| Polská národní knihovna | |
|---|---|
| National Library of Poland | |
 Polská národní knihovna - hlavní budova | |
| Stát | Polsko Polsko |
| Poloha | budova Národní knihovny,Polsko |
| Souřadnice | 52°12′50″ s. š.,21°0′12″ v. d. |
| Zaměření | národní knihovna |
| Založena | 1928 (Carská veřejná knihovna byla založena v roce 1732) |
| Knihovní fond | |
| Velikost fondu | 9,634,026 (rok 2013)[1] |
| Povinný výtisk | Ano |
| Další informace | |
| Ředitel | Tomasz Makowski |
| Webové stránky | http://www.bn.org.pl |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Polská národní knihovna (polskyBiblioteka Narodowa) je centrálníknihovnaPolska. Knihovna je nejdůležitější polskou vědeckou knihovnou prohumanitní vědy, hlavním literární archivem a centrem informace o knihách a pro knihovny. Zřizovatelem je Ministerstvo kultury a národního kulturního dědictví.
Knihovna shromažďuje knihy, noviny a časopisy, elektronické a audiovizuální dokumenty, které byly vydány na polském území a také tzv. polonica – polské exteriorica, tj. zahraniční knihy které byly napsány Poláky, přeloženy z polštiny nebo týkají se Polska. Knihovna provozuje také nakladatelskou činnost – vydává knihy a tři vědecké časopisy: „Polish Libraries”, „Rocznik Biblioteki Narodowej” a „Notes Konserwatorski”[2].
Knihovna má právo na dva bezúplatné povinné výtisky periodických a neperiodických publikací vydaných na polském území.
Historie Polské národní knihovny sahá 18. století (Knihovna Zaluských).[3] Díky usnesení polského sněmu měla od začátku právo na jeden bezúplatný povinný výtisk každé knihy vydané na území tehdejšího polského státu. Po druhémdělení Polska byly sbírky knihovny zabaveny ruskou armádou a odeslány doPetrohradu, kde se v roce 1795 staly základem pro nově zřízenou Carskou veřejnou knihovnu.[4][5][6] Část sbírky byla poškozena, zničena nebo odcizena v důsledku nesprávného zacházení během přepravy knih do Ruska.[4][5]
Po obnovení samostatnosti v roce 1918 neexistovalo v Polsku mnoho centrálních institucí, včetně národní knihovny. Teprve 24. února 1928 roku byla nařízením prezidentaIgnacého Moścického zřízena Polská národní knihovna v její moderní podobě.[7] Knihovna byla otevřena veřejnosti v roce 1930 a původně shromažďovala 200 000 položek. Jejím prvním ředitelem byl Stefan Demby, kterého nahradil Stefan Vrtel-Wierczyński v roce 1934. Sbírky knihovny se díky novým přírůstkům velmi rychle zvětšovaly. K příkladu prezident Mościcki věnoval Knihovně všechny knihy a rukopisy ze sbírky zpaláce ve Wilanově, včetně 40 000 svazků a 20 000 kreseb z kolekce Stanislawa Kostka Potockého.
Národní knihovně chyběla v meziválečném období vlastní budova. V důsledku toho byly sbírky uchovávány v skladovacích prostorech v různých částech města. Hlavní studovna se nacházela v budově nově postavené knihovnyVaršavské ekonomické školy. Speciální sbírky byly v roce 1935 umístěny v Paláci Potockých ve Varšavě. Plány stavby nového sídla Knihovny přerušil německý útok proti Polsku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.
Před druhou světovou válkou k sbírkám knihovny patřilo:
V roce 1940 přejmenovali Němečtí okupanti Národní knihovnu na Městskou knihovnu ve Varšavě a změnili její organizační strukturu:
Speciální sbírky byly v roce 1944 spáleny jako perzekuce po skončeníVaršavského povstání.[8] 80 000 starých tisků, včetně bezcenných polských exteriorik z 16.–18. století, 26 000 rukopisů, 2 500 inkunábulí, 10 000 kreseb a grafik, 50 000 hudebnin a divadelních dokumentů bylo zničeno.[9] Podle poválečných odhadu z původních 6 milionů svazků, které vlastnily varšavské knihovny v roce 1939, bylo během druhé světové války zničeno nebo ztratilo se kolem 3,6 milionů svazků, z čeho většina patřila Národní knihovně.[10][11]
Knihovna obnovila činnost v roce 1945.[8] Do Polska se postupně vrátily sbírky vyvezené do Německa a Rakouska a také pozůstalosti jiných sbírek, mezi jiné Knihovny Krasinských a Przezdzieckých. V roce 1959 se z Kanady vrátily jedny z nejstarších polsky psaných památekSvatokřížská kázání,Žaltář florianský aChopinovy rukopisy.
V letech 1962–1976 byl pro Knihovnu vznesen nový komplex budov na adrese aleje Niepodległości 213.
Sbírky Polské národní knihovny patří k nejvýznamnějším v Polsku. Mezi více než 8 500 000 položek, které byly shromážděny ve skladech knihovny na konci roku 2016, se nacházelo více než 162 000 svazků starých tisků, více než 26 000 rukopisů (včetně 7 000 hudebních rukopisů), více než 120 000 hudebnin a také 485 000 grafik.
V Knihovně se nacházejí také fotografie a jiné grafické dokumenty, více než 130 000 atlasů a map, 2 000 000 příležitostných tisků, 2 000 000 knih a 1 000 000 novin a časopisů z 19. a 20. století.
K nejvýznamnějším položkám ve sbírce patří 151 listůCodexu Suprasliensis, který je zapsán do RegistruUNESCOPaměť světa v roce 2007 jako výraz uznání jeho nadnárodního a nadregionálního významu.[12]
Od roku 2012 Knihovna sděluje část svých bibliografických záznamů v kataloguWorldcat.[13]
{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Obrázky, zvuky či videa k tématuPolská národní knihovna na Wikimedia Commons
