Pochva nebolivagina (ze střlat. vāgīna „pochva“; řec. κόλπος kólpos „mateřský klín“) je část samičího pohlavního ústrojí uplacentálů avačnatců. Je to trubice vedoucí oddělohy k povrchu těla samice. Její hlavní funkce se naplňují připohlavním styku,menstruaci aporodu.
Ženská pochva
Znázornění poševního vchodu (5)
Ženská pochva je elastická trubice zesvalů, dlouhá 7–8cm, přičemž přední stěna je o 2cm kratší než zadní a průměr je kolísavý asi 3–5cm.[1] Spojujevulvu na vnějšku sděložním hrdlem uvnitř. Končí klenbou poševní. Děložní hrdlo do pochvy ční shora. Když žena stojí vzpřímená, pochva směřuje nahoru dozadu. S dělohou svírá úhel asi 45°. Poševní vchod je na zadním konci vulvy, za ústímmočové trubice. Nad pochvou jestydký pahorek. Poševní sliznice je silná 3–4mm a má narůžovělou barvu, která však mění odstín v závislosti na fyziologických změnách; při menstruaci se mění na tmavě růžovou až červenou a přitěhotenství na fialovou.[1]
Pojem „vagina“ se často používá pro vulvu, ale tento název je nepřesný, protože vagina jen ústí ve vulvě. Je to podobný vztah, jako kdyby seústa nazývala hrdlem.
Délka, šířka a tvar pochvy se může velmi měnit. Normálně je pochva uzavřená, její stěny se dotýkají. Při pohlavním styku se dokáže prodloužit a rozšířit, a to dvakrát až třikrát. Nejvíce se rozšíří při porodu, a to až tak, aby jí mohla projít hlavička novorozeněte.
Lubrikaci (zvlhčení) pochvy, k níž dochází při sexuálním vzrušení a jež výrazně usnadňujefrikční pohyby, zajišťujíBartholiniho žlázy uložené nedaleko poševního vchodu a děložního hrdla. Samotné stěny pochvy žlázy neobsahují, alehlen skrz ně prostupuje. Hlen může být bílý nebo žlutý, řídký nebo hustý.
V pochvě pohlavně dospělé ženy jekyselé prostředí, které ji chrání před infekcí. V pochvě se však nachází nesterilní prostředí, takže snaha o přehnanou nebo dokonce sterilní péči je zbytečná nebo dokonce škodlivá. Většinou je lépe (pro prevenci i léčbu) podpořit zdravou rovnováhu poševní flóry (například podporoulaktobacilů – lakto-kvasinek), než usilovat o její celkové potlačení.
Součástí pochvy jsou žlázy nutné k její funkci.
Bartholiniho žláza Je umístěna po levé a po pravé straně pod poševním vchodem.
Skeneho žlázy Jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice; ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Vaginální výtok
Související informace naleznete také v článkuVaginální výtok.
Vaginální výtok je fyziologický jev, při němž dochází k vylučování směsitekutin,buněk abakterií z pochvy. Tato sekrece je produkována buňkami pochvy a děložního hrdla a slouží k lubrikaci a ochraně poševního prostředí. Vaginální výtok je nedílnou součástí zdravého fungování ženského reprodukčního systému.
Složení, konzistence, barva i množství výtoku se liší v závislosti na fázimenstruačního cyklu, věku ženy a hormonálních změnách. Normální (fyziologický) výtok bývá čirý až bělavý, může mít vodnatou, kluzkou nebo hustší konzistenci a zpravidla není doprovázen zápachem, svěděním ani bolestí. Změny v charakteru výtoku mohou signalizovat patologický stav, například vaginální infekci. Mezi nejčastější příčiny patologického výtoku patříkvasinkové infekce,bakteriální vaginóza nebopohlavně přenosné choroby. Patologický výtok se často vyznačuje změnou barvy (např. žlutá, zelená, šedá), nepříjemnýmzápachem a může být spojen s dalšími příznaky, jako jsou svědění, pálení,bolest v podbřišku nebo bolest připohlavním styku. V těchto případech je vhodné podstoupit gynekologické vyšetření.
Funkce pochvy
při pohlavním styku přijímá samčípenis (může dojít koplodnění)
Související informace naleznete také v článkuMenstruace.
Při menstruaci pochvou odchází menstruační krev. Aby krev nevytékala ze ženiny vulvy, vkládají si některé ženy v době menstruace do pochvytampón. Místo tampónů lze také užít i různémenstruační vložky nebokalíšky, které plní stejnou funkci.
Pohlavní styk
Související informace naleznete také v článkuPohlavní styk.
Běhempohlavního styku slouží pochva jako rezervoárspermatu. Sperma je do pochvy vystříknuto běhemfrikčních pohybů zavedeného erigovanéhopenisu a shromažďuje se v zadní klenbě poševní. Běhemsexuálního vzrušení seděloha poněkud naklápí aděložní čípek se posunuje níž do poševní klenby. Tento mechanismus, spolu s biochemickým prostředím pochvy usnadňujepočetí.
Pochva v blízkosti poševního vchodu obsahuje velké množstvínervových zakončení. Díky nim se žena při pohlavním styku cítí příjemně. Některé ženy mají v pochvě velmi citlivouerotogenní zónu, která se nazýváBod G. Jeho dráždění může vést k velmi intenzivnímuorgasmu.
Porod
Související informace naleznete také v článkuPorod.
Při poševnímporodu se pochvou dostává z dělohy na svět dítě. Protože hlavička dítěte je při porodu již velmi velká, představuje porod pro pochvu výjimečnou zátěž. Proto se v některých případech používánástřih hráze. Pochva většiny žen porod přestane bez většího poškození a vrátí se po něm do téměř původního stavu.
Pohlavní zdraví a hygiena
Pochva má samočistící funkci díky přítomnostipoševnímu výtoku, není třeba ji tedy zevnitř umývat. Správná hygiena zevních pohlavních orgánů je důležitá pro zachování přirozené rovnováhy poševní mikroflóry, avšak její nadměrné nebo nevhodné provádění může tuto rovnováhu narušit. Používání běžných mýdel není doporučeno, neboť narušujípH pochvy a mohou poškodit ochrannou vrstvulaktobacilů. Preferovány jsou jemné přípravky speciálně určené pro intimní hygienu s upraveným pH a bez agresivních přísad a parfémů.[2]
Pochva v kultuře
V západní kultuře byla témata spojená s pochvou dlouhou dobutabuizována. Ačkoliv v posledních dekádách dochází k větší otevřenosti v médiích, umění i veřejné diskusi, přetrvávají předsudky a rozpaky, které ukazují, že plná normalizace těchto témat ještě nenastala. Významným mezníkem v prolomení mlčení byla divadelní hraMonology vagíny odEve Ensler.
.jpg)
