| Peribsen | ||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Seth-Peribsen, Horus-Sejemib, Tlas, Uaznes[1] | ||||||||||||||||||||||||||
 Pečeť- Per-àb-Sen na fragmentu z hrobky (P) - Abydos | ||||||||||||||||||||||||||
| Doba vlády | 2660 - 2650+25[2] | |||||||||||||||||||||||||
| Rodné jméno |
později
| |||||||||||||||||||||||||
| Trůnní jméno |
| |||||||||||||||||||||||||
| Horovo jméno |
| |||||||||||||||||||||||||
| Stḥ-pr-ib-sn | ||||||||||||||||||||||||||
| Hrobka | Abydos, královská nekropole[1] | |||||||||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | ||||||||||||||||||||||||||
Seth-Peribsen byl králem –faraonem2. dynastiestarověkého Egypta v období utváření státního útvaru vnilském údolí. Jeho vláda se uvádí do roků 2660–2650 př. n. l. (s možnou odchylkou ~25 roků[2]) do pozdního období 2.dynastie. Podstatná část informací o Peribsenovi se opírá o roztroušené archeologické nálezy artefaktů, jejich presentací v muzeích a podrobný popis jeho hrobky v královském pohřebišti vAbydosu.[7]
Historie vývojeEgypta jako státu ve 2. a3. dynastii je významná pro raný vývoj egyptské civilizace, avšak přesto zůstává nejasná kvůli nedostatku soudobých textů a bezpečně datovaného materiálu. Široký historický nástin sice byl stanoven s určitou jistotou,[pozn. 1] ale řada otázek o následnictví zůstává stále nezodpovězena. Královským pohřebním památkám dominují archeologické nálezy a pomáhají zmapovat změny v základní ideologii.
Náboženství jako celek bylo prakticky k nerozeznání od královského kultu a rozpor mezi státním a soukromým uctíváním božstev odráží širší rozdělení mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem. Nicméně požadavky na stavby pohřebních staveb –mastab, pozdějipyramid, vedly k otevření se okolnímu světu, profesionalizaci vlády a vytváření vládních struktur vedoucích k centralizaci a sjednocení státu. Dlouhotrvající iniciativy ke zvýšení ekonomické produktivity zahrnovaly lepší vedení hospodářských záznamů,rozvoj písma, většího využívání egyptského nerostného bohatství a také zvýšení zahraničních obchodních vztahů, jak dosvědčují nálezy staroegyptské keramiky vPalestině.[8][9]
Ze souboru artefaktů s uvedením jeho jmen, převážně na pečetích uzávěrů nádob, v různých muzeích roztroušenýchostrak a několikastél, je existence krále Peribsena jednoznačně potvrzena.[3] Přestože o jeho vládě ve druhé polovině 2. dynastie nejsou známé žádné písemné zprávy (kromě jeho jmen) a v neposlední řadě jeho hrobky na severozápadním okraji královského pohřebiště1. dynastie v Abydosu.[7] Identity a pořadí prvních tří králů 2. dynastie jsou jisté a doložené nálezy presentovanými vkáhirském muzeu. Současné památky a pozdější královské seznamy lze s rozumnou jistotou uvést do souladu pro prvních pět vládců 2. dynastie.Chasechemuej je všeobecně uznáván jako poslední král 2. dynastie.[pozn. 2] Oproti tomu jsou pozice dalších možných vládců a skutečný rozsah jejich vlády zcela nejisté a předmětem diskusí.[11][4]
Opakovaný průzkum Peribsenovy hrobky v letech 1911–1912 vUmm el-Káb zdokumentoval nálezy četných artefaktů, mezi jinými i hliněné pečetě se znaky Peribsena, kde je doložen v překladu zápis „(On) spojil obě země pro svého syna, král Horního a Dolního Egypta Peribsen“. Peribsen je nazýván králem obou částí Egypta, jeho královskýserech má nahoře pouze bohaSutecha.[10] Tato pečetidla, z nichž některá jsou velmi podobná těm, které objevil profesorWilliam Petrie, jsou na nepálené hlíně. Nepocházejí z víček velkých nádob.[7] Serech se znakemHora by tedy mohl patřil jeho otci.[10][12]
V první polovině 2. dynastie byla vláda zřejmě rozdělena naHorní aDolní Egypt, docházelo mezi nimi k vojenským střetům,[pozn. 3] ke kterým významně přispívaly i rozdílné klimatické podmínky, kdy v Horním Egyptě nízké dešťové srážky na horním toku Nilu ovlivňovaly nízkou úrodu, zatímco v Dolním Egyptě prudké deště úrodu ničily.[13]
Vnitřní napětí v polovině 2. dynastie je naznačeno změnou pozice boha v královském serechu Peribsena nebo předání vlády otce synovi aktem,[10] kdy byl Hor nahrazen bohem Sutechem v královské titulu Peribsena,
přičemž zároveň je doložena jeho role jako
„dobyvatel“ městaŚtrt-Sethroë na severovýchodě delty Nilu (Jaroslav Černý,[3] Alan Gardiner[12])
Souvislost mezi změnou jmen a další aspekty Peribsenovy vlády, jeho rozhodnutí mít hrobku v královském pohřebišti 1. dynastie, a tím se přihlásit k odkazu předků, ukazuje, že jeho rod pocházel z Horního Egypta. Rozšíření jeho vlády na sever do Dolního Egypta jako dobyvatele a změna boha Hora na Sutecha pak přinesly politický posun do oblasti, kde Sutech byl hlavním bohem a kde Peribsen usiloval o uznaní legitimity své vlády. Jaroslav Černý[3] uvádí, že ke změně jeho jména došlo právě po ovládnutí již zmíněného městaŚtrt-Sethroë, kde byl již dlouhodobě uznáván náboženský kult boha Sutecha,
. Celkový vývoj směřoval ke sjednocení Egypta pod jednu centrální vládu.[8][14]
Peribsenova hrobka se nachází na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v části Umm el-Káb a svoji architekturou se od starších z nich dost odlišuje. Její obdélníková základna je 12,6 x 15,8 m s vnitřní komorou 2,8 x 7,6 m. Uvnitř je řada malých výklenků oddělených stěnami z hliněných cihel. Kolem komory je volný průchozí koridor. Nálezy v hrobce a jejím těsném okolí pozůstávají z volně ležících nádob, pod vrstvou písku se nalezly dvě stély a řada úlomků váz, včetně jedné měděné. Na těsněních nádob byly pečetě se jménem Peribsena. Mezi autentickými nálezy byly i takové nesoucí jména dřívějších králů z 1. dynastie, například posledního králeKaa.
[15][1]
Vládci v druhé polovině 2. dynastie, kteří doplňují historickou kontinuitu dynastického mezidobí k dynamickému vývoji3. dynastie, proslavené stavbou stupňovité pyramidy vSakkáře. Peribsen a jeho nástupce Chasechemuej si nechali postavit hrobky v královském pohřebišti v Abydosu, které dokládají vývoj stavebních prvků, zatím ještě s použitím hliněných cihel,[pozn. 4] jak ukazují rozdíly ve velikosti mastab Peribsena a Chasechemueje.[7][pozn. 5] Zároveň nezbytně docházelo ke změnám organizace stavebních prací a jejich logistického zajištění, většího počtu do jisté míry již specializovaných řemesel a počtu dělníků. To vše se později promítlo do stavby stupňovité pyramidy faraonaDžosera a celého přilehlého komplexu staveb,[8] jejíž základy tvoří postupně navršované klasické mastaby s dokončením nepravéstupňovité pyramidy, které se přičítá osvícenému architektuImhotepovi.[16]
Obrázky, zvuky či videa k tématuPeribsen na Wikimedia Commons
