Pleso je označení proledovcové jezero vTatrách naSlovensku. VPolsku se označujístaw, což je ale označení pro jakékoli jezírko.
Ve slovenskýchVysokých aZápadních Tatrách je 87 ples, v polských 48 ples, vNízkých Tatrách 2 plesa. Z tatranských ples je asi 105 trvalých, ostatní mizí na jaře, nejpozději na podzim. Plocha všech 135 ples je téměř 3 km² a celkový objem je asi 12 mil. m³.
Největší a nejhlubší je na SlovenskuVeľké Hincovo pleso (20,08 ha, 53 m)
Nejvýše položené stálé pleso jeModré pleso (0,4 ha, 4,5 m hluboké) ležící pod masivemMalého Ľadového štítu
Nejvýše položené nestálé pleso jeBaranie pliesko (2 207 m n. m.)
Nejdéle zamrzlým plesem jeVyšné Wahlenbergovo pleso. Na jeho hladině seled udrží až po 270 dní v roce.
Nejníže položené ve Vysokých Tatrách na Slovensku jsouRakytovské plesá (1 307 m n. m.), resp.Čierne pleso v Batizovské dolině (1 240 m n. m.)
Nejníže položené v Západních Tatrách na Slovensku jePleso pod Zverovkou (983 m n. m.)
Nejníže položené v Polsku jsouToporowe Stawy (1 100 m n. m.)
Největší pleso celých Tater jeMorskie oko (34,54 - 34,92 ha, hloubka 50,8 m) napolském území Tater.
Nejhlubší pleso celých Tater jeWielki Staw Polski (79,3 m).
Teplota ples (kromě níže položených a mělkých) je i v létě na povrchu maximálně 15 °C. V zimě se na všech plesech vytváří ledová pokrývka tlustá okolo 50 cm. Jako poslední rozmrzají v záříZmrzlé,Zamrznuté čiĽadové pleso. Přítoky ples jsou většinou podpovrchové, některé mají i povrchový přítok např.Popradské pleso. Některé mají i povrchový odtok.
Plesa vznikla běhempleistocénního zalednění působenímledovců a po jejich ústupu. Tvoří vodní výplň pánví, které vyhloubily do dna dolin ledovce.
Plesa postupně zanáší horninový materiál, který se do nich dostane při srážkách (příklad bývaléhoLievikového plesa). Jinou možností je u níže položených ples zánikvegetací, nejčastějirašelinou (příklad bývaléhoSlepého plesa). Další možnost je u morénových ples porušení těsnostimorény, za kterou se pleso nachází (příklad v minulosti asi největšího tatranského plesa, po kterém zůstala asi 60-hektarová pánevChristlovej srašeliništi a jimi protékajícíStudený potok).
Plesa zadržují vodu a vyrovnávají povrchový i podpovrchový odtok. Čistota vody je vysoká. Proto mají důležitý vodohospodářsky význam jako zásobárna vysoce kvalitní pitné vody.
| Pořadí | Název | Plocha (ha) | Nad.výška (m n. m.) | Hloubka (m) |
|---|---|---|---|---|
| 1. | Veľké Hincovo pleso | 20,08 | 1 946 | 53,0 |
| 2. | Štrbské pleso | 19,76 | 1346 | 20,0 |
| 3. | Nižné Temnosmrečianské pleso | 12,00 | 1677 | 38,0 |
| 4. | Vyšné Bielovodské Žabie pleso | 9,56 | 1699 | 24,3 |
| 5. | Popradské pleso | 6,88 | 1494 | 17,0 |
| 6. | Vyšné Temnosmrečianské pleso | 5,55 | 1725 | 19,0 |
| 7. | Nižné Terianské pleso | 5,47 | 1940 | 47,2 |
| 8. | Vyšné Wahlenbergovo pleso | 5,18 | 2154 | 20,0 |
| 9. | Zelené Krivánske pleso | 5,16 | 2013 | 23,1 |
| 10. | Nižné Bielovodské Žabie pleso | 4,65 | 1675 | 20,2 |
Obrázky, zvuky či videa k tématupleso na Wikimedia Commons
Slovníkové heslopleso ve Wikislovníku
Encyklopedické hesloPleso vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích