| prof.MUDr. Petr Arenberger,DrSc.,MBA, FCMA[p. 1] | |
|---|---|
| 23. ministr zdravotnictví ČR | |
| Ve funkci: 7. dubna2021 – 26. května2021 | |
| Předseda vlády | Andrej Babiš |
| Předchůdce | Jan Blatný |
| Nástupce | Adam Vojtěch |
| ŘeditelFN Královské Vinohrady | |
| Ve funkci: 1. října2019 – 21. ledna2022 | |
| Předchůdce | Robert Grill |
| Nástupce | Jan Votava |
| ČlenRady Českého rozhlasu | |
| Ve funkci: 23. května2018 – 7. dubna2021 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (před 1989) |
| Nestraník | |
| včeské vládě | zaANO (2021) |
| Narození | 4. prosince1958 (66 let) Praha Československo  Československo |
| Choť | Monika Arenbergerová |
| Rodiče | Miloslav Arenberger |
| Děti | dcery Simona a Nicol |
| Alma mater | Univerzita Karlova v Praze |
| Zaměstnání | lékař |
| Profese | lékař, pedagog, výzkumník,politik, dermatolog,ředitel a venerolog |
| Ocenění | Stříbrná medaile Senátu (2017) Lékař roku 2017 (2018) |
| Podpis |  |
| Commons | Petr Arenberger |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Petr Arenberger (* 4. prosince1958Praha) je českýlékař specializující se v oborudermatovenerologie,vysokoškolský pedagog a politik, od dubna do května 2021ministr zdravotnictví ČR vedruhé vládě Andreje Babiše.
Od roku 2001 působí jako přednosta Dermatovenerologické kliniky3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze. Do roku 2023 byl 3. místopředsedouČeské lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a od roku 2003[2] je předsedou její České dermatovenerologické společnosti. V letech 2018 až 2021 byl členemRady Českého rozhlasu. Od října 2019 do ledna 2022 působil jako ředitelFakultní nemocnice Královské Vinohrady.[3][4]
Po studiu na pražskémGymnáziu Nad Štolou absolvovalFakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval na Kožní klinice Fakultní nemocnice v Praze 2. Následně působil na Dermatovenerologické klinice 3. LF UK a veFakultní nemocnici Královské Vinohrady (FNKV), ve které zastává od roku 2001 funkci přednosty.[5]
Prvníatestaci z dermatovenerologie získal v roce 1987, druhou pak roku 1990. V roce 1992 sehabilitoval na3. lékařské fakultě UK s pracíKeratinocitární receptory pro kyselinu 12(S)-hydroxyeikosatetraenovou a jejich defekt u psoriasis vulgaris. Jmenovánprofesorem naUniverzitě Karlově pro obor dermatovenerologie byl v roce 2001 (inaugurační přednáška:Receptory pro mediátory v kůži). O pět let později získal titulMaster of Business Administration.
Zaměřuje se na účinekexogenních faktorů ve vztahu ke změnám na receptorové úrovni. Je objevitelem receptorové vady u kožního zánětlivého mediátoru – kyseliny (S)-12-hydroxyeikosatetraenové nakeratinocytechpsoriatiků. Jako první zjistil existencicytokinu RANTES v kůži.
Na dermatovenerologické klinice založil Centrum Zdravé vlasy, které je jedinou takovou poradenskou ambulancí zaměřující se na nemocné vlasy v České republice.[6] Je duchovním otcem české preventivní akceStan proti melanomu.
Dva roky pracoval na univerzitě v Mnichově (1989–1991) a absolvoval studijní pobyt naStanfordově univerzitě v Palo Alto (1992–1993).
K roku 2010 byl autorem 14 monografií a učebnic.Science Citation Index uváděl 104 citací. Pracuje v redakčních radách odborných periodikČesko-slovenská dermatologie, Referátového výběru,Zdravotnických novin (a jejich přílohyLékařské listy) a mezinárodního publikačního médiaDer Hautarzt.
V březnu 2017 kandidoval doRady Českého rozhlasu, avšak samotná volba v červnu 2017 nebyla dokončena.[7][8] Do rady zasedl až po volběPoslanecké sněmovny v květnu 2018, kdy získal 150 hlasů ze 182 přítomných poslanců.[9][10] S nástupem na místo ministra zdravotnictví se dle zákona o Českém rozhlasu členství v radě vzdal.[11][12][13][14]
Od října 2019 je ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Po jmenováníministrem zdravotnictví ČR v dubnu 2021 si Arenberger ředitelský post ponechal, vedením nemocnice byl pověřen náměstek pro léčebně preventivní péčiJan Votava. Petr Arenberger zastává ve fakultní nemocnici rovněž funkci náměstka pro vědu a výzkum.[15][16] V lednu 2022 byl z této funkce ministrem zdravotnictvíVálkem odvolán, těsně předtím nicméně sám oznámil rezignaci.[4][17]
Před rokem 1989 byl členemKSČ.[18]Státní bezpečnost jej prověřovala jako možného spolupracovníka, od září 1989 byl veden jakokandidát tajné spolupráce (KTS) pod krycím jménem KŮŽE, přičemž kategorie KTS nebyla kategorií vědomé spolupráce[19] a kandidáti ani nemuseli vědět o tom, že se o ně StB zajímá.[20] Téhož roku posametové revoluci byl jeho svazek zničen.[21] Na tiskové konferenci dne 7. dubna 2021 uvedl, že nebyl agentem StB a že má čistélustrační osvědčení.[22]
Dne 24. ledna 2018 bylPoslaneckou sněmovnou zvolen jako náhradník Správní radyVZP.[23] Tuto pozici zastával do 10. ledna 2019.[12]
Prezident republikyMiloš Zeman jej 7. dubna 2021 jmenovalministrem zdravotnictví vedruhé vládě Andreje Babiše, kde nahradilJana Blatného. Šlo tak o třetí výměnu ministra zdravotnictví za posledních sedm měsíců.[24][25][26][27] Jen několik dní po svém jmenování povolil zavedenírektálního testování žáků ve školách, což tvrdě zkritizovalministr školstvíRobert Plaga; Arenberger po kritice toto rozhodnutí zrušil.[28][29][30]
Petr Arenberger byl ministrem jmenován v době, kdy se prezident Zeman snažil v Česku prosaditruskou a čínskou vakcínu proti onemocněnícovid-19, ale ministrJan Blatný nepovolil výjimku pro její aplikování (pokud není schválenaEvropskou lékovou agenturou).[31] Vznikly spekulace, že výměna ministrů proběhla kvůli náklonnosti Arenbergera k vakcíněSputnik V. Ten připustil, že by zájemcům očkování ruskou vakcínou umožnil v rámci klinické studie, jež je standardním postupem při schvalování nových léčiv.[22][32]
Dne 25. května 2021 oznámil na tiskové konferenci, že podal premiérovi ČRAndreji Babišovi rezignaci. Babiš následně oznámil, že se jeho nástupcem stane bývalý ministr zdravotnictví ČRAdam Vojtěch.[33] Prezident ČRMiloš Zeman přijal Arenbergerovu rezignaci dne 26. května 2021, zároveň podepsal jmenovací dekret jeho nástupci.[34][35]
V majetkovém přiznání, které Arenberger podal coby ředitelnemocnice Královské Vinohrady v říjnu 2019, uvedl pět nemovitostí a žádný vedlejší příjem. Dne 10. května serverSeznam Zprávy informoval o tom, že v přiznání za rok 2019 Arenberger mnohé zatajil.[36] V oznámení, které pak podal jako ministr, už uvedl 67 nemovitostí a vedlejší příjem téměř 30 milionů korun.[37][38] Z kompletního výpisu jeho majetkového přiznání nakonec vyplynulo, že nemovitostí vlastní sám nebo s manželkou přes 160. Kromě asi 15 budov nebo bytů jde většinou o pole, která mají dohromady přes 240 hektarů. Před zveřejněním jejich výměry o nich ministr hovořil jako o„kouscích políček“.[39]
Arenberger dále dříve neuvedl například své podíly ve firmách (např. poloviční podíl ve společnostiAltamedica) a příjmy z podnikání. Ke svým příjmům uvedl, že má živnostenský list na kosmetické služby a také pracovní úvazek na3. lékařské fakultěUniverzity Karlovy. Arenberger působí také ve zdravotnickém zařízení PRO SANUM.[38]
Dále bylo zjištěno, že od roku 1995 vlastníSanatorium profesora Arenbergera, které provozuje společnost Sanatorium docenta Arenbergera, s. r. o.Televize Seznam upozornila, že tato firma inkasovala desítky milionů korun za studie nových léků, což Arenberger léta nepřiznával. Soukromá Arenbergerova ordinace se zaměřuje na klinické testy nových léčiv. Ty si u nemocnic a specialistů objednávají farmaceutické firmy.[40] Arenberger ještě 6. května 2021 tvrdil, že nešlo o výdělečnou činnost, ale o vědecký výzkum, na kterém nic nevydělal.[41]
Novináři z redakcíSeznam Zpráv a Deníku N po nástupu Arenbergera na post ministra zdravotnictví řešili, že Arenberger coby ministr zdravotnictví, ředitel nemocnice a zároveň šéf odborné společnosti, která pojišťovnám doporučuje, jaké metody v dermatologii mají platit, by mohl být ve střetu zájmů. Zjistilo se, že jednu svou nemovitou věc také od roku 2013 pronajímá vinohradské nemocnici, která zde zřídila archiv. Nemocnice Arenbergovi v období 2016–2021 zaplatila přibližně 6 milionů korun. Arenberger uvedl, že smlouva o pronájmu budovy pro nemocniční archiv je z právního hlediska zcela v pořádku.[42]
Jak zjistil Deník N, Arenberger i poté, co se stal ministrem zdravotnictví, nadále působil v několika soukromých firmách zabývajících se dermatologií a nadále zůstal šéfem výše zmíněné odborné společnosti. Svůjstřet zájmů oficiálně ohlásil až v květnu 2021, tedy měsíc poté, co se stal ministrem a krátce poté, co byl jeho možný střet zájmů tematizován médii.[43][44]
PremiérAndrej Babiš médiím sdělil, že po Arenbergerovi bude žádat detailní vysvětlení jeho případného střetu zájmů a změn v majetkových přiznáních. Současně zadal provést audit hospodaření nemocnice Královské Vinohrady.[45] Těsně předtím, než Arenberger podal demisi coby ministr zdravotnictví, byl dokončen dílčí audit Ministerstva zdravotnictví, který kontroloval hospodaření nemocnice Královské Vinohrady a který zadal ještě bývalý ministr zdravotnictvíJan Blatný. Audit nenašel žádné závažnější pochybení.[46][47] Současně začalo Ministerstvo financí prošetřovat, za jakých okolností si nemocnice Královské Vinohrady pronajala Arenbergerův areál pro svůj archiv.[48] Touto kauzou se začala zabývat i policie, které dorazilo několik trestních oznámení a podnětů.[49] Audit Ministerstva financí odhalil jisté nedostatky a možný střet zájmů Arenbergera. Ten se proto na konci června, dle slov ministra zdravotnictví Vojtěcha, rozhodl nájem archivu nemocnice Královské Vinohrady vypovědět.[50]
ServerSeznam Zprávy uveřejnil 18. května 2021 informaci, že v dubnu 2019 koupil Petr Arenberger od městské části Praha 1 za 11,5 milionu korun byt v Bolzanově ulici, který měl v pronájmu již od 21. listopadu 1995 a provozoval v něm od té doby soukromoudermatologickou ordinaci.[51] Smluvená kupní cena byla podstatně vyšší, než kdyby to byl byt bez ordinace.[52] Podle bývalého starosty Prahy 1Pavla Čižinského mělo být podmínkou prodeje bytu zachování trvalého bydlení a údajně také ujištění, že kupující nevlastní jiné nemovité věci v Praze nebo veStředočeském kraji.[52] Podle dalšího sdělení serveruSeznam Zprávy Arenberger žije ve vile v Praze 8 a v dané době vlastnil v Praze a Středočeském kraji několik desítek nemovitých věcí.[51] Městská část Praha 1 však v reakci na článek serveru vydala 19. května 2021 předběžné prohlášení, že koupě bytu Arenbergerem proběhla v roce 2019 v souladu s tehdejšími pravidly.[52] Přesto nařídila vykonat místní šetření s cílem zjistit, zda Arenberger byt skutečně využívá k bydlení.[53] Případem se také zabývala policie.[54] Ta ovšem konstatovala, že koupí nebyl spáchán žádný trestný čin a případ tak odložila ad acta.[55] Nezávadnost privatizace bytu Arenbergerem potvrdily i orgány Městské části Praha 1 včetně tamního kontrolního výboru.[56]
Podle výkladu zákona je od roku 2019 praxí, že ředitelé státních nemocnic majíbezpečnostní prověrku pro stupeň důvěrné. Povinnost byla zavedena z důvodu, že ředitelé těchto nemocnic hospodaří s velkými rozpočty a často dostávají také dotace z Evropské unie. Zadávají dále velké zakázky, což je považováno za takzvanou citlivou činnost, u které bezpečnostní prověrku legislativa nařizuje. Podle Deníku N získalo prověrku čtrnáct z patnácti šéfů státních nemocnic. Jediný, kdo o ni ani nepožádal, byl právě Arenberger. Sám Arenberger konstatoval, že si nemyslí, že by zákon ukládal ředitelům nemocnice tuto povinnost, nicméně dodal, že o bezpečnostní prověrku chtěl zažádat na jaře 2020, upustil ovšem od tohoto záměru z důvodu nástupu pandemie covidu-19.[57][58] Jeho staronový nástupce ve funkci ministra zdravotnictvíAdam Vojtěch na konci května prohlásil, že zažádání o bezpečnostní prověrku bude podmínkou setrvání Arenbergera ve funkci ředitele nemocnice Královské Vinohrady.[59] Arenberger o bezpečnostní prověrku požádal v červnu 2021.[60] Jestli ji obdržel, nebylo zveřejněno.
Je ženatý s profesorkoudermatovenerologieMonikou Arenbergerovou, mají dvě dcery – Simonu (* 2002) a Nicol (* 2005).[61][62] Seznámili se v Berlíně, kde se oba zúčastnili vědecké konference.[63]
Obrázky, zvuky či videa k tématuPetr Arenberger na Wikimedia Commons| Druhá vláda Andreje Babiše | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Předseda vlády | Andrej Babiš(jmenován 6. června 2018,ANO) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové v den jmenování vlády 27. června 2018 | Jan Hamáček(1. místopředseda vlády, vnitro, do 15. října 2018 a mezi 12. až 21. dubnem 2021 pověřen vedením zahraničních věcí,ČSSD) •Richard Brabec(životní prostředí, do 30. dubna 2019 místopředseda vlády,ANO) •Lubomír Metnar(obrana, nestr. zaANO) •Alena Schillerová(finance, nestr. zaANO) •Marta Nováková(průmysl a obchod, nestr. zaANO – odvolána 30. dubna 2019) •Taťána Malá(spravedlnost,ANO – demise 10. července 2018) •Petr Krčál(práce a sociální věci,ČSSD – demise 18. července 2018) •Dan Ťok(doprava, nestr. zaANO – demise 30. dubna 2019) •Miroslav Toman(zemědělství, nestr. zaČSSD) •Adam Vojtěch(zdravotnictví, nestr. zaANO – demise 21. září 2020, znovu jmenován 26. května 2021) •Robert Plaga(školství, mládež a tělovýchova,ANO) •Klára Dostálová(místní rozvoj, nestr. zaANO) •Antonín Staněk(kultura,ČSSD – odvolán 31. července 2019) | |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Členové jmenovaní později |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||
| Ministři zdravotnictví České republiky | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||
| Ministerstvo zdravotnictví České republiky | ||||||||||
