, narozená v Belgii polským rodičům, se stala ženou nevšedního životního příběhu.[140]
V Polsku se každý rok pořádá nespočethudebních festivalů. Mezi nejpopulárnější z nich patříKrajowy festiwal Piosenki Polskiej,Sopot Festival,Coke live music festival,Open'er Festival,Sopot Top trendy Festival. Důležitý je festival současné hudbyWarszawska Jesień (Varšavský podzim).
Polské malířství nabralo dech v 19. století. Dva klasické směry první poloviny tohoto století, tedyromantismus arealismus, zosobniliTadeusz Ajdukiewicz aCyprian Kamil Norwid, rovněž významný, byť ve své době zneuznaný, básník. Nejvýznamnějším polským malířem všech dob se stalJan Matejko, kterého v polovině 19. století proslavily obrazy s historickou tematikou. Ve stejné době tvořil iAdolf von Menzel, rodák z Vratislavi.Byl to Matejko, kdo objevil talentStanisława Wyspiańského, který se stal na konci 19. století klíčovým představitelem uměleckého hnutíMladé Polsko, jež koketovalo s modernistickými směry, v případě Wyspiańského především sesymbolismem aexpresionismem. Symbolismus zvolil i další významný malíř Mladého PolskaJacek Malczewski, rovněž Matejkův žák. Ve stejné době jako mladopoláci tvořilaOlga Boznańska. Byť nepatřila do jejich okruhu, zvolila další z výrazných modernistických směrů –impresionismus.[142]Moïse Kisling v Paříži zase koketoval skubismem, podobně jakoMax Weber.Tamara de Lempicka se tamtéž stala uhrančivou představitelkouart deco.[143] Polskou identitu bychom mohli přiznat i legendě avantgardyKazimiru Malevičovi (jeho rodiče byli etničtí Poláci, narodil se na Ukrajině, splynul s ruským kulturním prostředím).
Ve druhé polovině 20. století patří k rozhodujícím jménům polské malbyZdzisław Beksiński, který se (zvláště po roce 1960), přičlenil ksurrealistickému proudu.[144] Erotické náměty a zájem o podvědomí spojovaly se surrealismem i další výraznou osobnost,Balthuse, byť on sám se označoval za realistu. Kekonceptuálnímu umění se nakonec přiklonilRoman Opałka, proslulý svou „posedlostí číslicemi“, jež zaplnily jeho tvorbu po roce 1965.[145] Konceptualismus, zejména vyjadřující se formouhappeningu, byl rovněž rámcem dílaTadeusze Kantora.
Podrobnější informace naleznete v článku Polská kuchyně.
Polský bigos
Typickým polským jídlem jebigos z kysaného zelí a masa. Do Polska ho patrně přinesli Jagellonci z Litvy. Tradiční jsou taképirohy, oblíbenou specialitou jekotlet schabowy, což je vepřová kotleta připravovaná podobně jakovídeňský řízek. O Vánocích se často podávábarszcz, což je polská verzeboršče, který je však na rozdíl od ruského a ukrajinského boršče čirý, používá se šťáva z kvašené červené řepy a masový vývar a dávají se do něj těstoviny plněné houbami zvanéuszka.Gołąbki jsou zelný list plněnýmletým masem a zavinutý do tvaru spícího holoubka. Tradiční je rovněž masová roláda zvanázrazy. V Polsku se též často užívá místní verze nudlí zvanákluski, které se upravují na mnoho způsobů, a různé verzeklobás. Dojelit přidávají Poláci místokrup častopohanku, tuto verzi jelita pak nazývajíkaszanka anebokrupniok. Tradiční polskou polévkou je okurková, dále polévka zvanáflaki, jež je blízká naší dršťkové, čiżurek podobný českémukyselu.Chlodnik je studená polívka ze smetany a zeleniny. Pro Čechy exotickou může býtczernina, tmavá polévka zkachního vývaru a kachní krve. Ze sladkostí jsou oblíbenékoblihy abagly, které v Polsku vznikly a díky židovské emigraci do Spojených států se silně rozšířily i tam. Dalšími dezerty jsou tvarohový moučník zvanýsernik, makový závinmakowiec, nebonapoleonka (zvaná téžkremówka) zlistového těsta. Oblíbené jsou také karamelové bonbóny zvanékrówki.
Roku 1951 bylo několik vědeckých institucí po francouzském vzoru sloučeno pod centralizovanouPolskou akademii věd.[154]
Školský systém po reformě z roku 1999 stanoví povinnou školní docházku dozákladní školy (6 let) agymnázia (3 roky). Poté se může žák přihlásit nalyceum,technikum neboučiliště, z lycea se zpravidla hlásí navysoké školy.
Největší vysokou školou jeVaršavská univerzita, založená roku 1816, mnohem starší je všakJagellonská univerzita v Krakově, založená roku 1364 (poUniverzitě Karlově je tak druhou nejstarší ve střední Evropě). Studium na veřejných školách je bezplatné. Zajímavostí z dějin polské vzdělanosti je zřízení Komise národního vzdělání v roce 1773, považované za první ministerstvo osvěty v dějinách.[155]
K nejpopulárnějším sportům v Polsku patří fotbal, volejbal, plochá dráha, tenis nebo klasické lyžování. Největší úspěchy dosahuje tato země především ve volejbalu a ploché dráze.
Od roku 1928 se každoročně koná cyklistický závodTour de Pologne. V roce 1948 se poprvé jelZávod míru z Varšavy do Prahy a postupně se z něj stal největší cyklistický závod Východní Evropy. V roce 2011 byl ve Varšavě otevřenNárodní stadion.
↑Nebo název pole označující volný prostor na daném území. VŽivotě svatého Vojtěcha (asi 1000) se vyskytuje latinská formaPolani, v kroniceDětmara z Merseburku (1002) –Poleni.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPoland na anglické Wikipedii.
↑Informacja o wstępnych wynikach Narodowego Spisu Powszechnego Ludności i Mieszkań 2021. [online].Dostupné online.
↑Poland 1997 (rev. 2009) [online]. [cit. 2021-10-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑VESER, Ernst.Semi-Presidentialism-Duverger's Concept — A New Political System Model [online]. Department of Education, School of Education,University of Cologne, zh, 23 September 1997 [cit. 2017-08-21]. S. 39–60.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SHUGART, Matthew Søberg. Semi-Presidential Systems: Dual Executive and Mixed Authority Patterns.Graduate School of International Relations and Pacific Studies. September 2005.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 August 2008.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MCMENAMIN, Iain.Semi-Presidentialism and Democratisation in Poland [online]. School of Law and Government,Dublin City University [cit. 2017-12-11].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2012.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GUS.Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2023 roku [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Poland country profile [online]. 12 November 2023 [cit. 2023-11-12].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Final results of the National Population and Housing Census 2021 [online]. Statistics Poland.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stanisław Rospond,Gramatyka historyczna języka polskiego z ćwiczeniami, Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszawa 2009, s. 114,ISBN978-83-01-13992-6.
↑abKLEMENSIEWICZ, Zenon; LEHR-SPŁAWIŃSKI, Tadeusz; URBAŃCZYK, Stanisław.Gramatyka historyczna języka polskiego. Wyd. 4 [z uzupełnieniami. vyd. Warszawa: Państ. Wydaw. Naukowe 611 s.ISBN978-83-01-00995-3.
↑ Když Tataři zvítězili v bitvě na Lehnickém poli, střední Evropu před nimi zachránilo jen obrovské štěstí.Náš region [online]. 2019-04-09 [cit. 2019-10-19].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-10-19.
↑FINGERLAND, Jan. Příběhy vášně a intrik: Proč Kazimír III. Veliký pozval Židy do Polska a jaké měl vztahy k českým zemím?.Reflex.cz [online]. 2022-03-24 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑KNOLL, Paul W. Casimir the Great and the University of Cracow.Jahrbücher für Geschichte Osteuropas. 1968, roč. 16, čís. 2, s. 232–249.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0021-4019.
↑ Kazimír III. Veliký — Lidé — Česká televize.www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-10-19].Dostupné online.
↑DEMBKOWSKI, Harry E.The Union of Lublin, Polish Federalism in the Golden Age. [s.l.]: East European Monographs 400 s.Dostupné online.ISBN978-0-88033-009-1. (anglicky) Google-Books-ID: svAaAAAAMAAJ.
↑ Bitva rytířů a mýtů. U Grunwaldu byl roku 1410 i Žižka.TÝDEN.cz [online]. 2010-07-15 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑WAGNER, W. J. The New Constitution of Poland.The American Journal of Comparative Law. 1953, roč. 2, čís. 1, s. 59–63.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0002-919X.doi:10.2307/837996.
↑ Polská vládní strana odmítla rezoluci oceňující přínos protestantů k dějinám země.Plus [online].Český rozhlas, 2017-12-20 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑TRONNER, Pavel. Mikuláš Koperník: Ten, kdo donutil Zemi létat.VTM.cz [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑MUNZAR, Zdeněk.1683 – Začátek konce osmanské expanze do Evropy [online]. Vojenský historický ústav Praha [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑KAPLAN, Herbert Harold. The Election of the Last King of Poland: Stanislas Augustus Poniatowski.The Polish Review. 1957, roč. 2, čís. 1, s. 27–49.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0032-2970.
↑ Barská konfederace.leporelo.info [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-17.
↑STANLEY, John. French Attitudes toward Poland in the Napoleonic Period.Canadian Slavonic Papers / Revue Canadienne des Slavistes. 2007, roč. 49, čís. 3/4, s. 209–227.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0008-5006.
↑DYBAŚ, Bogusław.Die polnische Frage und der Wiener Kongress 1814-1815. [s.l.]: Verlag der österreichischen Akademie der Wissenschaften 226 s.Dostupné online.ISBN978-3-7001-8580-2. (německy) Google-Books-ID: 1jOuzgEACAAJ.
↑ The November Uprising – what were the Poles fighting for and why?.Poland.pl [online]. 2018-11-29 [cit. 2023-04-22].Dostupné online. (anglicky)
↑LHOŤAN, Lukáš. Polské povstání proti ruské okupaci skončilo v kaluži polské krve. Povstalců se nezastal ani papež.Reflex.cz [online]. 2020-01-22 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑SOWA, KAZIMIERZ Z. The Development of Cracow in the 19th Century against the Background of the Historic Role of the City.The Polish Sociological Bulletin. 1986, čís. 73/74, s. 113–124.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0032-2997.
↑WANDYCZ, Piotr S.The Polish Question, in The Treaty of Versailles. A Reassessment after 75 Years. Příprava vydání Elisabeth Glaser, Gerald D. Feldman, Manfred F. Boemeke. Cambridge: Cambridge University Press (Publications of the German Historical Institute).Dostupné online.ISBN978-0-521-62888-4. S. 313–336. DOI: 10.1017/CBO9781139052450.015.
↑ Debakl Rudé armády. Před sto lety Poláci předvedli „zázrak na Visle“.iDNES.cz [online]. 2020-08-15 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑KRUPKA, Jaroslav. Před 80 lety vpadli Sověti do Polska. Odstartovali tím krvavý teror.Deník.cz. 2019-09-17.Dostupné online [cit. 2023-04-22].
↑JANUSZEK, Tomáš. Sedmidenní válka. Konflikt, který určil podobu Těšínského Slezska.Moravskoslezský deník. 2023-01-23.Dostupné online [cit. 2023-04-22].
↑VOLFOVÁ, Tereza. Češi proti Polákům. Před sto lety začala sedmidenní válka o Těšínsko.ČT24 [online]. Česká televize, 2019-01-23 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑ Poláci anektovali před 100 lety svou vlastní loutkovou republiku.iDNES.cz [online]. 2022-03-27.Dostupné online.
↑ROTHSCHILD, Joseph. The Ideological, Political, and Economic Background of Pilsudski's Coup D' Etat of 1926.Political Science Quarterly. 1963, roč. 78, čís. 2, s. 224–244.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0032-3195.doi:10.2307/2146124.
↑ROTHSCHILD, Joseph. The Military Background of Pilsudski's Coup D'Etat.Slavic Review. 1962, roč. 21, čís. 2, s. 241–260.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0037-6779.doi:10.2307/3000631.
↑ZIMMERMAN, Joshua D.Jozef Pilsudski: Founding Father of Modern Poland. [s.l.]: Harvard University Press 641 s.Dostupné online.ISBN978-0-674-27585-0. (anglicky) Google-Books-ID: qD9zEAAAQBAJ.
↑FASORA, Lukáš.Dějiny Polska v meziválečném období. Brno: CERM, 1999.ISBN80-7204-121-5. S. 3–12. Dále jen Fasora (1999).
↑ První válku vedlo Československo s Polskem.Novinky.cz [online]. Borgis, 23. ledna 2019.Dostupné online.
↑ŠAJTAR, Jaroslav. Před 80 lety nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz uskutečnily čtvrté dělení Polska.Reflex.cz [online]. 2019-09-17 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Na masakr v Katyni Poláci jen tak nezapomenou.Radiožurnál [online].Český rozhlas, 2010-04-07 [cit. 2019-10-19].Dostupné online.
↑ Ve jménu nacismu: Popravy zajatců a civilistů za polského tažení 1939.100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2016-11-16 [cit. 2019-10-19].Dostupné online. (anglicky)
↑ Bratrovražda je vždy strašná. Komorowski připomněl volyňský masakr.iDNES.cz [online]. 2013-07-14 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑ Bitva o Monte Cassino: krví vykoupené vítězství Poláků.tn.nova.cz [online]. 2009-05-18 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Polish Pilots and the Battle of Britain.Historic UK [online]. [cit. 2023-04-22].Dostupné online. (anglicky)
↑RUCZAJ, Maciej. Byla to největší odbojová síť v Evropě. Poláci si připomínají vznik Zemské armády.Aktuálně.cz [online]. 2017-02-18 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑ Nacisté topili město v krvi a z domů zbyly trosky. Varšavské povstání prokázalo touhu Poláků po svobodě.Reflex.cz [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑VUCINICH, WAYNE S. Poland's Fate: I. Munich to Yalta.Current History. 1949, roč. 16, čís. 94, s. 331–336.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0011-3530.
↑VUCINICH, WAYNE S. Poland's Fate: II. Yalta to Potsdam.Current History. 1949, roč. 17, čís. 95, s. 15–21.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0011-3530.
↑JASIŃSKA, Natalia. Yalta Conference – how was Poland treated by the Western allies 75 years ago?.BritishPoles.uk [online]. 2020-02-04 [cit. 2023-04-22].Dostupné online. (polsky)
↑ Jalta: Výprodej východní Evropy Sovětům byl mýtus.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑LARSH, William. Yalta and the American Approach to Free Elections in Poland.The Polish Review. 1995, roč. 40, čís. 3, s. 267–280.Dostupné online [cit. 2023-04-22].ISSN0032-2970.
↑ Polští dělníci chtěli potraviny i politické svobody. Armáda protest v Poznani před 60 lety potlačila.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2019-10-19].Dostupné online.
↑ Rok 1968 v Polsku: Židi ven!.Lidovky.cz [online]. 2008-03-29 [cit. 2019-10-19].Dostupné online.
↑ Hladové bouře v polském Gdaňsku předznamenaly pád komunismu.ČT24 [online]. Česká televize, 2010-12-14 [cit. 2021-12-21].Dostupné online.
↑ Přispěl Jan Pavel II. k pádu komunismu?.Český rozhlas [online].Český rozhlas, 2011-05-04 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Vznik Solidarity.Reflex.cz [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Třicet let od začátku kulatých stolů v Polsku. Pomohly demontovat totalitní režimy ve střední Evropě.ČT24 [online]. [cit. 2019-10-18].Dostupné online.
↑ Solidarita vyhrála první volby: Poláci si zvolili demokracii.ČT24 [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ZAJICEK, Edward K.; HEISLER, James B. Economic Reforms in Poland: The Dilemma of Privatization or Partition.International Journal of Politics, Culture, and Society. 1993, roč. 7, čís. 1, s. 19–42.Dostupné online [cit. 2021-12-21].ISSN0891-4486.
↑GOMULKA, Stanislaw. Polish economic reform, 1990—91: principles, policies and outcomes.Cambridge Journal of Economics. 1992, roč. 16, čís. 3, s. 355–372.Dostupné online [cit. 2021-12-21].ISSN0309-166X.
↑MAZUR, Adam. Třetí versus čtvrtá republika.www.monumenttotransformation.org [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Odposlechy z varšavských restaurací. Morawieckého ohrožují pět let staré nahrávky, nervózní je i opozice.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 11. října 2018.Dostupné online.
↑ Volby v Polsku vyhráli drtivě opoziční konzervativci. Vznikne jednobarevná vláda? | Svět.Lidovky.cz [online]. 2015-10-25 [cit. 2019-10-18].Dostupné online.
↑ Rychlá výměna. Polský prezident přijal demisi Szydłové a hned jmenoval Morawieckého.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2019-10-19].Dostupné online.
↑ Polské volby ovládla strana Právo a spravedlnost, povládne další čtyři roky.iDNES.cz [online]. 2019-10-13 [cit. 2019-10-18].Dostupné online.
↑ Mały Rocznik Statystyczny Polski 2009.www.stat.gov.pl [online]. [cit. 2010-02-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15.
↑ab Co jste o Polsku nevěděli.Travelking [online]. 9.1.2019 [cit. 26.4.2019].Dostupné online.
↑PALATA, Luboš. Polsko-ukrajinská historie je krvavá a plná křivd i nenávisti.Pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-04-22].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-22.
↑ŠVAMBERK, Alex. Ruská agrese pomohla ke sblížení Polska a Ukrajiny.Novinky.cz [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑MLEJNEK, Josef. Ohněm, mečem a tankem. Jak se z Poláků a Ukrajinců, kdysi úhlavních nepřátel, stali váleční spojenci.Lidovky.cz [online]. 2023-03-12 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑TOLČINSKÝ, Alexander. Mezi Polskem a Běloruskem se znovu vyhrotily vzájemné vztahy.Plus [online]. Český rozhlas, 2005-07-27 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑ Drama na hranicích: Lukašenko tlačí migranty do Polska, vláda mluví o hybridním útoku.Aktuálně.cz [online]. 2021-11-08 [cit. 2023-04-22].Dostupné online.
↑ Lukašenko přiznal: Migrantům jsme do Polska pomáhali.Novinky.cz [online]. 2021-11-19 [cit. 2024-05-13].Dostupné online.
↑ČTK. Polsko vybuduje opevnění na hranici s Běloruskem, aby čelilo migračnímu tlaku.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13].Dostupné online.
↑Karolina Szamańska.Sklepy w czasach PRL [PDF file, direct download]. Portal Naukowy Wiedza i Edukacja [cit. 2014-10-15]. S. 13, 22–23 / 25.Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-19.
↑Hardt, John Pearce; Kaufman, Richard F. (1995), East-Central European Economies in Transition, M.E. Sharpe,ISBN978-1-56324-612-8, s. 17
↑Faris, Stephen. How Poland Became Europe's Most Dynamic Economy.Bloomberg BusinessWeek Global Economics. 27 Nov 2013.Dostupné online [cit. 21 May 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MURPHY, Andrea; SCHIFRIN, Matt. Forbes' 2025 Global 2000 List - The World’s Largest Companies Ranked.Forbes [online]. [cit. 2025-09-10].Dostupné online. (anglicky)
↑LACINA, Jiří. Humbuk kolem Zaklínače 4. Akcie vývojářů posilují, za rok dvojnásobně vyrostly.iDNES.cz [online]. 2025-07-11 [cit. 2025-10-20].Dostupné online.
↑Právo. Polsko rozjelo největší investici po roce 1989.Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-02-16 [cit. 2014-02-16].Dostupné online.
↑ Europe :: Poland — The World Factbook - Central Intelligence Agency.www.cia.gov [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-18.
↑Tablice z ostatecznymi danymi w zakresie przynależności narodowo-etnicznej, języka używanego w domu oraz przynależności do wyznania religijnego [online]. Główny Urząd Statystyczny (GUS) [cit. 2024-04-29].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Holocaust v Polsku [online]. www.holocaust.cz, rev. 26. 09. 2011.Dostupné online.
↑H24; BARTÁČEK, Jan.Církev v Polsku po skandálech ztrácí své „ovečky“, krize však může být šancí pro její obrodu [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-11-08].Dostupné online.
↑ Poland's Unique Take on Romanticism: Why Is It So Different?.Culture.pl [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online. (anglicky)
↑ History of Polish Literature (Positivism) - Cardinal Stefan Wyszyński University in Warsaw.ects.uksw.edu.pl [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑ŠTĚPÁN, L. a kol.:Slovník polských spisovatelů. Praha: Libri 200, s. 39n.
↑ Janusz Korczak.www.jewishvirtuallibrary.org [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑ Stanisław Jerzy Lec | Życie i twórczość | Artysta.Culture.pl [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné online. (anglicky)
↑ Pátá polská Nobelovka. Podle Olgy Tokarczukové nevstoupíš dvakrát do stejného příběhu.Aktuálně.cz [online]. 2019-10-11 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Andrzej Wajda — Lidé — Česká televize.www.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑SANTILLI, Paul C. Cinema and Subjectivity in Krzysztof Kieślowski.The Journal of Aesthetics and Art Criticism. 2006, roč. 64, čís. 1, s. 147–156.Dostupné online [cit. 2021-05-04].ISSN0021-8529.
↑GRIMES, William. Andrzej Zulawski, Rebellious Film Director, Dies at 75.The New York Times. 2016-02-18.Dostupné online [cit. 2021-05-04].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑ Poláci se radují z prvního Oscara. Cenu za nejlepší zahraniční film získala Ida.iROZHLAS [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑KADEŘÁVEK, Šimon. Novotnému nevadil, Husák ho nenáviděl. Před 55 lety získal film Obchod na korze Oscara.Reflex.cz [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑ Vaslav Nijinsky (Choreography) - Mariinskiy.com.www.mariinskiy.com [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-15.
↑MICHALSKA, Magda. Olga Boznanska: An Uneasy Story of a Polish Painter | DailyArt Magazine.DailyArtMagazine.com - Art History Stories [online]. 2020-08-18 [cit. 2021-05-04].Dostupné online. (anglicky)
↑ Tamara de Lempicka | ARTMUSEUM.CZ.www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-09.
↑BLAIR, Jonny. The Tragic Story of Zdzisław Beksiński, the Artist Who Inspired Guillermo del Toro.Culture Trip [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑LANGOVÁ, Dagmar. Malířské dílo od jedničky do 5 607 249.Vltava [online]. Český rozhlas, 2015-01-16 [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑ Polsko koupilo knížecí sbírku umění za 100 milionů eur, získalo da Vinciho slavnou Dámu s hranostajem.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2016-12-30 [cit. 2023-10-21].Dostupné online.
↑ERBEN, Lukáš. Úsvit hackerů: Marian Rejewski a Enigma.Root.cz [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑PIRO, Anna; TAGARELLI, Giuseppe; LAGONIA, Paolo. Casimir Funk: his discovery of the vitamins and their deficiency disorders.Annals of Nutrition & Metabolism. 2010, roč. 57, čís. 2, s. 85–88. PMID: 20805686.Dostupné online [cit. 2021-05-04].ISSN1421-9697.doi:10.1159/000319165.PMID20805686.
↑ Ferdinand Cohn and the Development of Modern Bacteriology | Encyclopedia.com.www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑PETRUSEK, Miloslav. Zygmunt Bauman, sociolog a filozof naší pozdní doby.vesmir.cz [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online.
↑WAGNER, Roy. Wronski’s Infinities.HOPOS: The Journal of the International Society for the History of Philosophy of Science. 2014, roč. 4, čís. 1, s. 26–61.Dostupné online [cit. 2021-05-04].ISSN2152-5188.doi:10.1086/675402.
↑ Jerzy Grotowski: ‘Eccentric genius’ who reinvented theatre.www.thefirstnews.com [online]. [cit. 2021-05-04].Dostupné online. (anglicky)
↑ PAN – Dzieje instytucji.www.instytucja.pan.pl [online]. [cit. 2010-02-28].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-08-17.
↑ Polský skokan Stoch má třetí zlato, vyhrál na velkém můstku.iDNES.cz [online]. 2018-02-17 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Korzeniowski potřetí vyhrál padesátku.iDNES.cz [online]. 2004-08-27 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Legendární polská atletka Szewińská zemřela, na OH získala sedm medailí.iDNES.cz [online]. 2018-06-30 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ Tokio 2020. Anita Włodarczyk zdobyła trzecie olimpijskie złoto. Brąz dla Malwiny Kopron - Polsat News.polsatnews.pl [online]. [cit. 2021-08-06].Dostupné online. (polsky)
↑ Polští volejbalisté jsou znovu mistry světa. Brazílie neuhrála ani set.iDNES.cz [online]. 2018-09-30 [cit. 2023-09-19].Dostupné online.
↑ Volejbalisté Polska porazili domácí Italy 3:0 a jsou podruhé mistry Evropy.Sport.cz [online]. 2023-09-16 [cit. 2023-09-19].Dostupné online.
↑ Hall of Famers.International Volleyball Hall of Fame - Holyoke, Massachusetts USA [online]. [cit. 2019-10-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10. (anglicky)
↑Szmal and Pineau are the best of the World in 2009! [online]. Handball Planet, 2010-05-27 [cit. 2019-10-20].Dostupné online. (anglicky)
↑ Kvitová neprolomila polskou obranu. Turnaj mistryň vyhrála Radwaňská.Radiožurnál [online].Český rozhlas, 2015-11-01 [cit. 2019-10-20].Dostupné online.
↑ How Iga Swiatek captured her third French Open title.ESPN.com [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-09-19].Dostupné online. (anglicky)
↑ Šwiateková jako první Polka ovládla US Open.Aktuálně.cz [online]. 2022-09-11 [cit. 2023-09-19].Dostupné online.
↑ Polská senzace dokončila jízdu. Šwiateková bez ztráty setu ovládla Roland Garros.iDNES.cz [online]. 2020-10-10 [cit. 2020-10-10].Dostupné online.
↑ Polská světová jednička Šwiateková zničila Ósakaovou kanárem a v Miami má titul.Aktuálně.cz [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-03].Dostupné online.
_(cropped).jpg)
.png)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_23._Buchmesse_in_Krakau.jpg)
.png)
_(cropped).jpg)
.JPG)
.jpg)
_10_(cropped).jpg)
.jpg)
.svg)
