Neúspěšnýpokus o vojenský převrat v Turecku byl zahájen tureckou armádou15. července2016 večer a již po několika hodinách skončil porážkou pučistů. Následovala odpověďErdoğanovy administrativy v podoběrozsáhlých čistek, při kterých bylo více než 160 000 lidí propuštěno nebo postaveno mimo službu a 50 000 lidí skončilo ve vězení.[4]
Důvody, které mluvčíTurecké mírové rady uvedli jako důvody zorganizovánípuče, byla eskalaceterorismu v zemi, represe proti opozičním politickým stranám akurdské populaci na východě země. Dále se iniciátoři silně ohradili protiErdoğanovu upevňování moci a jeho návrhu změny politického uspořádání Turecka naprezidentskou republiku.[5]
Ve večerních hodinách v pátek 15. července 2016 do ulicIstanbulu a hlavního městaAnkary vstoupily vojenské jednotky. Prvními kroky bylo obsazení obou mostů vedoucích přesBospor amezinárodního Atatürkova letiště.[6] PremiérBinali Yıldırım téměř okamžitě označil akce za pokus opuč.[6] Podle agenturyReuters tanky obklíčilyparlament a zahájily palbu.[1] Střelba zaznívala také u prezidentského paláce, policejního ústředí, generálního štábu a rozvědky.[1] V nízkých výškách nad Istanbulem a Ankarou vysokou rychlostí přelétaly stíhací letounyF-16 perutí č. 141, 143 a 181 převážně ze 4. základny bojového letectva Akıncı u Ankary, které také zaútočily řízenými pumamiGBU-10 na několik vládních budov, včetně sídlaVelkého národního shromáždění a společnostiTürksat.[7]Podle televizeCNN později zazněl výbuch u státní televize TRT, ta už předtím odvysílala prohlášení pučistů, že armáda přebírá vládu nad zemí, a pak přestala vysílat.[1] Vzbouřenci v prohlášení uvedli, že přebírají moc kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a zvýšené hrozbě terorismu. Slíbili i novouústavu.[8] Později v noci agentura Reuters uvedla, že televize TRT vysílání obnovila.[8]
Pučisté zadrželi náčelníka generálního štábu turecké armádyHulusiho Akara. Generální štáb byl obsazen a média hlásila, že povstalci v něm zadržují rukojmí.[9]
Bývalý vrchní velitel tureckého letectvaAkın Öztürk byl zatčen v souvislosti s pokusem o převrat
PrezidentRecep Tayyip Erdoğan, tou dobou na dovolené v jihozápadním Turecku, označil převrat jako útok proti demokracii a vyzval všechny své sympatizanty k tomu, aby vyšli do ulic navzdory armádou vyhlášenému zákazu vycházení.[1] Výzvy k vyjití do ulic se ozývaly i z mešit po celém Istanbulu. Na tamnímTaksimském náměstí se sešlo shromáždění obyvatel na podporu prezidenta.[6] Vojáci na některých místech zahájili palbu na davy prezidentových příznivců a zabili větší množství lidí.[10][11]
Před 2. hodinou ranníSELČ turecké tajné služby i speciální jednotky uvedly, že puč byl odražen. Premiér rovněž prohlásil, že vládní síly mají situaci převážně pod kontrolou.[8] Vyhlásil bezletovou zónu nad Ankarou, poté co se pučisté zmocnili vrtulníků, z nichž některé byly sestřeleny vládními stíhačkamiF-16[8] a časně ráno 16. července stíhací bombardéryF-4E 111. peruti z 1. základny bojových letounů Eskişehir bombardovalyvzletové a přistávací dráhy základny Akıncı, aby znemožnily vzlet povstaleckých pilotů.[7] V budově parlamentu se ozvaly další dva výbuchy, podle agentury Reuters se uvnitř stále skrývali poslanci.[8]Vláda z bezpečnostních důvodů zpomalila internet a zablokovala přístup nasociální sítě. SprávciTwitteru potvrdili zpomalení, ne však zablokování.[6]
Úřady před půl třetí ráno potvrdily přistání prezidenta Erdoğana v Istanbulu.[8] Po třetí hodině ranní SELČ turecká bezpečnostní služba MIT ohlásila, že puč byl poražen a 130 povstaleckých vojáků se vzdalo policii a armádě věrné prezidentovi. Po převzetí kontroly nadAtatürkovým letištěm prezident Erdoğan z Istanbulu prohlásil, že iniciátoři puče budou souzeni zavlastizradu a zaplatí „vysokou cenu”.[12]
V ranních hodinách 16. července bylo na mostě vedoucím přes Bosporskou úžinu zajato provládními sympatizanty několik pučistů, které dav na místě bez lítosti bil tyčemi, pásky a lynčoval je.[13] Někteří z pučistů tvrdili, že byli do této akce zapojeni nevědomě, jelikož jim prý velitelé sdělili, že jde pouze o vojenské cvičení.[3]
Podle tureckého ministerstva zahraničí při pokusu o puč zahynulo 290 lidí, z toho 100 samotných pučistů.[14]
V sobotu 16. července média za hlavní iniciátory pokusu o puč označila generála a bývalého vrchního velitele letectvaAkına Öztürka a šéfa výcviku pozemních vojskMetina İyidila.[15]
Okamžitě po potlačení pokusu o puč prezident Erdoğan uvedl, že v reakci na pokus o převrat proběhnou v armádědůkladné čistky.[12] Došlo k masivnímu zatýkání – během několika hodin bylo zatčeno více než 1500 vojáků,[16] pět generálů a 29 plukovníků bylo sesazeno. Ze svých funkcí bylo ihned odvoláno 2745 soudců a státních zástupců[17] a byly vydány zatykače i na další desítky soudců a státních zástupců. Své funkce museli opustit také dva ústavní soudci, deset členů Státní rady a pět členů Vysoké rady soudců a státních zástupců. Podle šéfa soudcovských odborů Mustafa Karadaga policie zatýká nejen soudce a státní zástupce podezřelé z účasti na pokusu o převrat, ale i kritiky režimu, kteří s vojenským pučem nemají nic společného.[18]
Prezident Erdoğan označil za strůjce pokusu o převrat svého odpůrce, duchovníhoFethullaha Gülena, který žil ve Spojených státech, a požádal o jeho vydání do Turecka. Ten však pokus o puč odsoudil a odmítl, že by s ním měl něco společného a navíc uvedl, že není vyloučeno, že byl puč zinscenovaný samotným prezidentem.[19][20][21]
OrganizaceAmnesty International upozornila na mučení údajných strůjců puče, na jejich bití a znásilňování, na odpírání jídla, vody, lékařské péče i kontaktu s rodinou a právníky. Podle AI věznění nevědí, ani z čeho jsou obviněni, a Turecko tak porušuje právo na spravedlivý soud zaručené v jeho vlastním zákoníku i v mezinárodním právu.[22]
Podle novinářské asociace bylo zatčeno přes 150 novinářů.[4]
Dne 20. července vyhlásil prezident Erdoğan výjimečný stav na následující tři měsíce, což povoluje turecká ústava v případě vážného narušení veřejného pořádku v zemi nebo pokud násilné činy ohrožují svobodu a demokracii. Dle agentury DPA může díky tomu prezident Erdoğan vládnout pomocí dekretů, může být omezeno či pozastaveno právo shromažďovací nebo svoboda slova.[23]
Turecké ministerstvo školství 19. července propustilo 15 200 svých zaměstnanců a 21 tisícům učitelů ze soukromých institucí odebralo licence. Turecká vysokoškolská rada (YÖK) nařídila 1577 děkanům státních i soukromých univerzit v Turecku podání rezignaci. 20. července tato rada zakázala všem akademickým pracovníkům cestovat do zahraničí, a to až do odvolání.[24]
Prvním dekretem po vyhlášení výjimečného stavu nařídil Erdoğan uzavření 1043 soukromých škol, 1229 spolků a nadací, 19 odborových svazů, 15 univerzit a 35 zdravotnických zařízení s tím, že tyto instituce jsou údajně podezřelé ze styků s Fethullahem Gülenem, kterého Erdoğan označuje za údajného strůjce neúspěšného převratu.[25]
V dubnu 2017 bylo oznámeno, že prezident Erdoğan plánuje zřídit účelové muzeum věnované událostem převratu, nazvané „Muzeum 15. července: mučedníci a demokracie“, které se bude nacházet vKahramankazanu, městě nedaleko Ankary. Bylo zaplaceno z fondů tureckého ministerstva kultury.[31] Jeho otevření bylo plánováno na konec roku 2018, ale nakonec bylo otevřeno v prosince 2019.[32]
Letecké společnosti začaly v průběhu noci odklánět nebo vracet své lety do Turecka.[1]
ŘeckoŘecko podpořilo demokraticky zvolenou vládu a svolalo zasedání generálního štábu.[33]
Americkýministr zahraničíJohn Kerry vyjádřil obavy k situaci v Turecku a doufá ve „stabilitu, mír a plynulý vývoj situace“.[8] PrezidentBarack Obama vyzval turecký lid, aby zůstal věrný demokraticky zvolené vládě.[1]
V hlavním městěDamašku ovládaném prezidentemBašárem Asadem, jemuž byl turecký prezident výrazným oponentem, přivítala turecký puč řada obyvatel v ulicích.[6]
Íránský ministr zahraničíMohammad Džavád Zaríf vyjádřil hluboké znepokojení, země patrně uzavřela hranice s Tureckem a posílila bezpečnost.[6]
BulharskoBulharsko také po Íránu posílilo ostrahu svých hranic.[1]
Ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany v Turecku, aby nevycházeli do ulic a sledovali zpravodajství. Lidi plánující cestu do Turecka vyzvalo, aby prozatím cestu nerealizovali a vyčkali dalšího vývoje.[35] MinistrZaorálek na sobotu 16. července svolal krizový štáb.[1]
Generální tajemníkNATOJens Stoltenberg vyzval Turecko k respektování ústavy a demokratických institucí.[1]
ServerWikiLeaks uveřejnil na 300 tisíc emailů pocházejících z domény turecké vládníStrany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zveřejněné e-maily pocházejí z rozmezí roku 2010 až počátku července 2016. WikiLeaks dokumenty uveřejnila v reakci na rozsáhlé čistky v armádě, justici a školství, ke kterým turecká vláda přistoupila po zmařeném pokusu o vojenský převrat. Turecký regulátor internetu přístup ke stránce WikiLeaks v Turecku zablokoval.[36]
↑abcdefghijk ONLINE: Turecký parlament obklíčily tanky, střílí se i u prezidentského paláce.Český rozhlas [online]. 2016-07-16, rev. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑abNETRVALOVÁ, Sabina. Justice v Turecku je paralyzovaná. Po nezdárném puči odvolali 2745 soudců.indes.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑abc Jsou to teroristé, řekl o pučistech turecký premiér. Na mostě je lynčovali.iDNES.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑ V Turecku probíhá vojenský převrat, sestřelen vrtulník armádních pučistů.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2016-07-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-06.
↑abcdef ONLINE: Tanky v Istanbulu, stíhačky nad Ankarou. Turecká armáda se snaží převzít moc v zemi.Český rozhlas [online]. 2016-07-16, rev. 2016-07-16 [cit. 2016-07-15].Dostupné online.
↑abMEVLÜTOĞLU, Arda. Failed Coup in Turkey.AirForces Monthly. Září 2016, čís. 342, s. 4–5. (anglicky)
↑abcdefgjan. ON-LINE: Armádní převrat v Turecku. Na klíčových místech vládne chaos a střelba.Česká televize [online]. 2016-07-16, rev. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑ Část turecké armády povstala. V zemi se střílí, Erdoğan zburcoval lid.iDNES.cz [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑msc; paj; čtk. Turecko: Převrat se podařilo zmařit, hlásí Erdoğanův šéf armády.E15.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑bbb, lvv, kac, riz, kop. Živě: Turecký premiér označil strůjce převratu za teroristy. Celkem již bylo zadrženo přes 2800 vojáků.iHNed.cz [online]. 2016-07-15, rev. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑abNovinky. Erdogan: Byla to zrada, pučisté zaplatí vysokou cenu.Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-07-16, rev. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑ Uříznutá hlava, bičování a další hrůzné scény. Turecký dav vzal pomstu pučistům do svých rukou.parlamentnilisty.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑ Počet obětí zmařeného pokusu o puč v Turecku vzrostl na 290.České noviny [online]. 2016-07-17 [cit. 2016-07-18].Dostupné online.
↑ ‚Za pokusem o puč stojí dva generálové‘. 2745 soudců bylo odvoláno, na 188 byly vydány zatykače.Lidovky.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑ Pokus o puč v Turecku nepřežilo přes sto lidí, vojáků v poutech přibývá.iDNES.cz [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑ Živě: Turecko kvůli puči odvolalo 2745 soudců, vládní jednotky obsadily budovu generálního štábu.Aktuálně.cz [online].Economia, 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑ Čistky pokračují: Turecko vydalo zatykače na desítky soudců a státních zástupců.Česká justice [online]. 2016-07-17 [cit. 2016-07-18].Dostupné online.
↑ Erdogan označil za viníka duchovního. Ten říká: Puč mohl být zinscenovaný.iDNES.cz [online]. 2016-07-16.Dostupné online.
↑ Duchovní Fetullah Gülen ostře odsoudil pokus o převrat v Turecku.E15 [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑TRT stüdyonun adını değiştirdi: 15 Temmuz Millet Stüdyosu [online]. CNN Türk [cit. 2016-07-27].Dostupné online. (turecky)
↑Istanbul changes street names with Gülen-linked words [online]. hurriyetdailynews, 2018-10-15 [cit. 2018-10-15].Dostupné online.
↑President Erdoğan plans new museum dedicated to Turkey's failed coup [online]. [cit. 2017-04-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-20.
↑SOFUOGLU, Murat.How a museum keeps the memory of July 15 victims alive [online]. [cit. 2023-09-28].Dostupné online. (anglicky)
↑ČTK. Merkelová podpořila tureckou vládu, EU vyzývá ke klidu.České noviny [online]. 2016-07-16 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑SZÁNTÓ, Jakub. ON-LINE: Armádní převrat v Turecku. Na klíčových místech vládne chaos a střelba.Česká televize [online]. 2016-07-15 [cit. 2016-07-16].Dostupné online.
↑Bezpečnostní situace v Turecku [online]. Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2016-07-16 [cit. 2016-07-15].Dostupné online.
.jpg)
