Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Poloprezidentská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
     státy s poloprezidentským systémem

Jakopoloprezidentská republika (téžparlamentně-prezidentská republika) nebopoloprezidentský systém je označováno takové státní uspořádání, které je republikou, kdy vláda je odpovědnáparlamentu, aleprezident, který je zpravidla volený přímo občany, má postavení přesahující pravomoci prezidentaparlamentnírepubliky. Prezident předsedá také radě ministrů (například veFrancii). Tato forma vlády představuje jakýsikompromis meziparlamentním aprezidentským systémem tím, že vyvažuje postaveníprezidenta aparlamentu.

Příklady

[editovat |editovat zdroj]

Typickým příkladem poloprezidentské republiky je ústavní systémFrancie (Pátá republika).[1] K dalším evropským poloprezidentským republikám patříPortugalsko,Rumunsko,Litva,Ukrajina aRusko. Mimo Evropu pak napříkladÁzerbájdžán,Egypt,Kazachstán,Tchaj-wan neboVýchodní Timor. Poloprezidentské režimy se vyskytujují zejména vEvropě aAfrice. Převážně se jedná o bývaléfrancouzské neboportugalské kolonie nebo bývalérepubliky Sovětského svazu.

Odlišnou formu racionalizace parlamentního systému představujekancléřský systém (používaný v Německu) nebopoloparlamentní systém (používaný v Izraeli).[1]

Charakteristika poloprezidentské republiky

[editovat |editovat zdroj]

Dělba moci je poloprezidentského systému provedena v duchu převahymoci výkonné nadmocí zákonodárnou oproti režimu parlamentnímu.[1] Rovněž můžeústavou být implementována určitá formasystému brzd a protivah.Hlava státu hraje důležitou politickou roli a účastní se výkonu moci; existují dva aktivní subjektyexekutivy:prezident avláda v čele spremiérem.

  • Volba prezidenta přímoobčany státu nebo prostřednictvímsbor volitelů (nikoliv parlamentem)
  • Prezident smí vykonávat své pravomoci bezkontrasignace, tedy bez jakéhosi dobrozdání podpisem členů vlády (podobně jakoministerský předseda)
  • Vláda nese odpovědnost jak vůči parlamentu, tak vůči prezidentovi země
  • Prezident má právo jmenovat předsedu vlády a vládu
  • Prezident má právo odvolat vládu nebo rozpustit parlament (případně obojí)
  • Prezident je zpravidla neodvolatelný a nepoliticky neodpovědný za výkon svého úřadu (s výjimkou tzv.impeachmentu)

Podtypy poloprezidentských republik

[editovat |editovat zdroj]
  • Premiérsko-prezidentský („francouzský“) – předseda vlády resp. vláda jsou jmenování prezidentem, ale odpovědni jen parlamentu.[1]
  • Prezidentsko-parlamentní („ruský“) – předseda vlády resp. vláda jsou jmenování prezidentem, odpovědni jsou jak parlamentu tak prezidentovi.[1]

Státy s poloprezidentským systémem

[editovat |editovat zdroj]

Státy mající poloprezidentský systém v minulosti

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑Rakousko přestože by z formálního hlediska odpovídalo silnějšímu typu poloprezidentské republiky (prezident může odvolat předsedu vlády nebo celou vládu), tak dlouhodobě fakticky funguje jako republika parlamentní.

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑abcdefgHASENKOPF, Pavel.Parlamentní, nebo prezidentská demokracie? Díl třetí: kancléřské a poloprezidentské systémy [online]. HlídacíPes.org, 31. července 2019 [cit. 2024-08-04].Dostupné online. 
  2. ↑abcOctávio Amorim Neto; Marina Costa Lobo. Between Constitutional Diffusion and Local Politics: Semi-Presidentialism in Portuguese-Speaking Countries.papers.ssrn.com.Social Science Research Network, 2010.Dostupné online [cit. June 6, 2014]. Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑Article 41 of the Constitution of the Republic of Namibia.
  4. ↑SOUŠKOVÁ, Tereza. Arménie mezi EU a Ruskem: hledání důstojného života.Demokratický střed [online]. Červen 2019. 14. června 2019.Dostupné online.ISSN1805-6202. (slovensky) 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
Monografie
  • BRUNCLÍK, Miloš; NOVÁK, Miroslav.Postavení hlavy státu v parlamentních a poloprezidentských režimech: Česká republika v komparativní perspektivě. 1. vyd. Plzeň: Dokořán, 2008. 399 s.ISBN 978-80-7363-179-6. 
    • HLOUŠEK, V. „Přímá volba prezidenta – český kontext.“ s. 263–285.
    • KYSELA J. Prezident republiky v ústavním systému ČR – perspektiva ústavně právní. s. 235.
  • BRUNCLÍK, Miloš; NOVÁK, Miroslav.Kdo vládne Česku?: poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal Publishing, 2017. 143 s.ISBN 978-80-7485-122-3. 
  • GERLOCH, Aleš; HŘEBEJK, Jiří; ZOUBEK, Vladimír.Ústavní systém České republiky. 5. vyd. Plzeň: Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, 2013. 516 s.ISBN 978-80-7380-423-7. S. 19, 23, 24, 30, 167–188, 279–283. 
  • BROKLOVÁ, Eva.Prezident Republiky československé. 1. vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001. 143 s.ISBN 80-86495-07-8. S. 15–17. 
  • KUBÁT, M., LEBEDA, T. a kol.:O komparativní politologii a současné české politice. Miroslavu Novákovi k 60. narozeninám. Praha: Karolinum, 2014, 164 s.ISBN 978-80-246-2479-2
    • KUBÁT, M. „Co je a co není poloprezidentský režim a proč je dobré to vědět nejen v souvislosti s českou politikou.“ s. 45–55.
    • BRUNCLÍK, M.: Mezi Berlínem a Paříží: kam kráčí politický režim České republiky? 57–77
Články
  • KUBÁT, Michal. Jak definovat poloprezidentský režim?.Acta Universitatis Carolinae Iuridica. Právnická fakulta Karlovy univerzity, leden 2015, roč. 60, s. 137–152. 28. 01. 2015.Dostupné online.ISSN0323-0619. 
  • ČERNÁ, Lucie. Recenze: Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry.Sociologický časopis. Sociologický ústav AV ČR, leden 2019, roč. 55, čís. 1, s. 117–120. Recenze knihy.Dostupné online.ISSN0038-0288. 
  • KYSELA, Jan. Recenze: Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry.Právník. Ústav státu a práva AV ČR, leden 2018, roč. 157, čís. 3, s. 261—266. Recenze knihy.Dostupné online.ISSN0231-6625. 
  • ŠEDO, Jakub. Definice semiprezidencialismu –řešení či nové otázky?.Středoevropské politické studie. Mezinárodní politologický ústav, 2018, roč. 10, čís. 1, s. 69–80. Recenze knihy Kdo vládne Česku? Poloprezidentský režim, přímá volba a pravidla hry.Dostupné online.ISSN1212-7817.doi:10.5817/CEPSR.2018.1.69. 
  • HAVEL, Tomáš. Role prezidenta republiky při utváření a ustavení vlády v ČR, polo-prezidentský systém a minoritní demokracie.Právní prostor [online]. ATLAS consulting, 24.05.2018.Dostupné online.ISSN2336-4114. 
  • DROBEC, Michal. Postavenie prezidenta vo francúzskom poloprezidentskom systéme.Slovenská politologická revue. Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave, 2000, roč. 9, čís. 1, s. 136–171.Dostupné online.ISSN1335-9096. (slovensky) 
  • BRUNCLÍK, Miloš; KUBÁT, Michal. Parlamentarismus nebo poloprezidencialismus? Spor o klasifikaci středoevropských demokratických režimů. S. 118–136.Středoevropské politické studie [online]. Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity, 2014. Roč. 16, čís. 2–3, s. 118–136.Dostupné online.ISSN1212-7817.doi:10.5817/CEPSR.2014.23.118. 
Kvalifikační práce
  • DRÁPELOVÁ, Hana.Poloprezidentské systémy. Praha, 2014 [cit. 2024-08-04]. 62 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Karlovy univerzity. Vedoucí práce Jan Kysela.Dostupné online.
  • RAŠKA, Martin.První Československá republika jako poloprezidentský systém. Praha, 2015 [cit. 2024-08-04]. 107 s. Diplomová práce.Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Josef Mlejnek.Dostupné online.
  • JUREK, Petr.Oligarchizace, personalizace a prezidencializace v soudobých demokraciích. Kritická reflexe konceptů a analýza českého případu. Plzeň, 2014 [cit. 2024-08-04]. 201 s. Disertační práce. Fakulta filozofická Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Ladislav Cabada.Dostupné online.
  • KULHÁNEK, Jan.Pravomoci prezidenta. 2014 [cit. 2024-08-04]. 77 s. Diplomová práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Zdeněk Koudelka.Dostupné online.
  • BRABCOVÁ, Šárka.Přednosti a nedostatky vybraných forem vlády – parlamentní republika vs. prezidentská republika – komparativní analýza. Praha, 2010 [cit. 2024-08-04]. 81 s. Diplomová práce.Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Stanislav Sádovský.Dostupné online.
  • DOHNALOVÁ, Lucie.Politický systém Československa 1918-1938. Znojmo, 2011 [cit. 2024-08-04]. 74 s. Bakalářská práce.Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Vedoucí práce Jan Hodač.Dostupné online.
  • BRABCOVÁ, Šárka.Přednosti a nedostatky vybraných forem vlády – parlamentní republika vs. prezidentská republika – komparativní analýza. Praha, 2010 [cit. 2024-08-04]. 81 s. Diplomová práce.Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Stanislav Sádovský.Dostupné online.
  • VYKOUKOVÁ, Marie.Politický systém tzv. Druhé Československé republiky. Plzeň, 2012 [cit. 2024-08-04]. 201 s. Bakalářská práce. Fakulta filozofická Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce Michal Kubát. s. 74.Dostupné online.
Právní předpisy

Související články

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Republika
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poloprezidentská_republika&oldid=25367352“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp