Periodikum čiperiodická publikace, v určité souvislosti téžperiodická tiskovina je dokument, který je vydáván v pravidelném intervalu. Periodikem jsou například publikace vycházející denně, dvakrát či třikrát týdně (noviny), anebo s nižší periodicitou jako týdeník, obtýdeník, měsíčník, dvouměsíčník, jednou či dvakrát do roka (časopis, ročenka). Periodikum vydávané nepravidelně bývá vydavatelem označováno jako občasník, ovšem je-li vydáváno nebo šířeno na územíČeské republiky, musí i tak splňovat ustanovenítiskového zákona.
Periodikem, resp.periodickým tiskem se dle zákona 46/2000 Sb. (tiskový zákon) podle § 3 odstavec a) myslí: „noviny, časopisy a jiné tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce“.[1]
Periodikum čiliperiodická publikace je slovy odborníků z oboru „Dokument vydávaný postupně v samostatných částech spojených společným názvem, označením posloupnosti (např. průběžným číslováním), jednotnou úpravou a obsahovým zaměřením v pravidelných intervalech se záměrem stálého pokračování, např. noviny, časopisy, periodické sborníky.“[2]
Zvláštním typem periodicky vydávané publikace jeročenka čili „seriálová publikace vydávaná zpravidla jednou ročně. Poskytuje přehledné informace různého druhu, zejm. představuje výsledky činnosti za příslušný rok, a to ve stručné popisné nebo statistické formě a ve vztahu k určité zemi, regionu, instituci, oboru nebo předmětu (např. ročenky statistické, událostí roku, bibliografické, fotografické, institucionální aj.). Příkladem statistické ročenky může býtZdravotnická ročenka České republiky. Jako ročenky vycházejí rovněž doplňkové svazky některých encyklopedií.“[3]
Elektronické periodikum čiliinternetové periodikum je v oborové terminologii „periodická publikace, často odborná, která je přístupná v elektronické podobě a obvykle distribuovaná v síti internet. Může mít souběžné vydání nebo historického předchůdce v tištěné podobě. K elektronickým periodikům patří zejména elektronické časopisy a elektronické noviny.“[4]
Obecně lze říci, že zatímco vyšší periodicita je svázána s vyšší aktuálností periodika (noviny), nižší periodicita bývá spojena s užším tematickým zaměřením periodika (časopisy), příp. s vyšší odborností (odborné časopisy,vědecké časopisy).
Z hlediska čtenářského určení může být periodikum určeno širšímu okruhu čtenářů (zpravidla noviny, společenské časopisy, např.Reflex), čtenářům preferujícím určité téma (např.Ateliér,Český zápas,Ekonom,Hospodářské noviny,Chovatel,Katolický týdeník,Ptačí svět,Revolver Revue,Roverský Kmen,Sport,Vesmír,Zahrádkář,Živa atp.), téma a způsob práce s informacemi (např. týdeníkRespekt komentující aktuální dění ve společnosti včetně domácí a zahraniční politiky či ekonomiky, reportážně-investigativní měsíčníkReportér,100+1 zahraniční zajímavost atp.) aj.
Zatímco neperiodickým publikacím (knihy, neperiodické sborníky aj.) je přidělováno mezinárodní standardní číslo knihy čiliISBN, periodikům je přidělováno mezinárodní standardní číslo seriálové publikace čiliISSN (termín „seriál“ jesynonymem k termínu „periodikum“), přičemž přidělování ISBN, ISSN aj. je v ČR dobrovolné[5] a účast v systému mezinárodní registrace přináší vydavatelům kromě řady zásadních oborových výhod i výhodu propagace.
- ČESKO. Zákon č. 46 ze dne 22. února 2000, o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., a zákona č. 320/2002 Sb.Sbírka zákonů ČR. 2000, částka 17, s. 586–593. ISSN 1211-1244. Dostupné také z:http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-46