Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Persefona

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Persefona
Socha Isis-Persefony držící sistrum
SochaIsis-Persefony držícísistrum
Symbolygranátové jablko,netopýr, semenaobilí,jelen
SídloPodsvětí
PartnerHádes
RodičeZeus aDémétér
Římský ekvivalentProserpina
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Persefona, též Persefoné nebo Persefoneia (latinskyProserpina), je vřecké mytologii dcera nejvyššího bohaDia a bohyněDémétry a manželka vládce podsvětíHáda.

Persefona v řecké mytologii

[editovat |editovat zdroj]

Persefona je krásná dívka, snad právě proto jiZeus slíbil za ženu svému bratruHádovi, bohu podsvětí. Její matkaDémétér o tomto slibu nic netušila. Těšilo ji sledovat svou krásnou dceru ve hrách s vílami, těšit se z krásných květů. Právě v takové chvíli se před ní jednou otevřela země, z propasti se vyřítil se svým černým vozemHádés, dívku strhl na vůz a ujížděl pryč. Než se někdo stačil vzpamatovat, byla pryč.

Výkřiky zoufalé Persefony nic nepomáhaly. Vůz projížděl kolem jezera, kde žila vodní víla Kyané, ta pochopila, co se děje a zrazovala bohaHáda, aby dívku neunášel a vyžádal si svolení její matky. Hádés se rozzlobil, uhodil královským žezlem tak, že se země rozestoupila a vůz zmizel v bezedné propasti. Víla Kyané lítostí nad Persefonou tak plakala, až se rozplynula v tenké praménky, které se spojily s ostatní vodou.

Luca Giordano – Únos Persefony

Zoufalá matka dlouhé dny čekala na návrat své dcery a hledala ji v širokém okolí. Hledala až v okolíEtny, celých devět dní prohledávala zemi i moře. Všude se vyptávala, jestli někdo dívku neviděl, až desátého dne zvěděla od bohyně kouzelHekaté, že slyšela úzkostný křik, ale zloděje nepoznala.Démétér se vrátila na Sicílii a dostala se až k vodnímu prameni a proměněná Kyané vynesla na hladinu pás, který Persefoně během únosu sklouzl do vody.Démétér propadla zoufalství, ale také hněvu a hrozila, že zanevře na všechny lidi, ona jako bohyně plodné Země rozbije všechny pluhy, zničí pole i stáda a nechá lidem poznat, co je hlad.

Slyšela to vílaArethúsa a ta jí řekla, kde Persefona je, proti své vůli, smutná a plačící.Démétér se vyděsila, nemohla se z té hrozné zvěsti vzpamatovat. Postupně se ale rozhodla, že navštívíDia a poprosí ho o navrácení dcery. Pokud Zeus neporučí svému bratruHádovi, bude se dívat, jak svět hyne hladem. Zeus ji uklidňoval, že dceři bude manželství s bohem ke cti, ale nakonec slíbil, že Persefona se bude moci vrátit na svět pokud v podsvětí nepozřela žádný pokrm. NatoZeus povolal bohaHerma, aby ji doprovodil do podsvětí.

Hádés vyslechl příkazDia a dovolil Persefoně vrátit se na zem a zatímco se ona radovala, vtiskl jí do úst jadérko granátového jablka a tím si zajistil její věrnost provždy. Jako by se nic nestalo, připravil zlatý vůz, zapřáhl koně aHermés s Persefonou nastoupili. Než se vůz rozjel, malý mužík z podsvětí řekl, že Persefona v podsvětí jedla a nesmí už vyjít ven. Dala se do pláče, nabrala vodu, mužíka jí pokropila a ten se změnil v sýčka, posla špatných zpráv.

ZarmoucenáDémétér opět hrozila, zničila úrodu, všude byl hrozný hlad.Zeus k ní posílal posly, aby odložila svůj hněv, ale ona zůstala neoblomná. A tak Zeus musel sjednat dohodu meziHádem aDémétrou, že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou.

A tak se stalo: každé jaro opouští Persefona podsvětí a shledá se se svou matkou. Celý svět se raduje, vyraší rostliny, rozkvetou květy, zraje úroda, stromy dávají ovoce a všude je plno radosti. Když se na podzim dcera vrací od své matky,Démétér pláče a s ní celá země, zvadnou květy, listí opadá, všude je pusto a nevlídno. Zbývá jenom naděje na příští jaro.

Odraz v umění

[editovat |editovat zdroj]

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • Mýtus se neobjevuje u Homéra, nýbrž Hymnu na Déméter z cyklu tzv. Homérských hymnů
  • Následují římští básníciClaudius Claudianus aOvidius, jehož římské pojmenování "Proserpina" s výběr epizod byly nejčastější inspirací pozdějším umělcům

Výtvarné umění

[editovat |editovat zdroj]
G.L.Bernini: Únos Persefoné
Návrat Persefony na obraze od Frederica Leightona

Antičtí umělci zobrazovali Persefonu buď jako trůnící bohyni a přísnou vládkyni podsvětí, nebo jako krásnou mladou dívku. Objevila se již na krétskýchgemách 1500 let před n. l., její únos v klasické řecké malbě se odehrával jako důstojná jízda ve voze s čtyřspřežím. Z raně novověkých zobrazení patří k nejznámějším:

  • barokní sousošíHádés unáší Persefonu odGian Lorenza Berniniho (z let 1621–1622), dnes v římské Ville Borghese
  • renesanční obrazyÚnos Persefony:
  • Antoine Banier do ilustrací francouzské edice Ovidiových Metamorfóz zařadil výjevAdonisovy ženy, v němž Proserpina/Persefona vystupuje jako jeho vychovatelka (1717)

Hudba

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Literatura

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Řecká mytologie
Prvotní tvořitelská božstva
Pontos + Gaia:
Forkidy
Úranos + Gaia:
Titáni
12
2. generace,
také Olympané
3. generace,Iapetovi synové
Kyklópové

Brontés (hrom) •Steropés (blesk) •Argés (jas)

Hekatoncheirové
přikastraci
Giganti, z krve
Kronos + Rheia:
6olympských bohů
adalší Olympané
bozi 2. generace
Múzy
bozi 3. generace
polobozi na Olympu
rasy a bytosti
polobozi na zemi: hrdinové a oběti
události a příběhy
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Antika
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Persefona&oldid=24191849
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp