Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Pobaltí

Souřadnice:57° s. š.,25° v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pobaltí
Baltimaad
Baltijas valstis
Baltijos valstybės
tzv. baltský řetěz, protestní akce vedoucí k demokratizaci Pobaltí
tzv. baltský řetěz, protestní akce vedoucí k demokratizaci Pobaltí
Geografie
Statusregion
Souřadnice57° s. š.,25° v. d.
Rozloha175 015 km²
Nejvyšší bodEstonskoSuur Munamägi (317 m n. m.)
Časové pásmo+2
Obyvatelstvo
Počet obyvatel6,1 milionu (2020)
HDP celkem$176,9 mld. (2024)
Jazykestonština,lotyština,litevština, v menší mířeruština,žemaitština,latgalština avoruština
Národnostní složeníEstonci,Lotyši,Litevci,Rusové
Správa regionu
StátEstonskoEstonskoEstonsko
StátyEstonskoEstonskoEstonsko,LotyšskoLotyšskoLotyšsko,LitvaLitvaLitva
Měnaeuro
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

OznačeníPobaltí,[p. 1] případněpobaltské země,pobaltské státy,pobaltské republiky nebopobaltské národy (estonskyBaltimaad, Balti riigid,lotyšskyBaltijas valstis, Baltija,litevskyBaltijos valstybės[p. 2]), někdy jenbaltské (republiky, státy,…) je společné označení proLitvu,Lotyšsko aEstonsko, tři menšísuverénní státy na východním pobřežíBaltského moře. Někdy se k pobaltským státům připočítává iruskáKaliningradská oblast. Pro zahrnutí dalších států na pobřeží Baltského moře se používají termínyBaltský region[p. 3],baltské státy nebostáty Baltského moře a sdružuje jeRada států Baltského moře.

Termín se nepoužívá v kontextu náboženských akulturních oblastí,národní identity nebojazyka. Nelze hovořit o pobaltském národu, náboženství nebo jazyku, protože v těchto oblastech se jednotlivé pobaltské státy liší.

Trojice pobaltských států má kromě geografické blízkosti společnou především historii spojenou od 18. století do roku 1918 s nadvládou carského Ruska. Po krátkém období samostatnosti následovala mezi lety 1940 až 1990 okupace nejdříve krátceSovětským svazem, paknacistickým Německem a po druhé světové válce opět Sovětským svazem.[2]

Mnohé události novější historie probíhaly ve všech pobaltských zemích paralelně. Společně si například 14. června připomínají sovětské deportace, které proběhly krátce před napadením Sovětského svazu nacistickým Německem: v Litvě je to Den smutku a naděje (Gedulo ir vilties diena), v Lotyšsku Vzpomínkový den obětem komunistického teroru (Komunistiskā genocīda upuru piemiņas diena) a v Estonsku Den paměti deportací 14. června (14. juuni küüditamise mälestuspäev).[3] Lotyšsko a Estonsko si navíc 25. března připomínají ideportace z roku 1949 namířené proti odboji a rolníkům neochotným ke kolektivizaci,[4][5] oficiálně šlo o „vysídlení rodin kulaků, banditů a nacionalistů“.[6][p. 4]

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Od konce 18. století byly všechny tři země pod nadvládouRuského impéria, které se snažilo orusifikaci oblasti a popíralo etnickou identitu Litevců, Lotyšů a Estonců.[7] Nezávislost tyto státy získaly poprvní světové válce v roce 1918, když poŘíjnové revoluci (1917) nově ustanovenésovětské Rusko podepsalo kapitulaci a opustilospojence Dohody uzavřenímbrestlitevského míru s Ústředními mocnostmi. Pobaltí do konce války zůstávalo v německé sféře vlivu zvanéOber Ost, Litva byla nominálně nezávislá, na území Lotyšska a Estonska, historickéhoLivonska, postupně vznikloSpojené baltské vévodství pod vedenímbaltských Němců.

V rámci poválečného obnovování imperiální říšeSovětským svazem bolševickáRudá armáda postupně dobývala území, která vyhlásila nezávislost, jako byly mimo jiné i Ukrajina nebo Bělorusko. Bolševici měli zájem obsadit i pobaltské státy, které svou nezávislost musely vybojovat v litevské,lotyšské aestonské osvobozenecké válce.

