Petrus Josephus Wilhelmus Debye neboPeter Debye (24. března1884,Maastricht –2. listopadu1966,Ithaca,New York,USA) bylnizozemskýfyzik ateoretický chemik, nositel Nobelovy ceny.
Roku1936 dostalNobelovu cenu za chemii za výzkum stavbymolekul, zejména za zkoumánídipólových momentů a rozptylůelektronů arentgenového záření vplynech.[1]
Vystudoval Vysokou školu technickou vCáchách. Zde ho nejvíce ovlivnily přednáškyArnolda Sommerfelda aWilhelma Wiena. Ti ho nasměrovali k teoretické fyzice. V Cáchách absolvoval roku 1905. Rok poté nastoupil jako asistent k Sommerfeldovi naMnichovskou univerzitu. Zde si roku 1908 udělal doktorát.[2] Po odchoduAlberta Einsteina z Curyšské univerzity (doPrahy), zaujal jeho místo. Učil v Curychu v letech 1911-1912. V roce 1912 získal postprofesora teoretické fyziky nauniverzitě v Utrechtu. V roce 1913 stejný post získal nauniverzitě v Göttingenu, kde spolupracoval sPaulem Scherrerem, zejména na výzkumu struktury látek. V roce 1920 se Debye vrátil do Curychu a začal studovat zejména termodynamiku, fyzikální chemii a statistickou fyzikou. Spřátelil se zde mj. sErwinem Schrödingerem. V roce 1927 byl Debye jmenován ředitelem Fyzikálního ústavu vLipsku a stal se profesoremLipské univerzity. V roce 1935 stejné místo zaujal ve Fyzikálním ústavu císaře Viléma vBerlíně. Německo musel pod tlakem nacistů opustit v roce 1940 (dva měsíce před invazí Němců do jeho rodné země) a odešel doSpojených států.[3] Učil naCornellově univerzitě vIthace. Roku 1946 získal americké občanství. V Ithace dožil.
Zajímavostí je, že roku 1966 získalčestný doktorátKarlovy univerzity v Praze.[4]
Začínal studiemměrné tepelné kapacity pevných látek, které v Curychu "zdědil" po Einsteinovi. Později navázal na Laueho studiumdifrakcerentgenového záření nakrystalech. Zkoumal též vliv tepelných kmitů atomů na rozptyl rentgenového záření. Jeho Debye–Scherrerova prášková metoda dokáže určit atomovou strukturu krystalů pomocí rentgenového záření. Definoval relaxační vzorce, určil stálýelektrický dipólový moment i u složitýchmolekul. Především za tyto rentgenologické a molekulární objevy dostal Nobelovu cenu.
Později, ve svém americkém období, trochu změnil svůj předmět zkoumání. Věnoval se hlavně fyzicemakromolekul akoloidních roztoků. Objevildielektrické vlastnostipolymerů, zkoumal i termodifuzi v polymerních roztocích. Měřil také rozptyl světla na makromolekulách.
- ↑ Peter Debye - Facts.www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-11].Dostupné online.
- ↑BUREŠ, Jiří. Peter Debye | životopis.www.converter.cz [online]. [cit. 2018-06-11].Dostupné online.
- ↑ Peter Debye | American physical chemist.Encyclopedia Britannica.Dostupné online [cit. 2018-06-11]. (anglicky)
- ↑ Peter Debye | Eduportál Techmania.edu.techmania.cz [online]. [cit. 2018-06-11].Dostupné online.
Obrázky, zvuky či videa k tématuPeter Debye na Wikimedia Commons
