Persefona, též Persefoné nebo Persefoneia (latinskyProserpina), je vřecké mytologii dcera nejvyššího bohaDia a bohyněDémétry a manželka vládce podsvětíHáda.
Persefona je krásná dívka, snad právě proto jiZeus slíbil za ženu svému bratruHádovi, bohu podsvětí. Její matkaDémétér o tomto slibu nic netušila. Těšilo ji sledovat svou krásnou dceru ve hrách s vílami, těšit se z krásných květů. Právě v takové chvíli se před ní jednou otevřela země, z propasti se vyřítil se svým černým vozemHádés, dívku strhl na vůz a ujížděl pryč. Než se někdo stačil vzpamatovat, byla pryč.
Výkřiky zoufalé Persefony nic nepomáhaly. Vůz projížděl kolem jezera, kde žila vodní víla Kyané, ta pochopila, co se děje a zrazovala bohaHáda, aby dívku neunášel a vyžádal si svolení její matky. Hádés se rozzlobil, uhodil královským žezlem tak, že se země rozestoupila a vůz zmizel v bezedné propasti. Víla Kyané lítostí nad Persefonou tak plakala, až se rozplynula v tenké praménky, které se spojily s ostatní vodou.
Zoufalá matka dlouhé dny čekala na návrat své dcery a hledala ji v širokém okolí. Hledala až v okolíEtny, celých devět dní prohledávala zemi i moře. Všude se vyptávala, jestli někdo dívku neviděl, až desátého dne zvěděla od bohyně kouzelHekaté, že slyšela úzkostný křik, ale zloděje nepoznala.Démétér se vrátila na Sicílii a dostala se až k vodnímu prameni a proměněná Kyané vynesla na hladinu pás, který Persefoně během únosu sklouzl do vody.Démétér propadla zoufalství, ale také hněvu a hrozila, že zanevře na všechny lidi, ona jako bohyně plodné Země rozbije všechny pluhy, zničí pole i stáda a nechá lidem poznat, co je hlad.
Slyšela to vílaArethúsa a ta jí řekla, kde Persefona je, proti své vůli, smutná a plačící.Démétér se vyděsila, nemohla se z té hrozné zvěsti vzpamatovat. Postupně se ale rozhodla, že navštívíDia a poprosí ho o navrácení dcery. Pokud Zeus neporučí svému bratruHádovi, bude se dívat, jak svět hyne hladem. Zeus ji uklidňoval, že dceři bude manželství s bohem ke cti, ale nakonec slíbil, že Persefona se bude moci vrátit na svět pokud v podsvětí nepozřela žádný pokrm. NatoZeus povolal bohaHerma, aby ji doprovodil do podsvětí.
Hádés vyslechl příkazDia a dovolil Persefoně vrátit se na zem a zatímco se ona radovala, vtiskl jí do úst jadérko granátového jablka a tím si zajistil její věrnost provždy. Jako by se nic nestalo, připravil zlatý vůz, zapřáhl koně aHermés s Persefonou nastoupili. Než se vůz rozjel, malý mužík z podsvětí řekl, že Persefona v podsvětí jedla a nesmí už vyjít ven. Dala se do pláče, nabrala vodu, mužíka jí pokropila a ten se změnil v sýčka, posla špatných zpráv.
ZarmoucenáDémétér opět hrozila, zničila úrodu, všude byl hrozný hlad.Zeus k ní posílal posly, aby odložila svůj hněv, ale ona zůstala neoblomná. A tak Zeus musel sjednat dohodu meziHádem aDémétrou, že Persefona bude přebývat třetinu roku v Hádově říši a dvě třetiny roku bude na zemi se svou matkou.
A tak se stalo: každé jaro opouští Persefona podsvětí a shledá se se svou matkou. Celý svět se raduje, vyraší rostliny, rozkvetou květy, zraje úroda, stromy dávají ovoce a všude je plno radosti. Když se na podzim dcera vrací od své matky,Démétér pláče a s ní celá země, zvadnou květy, listí opadá, všude je pusto a nevlídno. Zbývá jenom naděje na příští jaro.
Mýtus se neobjevuje u Homéra, nýbrž Hymnu na Déméter z cyklu tzv. Homérských hymnů
Následují římští básníciClaudius Claudianus aOvidius, jehož římské pojmenování "Proserpina" s výběr epizod byly nejčastější inspirací pozdějším umělcům
G.L.Bernini: Únos PersefonéNávrat Persefony na obraze od Frederica Leightona
Antičtí umělci zobrazovali Persefonu buď jako trůnící bohyni a přísnou vládkyni podsvětí, nebo jako krásnou mladou dívku. Objevila se již na krétskýchgemách 1500 let před n. l., její únos v klasické řecké malbě se odehrával jako důstojná jízda ve voze s čtyřspřežím. Z raně novověkých zobrazení patří k nejznámějším:
barokní sousošíHádés unáší Persefonu odGian Lorenza Berniniho (z let 1621–1622), dnes v římské Ville Borghese
odJosepha Heintze staršího, první verze (kolem roku 1595) se ze sbírek Pražského hradu dostala do Drážďanské galerie, mladší je v Galerii ve Washingtonu.
Antoine Banier do ilustrací francouzské edice Ovidiových Metamorfóz zařadil výjevAdonisovy ženy, v němž Proserpina/Persefona vystupuje jako jeho vychovatelka (1717)
.jpg)
