V tomto článku se o plazech píše v tradičnímparafyletickém smyslu (první způsob výše). Více informací viz článekSauropsida, který pojednává o plazech v moderním fylogenetickém smyslu, tedy včetněptáků (třetí způsob výše).
Plazi jsouobratlovci, jejichž tělo je pokryté tuhými šupinami nebo rohovitými štítky. Patří kestudenokrevným (poikilotermním) živočichům (přebírají teplotu od okolního prostředí). Mláďata se líhnou plně vyvinutá. Lebka plazů je s páteří spojena kloubně. Jsou to živočichové s plně vyvinutýmamnionem. Většina klade vejce. Tradičně jsou děleni do čtyř řádů:
Plazy lze najít na všechkontinentech kroměAntarktidy, nicméně jejich oblíbeným prostředím jsoutropy asubtropy. Plazi nemají stálou tělesnou teplotu. Současné druhy plazů nevytvářejí takové množství energie, aby si jedinci udrželi stálou tělesnou teplotu, místo toho se spoléhají na řízenou výměnu tepla s okolním prostředím, například se přesouvají ze slunce do stínu a naopak. Mnoho druhů dokáže tímto způsobem udržet svoji tělesnou teplotu po velkou část dne v úzkém rozmezí. Nestálá tělesná teplota s sebou přináší významné problémy, ale na druhé straně poskytuje velkou výhodu: umožňuje plazům vystačit si s daleko menším množstvím potravy, než jaké potřebuje srovnatelně velkýsavec, který většinu energie z potravy použije k udržení tělesné teploty. Převážná většina druhů plazů jemasožravá avejcorodá. V malé míře se pak vyskytují takévejcoživorodé aživorodé druhy. Mnohé druhy vykazují dlouhověkost, navozenou zřejmě ekologickými i fyziologickými faktory (nižší aktivitou a absencí predátorů).[5]
Největšími známými zástupci této skupiny byly druhohornísauropodní dinosauři, dorůstající hmotnosti přes 75 tun a délky přes 35 metrů.[6]
Plazi (Reptilia čiSauropsida) jsou sesterskou skupinousavců v širším smyslu slova (Synapsida).[7] Nejprimitivnějšími žijícími plazy jsou s velkou pravděpodobnostíželvy[8], i když některé nové molekulární studie přiřazují želvy jako sesterskou skupinu k archosaurům, tedy dovnitř Diapsida v širším smyslu.[9] Rozdělení želv podle způsobu skrývání hlavy naskrytohrdlé (Cryptodira) askrytohlavé (Pleurodira) je z hlediska požadavku namonofylii snad v pořádku[zdroj?].
Navzdory rozšířenému názoru laické veřejnosti nebyli populární dinosauři zástupci skupinyšupinatých, nepatřili tedy mezi ještěry ani jejich blízké příbuzné (ačkoliv jsou běžně označováni za „pravěké ještěry“ či „veleještěry“). Dinosauři byli zástupci kladuArchosauria, nikolivLepidosauria.[11]
Několik tisíc fosilních druhů ukazuje jasný přechod od předchůdců plazů až k dnešním plazům.
První skutečný „plaz“ je kategorizován jakoAnapsida, maje pevnou lebku s otvory pouze pro nos, oči, míchu apod. Věřilo se, že želvy jsou poslední přežívajícíAnapsida, jelikož mají také tuto strukturu lebky, ale tento argument je velmi sporný, jelikož lze tvrdit, že želvy si vyvinuly tuto jednoduchou lebku, aby zlepšily své brnění. Obě strany sporu mají výrazné důkazy, proto je tento konflikt zatím nevyřešený.
Krátce po objevení prvních plazů se oddělily dvě větve. Jedna skupinaSynapsida měla pár otvorů v lebce hned u spánků, které sloužily jak pro odlehčení lebky, tak pro zvětšení místa pro čelistní svaly. Druhá skupinaDiapsida má stejné díry spolu s druhým párem, který byl na lebce o něco výš. TřídaSynapsida se vyvinula vsavce, zatímcoDiapsida se znovu rozdělila na dva rody, lepidosaury (obsahují hady, ještěrky, haterie, stejně jako vyhynulé mořské plazy z éryMezozoikum) a archosaury (v současnosti reprezentovánokrokodýly aptáky, ale patří sem i vyhynulí pterosauři a neptačídinosauři).
Plazi mají uzavřený krevní oběh. Srdce se skládá ze dvou srdečních předsíní a komory s neúplnou přepážkou (stále dochází k míšení okysličené a neokysličené krve). Běžně mají aortální chlopeň a zcela postrádají, oprotiobojživelníkům, žilní splav a srdeční nástavec.
Všichni plazi dýchají výhradně plícemi a žádný druh nedýchá pokožkou ani žábrami. Mají dvě externí nozdry s interními nozdrami, které ústí do orální dutiny. Plíce jsou typicky provětrávány kombinací rozpínání a stahování žeber pomocí osových svalů.Krokodýli se také spoléhají na jaterní pístovou metodu, při které jsoujátra tažena zpět asvaly jsou svázané sestydkou kostí (součástpánve), která naopak zatáhne spodek plic zpět a tím je roztáhne. Také mají hrtan, průdušnici a průdušky. Plazi na rozdíl od savců nemají bránici (krokodýli mají).
V ústní dutině již mají tvrdé patro, mohou tedy polykat a dýchat zároveň. Mezi ústní a nosní dutinou je uložen tzv.Jacobsonův orgán k velmi citlivé chemické analýze okolí. Jeho prostřednictvím dokážou plazi zachytit i velmi malé množstvímolekul. Látky jsou na místo analýzy dopraveny pomocí jazyka (známe vyplazování jazyka u hadů). Touto metodou jsou schopni najít potravu nebo svého nepřítele i na velkou vzdálenost. Zajímavé je, že tento orgán je zachován i u některýchsavců. Konkrétně u koně a zebry, kteří poznají říji klisen i na velké vzdálenosti.
Vyměšování pomocí pravých párových ledvin, kyselina močová je silný dusíkový odpad. Vodu již umějí velmi efektivněresorbovat, takže nedochází k velkým ztrátám. Obvykle vylučují bílou kašovitou moč, která zahrnuje i výkaly.
V porovnání s obojživelníky mají pokročilý nervový systém. Poprvé se zde u vývojově dokonalejších plazů objevuje druhotná kůrakoncového mozku. Mají dvanáct párů kraniálních nervů.
Díky závislosti na teplotě okolí mají vysoce vyvinutétermoreceptivní funkce. Dokáží rozeznat změny teploty řádově v tisícinách stupňů (0,00X °C).
Oko plazů je dokonale vyvinuto. Některé druhy mají barevné vidění, některé dokážou rozeznávat okem i tepelné rozdíly (termovize).
U plazů se vyskytují všechny tři typy rozmnožování.
vejcorodost
vejcoživorodost
vzácněživorodost
Vejcorodí plazi kladou svá vajíčka vždy na souš a ve většině případů se o ně již nestarají. Částečná péče o potomky je dokumentována pouze u některých pokročilých druhů. Napříkladkrokodýlí samice chrání hnízdo s vajíčky a po vylíhnutí pomáhá mláďatům do vody. Pak je opouští.
Vejcoživorodí jedincivajíčka neukládají mimo tělo. Vývoj jedince tedy probíhá přímo v tělesamice. Tím snižují možnost útoku predátorů. Nový jedinec se z vajíčka vylíhne buď bezprostředně po nakladení, nebo již při vlastním snášení.
Živorodí jsou velmi vzácní.Zárodek se v jejich případě vyvíjí přímo v těle a je vyživován z primitivníplacenty (nepravá placentace zárodků). Mezi živorodé patří napříkladscink z roduTiliqua.
U mnoha druhů plazů se vyskytuje jev zvaný „teplotní vývojová plasticita“. Pohlaví mláďat je totiž do jisté míry ovlivňováno i okolní teplotou. Tento jev je v současné době intenzivně zkoumán.[13] Okolní teplota má u mnoha druhů plazů (například u ještěrů) významný vliv na to, zda se z vajíčka vylíhne samec nebo samice.[14]
↑MILMAN, Oliver. Human activity 'driving half of world's crocodile species to extinction'.The Guardian. 2015-09-08.Dostupné online [cit. 2019-11-04].ISSN0261-3077. (anglicky)
↑ Species Statistics (2018).www.reptile-database.org [online]. [cit. 2019-11-04].Dostupné online.
↑ What If There Were No More Turtles?.Animals [online]. 2018-09-28 [cit. 2019-11-04].Dostupné online. (anglicky)
↑Tortoise and Freshwater Turtle Specialist Group [online]. [cit. 2019-11-04].Dostupné online.
↑Gavin Stark, Karin Tamar, Yuval Itescu, Anat Feldman & Shai Meiri (2018). Cold and isolated ectotherms: drivers of reptilian longevity.Biological Journal of the Linnean Society: bly153. doi:https://doi.org/10.1093/biolinnean/bly153
↑Gaisler, J., Zima, J.2007:Zoologie obratlovců.Academia,Praha, 2. vydání: s. 397
↑CHIARI, Ylenia; CAHAIS, Vincent; GALTIER, Nicolas, DELSUC, Frédéric. Phylogenomic analyses support the position of turtles as the sister group of birds and crocodiles (Archosauria). S. 1–44.BMC Biology [online]. 27. červenec 2012. Svazek 10, čís. 65, s. 1–44.Dostupné online. TakéPDF.ISSN1741-7007.doi:10.1186/1741-7007-10-65.PMID22839781. (anglicky)
.jpg)
