Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Polariton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vefyzice jsoupolaritony[1] kvazičástice vyplývající ze silného spojováníelektromagnetických vln s elektrickým nebo magnetickýmdipólem-nesoucím excitace. Jsou vyjádřením obecnéhokvantového jevu známého jako úroveň odporu, také známého jako princip vyhnutí se překročení. Polaritony popisují přechodrozptylu světla s jakoukoli interakčnírezonancí. Polariton jebosonová kvazičástice a neměla by být zaměňována spolaronem (fermionová), což je elektron, plus připojený fononový oblak.

Vždy, když je obraz polaritonu platný, model fotonu šířícího se volně v krystalu je nedostatečný. Hlavním rysem polaritonu je silná závislost rychlosti šíření světla skrz krystal nafrekvenci. Pro excitonové polaritony, byly získány bohaté experimentální výsledky různých aspektů voxidu měďnatém.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Oscilace v ionizovaných plynech byly pozorovány Tonksem aLangmuirem v roce1929. Polaritony byly nejprve předpovězeny teoreticky Kirillem Borisovičem Tolpygem,ukrajinským fyzikem a byly původně nazvány světelnými excitony v ukrajinské a ruské odborné literatuře. Tento název navrhlPekar, ale termín polariton navržený Hopfieldem byl přijat. Spojené stavy elektromagnetických vln afononů v iontových krystalech a jejich rozptylový vztah, nyní známý jako fononové polaritony, byly získányTolpygem v roce1950 a nezávisle takéKunem Huangem v roce1951. Kolektivní interakce byly zveřejněnyDavidem Pinesem aDavidem Bohmem v roce1952, a plasmony byly popsány Fröhlichem a Pelzerem v roce1955. Ritchie předpověděl povrchové plasmony v roce 1957, následně Ritchie a Eldridge publikovali experimenty a předpovědi emitování fotonů z ozářené kovové fólie v roce1962. Andreas Otto jako první publikoval povrchové plasmony-polaritony v roce 1968.

Typy

[editovat |editovat zdroj]

Polariton je výsledkem smíchánífotonu s excitací materiálu. Jsou známy následující typy polaritonů:

  • Fononové polaritony jsou výsledkem spojeníinfračerveného fotonu s optickýmfononem;
  • Excitonové polaritony jsou výsledkem spojeníviditelného světla sexcitonem
  • Povrchové plazmonové polaritony jsou výsledkem spojení povrchových plazmonů se světlem (vlnová délka závisí na látce a její geometrii).
  • Braggovy polaritony ("Braggoritony") jsou výsledkem spojení Braggových módů fotonů s množstvím excitonů.

Další literatura

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPolariton na anglické Wikipedii.

  1. Šablona:Cite Oxford Dictionaries

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Částice
Elementární částice
částice hmoty
(fermiony)
kvarky
leptony
částice interakcí
(bosony)
hypotetické
částice interakcí
superpartneři
ostatní
Složené částice
hadrony
baryony
(fermiony)
nukleony
hyperony

ΔΛΣ, Σ*Ξ, Ξ*Ω

ostatní baryonovérezonance
mezony/kvarkonia
(bosony)

pionkaonρηφωJ/ψϒθBDT

exotické hadrony
tetrakvarky/dvoumezonové molekuly
(bosony)
pentakvarky
(fermiony)
hexakvarky/dibaryony
(bosony)
glueballs
(bosony)

odderonpomeron (hypotetický)

další částice
hypotetické
mezony/kvarkonia
exotické mezony
ostatní
Kvazičástice
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Fyzika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polariton&oldid=20263973
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp