Jednodomé opadavé nebo výjimečně neopadavé mohutné stromy se střídavými jednoduchými listy s dlanitoklanýmipalisty.Borka se obvykle loupe v charakteristických velkých tenkých plátech. Na listech a větévkách jsou přítomny stromečkovité nebo hvězdovité chlupy. Pupeny jsou obaleny rozšířenou kápovitou bází řapíku. Listy mají dlouhé řapíky a jednoduchou a až na jedinou výjimku dlanitě členěnou čepel s dlanitou žilnatinou a řídce hrubě zubatým okrajem. Květy jsou jednopohlavné, v hustých kulovitýchhlávkách uspořádaných v počtu 1 až 5 nebo až 12 v převislém volnémhroznu. Samčí a samičí květenství jsou oddělená.Samčí květy se 3 až 8 trojúhelníkovitými kališními lístky a stejným počtem obkopinatých korunních lístků, se 3 až 8 tyčinkami s krátkou nitkou a štítnatým přívěskem na vrcholu. Samičí květy se 3 až 4 kališními lístky a bezkorunné,gyneceum složeno ze 3 až 8 volných plodolistů se 2 vajíčky, z nichž 1 abortuje, a s protáhlou čnělkou vyčnívající z květenství. Opylovány jsou větrem. Plodenství je složeno z jednosemenných protáhlých nažek, které mají obvykle na bázi chomáč dlouhých štětinek a jsou šířeny větrem i na velké vzdálenosti.
Charakteristickým stanovištěm jsou břehy řek a vlhká místa v teplejších oblastech mírného pásu.
Fosilie platanovitých jsou známy již ze spodníkřídy. Z české křídy pocházejí nálezyCredneria bohemica aPlatanus laevis. Vrcholu dosáhly platanovité v třetihorách, kdy byly hojně rozšířeny na velké části severní polokoule.
Čeleď platanovité (Platanaceae) byla v Cronquistově i Tachtadžjanově systému řazena do řáduvilínotvaré (Hamamelidales) podtřídyHamamelidae.V systémuAPG byla přeřazena na zcela jiné místo systému do řádu proteotvaré (Proteales). Nejblíže příbuznými čeleděmi jsou podle tohoto taxonomického systémuproteovité (Proteaceae) alotosovité (Nelumbonaceae).
Rychle rostoucí stromy s atraktivní kůrou, používané jako soliterní parkové dřeviny a pro svou odolnost vůči městským zplodinám i do pouličních stromořadí.
Dřevo platanů je středně tvrdé, špatně štípatelné, málo trvanlivé, se širokou bělavou nebo nažloutlou bělía se světle hnědým jádrem.
Platanus × acerifolia (syn.P. × hispanica,P. × hybrida) –platan javorolistý – původ není zcela vyjasněn, nejčastěji je považován za křížence platanu východního a platanu západního, vzniklého v kultuře. V ČR nejčastěji pěstovaný druh, jako jediný z platanů i mimo teplé oblasti
Platanus kerrii – neopadavý strom, jediný tropický zástupce vyskytující se v Laosu a Vietnamu, druh výjimečný nečleněnými zubatými listy s peřenou žilnatinou
Platanus occidentalis –platan západní – poměrně často pěstován v teplých oblastech ČR, přirozený výskyt ve východních oblastech USA a severovýchodním Mexiku
Platanus orientalis –platan východní – přirozený výskyt v jihovýchodní Evropě a jihozápadní Asii, v Česku pěstován vzácně v nejteplejších oblastech
Platanus mexicana – druh rozšířený v temperátních opadavých lesích v Mexiku a Guatemale
