Planeta (zřeckého πλανήτης,planétés – „tulák“) nebooběžnice (což je však širší pojem, oběžnicemi jsou iměsíce ve vztahu k planetám), je v obecném pojetívesmírné těleso víceméně kulového tvaru, které obíhá centrální hvězdu svésoustavy (pokud obíhá jinou planetu, jde o měsíc). Definice pojmu planeta není ustálená.
Zkoumáním planet se zabýváplanetologie (v angličtiněplanetary science).[1][2]
Od starověku seřecké označeníplanétés či latinskéstella planeta, „toulavá hvězda“, vztahovalo na všechny objekty dobře viditelnépouhým okem, které se pohybovaly vzhledem kestálicím – hvězdnému pozadí. Vztahovalo se tedy i naSlunce aMěsíc, naopak Země za planetu považována nebyla. Vastrologii aalchymii bylo těmto sedmi planetám přiřazenosedm symbolů, sedm dní vtýdnu a sedm různých kovů. Jiné jevy, např. komety, byly považované za atmosférické jevy probíhající v tzv.sublunární sféře. Geocentrický model pohybu planet byl v zásadě dotvořenKlaudiem Ptolemaiem v 2. století n. l. a stal se dominantním učením ve středověké Evropě, kde bylo zprostředkovánoarabskými učenci.
Heliocentrismus se prosadil v 18. století, v roce 1781William Herschel objevil první novověkou planetuUran, nakonec pojmenovanou po starém způsobu dle římského boha nebes.Hledání planety mezi Merkurem a Jupiterem vedlo na začátku 19. století k objevuCeres a pak dalších tří objektů. To vedlo k jejich odlišení označením zamalé planety či v češtiněplanetky, Herschel je jmenovalasteroidy, tedy „hvězdného vzhledu“, protože nebyl pozorován kotouček jako u větších planet. V roce 1846 byl objevenNeptun na základě výpočtu nepravidelností v pohybu Uranu matematikaUrbaina Le Veriera. Ten předpověděl i planetuVulkán blízko Slunci, to se však nepotvrdilo anepravidelnost v pohybu Merkuru vysvětlil až Einsteinobecnou teorií relativity.
Hypotetickáplaneta X měla vysvětlovat nepravidelnost v pohybu Uranu a Neptunu a vést k objevu nové planety jako nepravidelnost pohybu Uranu vedla k objevu Neptunu. Její hledání vedlo k objevu deváté planetyPluto. U ní se původně předpokládalo, že je větší nežMerkur. Panovaly však pochybnosti, že se jedná o planetu X, která by mohla mít vliv na pohyb velkých planet. Během 20. století se odhad hmotnosti Pluta snižoval a revize odhadu hmotnosti Neptunu díky sonděVoyager 2 vedla k zavržení hypotézy planety X.
Potřeba formální definice vyvstala až kolem roku 2000 v souvislosti s rostoucím počtem objevůtransneptunických těles, z nichž některé (zejménaEris) měly hmotnost srovnatelnou s Plutem. Jedním z důvodů byla i obava, že by planet mohlo být časem mnoho.
Pro planety mimo sluneční soustavu se používá pojemexoplaneta. Podle pracovní definice IAU z roku 2018 je exoplaneta:[4]
objekt (bez ohledu na to, jak vznikl), jehož hmotnost je nižší než mezní hmotnost pro fúzi deuteria (podle aktuálních poznatků 13násobek hmotnostiJupiteru neboli 13 MJ), který obíhá kolem hvězdy, hnědého trpaslíka nebo zbytku hvězdy a má v poměru k centrálnímu tělesu dostatečně nízkou hmotnost, aby Lagrangeovy body L4 a L5 byly stabilní (asi 1/25 hmotnosti centrálního tělesa); minimální hmotnost by měla odpovídat planetám naší Sluneční soustavy
objekty, které neobíhají jiné hmotnější těleso jsou považovány zahnědé podtrpaslíky
IAU počítá s aktualizací této definice v návaznosti na vývoj poznání. Hranice 13 MJ není obecně akceptována, někdy jsou mezi exoplanety zahrnovány i objekty s hmotností až 60 MJ (limit pro fúzi protonů je asi 80 MJ). Namísto pojmu hnědý podtrpaslík je nověji navrhován pojemtoulavá planeta (nebo obdobný).
Některým astronomům i jiným odborníkům vadí, že výše uvedené definice (exo)planety nejsou univerzální a jednoznačné.[5][6] Existuje proto snaha vytvořit jednotnou definici pojmu planeta. Nová definice by měla být jednoznačná a neměnná (objekt buď planetou je, nebo není) a měla by vycházet z měřitelných (kvantitativních) parametrů.[5]
Jako základ by mohla sloužit definice exoplanety s tím, že by byla upravena horní mez hmotnosti. Podle studie z roku 2018 planeta vzniká „nabalováním” plynu na pevné jádro, zatímco hnědý trpaslík podobně jako hvězda zhroucením plynového mračna. Hranice mezi planetou a hnědým trpaslíkem je podle této studie někde mezi 4násobkem a 10násobkem hmotnosti Jupiteru.[6]
Z hlediskaplanetární geologie (aplanetologie obecně) nezáleží na tom, zda objekt obíhá kolem hvězdy, planety nebo se volně pohybuje mezihvězdným prostorem. Planetami by se tak kromě Pluta stal i Měsíc a některé další větší měsíce.[7]
V červenci 2024 byla v odborném časopiseThe Planetary Science Journal publikována studie, která navrhuje následující definici planety:[8][9]
Planeta je vesmírné těleso, které
a) obíhá kolem jedné nebo více hvězd, hnědých trpaslíků nebo zbytků hvězd a
b) je hmotnější než 1023 kg a
c) je méně hmotný než 13 hmotností Jupiteru (2,5 × 1028 kg).
Uvnitř planety neprobíhají žádnétermonukleární reakce, které by produkovalyenergii. Všechnu vyzařovanou energii získávají planety zgravitačních, mechanických a termodynamických jevů, rozpadů radioaktivních prvků, shromažďování a odrážení energie zcentrální hvězdy.
Na tuto kapitolu jepřesměrováno heslo názvy planet.
Kromě Země (která ve starověku nebyla považována za planetu) jsou všechny planety ve Sluneční soustavě pojmenované podleřeckých ařímských bohů; některé neevropské jazyky, jako například čínština, však používají odlišné názvy.[10]
Měsíce jsou také pojmenované podle bohů a postav z mytologie (převážně klasické) nebo podle postav zShakespearových her (měsíce Uranu).Asteroidy mohou být nazvané podle uvážení svých objevitelů, podle téměř kohokoliv nebo čehokoliv (zakázaní jsou např. politici, názvy podléhají schválení terminologické komiseMezinárodní astronomické unie). O pojmenování planet a jevů na nich se staráplanetární terminologie.
Planety ve Sluneční soustavě lze rozdělit podle složení do více kategorií:
terestrické nebo též kamenné — planety podobné Zemi, složené převážně z hornin: Merkur, Venuše, Země, Mars
plynní obři nebo též joviální planety — planety podobné Jupiteru, jejichž materiál je tvořen převážně z plynů: Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
uranské nebo též ledoví obři — podkategorie plynných obrů lišící se vyčerpánímvodíku ahélia a významným podílem hornin a ledu: Uran, Neptun
Někteří odborníci považují Zemi a Měsíc za dvojplanetu z několika důvodů:
Měsíc, měřený podle svého průměru, je 1,5× větší než Pluto.
Gravitační síla, kterou působí Slunce na Měsíc, je větší než ta, kterou působí na Měsíc Země (asi 2,2×, ve větší vzdálenosti by však vliv Slunce slábl).
Na rozdíl od soustavy Pluto — Charon však těžiště soustavy Země — Měsíc leží hluboko pod povrchem Země.
Ve Sluneční soustavě je více měsíců, na které působí Slunce větší gravitací než jejich mateřská planeta (uplanetek jejich hlavní planetka):
Nejvzdálenější měsíc Jupiteru S/2003 J – 1,5×
Nejvzdálenější měsíc Uranu S/2001 U 2 – 1,2×
Dva nejvzdálenější měsíce Neptunu: S/2002 N 4 a S/2003 N 1 – 2,1×
Trpasličí planety splňují většinu charakteristik planety, ale nejsou dominantní v zóně své oběžné dráhy. Tuto podmínku by údajně nesplnila ani Země, pokud by se pohybovala v Kuiperově pásu.[7]
Ceres byla po svém objevení označena jako planeta, ale poté, co bylo nalezeno více podobných objektů, byla překlasifikována naplanetku.
Pluto byl do roku 2006 řazen též mezi planety. Jeho velikost je však podstatně menší než velikost kterékoliv jiné planety. Také jeho složení se mnohem více podobá ledovým měsícůmSaturnu, než planetám (průměrná hustota Pluta je 2 g/cm3,Marsu 4 g/cm3). Předpokládá se, že všechna další tělesa za drahouNeptunu (TNO, transneptunická tělesa) jsou rovněž složením podobná Plutu, čili hrouda kamení a ledu (viz výše ledové planety).
V roce 2003 bylo objeveno těleso 2003 UB313, které v roce 2006 dostalo definitivní jménoEris a které se zdálo být větší než Pluto. Později bylo prokázáno, že Eris je nepatrně menší než Pluto, má však asi o 30 % vyšší hmotnost.[11][12] V roce 2005 po objevu dalších velkých těles za drahou Neptuna se opět začalo diskutovat na téma definice planety. Na základě těchto objevů těles za oběžnou dráhou Neptunu, které se podobají Plutu svou oběžnou dráhou, velikostí a složením, se usoudilo, že Pluto není planeta.
NaXXVI. valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v srpnu2006 vPraze byla přijata nová definice planety a z ní vyplynulo, že planet je pouze 8. Současně byla vytvořena nová kategorie těles, trpasličí planety. Ty jsou vedeny i nadále v katalogu planetek a jsou jim přidělována i katalogová čísla.
Mezi trpasličí planety jsou obvykle počítány (podle vzestupné vzdálenosti od Slunce):
IAU na svých stránkách uvádí pouze Ceres, Pluto a Eris jako potvrzené a Haumea a Makemake jako pravděpodobné trpasličí planety (pokud se potvrdí, že dosáhly hydrostatického ekvilibria).[12]
V různých obdobích historie se uvažovalo o několika hypotetických planetách, jako napříkladPlaneta X, „devátá planeta“ (předpokládaný výskyt za oběžnou dráhou Pluta) neboVulcan (s možnou oběžnou dráhou mezi Merkurem a Sluncem), které byly předměty intenzívního, avšak neúspěšného hledání. V současnosti je však považováno za téměř vyloučené, že by mohlo být objeveno těleso, jehož velikost by byla srovnatelná nebo větší než např. Mars nebo Merkur.[13][14]
Přehled planet, trpasličích planet a příbuzných těles
Podrobnější informace naleznete v článku Exoplaneta.
Exoplanety jsou planety, které se nacházejí mimo naši Sluneční soustavu. Jejich objevení je spojeno s pokrokem techniky, která nám v posledních letech poskytla prostředky pro jejich nalezení.
Před rokem1990 bylo, včetně tehdy uznávanéhoPluta, známých jen devět planet, všechny v naší sluneční soustavě. V květnu2007 jich bylo známo 235 planet[16] – všechny nově objevené byly planety mimo naši sluneční soustavu, tedy exoplanety; v březnu 2010 již 430.[17] Podle odhadů, učiněných na základě pozorování družiceKepler, může kolem hvězd našíGalaxie kroužit 500 miliónů až 50 miliard planet.[18]
Astronomové už nenalézají jen jednotlivé planety, ale někdy i celéexoplanetární soustavy. Jednu z prvních popsalScott Gaudi u objektu označovaného jakoOGLE-2006-BLG-109L. Zde byly objeveny 2 exoplanety – jedna s hmotností o třetinu menší než Jupiter, druhá jen nepatrně méně hmotnější než Saturn.[19]
V roce 2015 byla publikována studie dokládající výskyt několika planet obíhajících kolem hvězdyKepler-444, která je stará 11,2 miliardy let.[20]
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že jivylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Mezihvězdné planety (také toulavé planety nebo nomádské planety) jsou planety v mezihvězdném prostoru, které nejsou gravitačně spojeni se žádnou hvězdnou soustavou. První takováto tělesa jsou objevována již od 90. let 20. století.[21] Jejich existenci je však velmi těžké ověřit, výzkum probíhá na základě výsledkůpočítačových simulací původu avývoje planetárních systémů často obsahují procesy zformování a následného odvrhnutí těles o značné hmotnosti.
Jednou z potvrzených mezihvězdných planet je napříkladPSO J318.5-22[22], nebo SDSS J111010.01+011613.1.[23]
↑ Planetary science - Latest research and news.Nature.com [online]. [cit. 2025-02-27].Dostupné online.
↑VESELÝ, Jan. Rozhodnutí IAU: Definice planety sluneční soustavy.www1.asu.cas.cz [online]. Astronomický ústav AV ČR [cit. 2023-10-26].Dostupné online.
↑ Commission F2 Exoplanets and the Solar System, Documents, Official Working Definition of an Exoplanet.www.iau.org [online]. International Astronomical Union [cit. 2023-10-26].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-03. (anglicky)
↑abKUBALA, Petr. Na stole je univerzální definice planety, 12 let po přijetí té pražské.www.exoplanety.cz [online]. exoplanety, 4. 9. 2018 [cit. 2023-10-26].Dostupné online.
↑abBYRD, Deborah. Scientist proposes yet another new definition of a planet.EarthSky [online]. Earthsky Communications, 24. 1. 2018 [cit. 2023-10-26].Dostupné online. (anglicky)
↑abKUBALA, Petr. Přes 100 planet ve sluneční soustavě? Vědci navrhují novou definici pojmu planeta.VTM [online]. CZECH NEWS CENTER, 10. 2. 2017 [cit. 2023-10-30].Dostupné online.
↑abTOGNETTI, Laurence. Officially, Only the Sun Can Have Planets. Is it Time to Fix the Definition of "Planet”?.Universe Today [online]. 2024-07-18 [cit. 2024-07-23].Dostupné online. (anglicky)
↑MARGOT, Jean-Luc; GLADMAN, Brett; YANG, Tony. Quantitative Criteria for Defining Planets. S. 159.The Planetary Science Journal [online]. IOP Publishing, 2024-07-01 [cit. 2024-07-23]. Roč. 5, čís. 7, s. 159.Dostupné online.doi:10.3847/PSJ/ad55f3. (anglicky)
↑VAINERT, Luděk. Další rána pro Pluto.Lidovky [online]. 2007-06-19 [cit. 2008-02-20].Dostupné online.
↑ab Pluto and the Developing Landscape of Our Solar System.iau.org [online]. International Astronomical Union [cit. 2023-10-31].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-30.
↑WILLMAN, Alexander.Implications of Magnitude Distribution Comparisons between Trans-Neptunian Objects and Comets [online]. Department of Space Studies University of North Dakota, 1995-12-1 [cit. 2008-02-20].Dostupné online.
↑Outer Solar System Objects - diameter vs. q [online]. Johnston's Archive Astronomy and Space [cit. 2008-02-20].Dostupné online.
↑seznam exoplanet [online]. [cit. 2005-12-15].Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-12.
↑SOBOTKA, Petr.Nebeský cestopis [online]. Český rozhlas Leonardo, 2011-04-02 [cit. 2011-10-30]. Kapitola Počet planet v Galaxii. Čas 40:04 od začátku stopáže.Dostupné online.
↑VAINERT, Luděk. Sluneční soustava přes kopírák.Lidovky [online]. 2008-02-19 [cit. 2008-02-20].Dostupné online.
↑Kepler astronomers discover ancient star with five Earth-size planets [online]. [cit. 2015-01-27].Dostupné online. (anglicky)
↑SOBOTKA, Petr. Toulavá planeta v Mečounovi.Český rozhlas [online]. Český rozhlas Leonardo, 2017-11-15 [cit. 2017-07-25].Dostupné online.
↑LIU, Michael C.The Extremely Red, Young L Dwarf PSO J318.5338-22.8603: A Free-floating Planetary-mass Analog to Directly Imaged Young Gas-giant Planets [online]. Astrophysical Journal Letters, 2013-11-10 [cit. 2024-10-26].Dostupné online.doi:10.1088/2041-8205/777/2/L20.
↑GAGNÉ, Jonathan.SDSS J111010.01+011613.1: A New Planetary-mass T Dwarf Member of the AB Doradus Moving Group [online]. 2015-06-20 [cit. 2024-10-26].Dostupné online.doi:10.1088/2041-8205/808/1/L20.