Samostatnost pobaltských republik ukončil nacisticko-sovětskýpakt Ribbentrop–Molotov o rozdělení sfér vlivu a jejich potvrzenímoskevskou smlouvou v roce 1939 na začátkudruhé světové války. V roce 1940 Sovětský svaznapadl a anektoval všechny tři baltské státy. Zdání legitimity se snažil vyvolat tvrzením o „ochraně“ a uspořádánímplebiscitů.[2]

Ponapadení Sovětského svazu Německem se Pobaltí dostalo v letech 1941 až 1944 za liniivýchodní fronty. S vítězným postupem Rudé armády se Pobaltí vrátilo zpět do oblasti ovládané Sovětským svazem, přičemž rozdělení Evropy na sféry vlivu bylo potvrzeno zejména najaltské konferenci (1945) a po válce vedlo ke vznikuželezné opony. Tak bylo potvrzeno zahrnutí pobaltských republik do Sovětského svazu jako tři jehosvazové republiky. Litva, Lotyšsko i Estonsko však považují sovětské období za okupaci.[8]

Partyzánský odboj proti sovětské okupaci vznikl hned v roce 1940, partyzáni následně bojovali rovněž proti okupaci německé. Po válce pokračoval boj proti sovětské okupaci ve významném rozsahu až do konce 50. let 20. století. Partyzáni byli ve všech pobaltských státech přezdívánilesní bratři (estonsky: metsavennad, litevsky: miško broliai, lotyšsky: mežabrāļi).[3] V menší míře pokračoval odboj až do konce 70. let.

PrezidentUSAGeorge W. Bush a prezidentská trojka Pobaltí –LotyšskoVaira Vīķe-Freibergová,EstonskoArnold Rüütel,LitvaValdas Adamkus – v roce 2005

Násilné deportace a sovětskou vládou řízená imigrace Rusů, Bělorusů a Ukrajinců vedla k výazné změně národnostní skladby obyvatelstva. V meziválečném období nedosahoval podíl Rusů v žádném z pobaltských států ani 10 %. V roce 1989 podíl Rusů v Estonsku a Lotyšsku přesáhl 30 %. Po obnovení samostatnosti téměř polovina Rusů odešla do Ruska (podobně Bělorusové a Ukrajinci), v důsledku se jejich podíl i přes celkový pokles populace snížil asi na jednu čtvrtinu. Mnozí však dosud neovládají místní jazyk a proto nemohou získat občanství, tito tzv.neobčané se pak nemohou například účastnit voleb nebo referenda.[8]

Téma obnovení nezávislosti pobaltských republik se oživilo v druhé polovině 80. let v doběuvolnění sovětských poměrů zaMichaila Gorbačova. Toto úsilí získalo označenízpívající revoluce.[9] a její nejznámější manifestací se stal tzv.baltský řetěz, živý řetěz vytvořený v srpnu 1989 asi dvěma miliony pobaltských občanů, který spojil všechna tři hlavní města.[10] Pobaltské republiky byly první, které na jaře 1990 vyhlásily nezávislost na Sovětském svazu. Ten se tomu neúspěšně pokusil vojensky zabránit v lednu 1991. Následovala nezávislost dalších republik, a když se směřování vývoje nepodařilo zabránitsrpnovým pučem, došlo na konci roku 1991 definitivně k rozpadu Sovětského svazu.

Pobaltské státy se přihlásily kekontinuitě s meziválečnými republikami a sovětskou éru považují za období okupace. Na rozdíl od většiny ostatníchbývalých sovětských republik se nestaly součástíSpolečenství nezávislých států, ale začaly se orientovat naZápad. Na jaře 2004 se společně s dalšími státystaly členy Evropské unie aSeveroatlantické aliance.[11][12]

Spolupráce

[editovat |editovat zdroj]

Kromě geografické blízkosti a společné historie je region provázán mnohými politickými,kulturními a ekonomickými svazky.

Politika

[editovat |editovat zdroj]

Pobaltské státy se důrazně stavěly proti stavbě plynovodu Nord Stream 2. V roce 2021 ve společném prohlášení z 17. června upozorňovaly na bezpečnostní rizika, zejména pro Ukrajinu.[13] Od zahájeníruské invaze na Ukrajinu patří k nejsilnějším podporovatelům protiruských sankcí, přestože sankce mají výrazný dopad na jejich export.[14]

Litva, Lotyšsko a Estonsko vnímají Rusko jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Kromě společného pohraničního oplocení, které má primárně bránit ilegální imigraci, budují Baltskou obrannou linii - systém opevnění pro případ vojenské agrese ze strany Ruska.[15][16]

Regionální sportovní soutěže

[editovat |editovat zdroj]

Košíková je ve všech pobaltských státech považována za národní sport.[17] Krátce po vstupu pobaltských zemí do EU vzniklaBaltská basketbalová liga.[18] Hrála se v sezónách 2004/2005 až 2017/1018. V některých ročnících hrály i týmy z jiných států.

Baskedbalová liga se stala inspirací proBaltskou fotbalovou ligu, která vznikla v roce 2007, zanikla však již v roce 2011 pro nezájem publika.[19] Byly učiněny i dva pokusy uspořádat pobaltskou soutěž v hokeji:Baltská liga v sezóně 2000/2001 aBaltský pohár v sezóně 2004/2005.

Národnosti a náboženství

[editovat |editovat zdroj]

Nelze mluvit o pobaltském národu nebo pobaltské víře. Zatímco většina obyvatel Lotyšska a Litvy jsouBaltové, většina obyvatel Estonska jsouBaltofinové. Zatímco Estonsko je převážněluteránské a Litvakatolická, Lotyšsko je nábožensky smíšené. Ve všech třech státech je kromě toho nezanedbatelnáruská menšina, částečně už z dob carského Ruska, ale většinou z dobSSSR, v jejímž rámci u věřících převažujepravoslaví.

Pobaltské země nevytvářejí oficiální unii, ale zapojují se do mezivládní a parlamentní spolupráce.[20] Nejdůležitějšími oblastmi spolupráce mezi pobaltskými zeměmi jsou zahraniční a bezpečnostní politika, obrana, energetika a doprava.

Všechny tři pobaltské země jsou členyNATO,eurozóny,OECD aEvropské unie. Kromě toho byla Litva v letech 2014 a 2015 nestálým členemRady bezpečnosti OSN,[21] Estonsko bylo nestálým členem v letech 2020 a 2021[22] a Lotyšsko se o tuto pozici uchází pro období 2026 až 2027.[23] Všechny tři země jsouSvětovou bankou klasifikovány jakoekonomiky s vysokými příjmy a udržují velmi vysokýindex lidského rozvoje.[24]

Současní představitelé

[editovat |editovat zdroj]

Měna

[editovat |editovat zdroj]

Všechny země používají jakoměnueuro. Estonsko dříve používaloestonskou korunu (kr) a euro zavedlo 1. ledna 2011. V Lotyšsku se platilolotyšským latem (Ls) a euro zde bylo zavedeno 1. ledna 2014. Litva používala jako svou měnulitevský litas (Lt), a to až do 1. ledna 2015.

Jazyk

[editovat |editovat zdroj]

Litevština alotyština jsou dva zástupci jinak vymřelýchbaltských jazyků, jednou z větvíindoevropské jazykové skupiny, do níž patří většina evropských jazyků. Výrazně odlišná jeestonština, která se řadí dobaltofinské skupiny v rámciugrofinských jazyků, mezi které patřífinština amaďarština.

Dalšími jazyky oblasti jsouruština a vymírajícíbaltofinské jazyky (předevšímlivonština).Německojazyčné obyvatelstvo, které v Pobaltí sídlilo již od středověku, po staletích odešlo v roce 1939 následkem uplatnění tajných dodatkůpaktu Ribbentrop–Molotov.

Geografie

[editovat |editovat zdroj]

Statistiky

[editovat |editovat zdroj]
StátEstonskoLotyšskoLitva
Vlajka
Hlavní městoTallinnRigaVilnius
Nezávislost
  • do 13. století
  • 24. února 1918
  • 20. srpna 1991
  • do 13. století
  • 18. listopadu 1918
  • 21. srpna 1991
  • do 18. století
  • 16. února 1918
  • 11. března 1990
Politický systémParlamentní republikaParlamentní republikaPoloprezidentská republika
ParlamentRiigikoguSaeimaSeimas
Současný prezidentAlar KarisEdgars RinkēvičsGitanas Nausėda
Populace (2019)[26]1 324 8201 919 9682 794 184
Populace (2008)[26]1 338 4402 191 8103 212 605
Populace (2000)1 376 7432 375 000–
Hustota zalidnění (2019)29,3 ob./km²29,7 ob./km²42,8 ob./km²
Rozloha45 228 km²64 589 km²65 300 km²
Vodní plocha6,28 %3,62 %4,01 %
NominálníHDP celkem (2018)[27]25,65 miliard €20,73 miliard €45,11 miliard €
NominálníHDP na obyvatele (2018)[27]19 500 €15 300 €16 100 €
HDP vPPP na obyvatele (2018)[28]25 100 €21 700 €24 900 €
Giniho koeficient[29]34,834,537,9
Index lidského rozvoje (2017)0,8710,8470,858
Národní TLD.ee.lv.lt
Telefonní předvolba+372+371+370

Autobusová doprava

[editovat |editovat zdroj]

Známým dálkovým autobusovým dopravcem v Pobaltí je společnostEcolines, svými autobusy obsluhuje 21 zemí.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑Velké písmeno se podlePravidel českého pravopisu píše pouze v názvu Pobaltí, v ostatních slovních spojeních s přídavným slovem (po)baltské se píše malé písmeno
  2. ↑vše s významem „pobaltské země“
  3. ↑Označení Baltský region může někdy zahrnovat jen mikroregiony v těchto státech, které přímo sousedí s Baltským mořem[1]
  4. ↑Usnesením Rady ministrů SSSR č. 390-138ss ze dne 29. ledna 1949 bylo Ministerstvo státní bezpečnosti SSSR pověřeno vystěhováním z území Litvy, Lotyšska a Estonska kulaků s rodinami, rodin banditů a nacionalistů, kteří jsou v ilegálním postavení, zabitých během ozbrojených střetů a odsouzených, legalizovaných banditů, kteří pokračují v nepřátelské práci, a jejich rodin, jakož i rodiny kompliců potlačovaných banditů

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑ Visegrád a Pobaltí – jsou tyto regiony srovnatelné? Komparace dvou modelů regionální spolupráce.EurActiv.cz [online]. EurActiv Network, 1999-11-30 [cit. 2024-10-08].Dostupné online. 
  2. ↑abMALÝ, Ivan. Nacisté vstoupili do Pobaltí jako osvoboditelé, to je zkrátka role druhého okupanta, tvrdí historik Švec.ČRo Plus [online]. Český rozhlas, 2021-06-27 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  3. ↑abČERNOUŠEK, Štěpán. Sovětské represe a deportace v pobaltských státech.Gulag.online [online]. Gulag.cz, 2020-06 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  4. ↑ Sovětské deportace z Pobaltí postihly přes 94 tisíc lidí.ČT24 [online]. Česká televize, 2009-03-25 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  5. ↑ŠUSTROVÁ, Petruška. Rusové opakují historii: V roce 1949 z Pobaltí násilně deportovali přes 90 tisíc lidí.ČRo Plus [online]. Český rozhlas, 2023-04-06 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  6. ↑ ПРИКАЗ Министра Внутренних Дел Союза ССР за 1949 год № 00225. Содержание: О выселении с территории Литвы, Латвии и Эстонии кулаков с семьями, семей бандитов и националистов. (Nařízení Ministra vnitra SSSR pro rok 1949 č. 00225. Obsah: O vystěhování z území Litvy, Lotyšska a Estonska kulaků s rodinami, rodin banditů a nacionalistů).Фонд Александра Н. Яковлева [online]. [cit. 2024-10-06].Dostupné online. (rusky) 
  7. ↑KOPECKÁ, Luisa; LABUŤOVÁ, Jana; FLÉGLOVÁ, Nicola. Rusové v Pobaltí [ Hospodářská a kulturní studia (HKS)].hks.re [online]. Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Hospodářská a kulturní studia, 2016 [cit. 2024-10-07].Dostupné online. 
  8. ↑abMIŠKOVSKÝ, Josef. Referenda o vstupu pobaltských států do EU: vliv etnického složení na výsledky hlasování.Středoevropské politické studie / Central European Political Studies Review [online]. Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav [cit. 2024-10-07]. Roč. 10 (2008), čís. 2–3.Dostupné online.ISSN1212-7817. 
  9. ↑ Se Sovětským svazem se Estonci rozloučili úsměvy a zpěvem.ČT24 [online]. Česká televize, 2011-08-10 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  10. ↑HALATKA, David. V Sovětském svazu se před 35 lety odehrál zázrak. Měl podobu dvoumilionového štrúdlu lidí - Metro.cz.metro.cz [online]. MAFRA, 2024-08-22 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  11. ↑ Rozšíření EU - Evropská unie.european-union.europa.eu [online]. Generální ředitelství pro komunikaci Evropské komise [cit. 2024-10-05].Dostupné online. 
  12. ↑DOUŠOVÁ, Iva. 29. 3. – Vstup Estonska, Litvy a Lotyšska do NATO | Skandinávský dům.www.skandinavskydum.cz [online]. Skandinávský dům, 2004-03-29 [cit. 2024-10-05].Dostupné online. 
  13. ↑ The Capitals: Zelení z Pobaltí odmítají plynovod Nord Stream 2.EurActiv [online]. EurActiv Network, 2021-06-18 [cit. 2024-10-08].Dostupné online. 
  14. ↑HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Pobaltí 25 let od konce SSSR: Obavy z Ruska sílí.ČT24 [online]. Česká televize, 2016-12-22 [cit. 2024-10-08].Dostupné online. 
  15. ↑KEJLOVÁ, Tamara (ket). Nad Pobaltím se vznáší ruská hrozba. Země budují masivní obrannou linii.ČT24 [online]. Česká televize, 2024-03-28 [cit. 2024-10-11].Dostupné online. 
  16. ↑https://www.natoaktual.cz/v-mediich/lotyssko-litva-estonsko-obranna-linie-balt.A240902_151820_na_media_m02.natoaktual.cz [online]. Jagello 2000, 2024-09-02 [cit. 2024-10-11].Dostupné online. 
  17. ↑WOOD, Robert. List of National Sports.Topend Sports Website [online]. 2015-09 [cit. 2024-10-08].Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑BALANDINA, Julia. Baltic Basketball League gets off to high-scoring start.www.baltictimes.com [online]. SIA Baltic News, 2005-01-12 [cit. 2024-10-07].Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑GRELLET, Jared. Is anyone interested in Baltic domestic football?.www.baltictimes.com [online]. SIA Baltic News, 2011-04-06 [cit. 2024-10-08].Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs.vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11].Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Lithuania Wins a Significant Diplomatic Victory the Country Is Elected a Non-permanent Member of the United Nations Security Council.un.mfa.lt [online]. Permanent Mission of Lithuania to the United Nations in New York, 2013-10-18 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ČTK. Valné shromáždění OSN zvolilo pět nových nestálých členů do Rady bezpečnosti.Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-06-07 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  23. ↑ Lotyšsko.BusinessInfo.cz [online]. CzechTrade, 2024-08-25 [cit. 2024-10-06].Dostupné online. 
  24. ↑ Colombia and Lithuania join the OECD.France 24 [online]. 2018-05-30 [cit. 2021-05-11].Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Baltic Cooperation | Ministry of Foreign Affairs.vm.ee [online]. [cit. 2021-05-11].Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑abPopulation on 1 January (tps00001) [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25].Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑abGross domestic product at market prices [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25].Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑Purchasing power adjusted GDP per capita [online]. Eurostat [cit. 2019-07-25].Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑Country Comparison :: Distribution of family income - Gini index [online]. CIA Factbook [cit. 2019-07-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. (anglicky) 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • ŠVEC, Luboš.Dějiny Pobaltských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 423 s.ISBN 80-7106-154-9. 
  • ŠŤÁHLAVSKÝ, David.Výpravy opačným směrem (Pobaltí). Praha: Radioservis, 2002. 181 s.ISBN 80-86212-26-2. 
  • LAINOVÁ Radka: Pobaltí 1918-1922, Historický obzor č. 7-8/1994, str. 156-161

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Oficiální statistiky pobaltských států

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Státy ležící na břehuBaltského moře
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Estonsko |Litva |Lotyšsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pobaltí&oldid=24723202“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp