Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Polská hymna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mazurek Dąbrowskiego
Pohlednice se slovy hymny
Pohlednice se slovy hymny
HymnaPolskoPolskoPolsko
Jiné názvyJeszcze Polska nie zginęła
(Ještě Polsko nezahynulo)
Pieśń Legionów Polskich we Włoszech
(Píseň polských legií v Itálii)
SlovaJózef Wybicki,1797
Hudbaneznámý
Přijata26. února1927

HymnaPolska je píseňMazurek Dąbrowskiego (česky Dąbrowského mazurka), známá též jakoJeszcze Polska nie zginęła (českyJeště Polsko nezhynulo).Hymna byla schválena polskýmSejmem26. února1927.

Autor hudby je neznámý a její text napsalJózef Wybicki v roce1797 vItálii a byla přijata polskými LegiemiJana Henryka Dąbrowského, které doufaly, že budou moci bojovat za obnovu nezávislosti Polska pojeho rozdělení. Melodie byla chytlavá a text byl ze solidarity k Polákům přeložen do 17 jazyků, jako jeněmčina,francouzština,angličtina,ruština,maďarština,chorvatština aslovenština. Běhemrevoluce v roce1848 seMazurek Dąbrowského zpíval na ulicíchVídně,Berlína iPrahy. Její hudební část je převzata do písněHej, Slované, resp.Hej, Slováci – hymnySlovenského štátu v době druhé světové války, nebo po roce 1945 jako hymnaJugoslávie.

Jiné hymnické písně

[editovat |editovat zdroj]

Polsko má a mělo kromě oficiální hymny v této roli také několik tradičních písní (v letech 1918 až 1927 užívaných i při oficiálních příležitostech):

  • Bogurodzica (Bohorodička): nejstarší polská náboženská píseň, autorství často mylně připisovánosv. Vojtěchovi,
  • Boże, coś Polskę: "Bože, co jsi Polsko po dlouhá století obklopoval leskem síly a slávy…",
  • Rota (Maria Konopnicka:Přísaha: „Neodvrhneme zemi, odkud náš rod…“) a
  • zvukMazurek Dąbrowskiego.

Verze

[editovat |editovat zdroj]

Text hymny má dvě verze, obě jsou v Polsku obecně známé:

  • původní a
  • zkrácenou, oficiální.

Zkrácená je „uhlazená“ především obsahem. Vynechává zejména zmínku původní písně o nepřátelských národech: Niemiec, (Prušák, Rakušák),Moskal (tj.Rusák). Tato zmínka o Rusech byla v zemi obsazené v roce1945 vítěznouRudou armádou nepřijatelná.

Nezkrácená podoba se zpívá naopak pro zdůraznění vzdoru a odhodlání k samostatnosti, typicky v disentu a podzemních organizacích a zvláště v době válečného stavu po vojenském puči v roce1981.

Text

[editovat |editovat zdroj]
ČeskyPolskyPův. znění z rukopisu J. Wybického
Ještě Polsko nezhynulo,

dokud my žijeme.
Co nám cizí přesila vzala,
šavlí si vezmeme zpět

Vpřed, vpřed, Dąbrowski,
z italské země do Polska.
Pod tvým vedením
se spojíme s národem.

Jeszcze Polska nie zginęła

Kiedy my żyjemy,
Co nam obca przemoc wzięła,
Szablą odbierzemy.

Marsz, marsz, Dąbrowski,
Z ziemi włoskiej do Polski
Za twoim przewodem,
Złączym się z narodem.

Jeszcze Polska nie umarła,

kiedy my żyjemy.
Co nam obca moc wydarła,
szablą odbijemy.

Marsz, marsz, Dąbrowski
do Polski z ziemi włoski
za Twoim przewodem
złączem się z narodem.

Přejdeme Vislu, přejdeme Vartu,

Poláky budeme.
Příklad dal nám Bonaparte,
jak zvítězit máme.

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, …

Jak Czarniecki do Poznaně
po švédském záboru,
aby zachránil vlast,
vrátil se přes moře.

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, …

Przejdziem Wisłę, przejdziem Wartę,

Będziem Polakami,
Dał nam przykład Bonaparte,
Jak zwyciężać mamy.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Jak Czarniecki do Poznania,
Po szwedzkim zaborze,
Dla ojczyzny ratowania,
Wrócim się przez morze.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Jak Czarnecki do Poznania

wracał się przez morze
dla ojczyzny ratowania
po szwedzkim rozbiorze.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Przejdziem Wisłę przejdziem Wartę
będziem Polakami
dał nam przykładBonaparte
jak zwyciężać mamy.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Už tam otec ke své Barče

uplakaný mluví:
„Jenom poslyš, prý že naši
do bubnů tam bijí.“

Vpřed, vpřed, Dąbrowski, …

Już tam ojciec do swej Basi,

Mówi zapłakany -
Słuchaj jeno, pono nasi
Biją w tarabany.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Niemiec, Moskal nie osiędzie,

gdy jąwszy pałasza,
hasłem wszystkich zgoda będzie
i ojczyzna nasza.

Marsz, marsz, Dąbrowski …

Już tam ojciec do swej Basi
mówi zapłakany:
słuchaj jeno, pono nasi
biją w tarabany.

Marsz, marsz, Dąbrowski…

Na to wszystkich jedne głosy:
Dosyć tej niewoli
mamy Racławickie Kosy,
Kościuszkę, Bóg pozwoli.

Výpůjčka u jiných národů

[editovat |editovat zdroj]

Na základě této písně napsal SlovákSamo Tomášik v roce 1834 s takřka identickou melodií píseň se zcela novým českým textem Hej, Slováci (nejprve v češtině), která se naVšeslovanském sjezdu v Praze v roce1848 stala všeslovanskou hymnou jakoHej, Slované a byla přeložena do řady slovanských jazyků. Po roce1945 byla přijata jako hymnaJugoslávie. Za 2. světové války sloužila také jako hymnaSlovenska a lužickosrbská verzeHišće Serbstwo njezhubjene byla národní hymnou do 1. světové války.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • Státní hymny vybraných evropských zemí. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce: PaedDr. Jaroslav Vraštil, Ph.D. Olomouc: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2014. 122 s.Dostupné online. Kapitola „Státní hymna Polské republiky", s. 56–64. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Hymnyevropských států
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Státy bez plného uznání
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Hudba |Polsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polská_hymna&oldid=24739589
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp