Po ukončení vyškovské vojenské školy roku 1983 začínal u výsadkového vojska. Od roku 1983 do roku 1988 působil u elitního 22. výsadkového pluku speciálního určení v Prostějově (roku 1987 reorganizován na 22. výsadkovou brigádu speciálního určení s krycím označením vojenského útvaru VÚ 8280[8][9]), kde sloužil jako výsadkář-průzkumník (úkolem by bylo například hluboké vysazení v týlu nepřítele za účelem destabilizace).[8][10]
K 1. květnu 1988 sloužil u VÚ 8280 v hodnosti kapitána velitelem 3. výsadkové průzkumné roty 1. výsadkového průzkumného praporu.[11] Na konci srpna roku 1988 se před nástupem na postgraduální kurz stal příslušníkemZpravodajské správy Generálního štábu.[12] V posudku k propůjčenímedaile Za službu vlasti roku 1988 byl hodnocen jakotřídně uvědomělý a politicky vyspělý, napomáhající prosazovatvedoucí úlohukomunistické strany mezi podřízenými, dobře zabezpečující bojovou pohotovost jednotky a odvádějící „vytrvalou, obětavou a příkladnou práci“.[13]
1988–1991: druhá studia
Následně se v rozmezí let 1988 a 1991 vzdělával v postgraduálním kurzu organizovaném 26. oddělenímZpravodajské správy Generálního štábu (tzv. Zpravodajským institutem) pro pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly (s krycím jménem Pávek a v prvním ročníku pod krytímVojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně).[14][15][16] Pokud by nedošlo v roce 1989 k sametové revoluci, působil by zřejmě v aparátu vojenskéhopřidělence (vojenský atašé), tedy na legální pozici, čemuž odpovídal i jeho intenzivní jazykový výcvik ve francouzštině (tj. ve Francii nebo v Bruselu).[8] Archivní dokument shrnující Pavlovo studium uvádí, že „ke studiu předmětu přistoupil zodpovědně, potvrdil velmi dobré předpoklady pro zvládnutí agenturní přípravy“.[17]
1991–2014: diplomat a velitel
Po dokončení studií na brněnské Vojenské akademii v roce 1991 (obor velitelsko-štábní, zpravodajský) nastoupil na generální štáb československé armády,[18] kde rok sloužil v rámci Zpravodajské správy Generálního štábu jako vedoucí starší důstojník odboru řízení vojenských úřadů v zahraničí.[19] V průběhu 90. a 0. let následně získal zahraniční vzdělání studijními pobyty ve Spojených státech (Defense Intelligence College v Bethesdě, 1992[19]) a ve Spojeném království (štábní škola v Camberley, 1996,[19] a pozdějiKrálovská akademie obranných studií v Londýně, 2005[19]), kde nakonec naKing's College London v letech 2005–2006 vystudoval postgraduální programmezinárodní vztahy.[20][21]
Odhalení památníku Okřídlený lev, věnovaného českým letcůmRAF ve2. světové válce 17. června 2014 za přítomnosti válečných veteránů, českých politiků a zástupců generálního štábu Armády ČR
V letech 1993–1994 byl zástupcem vojenského a leteckého přidělence České republiky v Belgii.[21] Po návratu do Česka se stal asistentem řediteleVojenského zpravodajství, generálporučíkaRadovana Procházky.[19] V téže době rovněž spolupracoval s ministrem obranyLubošem Dobrovským.[26][18] Po absolvování ročního kurzu v Londýně v roce 1996 působil jako zpravodajský důstojník, poté byl mezi lety 1997 a 1999 velitelem 6. speciální brigády v Prostějově.[19] V letech 1999–2002 byl zástupcem na velitelstvíNATO v nizozemskémBrunssumu. Roku 2002 byl krátce zástupcem velitele 1. mechanizované brigády v Brně a v letech 2002–2003 byl velitelem specializovaných sil Armády České republiky. Počátkem roku 2003 působil jako zástupce na velitelstvíoperace Trvalá svoboda v Tampě v USA.[21][19]
Od konce roku 2003 byl velitelem specializovaných sil a zástupcem velitele společných sil Armády České republiky. Po ročním studiu v Londýně v roce 2005 byl ředitelem operačního odboru sekce rozvoje druhů sil na operační sekciministerstva obrany.[19] V letech 2007–2009 byl zástupcem vojenského představitele České republiky při NATO aEvropské unii v Bruselu a následně v letech 2010–2011 zástupcem České republiky naVrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě u belgickéhoMonsu.[21] V roce 2011 byl členem odborné komise, která sepsalaBílou knihu o obraně, hodnotící stav a navrhující opatření na zlepšení obrany České republiky.[28][29]
Od července 2011 do června 2012 byl zástupcem náčelníka Generálního štábu Armády České republikyVlastimila Picka, kterého 1. července 2012 ve funkci vystřídal. Do funkce byl jmenován prezidentem republikyVáclavem Klausem 29. června 2012[30] a stal se prvním náčelníkem generálního štábu, jenž si prošel vojenským nasazením v zahraniční misi.[31] Jako náčelník generálního štábu se Pavel zasazoval o to, aby se rozpočetčeské armády nesnižoval, a prosazoval to u prezidenta republiky, ministra obranyAlexandra Vondry a dalších politiků.[32][33] Snažil se o spolupráci s akademiky a pořádání diskusních fór na téma obrany.[32] Podpořil účast českých vojáků veválce v Afghánistánu a uvedl, že obrana republiky „bude začínat ne na hranicích České republiky, ale na vnějších hranicích NATO, a někdy i za nimi, často tisíce kilometrů od nás“.[34] Později prohlásil, že by bylo velkou chybou, kdyby čeští vojáci opustiliAfghánistán pod tlakem veřejného mínění.[35]
2015–2018: NATO
Dne 21. července 2014 navrhlaSobotkova vláda Pavla pro období 2015–2018 do pozicepředsedy vojenského výboru NATO, jenž představuje pogenerálním tajemníkovi druhý nejvyšší postSeveroatlantické aliance. Vojenský výbor NATO je nejvyšším vojenským orgánem aliance, v němž jsou zastoupeni náčelníci generálních štábů členských zemí. Tento orgán udílí instrukce dvěma dominantním strategickým velitelstvím NATO.[3][4][36] Pavlovu kandidaturu podpořil také prezident republikyMiloš Zeman. Navilniuském zasedání výboru byl 20. září 2014 do této funkce zvolen, když předčil kandidáty z Itálie a Řecka.
Petr Pavel s belgickým premiéremCharlesem Michelem na Konferenci o mezinárodní bezpečnosti v Halifaxu, listopad 2015
Tříleté funkční období generála Pavla v NATO začalo 26. června 2015.[3] V pozici vystřídal dánského generálaKnuda Bartelse a stal se prvním odborným poradcem generálního tajemníkaJense Stoltenberga. Pavlův předchůdce Bartels po jeho zvolení vyjádřil přesvědčení, že „díky svým zkušenostem a znalosti záležitostí a procesů NATO odvede [Pavel] skvělou práci, aby vojenský výbor zůstal silný“.[37] Jako hrozby, jimž NATO během jeho působení čelilo, Pavel zmínilradikalismus naBlízkém východě ateroristickou organizaciIslámský stát. V souvislosti s nástupem do nové funkce v NATO odstoupil z pozice náčelníka Generálního štábu Armády České republiky; v této funkci jej k 1. květnu 2015 nahradilJosef Bečvář. Slavnostní ceremoniál spojený s předáním funkce se konal o tři dny později.[38]
Během svého působení ve vedení vojenského výboru se zabýval prováděním rozhodnutí přijatých na summitu NATO vevelšskémNewportu v roce 2014, kde zastupoval Českou republiku společně s prezidentem Milošem Zemanem a ministrem obranyMartinem Stropnickým,[39] včetně Akčního plánu připravenosti. Věnoval se zvyšování ochranyvzdušného prostoru aliance, posílení alianční pozice v oblasti odstrašování, úpravě velitelské struktury NATO a podpoře operacíRozhodná podpora v Afghánistánu aKFOR vKosovu.[40] Zapracoval na obnovení dialogu sRuskem, narušeného poanexi Krymu.[41]
Petr Pavel na návštěvě Mezinárodního centra speciálního výcviku v Německu, rok 2016
V roce 2016 vyjádřil názor, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát a hrozba terorismu auprchlíků byla v České republice přeceňována.[42]
V čele vojenského výboru jej po skončení funkčního období v závěru června 2018 nahradil vrchní maršál letectva sirStuart Peach ze Spojeného království, zvolený v září 2017 z pozice náčelníka vrchního štábu britských ozbrojených sil.[43] Jens Stoltenberg při jeho odchodu z funkce uvedl, že Pavel „znamenitě vedl vojenský výbor během klíčového období historie NATO,“ a poděkoval mu za pomoc a podporu.[44] V březnu 2018 obdržel Pavel za to, že „skvěle provedl Vojenský výbor NATO, včetně zástupců národních armád a národních náčelníků generálních štábů, nejnáročnějším obdobím v nedávných dějinách aliance“, nejvyšší americké vojenské vyznamenání udělované cizinci – komandérZáslužné legie.[45][46] Při jeho odchodu do armádní výslužby 30. listopadu 2018 analytici jakoFrantišek Šulc aLukáš Dyčka oceňovali Pavlovy diplomatické schopnosti a civilní přesah.[32][41]
Vzpomínky na svou vojenskou kariéru popsal Pavel společně s jinými náčelníky generálního štábu v knizeDevět generálů, vydané v roce 2023 k oslavě 30 let české armády.[47]
Předseda amerického Sboru náčelníkůJoseph F. Dunford vyznamenává Petra Pavla, rok 2018
Kandidátem na vstup doKomunistické strany Československa se Petr Pavel stal podáním přihlášky v roce 1983, když byl v posledním ročníku vysoké školy (podle vojenského historika a spisovateleJiřího Fidlera tak Petr Pavel nevyužil stranické knížky jako pomocného prvku při studiu).[8] Po dvouletém kandidátství byl 13. února 1985 do strany přijat.[52][53][54] Později se stal předsedou základní organizace KSČ.[55] Pavel to po letech v rozhovoru proRespekt potvrdil a uvedl své pohnutky ke vstupu do strany.[56][pozn. 1]
Zásah na Národní třídě dne 17. listopadu 1989 viděl Petr Pavel z okna své školy, ale nijak se nezapojil.[57]
Prezidentská kampaň
O možné kandidatuře Petra Pavla na funkciprezidenta České republiky se spekulovalo dlouhodobě, v průzkumech veřejného mínění se v této souvislosti jeho jméno poprvé objevilo již v roce 2015, tedy v souvislosti sprezidentskou volbou v roce 2018, v níž však nakonec kandidátem nebyl. V listopadu 2019 připustil, že pokud budou mít šanci na zvolení lidé, kteří by byli z jeho pohledu pro Česko nebezpečím a rizikem, tak by mohl kandidovat.[58] Teprve 29. června 2022 potvrdil, že se bude ucházet okandidaturu v prezidentské volbě v roce 2023. Uvedl také, že začal se sběrem podpisů občanů. Kampaň financoval z darů podporovatelů, od žádného dárce neplánoval přijmout částku vyšší než 3 miliony korun.[59]
Podle průzkumu agenturyMedian ze srpna 2022 měl Pavel šanci v prvním kole prezidentských voleb získat 22 % hlasů a postoupit do druhého kola, v němž by porazil poměrem hlasů 58 % : 42 % bývaléhopremiéraAndreje Babiše.[60]
Petr Pavel během shromáždění na podporuUkrajiny v Brně, březen 2022
Svou kandidaturu na prezidenta oficiálně oznámil dne 6. září 2022, kdy představil své volební heslo „Vraťme Česku řád a klid“ a vizi stát se nezávislým prezidentem,[pozn. 2][61] načež za burácení motocyklůHarley spustil vPraze předPíseckou branou ostrou předvolební kampaň.[62] Prohlásil, že Česká republika si zaslouží hlavu státu, která v časech krize promlouvá klidným a srozumitelným hlasem, mírní vášně a vede ke společnému cíli.[62] Dne 27. září oznámil na svémfacebookovém profilu, že nasbíral již více než 55 tisíc podpisů (zákonná podmínka pro občanské kandidáty je 50 tisíc);[63] nakonec jich 7. listopadu navrhovatel jeho kandidatury Tomáš Kulhánek naministerstvo vnitra přinesl 81 250.[64] Z nich po vyškrtnutí neplatných záznamů uznalo ministerstvo 81 083 podpisů a na základě toho 25. listopadu rozhodlo o zaregistrování jeho kandidátní listiny.[65]
Symbolem jeho kampaně se stalyflanelové košile, v nichž pravidelně vystupoval.[66] Pro užívání tohoto materiálu na sociálních sítích a předvolebních akcích byla některými komentátory kampaň označována za „flanelovou revoluci“.[67][68] OrganizaceTransparency International označila 5. ledna 2023 Pavlovu kampaň se známkou 2,7 za druhou nejtransparentnější, po kampaniDanuše Nerudové.[69] Jeho kampaň byla zároveň podle analytiků nejčastějším terčemdezinformací.[70][71][72] Těsně před 1. a 2. kolem voleb byly jeho webové stránky napadeny ruskouhackerskou skupinou.[73]
Se ziskem 1 975 156 hlasů (35,40 %) těsně vyhrál 1. kolo prezidentských voleb s náskokem přibližně 0,4 procentního bodu (22 942 voličských hlasů) před kandidátem hnutíANO 2011Andrejem Babišem, oba tak postoupili do 2. kola.[5] Před 2. kolem začal Pavel pořádat velká setkání s lidmi v regionech, například vÚstí nad Labem, vOstravě či vBrně. Na tato shromáždění ho přišly podpořit podle odhadů tisíce lidí.[74][75][76] Ve 2. kole prezidentských voleb zvítězil Pavel s 3 359 301 hlasů (58,32 %) a stal se tak zvoleným prezidentem České republiky. Poražený kandidát Babiš získal 2 399 898 hlasů (41,67 %).[5]
Rozumím i tomu, že mnozí teď cítí zklamání, protože jejich favorit nevyhrál. Zároveň ale vnímám to, že v této zemi nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály hodnoty. Hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Jsem přesvědčený, že tyto hodnoty sdílí naprostá většina z nás. Rozhodně stojí za to, abychom se snažili, aby byly součásti našich životů a aby se vrátily na Hrad a do naší politiky. (...) Na závěr mi dovolte říct, že za úspěch svého prezidentství budu považovat pouze a jen náš společný úspěch.
Spory o činnost v době komunismu
Před prezidentskou volbou se ve veřejném prostoru probírala Pavlova komunistická minulost. V září 2022 odborník na studium totalitních režimůPetr Blažek poukázal na údajné nepřesnosti v Pavlových výpovědích ohledně této věci.[14] Pavel Blažka označil za lháře, nicméně nespecifikoval tvrzení, které by nebylo pravdivé.[78]
Po kurzu pro pracovníky vojenské rozvědky bylo prý zvažováno Pavlovo zpravodajské nasazení v západních státech.[55] Bývalý spolužák z kurzu Pavel Beneš v říjnu 2022 prohlásil, že Pavel byl vůči režimu loajální a hájil jeho zájmy, a to i u jeho konce. Dle Beneše byl kurz přípravkou na diplomatickou špionáž na Západě;[79] spolužák byl také údajně kádrován za schvalování peticeNěkolik vět na výboru základní organizace KSČ, jehož byl Pavel předsedou.[80] Proti nařčení se Pavel ohradil, označil je za pomluvu a na svou obhajobu zveřejnil vyjádření dalších dvou spolužáků, Jaroslava Gojfára a Pavla Zůny, kteří se ho zastali.[81] Tvrzení o jeho protekčním postavení označil historikEduard Stehlík za nepodloženou spekulaci.[18] Za Pavla se postavil i bezpečnostní analytikAndor Šándor, který odmítl, že by kurz připravoval pouze vojenské rozvědčíky.[82] Benešova slova nepotvrdil v odborném vyjádření ani Libor Kuděj z Ústavu zpravodajských studiíUniverzity obrany, který uvedl, že absolventi Pavlova kurzu mohli pracovat jakodiplomaté.[83] PodleFora 24 aDeníku N se na zajištění prostoru Benešovi v médiích podílelMiroslav Kříženecký, který před rokem 1989 působil jako vojenský prokurátor a člen KSČ a později pracoval pro kontroverzního podnikateleFrantiška Mrázka či pro ruskou ambasádu v Praze, v roce 2003 pak byl kandidátem na prezidenta zaKSČM. Ten potvrdil svou odbornou podporu Benešovi, aby byla jeho vyjádření právně konformní.[84]
Kinvazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa z roku 1968 se Pavel v životopise sepsaném v roce 1987 vyjádřil takto: „Velký vliv na mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k mému věku vysvětlil podstatu situace. Bylo to účinnější než cokoliv jiného a také trvalejší, posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou obhajobu našich přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.“[85][86] Později invazi odsoudil a za tento životopis se omluvil.[87]
Pavel uvedl, že vstup do KSČ byla chyba a za posledních 33 let ji prý náležitě odčinil.[88][89] Podlelustračního osvědčení z roku 1992 nebyl spolupracovníkemStB.[90]
Dezinformace o Petru Pavlovi
Před 1. a zejména 2. kolem prezidentské volby v lednu roku 2023 se Petr Pavel stal častým cílemdezinformátorů. Ti nejčastěji tvrdili, že v případě zvolení Petr Pavel zatáhne Česko doválky na Ukrajině, vyhlásívšeobecnou mobilizaci a pošle tam bojovatčeské vojáky (ačkoličeská ústava toto neumožňovala a Petr Pavel o ničem takovém nikdy nehovořil). Přímé zapojení do konfliktu na Ukrajině naopak odmítl a uvedl, že vždy pracoval na udržení míru.[91]
Týden před 2. kolem prezidentské volby se internetem začalo šířit manipulativně sestříhané video, které vyznělo v Pavlově snaze přímo zapojit Česko doválky na Ukrajině. Po zveřejnění celé stopáže, v nesestříhané verzi, naopak takové zapojení Česka do konfliktu odmítl. Upravené video se poprvé objevilo na ruském propagandistickém kanále, odkud dále šířilo přesdezinformační weby a řetězové e-maily. Tento způsob předvolebního boje odsoudili nejen Pavlovi podporovatelé, ale i někteří podporovatelé protikandidátaAndreje Babiše, například poslanec hnutíANOPatrik Nacher.[92][93][94]
Den před otevřením volebních místností 2. kola se na internetu objevily stránky věrně napodobující oficiální web Petra Pavla, které oznamovaly jeho úmrtí ve čtvrtek 26. ledna 2023 brzy ráno. Stránky byly vytvořeny sdoménou .com zaregistrovanou kanadskou společností Tucows. Tuto doménu a web provozovala společnost Njalla z karibského ostrovaNevis, která byla založena v roce 2017Peterem Sundem (stál například i za projektemThe Pirate Bay). Zprávu oznamující úmrtí Pavla na pravděpodobnéselhání srdce šířili podvodníci na internetu, pomocířetězových e-mailů a oznámení rozeslali i do některých novinářských redakcí. Dle experta na českou dezinformační scénuRomana Mácy šlo o profesionální práci se stopami do Ruska (e-mail byl rozesílán ze serverů společnostiYandex).[95][96] Policisté případ odložili s tím, že pachatele se nepodařilo vypátrat, nicméně jasné dle vyšetřovatelů je, že dezinformace se začala šířit z Ruska.[97]
Mezi dezinformacemi útočícími před volbami na Pavla se objevovala i obvinění, že je komunistickýmrozvědčíkem školenýmKGB v Rusku, či naopak že je agentemtajných služebUSA.[98] Koncem listopadu 2022 sdílel na svémtwitterovém účtu poslanec hnutíANORadek Vondráček fotomontáž Petra Pavla se dvěma muži s fotografií ruského prezidentaVladimira Putina na tričku. Po upozornění na nepravost fotografie se za sdílení dezinformace omluvil.[99]
Podle odborníků stojí za dezinformacemi lživě útočícími na Petra Pavla obvykle různé proruské weby či čeští podporovatelé Vladimira Putina, kteří v 1. kole voleb obvykle podporovaliJaroslava Baštu čiAndreje Babiše. Část dezinformací proti Pavlovi však začal před 2. kolem volby šířit i sámAndrej Babiš a jeho okolí.[92][93][98][100][101][102]
Podporovatelé
Podporu prezidentské kandidatury Petra Pavla vyslovila, společně s dalšími dvěma kandidáty, koaliceSPOLU; členovéČeské pirátské strany v anketě týkající se volby prezidenta nejčastěji hlasovali pro Petra Pavla a další dva kandidáty.[103]
Řada osobností veřejně vyslovila svou nepodporu prezidentské kandidatury Petra Pavla, zejména s poukazem na jeho předlistopadovou činnost a profesní dráhu. Mezi odpůrce se před 1. kolem zařadili např.Michael Kocáb aMiroslav Kalousek. Po skončení 1. kola Kocáb prohlásil, že nedokáže volit žádného z postupujících kandidátů (tj. Pavla ani Babiše) právě kvůli jejich vztahu k režimu před rokem 1989,[119] Kalousek naopak deklaroval záměr v nastalé situaci volit Pavla s tím, že podle kritérií netýkajících se předlistopadové minulosti je pro něj výrazně volitelnější než Babiš.[12]
Babiše naopak podpořil Miloš Zeman, který uvedl, že nechce volit Pavla kvůli jeho menším politickým zkušenostem, nedostatečné kvalifikaci pro řešení problémů netýkajících se armády a faktu, že není obvyklé, aby v „civilizovaných zemích“ byl prezidentem voják.[120]
Prezident České republiky
Petr Pavel s chotíEvou Pavlovou během inaugurace na Pražském hradě, 9. březen 2023
Před inaugurací poskytl Pavel řadu rozhovorů světovým médiím včetněCNN aBBC, hovořil s několika světovými státníky, mezi které patřili ukrajinský prezidentVolodymyr Zelenskyj, polský prezidentAndrzej Duda a tchajwanská prezidentkaCchaj Jing-wen. Stal se tak první evropskou zvolenou hlavou státu, která si s tchajwanskou prezidentkou v nedávné historii telefonovala.[121]
Inaugurace Petra Pavla novým prezidentem České republiky se uskutečnila 9. března 2023. Ve svém inauguračním projevu zdůraznil důstojnost, respekt a slušnost, uvedl, že by se chtěl podílet na tvorbě společné vize pro Českou republiku.[124]
Dle průzkumu agentury CVVM důvěra v úřad prezidenta po nástupu Pavla do funkce výrazně vzrostla, a to z 38 na 58 %.[125] Jemu konkrétně pak dle dalšího průzkumu důvěřovalo 59 % respondentů.[126] Pavlovi pak důvěřovala naprostá většina voličů vládních uskupení, tedy koaliceSPOLU, hnutíSTAN aPirátů, naopak většina příznivců opozičních hnutíANO aSPD mu vyjádřila nedůvěru. Pavel rovněž dosahoval větší podpory u mladých a také vysokoškolsky vzdělaných respondentů.[127]
V červnu 2023 se Pavel jako první hlava státu po 10 letech zúčastnil oficiální návštěvyPrahy.[128]
Dne 15. ledna 2024 přiletěl doIzraele, kde vJeruzalémě jednal s prezidentemJicchakem Herzogem i premiéremBenjaminem Netanjahuem a vyjádřil Izraeli podporu veválce s Hamásem na územíPásma Gazy. Následně navštívilKatar, kde jednal s vládnoucím emírem.[129][130] Podle zahraničněpolitického analytikaBřetislava Turečka „Petr Pavel příjemně překvapil. Jako první český politik totiž poprvé od teroristického útoku zcela otevřeně promluvil i o zájmech Palestinců, o utrpení, kterým procházejí v Gaze.“[131] Po setkání s Herzogem a Netanjahuem Pavel prohlásil, že hnutíHamás si bere palestinské civilisty jako „živé šíty“ a „ten, kdo nese hlavní vinu za civilní oběti, není izraelská armáda, ale Hamás sám.“[132]
V lednu 2024 navštívil jako soukromá osobaRallye Dakar 2024 v Saúdské Arábii, kam přicestoval jako první český prezident od Václava Havla v roce 2001.[133] Během návštěvy se zúčastnil oběda se saúdským králemSalmánem.[134]
V dubnu 2024 se během státní návštěvyRwandy setkal s rwandským prezidentemPaulem Kagamem. Zúčastnil se také vzpomínkového ceremoniálu ke 30. výročí začátkurwandské genocidy.[135]
Koncem července 2025 se jako soukromá osoba setkal v indickéDharamsale s nejvyššímtibetským vůdcemdalajlamou. Čínské ministerstvo zahraničí oznámilo, že na protest proti setkáníČína „ukončuje veškeré kontakty“ s prezidentem Pavlem.[138] Pavel prohlásil, že nikdy nerozporovalpolitiku jedné Číny a nechápe čínskou reakci.[139]
Dne 18. srpna 2025 prohlásil, že podporuje Izrael, ale nesouhlasí s politikou izraelského premiéra Netanjahua, která vedla khumanitární katastrofě v Pásmu Gazy. Podle Pavla „To, co se děje v Gaze, vyžaduje okamžité řešení a akci, která povede ke zlepšení humanitární situace místního obyvatelstva.“ Ohradil se i proti bezvýhradné podpoře Izraelevládou Petra Fialy.[139]
Jako předseda vojenského výboru NATO vystoupil v roce 2017 na výroční konferenciAspen Institutu aHospodářských novin Kam kráčíš Česko[142] a i v dalších letech vystupoval na konferencích tohoto institutu.[143] Po odchodu do armádní výslužby v roce 2018 zůstal aktivní v občanském životě.
Spolu s lidmi stojícími za spolkem Pro bezpečnou budoucnost založil na jaře roku 2020 iniciativu a sbírku Spolu silnější za účelem koordinace a podpory dobrovolníků vboji s koronavirem.[144] Iniciativa podporovala výrobu a distribuci ochranných pomůcek či pomoc zdravotníkům a sociálním pracovníkům.[145] Během léta 2020 Petr Pavel sbíral zkušenosti od zástupců škol, obcí, bezpečnostních složek a podnikatelů za účelem přípravy na 2. vlnu epidemie. Následně sestavil tým expertů a doporučení pro zvládání krizí, která vyzývala politiky ke vzniku systému protikrizové ochrany, který by zajišťoval např. monitoring hrozeb a fungováníkritické infrastruktury v případech typuživelných a zdravotnických pohrom,blackoutů,teroristických akybernetických útoků,migračních vln čiprůmyslových havárií.[146][147][148]
Petr Pavel se opakovaně vyslovil pro aktivní české členství vEvropské unii aNATO a vyjádřilprozápadní a proevropské postoje.[149] V únoru 2023 prohlásil, že turecký prezidentRecep Tayyip Erdoğan, který odmítal schválit vstup Švédska do NATO, se chová jako na tureckém bazaru.[150]
Petr Pavel jako předseda Vojenského výboru NATO s vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě Philipem Breedlove a velitelem spojeneckých sil pro transformaci Denisem Mercierem
Dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí Ruska, vojenskou agresi z ruské strany předpověděl v roce 2015.[154][155] Po vypuknutíruské invaze Ukrajinu v únoru 2022 se Pavel zařadil k podporovatelům napadeného státu a rozpoutaný konflikt označil za „válku proti systému vedení mezinárodních vztahů“.[156] Uvedl, žeZápad měl poruské anexi Krymu a ovládnutí částiDonbasu separatisty, podporovanými Ruskem jednat razantněji a prosadit pro civilisty bezpečnostní koridory hlídanéOBSE. Domníval se původně, že Rusové po začátku invaze budou schopni udržet to, co obsadili, a Ukrajina nebude mít dostatečné zdroje na vytlačení ruské armády včetněKrymu, a to ani s pomocí západních zemí.[157] V prosinci 2022 připustil, že Ukrajina může válku vyhrát, a poukázal na důležitost pomoci Ukrajině pro bezpečnost Česka; zároveň uvedl, že je třeba s Rusy jednat a hledat vzájemné porozumění.[158] Po eventuálním skončení války by předem nezavrhoval budoucí vztahy s Ruskem, pokud ono samo zahájí normálnější vztahy s okolním světem a uzná suverenitu sousedních zemí.[159] V rozhovoru poukázal na nebezpečí kolapsu Ruska a úplné destabilizacejaderné velmoci; případný konec prezidentaPutina podle něj mohl znamenat nástup někoho ještě horšího. Postup západních zemí by podle něj měl být společný, opatrný a zároveň razantní.[160]
Počátkem května 2023 vyjádřil názor, že plánovanáukrajinská protiofenzíva s cílem získat zpět ukrajinské území, které bylo okupováno aanektováno Ruskem, má šanci na úspěch, ale zároveň upozornil, že „Rusko mělo čas připravit poměrně vysoce kvalitní a důkladnou obranu na některých liniích, což bude, pokud ji efektivně použijí, stát Ukrajinu velké oběti.“[161] Pavel varoval ukrajinské představitele při své cestě na Ukrajinu, aby se nesnažili chystanou protiofenzívu uspěchat a nenechali se „zatlačit do rychlejšího tempa dříve, než budou plně připraveni“ jen kvůli tomu, aby vykázali nějaké výsledky před západními spojenci, protože by to podle něj vedlo ke „strašlivým ztrátám“ a neúspěchu.[162] Počátkem června 2023 varoval, že protiofenzíva válku neukončí a na podzim pravděpodobně dojde k zamrznutí konfliktu a k přípravám na další boje v roce 2024.[163]
Pavel upozornil, že Rusko má tisícejaderných hlavic a po invazi na Ukrajinu si není jistý, že ruské vedení nepodnikne něco „ještě šílenějšího, ať už je to konfrontace se silnějším soupeřem, jako je NATO,“ nebo rozhodnutí použítjaderné zbraně.[164] V květnu 2024 uvedl, že ani po konci ruské invaze na Ukrajinu nepřestane Rusko zemím Evropy škodit.[165]
V červenci 2023 vyslovil názor, žeRusové žijící v západních zemích by měli podléhat „přísnému dohledovému režimu“, „protože jsou občané země, která vede agresivní válku“. Putinův blízký spolupracovníkVjačeslav Volodin, kterého citovala ruská média, v reakci na Pavlova slova prohlásil, že Pavel chce Rusy žijící na Západě pozavírat dokoncentračních táborů. Pavlova mluvčíMarkéta Řeháková uvedla, že prezident Pavel v žádném případě „neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování“.[166] V únoru 2024 představil iniciativu, která má za cíl získat v zemích mimo Evropskou unii pro Ukrajinu významné zásoby dělostřeleckých granátů.[167] K Pavlem představené iniciativě se připojila řada členských zemíEU.[168]
Pavel a filipínský prezidentBongbong Marcos na Pražském hradě 14. března 2024
Čínu označil za zemi nekompatibilní se západními demokraciemi.[169] Na otázku o jednání sčínskýmprezidentemSi Ťin-pchingem v debatě naCNN Prima News v lednu 2023 uvedl, že by s ním jednal o ekonomických nebo geopolitických tématech, zdůrazňoval by přitom respekt klidským právům.[159] Podle Pavla si Čína nepřeje rychlé ukončení války na Ukrajině, protože válka oslabuje Rusko i Západ a dává Číně možnost získávat od Ruska levnou ropu, zemní plyn a další zdroje.[170] Pavlův výrok o Číně kritizoval ruský ministr zahraničíSergej Lavrov.[171]
Odmítl přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu doJeruzaléma, který si jako své hlavní město nárokují jak Izrael, tak mezinárodně jen částečně uznanýStát Palestina.[172]
V souvislosti stureckou invazí doAfrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena protisyrským Kurdům, sice uznal turecké právo na sebeobranu, zároveň poukazoval na nutnost nevnímatKurdy jako homogenní skupinu a upozornil, že část z nich efektivně bojuje proti extremistům.[173]
Společenská témata
Opakovaně varoval před nebezpečímpopulismu, který podle něj vede k růstu napětí ve společnosti a je stejně nebezpečný jako vnější hrozby.[157]
Podpořil zavedeníeura.[178] V srpnu 2022 se k otázce pořízení amerických stíhačekF-35 vyjadřoval z důvodu jejich vysoké ceny obezřetně a dal by přednostgripenům,[179] v lednu 2023 upřesnil, že by si nejdřív vyžádal analýzu, jestli akvizice neuškodí rozvoji jiných druhů sil.[180]
Na otázku, zda by bojoval, kdyby předlistopadem 1989 došlo k válce a musel by se postavit proti našim tehdejším nepřátelům a nynějším spojencům, odpověděl, že „voják brání svoji zemi a lidi, kteří v ní žijí. (…) každý voják bojuje za lidi, které má rád a pro něž stojí za to obětovat i život“.[157]
V reakci nadezinformace hovořící o tom, že v případě vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách dojde z důvodu jeho vojenské minulosti kmobilizaci a přímému zapojení Česka doválky na Ukrajině, uvedl: „Vím, o čem válka je, a rozhodně bych to nikomu nepřál. První, co bych dělal, je, že bych se snažil zemi držet od války co nejdál. Ale tím neříkám, že držet zemi co nejdál od války znamená rezignovat na to špatné, co se děje. Protože pokud tomu budeme jenom přihlížet, tak se válka dostane i k nám. (...) Vojáci války nezačínají. Začínají je politici a vojáci to pak za ně řeší.“[181][182]
Soukromý život
Petr Pavel s chotí Evou Pavlovou
Z prvního manželství s Hanou Pavlovou, s níž se oženil v srpnu 1986, má dva syny. Rozvedli se v roce 2001. V roce 2004 se podruhé oženil s podplukovnicí v zálozeEvou Pavlovou. Spolu s ní vychovával oba své syny i její dceru Evu.[183][184] Mezi jeho zájmy patří cestování, lyžování, fotografie a knihy. Vlastní motocyklJawa 350/634-7 „Konopnice“, jenž se objevil i v jednom z jeho volebních klipů,[185] a který využívá k nostalgickým vyjížďkám.[186][187]
V době kandidatury na prezidenta v roce 2023 měl bydliště hlášené v obciČernouček vokrese Litoměřice, kde jeho choť rovněž působí jako členka obecního zastupitelstva.[188] V obci svého bydliště vyhrál 1. kolo prezidentské volby se ziskem 81,61 %,[189] druhé kolo zde vyhrál se ziskem 90,97 % hlasů.[190][191]
Vyznamenání
Posudek k propůjčení medaile "Za službu vlasti" (dokument je datován do 31. března 1988)
Pavel s vojákem z amerického konvojeDragoon Ride v Praze 31. března 2015
Pavel na základně Pfullendorf v Německu (2016)
Petr Pavel s náčelníkem albánského generálního štábu, rok 2017
Petr Pavel během setkání s občany po inauguraci, březen 2023
Pavel během setkání s japonským premiéremFumiem Kišidou, 2023
Odkazy
Poznámky
↑Pavel řekl: „Podmínkou, abych mohl dělat, co jsem chtěl, byla červená knížka, bral jsem to jako realitu, která prorůstala všude. Alternativou bylo nebýt u výsadkářů a tím pro mě u armády, ale to jsem nechtěl.“[56]
↑ Volba prezidenta republiky konaná ve dnech 13.01. – 14.01.2023.Volby.cz [online]. [cit. 2023-01-28].Dostupné online.
↑ Inaugurace nově zvoleného prezidenta Petra Pavla proběhne 9. března, oznámila předsedkyně Sněmovny.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2023-01-28 [cit. 2023-01-28].Dostupné online.
↑PŠENIČKA, Jiří. Kořeny Petra Pavla: rázný otec v zeleném.Seznam Zprávy [online]. 2023-01-30 [cit. 2023-01-30].Dostupné online.
↑ Zástupce velitele společných sil – velitel specializovaných sil – brigádní generál Ing. Petr Pavel.Armáda ČR [online].Armáda České republiky [cit. 2021-11-20].Dostupné online.
↑abcd Jak to bylo s Petrem Pavlem? Mezi červenými barety byl elitou, říká historik.www.seznamzpravy.cz [online]. 2022-10-27 [cit. 2025-11-07].Dostupné online.
↑JIRÁSEK, David.Historie českých speciálních sil. Jednotky zvláštního určení 1957–2001. Praha: Mladá fronta, 2017.ISBN978-80-204-4396-0. S. 207.
↑ab Patřili k nejhlasitějším Pavlovým kritikům. Teď ho budou Kalousek a Blažek volit.Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-18 [cit. 2023-01-18].Dostupné online.
↑ Generál Pavel se polepšoval na Twitteru, sklidil ale zdrcující kritiku.Echo24.cz [online]. Echo Media, 2020-08-26 [cit. 2020-08-26].Dostupné online.
↑abMARTINEK, Jan. Historik Blažek: Pavel předkládá příběh, který neodpovídá pravdě.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-10-25 [cit. 2023-02-06].Dostupné online.
↑ Petr Pavel měl krycí jméno Pávek!.Naše Praha [online]. Český domov Media House, 2022-07-08 [cit. 2022-08-16].Dostupné online.
↑PŠENIČKA, Jiří. Šest neznámých stránek o Petru Pavlovi. Jak si vedl v kurzu pro zpravodajce.Seznam Zprávy [online].Seznam.cz, 2022-09-01 [cit. 2022-09-01].Dostupné online.
↑abc Pavel odmítl slova spolužáka, že o sobě neříká pravdu. Pomluvy od jednoho člověka, vzkázal.FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2022-10-26].Dostupné online.
↑abcdefghijpodplukovník Ing. Petr Pavel* 1. 11. 1961 [online]. Pchod22vb.cz [cit. 2024-07-19].Dostupné online.
↑MASOJÍDEK, Jiří. Generál Pavel zachránil ve válce život francouzskému vojákovi. Teď se po letech opět setkali.eXtra.cz [online]. Extra Online Media, 2022-12-21 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑BRUNA, Marek. Pavel se sešel s velitelem vojáků, které pomohl před 30 lety zachránit.tn.cz [online].TV Nova, 2022-12-17 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑Général Petr Pavel, Officier de la Légion d’honneur [online]. 2016-08-15 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑Život Václava Havla [online]. Václav Havel Library [cit. 2023-01-12].Dostupné online.
↑FENDRYCH, Martin. Antikomunista Radovan Procházka věřil Pavlovi. A Babiš by se radši popral s Nerudovou.Aktuálně.cz [online].Economia, 2023-01-11 [cit. 2023-01-12].Dostupné online.
↑ Kdo je generál Petr Pavel: Nejvýše postavený muž NATO, válečný hrdina, bývalý komunista i možný prezident.Reflex [online].Czech News Center.Dostupné online.
↑abcGAZDÍK, Jan. Přemýšlivý generál, skvělý diplomat i drzý chlápek. Petr Pavel dnes odchází do civilu.Aktuálně.cz [online].Economia, 2018-11-30 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑ČTK. Čech se stal předsedou Vojenského výboru NATO. Fotografie Dorian Hanuš, Petr Hloušek; Domácí.Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-09-20, rev. 2014-09-20 [cit. 2022-09-21].Dostupné online.
↑General Pavel elected as next Chairman of the NATO Military Committee [online]. NATO, 2014-09-19 [cit. 2023-01-10].Dostupné online. (anglicky)
↑WIRNITZER, Jan;ČTK. Česko má nového náčelníka generálního štábu. Bečvář vystřídal Pavla.iDNES.cz [online].MAFRA, 2015-05-04 [cit. 2015-05-04].Dostupné online.
↑PEJŠEK, Jan.NATO schválilo síly okamžité reakce, ČR nabídla 150 vojáků [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2014-09-08 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑General Petr Pavel ends his tenure as Chairman of the NATO Military Committee [online].NATO, 2018-06-29 [cit. 2023-01-10].Dostupné online. (anglicky)
↑abSVĚTNIČKA, Lubomír. Petr nebo Pavel? Generál, kacíř, bojovník i sexsymbol odchází do civilu.iDNES.cz [online].MAFRA, 2018-11-30.Dostupné online.
↑UK Defence Chief appointed as NATO Chairman of Military Committee [online]. UK Ministry of Defence [cit. 2017-09-17].Dostupné online. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑General Petr Pavel ends tenure as Chairman Military Committee, 29 JUN 2018 [online]. YouTube [cit. 2023-01-14].Dostupné online. (anglicky)
↑ČTK. "Skvěle vedl vojáky NATO". Generál Petr Pavel dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání.Aktuálně.cz [online].Economia, 2018-03-10.Dostupné online.
↑Novinky. Generál Pavel obdržel nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Fotografie Sean Kilpatrick; Zahraniční.Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-03-10 [cit. 2022-09-21].Dostupné online.
↑Armáda slaví 30 let, k výročí vydalo Ministerstvo obrany knihu vzpomínek náčelníků generálního štábu [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2023-01-30 [cit. 2023-02-01].Dostupné online.
↑KOSATÍK, Pavel; SENKOVÁ, Zita; ŘÁPEK, Jan. Pavel Kosatík: Máme právo vědět o novém muži v NATO co nejvíce.Český rozhlas Dvojka [online].Český rozhlas, 2014-09-23 [cit. 2021-04-21].Dostupné online.
↑ Generál Pavel: Jsme odvážnější, než si myslíme.Reportér [online]. Reportér magazín, 2014-12-07 [cit. 2019-11-17].Dostupné online.
↑abDRDA, Adam. Proč by generál Petr Pavel neměl být hlavou státu.HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2022-08-22 [cit. 2022-08-22].Dostupné online.
↑abKUNDRA, Ondřej. Pavel v srdci nepřítele.Respekt [online].Economia, 2014-06-22, rev. 2015-07-25 [cit. 2015-12-15].Dostupné online.)
↑PŠENIČKA, Jiří. Jak prožili revoluci? Pavel byl na kurzu, Babiš se o listopadu rozhodl mlčet.Seznam Zprávy [online]. 2022-11-16 [cit. 2025-11-17].Dostupné online.
↑STRAKATÝ, Čestmír. Generál Petr Pavel: Budu kandidovat na prezidenta, pokud to bude potřeba, za vstup do KSČ se nestydím.Reflex.cz [online]. 2019-11-05 [cit. 2023-01-30].Dostupné online.
↑abcZÍTA, Dalibor. Petr Pavel chce kandidovat na prezidenta, sbírá petiční podpisy.ČT24 [online].Česká televize, 2022-06-29 [cit. 2022-06-29].Dostupné online.
↑ Median: Prezidentskou volbu by v prvním kole vyhrál Babiš, ve druhém Pavel. Podpora vzrostla Nerudové.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-09-27].Dostupné online.
↑abcšpf. Pavla podpořili Pafko, Čtvrtníček i Šteindler. Fotografie Milan Malíček; Zpravodajství.Právo. Praha: Borgis, 7. září 2022, roč. 32, čís. 209, s. 4. [cit. 2022-09-17].ISSN1211-2119.
↑ Generál Pavel.www.facebook.com [online]. [cit. 2022-09-27].Dostupné online.
↑PÁNIK, Jan. Generál Pavel odevzdá 81 250 podpisů občanů. Věřím, že jsou všechny platné, prohlásil.FORUM 24 [online]. Forum 24, 2022-11-07 [cit. 2022-11-07].Dostupné online.
↑ Rozhodnutí o registraci kandidátní listiny nebo o odmítnutí kandidátní listiny (volba prezidenta republiky 2023).www.mvcr.cz [online]. [cit. 2022-11-27].Dostupné online.
↑REC, Mikoláš. Flanel jako poznávací znamení v prezidentské kampani. Aneb od Beach Boys ke generálu Pavlovi.Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 2023-01-13 [cit. 2023-01-25].Dostupné online.
↑ZELENKA, Filip. Flanelová revoluce se rozšířila na TikTok. Z generála Pavla je na sítích kult.E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 2023-01-17 [cit. 2023-01-25].Dostupné online.
↑CIGÁNEK, Lukáš. Experti ke kampani: Flanelová revoluce. Pavel je ale suchý a Babiš stojí na slabých nohách.CNN Prima NEWS [online]. FTV Prima spol. s r.o., 2023-01-20 [cit. 2023-01-25].Dostupné online.
↑Nejlépe v hodnocení transparentnosti dopadla kampaň Danuše Nerudové, nejhorší byl Tomáš Zima [online]. Trasparency International, 2023-01-05 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑CIROKOVÁ, Kristina. Boj o Hrad na dezinformační scéně. Terčem jsou Pavel a Nerudová.Seznam Zprávy [online].Seznam.cz, 2022-12-28 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑DOHNALOVÁ, Anna. Dezinformátoři nejvíce útočí na Pavla. Chce nás vyslat do války, šíří lži internetem.Aktuálně.cz [online].Economia, 2023-01-12 [cit. 2023-01-12].Dostupné online.
↑VORLÍČEK, Janni. Pavel na Hrad, skandovalo Ústí. Na náměstí dostal kandidát vlastní Jezulátko.Ústecký deník. 2023-01-17.Dostupné online [cit. 2023-01-22].
↑ Za Pavlem přišlo na ostravské náměstí nejvíc lidí od sametové revoluce.Novinky.cz [online]. [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ČTK. Na mítink s Pavlem přišlo v Brně 8000 lidí, dopravu v okolí musela policie omezit.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ DOKUMENT: Máme na to a dokážeme to. Projev Petra Pavla po zvolení prezidentem.iDNES.cz [online]. 2023-01-28 [cit. 2023-01-30].Dostupné online.
↑NGS.CZ. Zahájil kampaň a chce Česku vrátit řád a klid. Jak? Petr Pavel hostem DVTV.DVTV [online]. Online Partners [cit. 2022-09-25].Dostupné online.
↑DANDA, Oldřich. Kandidát na prezidenta by měl o sobě říkat pravdu. On to nedělá. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství. Právo. Borgis, 22. říjen 2022, roč. 32, čís. 247, s. 1, 2.Dostupné online [cit. 2022-10-24]. ISSN 1211-2119.
↑ Pavel se ohradil proti nařčení spolužáka z dob komunismu. Jiní generála hájí.iDNES.cz [online].MAFRA, 2022-10-22 [cit. 2022-10-26].Dostupné online.
↑ Andor Šándor má také zpravodajský kurz jako Petr Pavel: Neměl být rozvědčík, spolužák Beneš lže.eXtra.cz [online]. Extra Online Media, 2023-01-11 [cit. 2023-01-11].Dostupné online.
↑ Další útok na Pavla, cesty "Akce spolužák" vedou ke komunistům a Rusům. Žádné překvapení.FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2023-01-11].Dostupné online.
↑ Archivy o generálu Pavlovi: měl tajný kurz D-2, v KSČ byl málo aktivní.Seznam Zprávy [online].Dostupné online.
↑STRÁNSKÝ, Jan. Komentář: Menší zlo budeme na Hrad volit ještě deset let.Seznam Zprávy [online]. 2023-01-03 [cit. 2023-01-25].Dostupné online.
↑VACHTL, Jiří; POSPÍŠILOVÁ, Eva. Chyba, kterou už nezměním. Pavel se omluvil za prosovětský životopis.iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2022-11-23.Dostupné online.
↑ OVĚŘOVNA: Nesmysly o prezidentských kandidátech? Zatahování do války a důraz na národnost.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2023-01-20.Dostupné online.
↑ab Sítěmi se valí lživé video o generálu Pavlovi. Je za ním proruský účet.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ab Petr Pavel terčem lživé kampaně: Na videu má povolávat do války, to se ale nestalo. Hoax odsoudila Witowská i Nacher.Extra.cz [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ Na internetu se šíří falešné video s Pavlem. Upozornil na něj sám kandidát.iDNES.cz [online]. 2023-01-22 [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑MENŠÍK, Jan. Falešná zpráva o Pavlově úmrtí je profesionální dezinformací.Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-01-27 [cit. 2023-01-28].Dostupné online.
↑SCHRÖDEROVÁ, Simona. Policie se zabývá dezinformacemi o úmrtí Pavla.ČT24 [online]. Česká televize, 2023-01-26 [cit. 2023-01-28].Dostupné online.
↑ Dezinformace o úmrtí Pavla pochází podle policistů z Ruska, případ odložili.ČT24 [online]. 2023-06-02 [cit. 2023-06-02].Dostupné online.
↑ab Dezinformátoři nejvíce útočí na Pavla. Chce nás vyslat do války, šíří lži internetem.Aktuálně.cz [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ Vondráček sdílel fotku generála Pavla s Putinovými příznivci. Je to ale fotomontáž.Aktuálně.cz [online]. 2022-11-28 [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ Dezinformace proti Pavlovi: systematicky, profesionálně a v souladu s Babišovou lživou rétorikou.Seznam Médium [online]. [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ Babišova „protiválečná“ kampaň: Rozdal tím notičky dezinformátorům, říká politolog.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ OVĚŘOVNA: Nesmysly o prezidentských kandidátech? Zatahování do války a důraz na národnost.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2023-01-22].Dostupné online.
↑ V pirátské anketě k prezidentské volbě získali největší podporu Petr Pavel, Danuše Nerudová a Marek Hilšer.Hlavní web Pirati.cz [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-01-08].Dostupné online.
↑ŠOPFOVÁ, Kristýna. Voják jde, aby vyhrál, řekl Pavel a ukázal sponzory. Fotografie Petr Horník; Zpravodajství.Právo. Praha: Borgis, 30. červen 2022, roč. 32, čís. 152, s. 3. [cit. 2022-09-21]. Armáda byznysmenů.ISSN1211-2119.
↑TOMAS. Úvod.Za společného prezidenta [online]. [cit. 2022-06-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-29.
↑ Je příjemný, menší než čekáme, hodnotí lidé Pavla. Členství v KSČ nevadí.iDNES.cz [online].MAFRA, 2022-11-24 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.
↑CHARVÁT, Jiří. Petr Pavel ohlásí kandidaturu na konci léta: Co o něm říká zakladatel spolku Za společného prezidenta.eXtra.cz [online]. Extra Online Media, 2022-05-27 [cit. 2022-06-29].Dostupné online.
↑ Moji podporovatelé.GENERÁL PAVEL [online]. [cit. 2023-01-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31.
↑MATĚJKOVÁ, Kristýna. Volte Pavla, zní od neúspěšných kandidátů. Podpořili ho Fischer, Hilšer, Diviš i Nerudová.Hospodářské noviny [online].Economia, 2023-01-14 [cit. 2023-01-14].Dostupné online.
↑ Fiala podpořil Pavla, druhé kolo podle něj bude soubojem hodnot.Česko noviny [online]. ČTK, 2023-01-14 [cit. 2023-01-16].Dostupné online.
↑MACHOVÁ, Martina. Šéf ČSSD podpořil před finále Pavla.www.seznamzpravy.cz [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-01-19].Dostupné online.
↑ Moji podporovatelé.GENERÁL PAVEL [online]. [cit. 2023-01-18].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-31.
↑ Burešovi tu nefandí nikdo, na Hrad dostaneme Pavla, hlásí dobrovolníci od Nerudové.Aktuálně.cz [online]. 2023-01-17 [cit. 2023-01-18].Dostupné online.
↑ Petra Pavla přivítalo v Brně na osm tisíc lidí, museli zavřít ulici.Novinky.cz [online]. [cit. 2023-01-20].Dostupné online.
↑Facebook – Soukromníci - Strana soukromníků České republiky [online]. [cit. 2023-01-26].Dostupné online.
↑Petr Pavel: Podpora či doporučení [online]. [cit. 2023-01-26].Dostupné online.
↑JKR. Dva bývalí komunisti ve finále. To je pod červenou čarou, zdržím se hlasování, řekl Kocáb - Echo24.cz.www.echo24.cz [online]. 2023-01-20 [cit. 2023-07-13].Dostupné online.
↑MENŠÍK, Jan. Zeman: Oba kandidáti budou očistec - Novinky.www.novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2023-01-15 [cit. 2023-07-13].Dostupné online.
↑PALATA, Luboš. Česko v čele Evropy. Pavlův telefonát na Tchaj-wan se stal evropským tématem.Deník.cz [online]. Vlata Labe MEDIA, 1.2.2023 [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑ Zvolený prezident Pavel se v Mnichově sešel s Macronem, Cichanouskou a litevským prezidentem.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 17. 2. 2023 [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑JANIŠ, Petr. Rakouský prezident se sešel s Petrem Pavlem, povečeřeli s manželkami.Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2. 3. 2023 [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑PEZ. Chci vrátit důstojnost, respekt a slušnost, na které se rezignovalo, řekl Pavel v prvním projevu.CT24 [online]. Česká televize, 9. 3. 2023 [cit. 2023-03-10].Dostupné online.
↑ Důvěra v prezidenta po nástupu Pavla značně stoupla.Novinky.cz [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-06-01].Dostupné online.
↑ Pavel opanoval žebříček důvěryhodnosti a sesadil Babiše.Novinky.cz [online]. 2023-06-06 [cit. 2023-06-06].Dostupné online.
↑ Vzdělaní, mladí a voliči vládní pětikoalice mají k Pavlovi blíž.Novinky.cz [online]. 2023-06-19 [cit. 2023-06-19].Dostupné online.
↑ Pavel diskutoval se zástupci Prahy o nedostatečných kapacitách ve školách.ČT24 [online]. 2023-06-27 [cit. 2023-06-27].Dostupné online.
↑ Pavel v Izraeli: Nejste tím, kdo zaútočil.Novinky.cz [online]. 15. ledna 2024.Dostupné online.
↑ Petr Pavel se při návštěvě Izraele na české poměry nejvíc přiblížil nestrannému pohledu na konflikt, hodnotí analytik Tureček.Český rozhlas [online]. 16. ledna 2024.Dostupné online.
↑ Analytik Tureček: Pavel příjemně překvapil. Podpořil Izrael, ale otevřeně promluvil i o utrpení Palestinců.Český rozhlas [online]. 18. ledna 2024.Dostupné online.
↑ Pavla přijal izraelský prezident. „My v tomto pokryteckém světě mnoho takové podpory nenacházíme“.Česká televize [online]. 15. ledna 2024.Dostupné online.
↑ O motorkářské diplomacii. Co znamená, že prezident Pavel navštívil start rallye v Saúdské Arábii.Lidovky.cz [online]. 3. ledna 2025.Dostupné online.
↑ Pavel si na Dakaru plní sen. Využil k tomu „skulinu“ v prezidentském programu.Seznam Zprávy [online]. 3. ledna 2025.Dostupné online.
↑ Pavel si ve Rwandě připomíná oběti genocidy. Svět se podle něj zčásti poučil.Novinky.cz [online]. 7. dubna 2024.Dostupné online.
↑ Jestliže je Izrael vystaven trvalým útokům, musí se bránit, míní Pavel.České noviny [online]. ČTK, 23. září 2024.Dostupné online.
↑ČTK. „Způsobilý bez výjimek.“ Prezident Pavel zveřejnil lékařskou zprávu.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-06-24].Dostupné online.
↑ Čína ukončila veškeré kontakty s prezidentem Pavlem.Novinky.cz [online]. 12. srpna 2025.Dostupné online.
↑ab Pavel: Neschvaluji všechny kroky Izraele v Gaze. Budu o tom jednat s Fialou.Novinky.cz [online]. 18. srpna 2025.Dostupné online.
↑ Babiš: Vláda bude nejpozději do poloviny prosince.www.novinky.cz [online]. 2025-10-27 [cit. 2025-10-27].Dostupné online.
↑ Prezident Pavel přijal demisi Fialovy vlády.www.novinky.cz [online]. 2025-11-06 [cit. 2025-11-06].Dostupné online.
↑ Konference Aspen Institutu: Kritiku unie živí i Rusko, jehož cílem je narušit evropskou jednotu, říká velvyslanec při EU Povejšil.Hospodářské noviny [online]. Economia, 2017-11-30 [cit. 2023-01-28].Dostupné online.
↑Petr Pavel [online]. Aspen Institute [cit. 2023-01-28].Dostupné online.
↑abNOVOTNÝ, Jan; NGUYEN, Thuong Ly. Generál Pavel a rektorka Nerudová už skládají prezidentské týmy a shánějí peníze.E15.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 2021-11-04 [cit. 2024-03-10].Dostupné online.
↑ Generál Pavel založil iniciativu, která pomůže lidem v boji s koronavirem.iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-04-06 [cit. 2023-01-27].Dostupné online.
↑Systém protikrizové ochrany [online]. Spolu silnější [cit. 2022-01-15].Dostupné online.
↑Závěry expertního týmu ke včasné připravenosti a zvládání krizí [online]. Spolu silnější [cit. 2022-01-15].Dostupné online.
↑ Former NATO general Petr Pavel wins Czech presidential vote.RTÉ [online]. Raidió Teilifís Éireann, 28. ledna 2023 [cit. 2023-01-30].Dostupné online.
↑ Turci se chovají jako na bazaru, řekl Pavel ke vstupu Švédska do NATO.Novinky.cz [online]. 16. února 2023.Dostupné online.
↑ Pavel zachraňuje pověst Česka, ostatní politici Izrael hájí frázemi, říká Tureček.iDNES.cz [online]. 22. května 2025.Dostupné online.
↑ Pavel: Oddělme podporu Izraele od kroků Netanjahua, situace v Gaze je neudržitelná.iDNES.cz [online]. 20. května 2025.Dostupné online.
↑ Oddělme obecnou podporu Izraele od některých kroků Netanjahua, vyzval Pavel.ČT 24 [online]. 20. května 2025.Dostupné online.
↑ŠIMÁČEK, Jaroslav. Generál Pavel: Bojím se války s Ruskem! Je to agresor.Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 6.3.2015.Dostupné online.
↑ROZSYPAL, Michael.Rusko je potenciální hrozba. NATO nikoho nenutí, aby se stal členem, říká Petr Pavel [online]. Český rozhlas, 15. srpen 2018 [cit. 2023-02-01].Dostupné online.
↑ADÁMEK, Oliver. Ukrajina může vyhrát válku, Rusové jsou frustrovaní. Jednat s Putinem nemá smysl, říká Petr Pavel.Reflex [online]. 2022-12-06 [cit. 2023-01-16]. Čís. CZECH NEWS CENTER a.s..Dostupné online.
↑ Mám více zkušeností s politikou než řada dnešních ministrů, říká Petr Pavel.E15.cz [online]. 2022-12-18.Dostupné online.
↑ Pavel: Ukrajinská protiofenziva má šanci na úspěch.Deník N [online]. 12. května 2023.Dostupné online.
↑ Pavel varoval Ukrajince před uspěcháním protiofenzivy.Česká televize [online]. 7. května 2023.Dostupné online.
↑ Pavel moc nepočítá s plným úspěchem ukrajinské protiofenzivy.Novinky.cz [online]. 5. června 2023.Dostupné online.
↑ Pavel: Nejsem si už jistý, že by se Rusko nepustilo do konfliktu s NATO.Novinky.cz [online]. 16. února 2023.Dostupné online.
↑ČTK. Rusko bude Evropě škodit. Čeká nás konfrontace, ale nemusí být vojenská, řekl Pavel.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-05-13].Dostupné online.
↑ Rusové, vraťte se domů, dokud to ještě jde, vyzval Volodin. Reagoval na výroky Pavla.Česká televize [online]. 19. července 2023.Dostupné online.
↑ Iniciativě ČR koupit munici pro Ukrajinu mimo EU přispěje Belgie 200 miliony eur | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-05].Dostupné online.
↑ Fiala: K nákupu munice pro Ukrajinu se může připojit až 15 zemí - Novinky.www.novinky.cz [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-03-05].Dostupné online.
↑ČTK. Pavel: Čína není v tuto chvíli přátelská země.Novinky [online]. Borgis a.s., 2023-02-01 [cit. 2023-02-01].Dostupné online.
↑ Pavel v rozhovoru pro Politico: Číně se rychlý konec války nehodí.Novinky.cz [online]. 25. dubna 2023.Dostupné online.
↑ Lavrov kritizoval výrok Pavla o Číně. Je to klaun, kontroval Lipavský.Deník.cz [online]. 25. dubna 2023.Dostupné online.
↑ Pavel přijal návštěvu z Izraele, na Zemana však nenaváže. Ambasádu přesouvat nehodlá, počká na vládu.Hospodářské noviny [online]. 5. dubna 2023.Dostupné online.
↑Erdogan: Je vyloučené jednat s Kurdy dál o míru [online].Česká televize, 28. 7. 2015 [cit. 2022-09-19].Dostupné online.
↑SLOUPOVÁ, Miroslava; WASSERBAUEROVÁ, Terezie. Generál Pavel lituje minulosti v KSČ. Podpořil by eutanazii, trest smrti odmítá.iDNES.cz [online]. MAFRA, a. s., 2022-08-30 [cit. 2023-01-18].Dostupné online.
↑ab Já a špion? To je nepochopení situace, promluvil o minulosti v KSČ Pavel.Stream.cz [online].Dostupné online.
↑PERKNEROVÁ, Kateřina. Nerudová: Babiš má z debat asi strach. Obžalovaný kandidát je bizár, říká Pavel.Deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 4.1.2023 [cit. 2023-01-30].Dostupné online.
↑BLESKU,SWP, redakce. CELÝ ZÁZNAM První prezidentská debata v Blesku: O Zemanovi i škraloupech kandidátů. Babiš nedorazil.Blesk.cz [online].CZECH NEWS CENTER, 2023-01-02 [cit. 2023-01-10].Dostupné online.ISSN1213-8991.
↑ČTK. Prezidentští kandidáti se kloní k přijetí eura, proti se vyslovili jen dva z nich.Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 30. 10. 2022 [cit. 2023-02-01].Dostupné online.
↑ Americké stíhačky bych nepořizoval, jsou drahé, říká Petr Pavel.Deník.cz [online]. 2022-08-04.Dostupné online.
↑GAVENDA, Jaroslav. Nákup F-35? Nerudová je pro stíhačky z USA, Pavel by chtěl komplexní analýzu.Seznam Zprávy [online]. Seznam Zprávy, a.s., 2022-01-12 [cit. 2023-01-16].Dostupné online.
↑ Nic takového jsem nezažil, přijďte k volbám, řekl Pavel plnému náměstí v Ústí.iDNES.cz [online]. 2023-01-17 [cit. 2023-01-18].Dostupné online.
↑ Martin Bartkovský: Pavel na Hrad křičely tisíce lidí v Ústí. Pak generál skočil do davu.Reflex.cz [online]. [cit. 2023-01-18].Dostupné online.
↑HROMKOVÁ, Dominka; SYNKOVÁ, Magdalena; SCHEINOST, Vojtěch; NOVÁK, Štefan; POLÁČEK, Dan. Co ukrývají světy Babiše a Pavla. Oba volili knížete a svrhnout komunisty nepomáhali.Aktuálně.cz [online]. Economia, 2023-01-24 [cit. 2023-01-24].Dostupné online.
↑Generál Pavel – Nečekat a jednat. [s.l.]: [s.n.]Dostupné online.
↑RUBEŠOVÁ, Michaela. Kandidáti na prezidenta a auta: Petr Pavel je vášnivým motoristou a petrolheadem.Motorvize.cz [online]. 2023-01-12 [cit. 2023-03-09].Dostupné online.
↑FALTÝSEK, Jan. Čím jezdí a jezdili Babiš, Nerudová a Pavel? Auta kandidátů na prezidenta.auto.cz [online]. 2023-01-10 [cit. 2023-03-09].Dostupné online.
↑BALVÍN, Jaroslav. Pavel odvolil v Černoučku. Má tu příznivce, strpěli ochranku, když byl v NATO.Litoměřický deník. 2023-01-13.Dostupné online [cit. 2023-01-18].
↑abGeneral Petr Pavel, Chairman of the Military Committee [online].NATO, rev. 2015-07-02 [cit. 2021-04-21].Dostupné online. (anglicky)
↑ Měl zkušenosti, vzpomíná velitel, který Pavla poslal zachránit Francouze.iDNES.cz [online]. 2023-01-30 [cit. 2023-02-11].Dostupné online.
↑Général Petr Pavel, Officier de la Légion d’honneur [online]. La France en République tchèque, 2016-08-15 [cit. 2021-04-21].Dostupné online. (francouzsky)
↑ Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky udělil Záslužné kříže.Ministerstvo obrany ČR [online]. [cit. 2023-11-13].Dostupné online.
↑ČEPEK, Aleš.O českých skautských vyznamenáních a odznacích 4. vydání. [s.l.]: Junák – český skaut, 2019. 60 s.Dostupné online.
↑ Ціханоўская ўзнагародзіла прэзідэнта Чэхіі Крыжам добрасуседства.Наша Ніва [online]. 2024-03-26 [cit. 2025-06-14].Dostupné online. (bělorusky)
↑Rencontre avec le président du comité militaire de l’OTAN [online]. Ministère des Armées, 2016-05-24 [cit. 2023-04-24].Dostupné online. (francouzsky)
↑ Министерство на отбраната на Република България.mod.bg [online]. [cit. 2022-07-21].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-20. (bulharsky)
↑Armádní generál Petr Pavel převzal Kříž obrany státu [online]. Ministerstvo obrany ČR, 2018-08-28 [cit. 2024-04-27].Dostupné online.
↑Aktuálně.cz; ČTK. "Skvěle vedl vojáky NATO". Generál Petr Pavel dostal nejvyšší americké vojenské vyznamenání.Aktuálně.cz [online].Economia, 2018-03-10 [cit. 2021-04-21].Dostupné online.
↑ Zákon o státních vyznamenáních České republiky.www.psp.cz [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2021-02-03].Dostupné online.
↑ Historické jednohubky // Řád Bílého lva - YouTube.YouTube.com [online]. Národní muzeum v Praze [cit. 2021-02-03].Dostupné online.
↑ Zuzana Čaputová a Petr Pavel si navzájom udelili najvyššie štátne vyznamenania.Aktuality.sk [online]. Ringier Slovakia, 2024-06-13 [cit. 2024-06-13].Dostupné online. (slovensky)
Literatura
MERTLÍK, Vladimír a PAVEL, Petr.V první linii: armádní generál Petr Pavel. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 480 s.ISBN978-80-200-2996-6
VOLDÁNOVÁ, Jolana; PAVEL, Petr.Generál Pavel v rozhovorech s Jolanou Voldánovou. Praha: Euromedia Group, 2022. 264 s., 16 nečísl. s. obr. příloh. (Universum).ISBN978-80-242-8538-2.
.jpg)
.svg)
.svg)
.jpg)
.jpg)
_Petr_Pavel.jpg)
.jpg)
.jpg)
_BAR.svg)
_BAR.svg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
