Seth-Peribsen byl králem –faraonem2. dynastiestarověkého Egypta v období utváření státního útvaru vnilském údolí. Jeho vláda se uvádí do roků 2660–2650 př. n. l. (s možnou odchylkou ~25 roků[2]) do pozdního období 2.dynastie. Podstatná část informací o Peribsenovi se opírá o roztroušené archeologické nálezy artefaktů, jejich presentací v muzeích a podrobný popis jeho hrobky v královském pohřebišti vAbydosu.[7]
Historie vývojeEgypta jako státu ve 2. a3. dynastii je významná pro raný vývoj egyptské civilizace, avšak přesto zůstává nejasná kvůli nedostatku soudobých textů a bezpečně datovaného materiálu. Široký historický nástin sice byl stanoven s určitou jistotou,[pozn. 1] ale řada otázek o následnictví zůstává stále nezodpovězena. Královským pohřebním památkám dominují archeologické nálezy a pomáhají zmapovat změny v základní ideologii.
Náboženství jako celek bylo prakticky k nerozeznání od královského kultu a rozpor mezi státním a soukromým uctíváním božstev odráží širší rozdělení mezi vládnoucí elitou a obyvatelstvem. Nicméně požadavky na stavby pohřebních staveb –mastab, pozdějipyramid, vedly k otevření se okolnímu světu, profesionalizaci vlády a vytváření vládních struktur vedoucích k centralizaci a sjednocení státu. Dlouhotrvající iniciativy ke zvýšení ekonomické produktivity zahrnovaly lepší vedení hospodářských záznamů,rozvoj písma, většího využívání egyptského nerostného bohatství a také zvýšení zahraničních obchodních vztahů, jak dosvědčují nálezy staroegyptské keramiky vPalestině.[8][9]
Pečeť z hrobky vUmm el-Káb script „(On) spojil obě země pro svého syna, krále Horního a Dolního Egypta, Peribsen“[10]Hliněná pečeť z hrobkyUmm el-Káb (P) Peribsenserech Sekhem-ab Peribsen
Ze souboru artefaktů s uvedením jeho jmen, převážně na pečetích uzávěrů nádob, v různých muzeích roztroušenýchostrak a několikastél, je existence krále Peribsena jednoznačně potvrzena.[3] Přestože o jeho vládě ve druhé polovině 2. dynastie nejsou známé žádné písemné zprávy (kromě jeho jmen) a v neposlední řadě jeho hrobky na severozápadním okraji královského pohřebiště1. dynastie v Abydosu.[7] Identity a pořadí prvních tří králů 2. dynastie jsou jisté a doložené nálezy presentovanými vkáhirském muzeu. Současné památky a pozdější královské seznamy lze s rozumnou jistotou uvést do souladu pro prvních pět vládců 2. dynastie.Chasechemuej je všeobecně uznáván jako poslední král 2. dynastie.[pozn. 2] Oproti tomu jsou pozice dalších možných vládců a skutečný rozsah jejich vlády zcela nejisté a předmětem diskusí.[11][4]
Opakovaný průzkum Peribsenovy hrobky v letech 1911–1912 vUmm el-Káb zdokumentoval nálezy četných artefaktů, mezi jinými i hliněné pečetě se znaky Peribsena, kde je doložen v překladu zápis „(On) spojil obě země pro svého syna, král Horního a Dolního Egypta Peribsen“. Peribsen je nazýván králem obou částí Egypta, jeho královskýserech má nahoře pouze bohaSutecha.[10] Tato pečetidla, z nichž některá jsou velmi podobná těm, které objevil profesorWilliam Petrie, jsou na nepálené hlíně. Nepocházejí z víček velkých nádob.[7] Serech se znakemHora by tedy mohl patřil jeho otci.[10][12]
V první polovině 2. dynastie byla vláda zřejmě rozdělena naHorní aDolní Egypt, docházelo mezi nimi k vojenským střetům,[pozn. 3] ke kterým významně přispívaly i rozdílné klimatické podmínky, kdy v Horním Egyptě nízké dešťové srážky na horním toku Nilu ovlivňovaly nízkou úrodu, zatímco v Dolním Egyptě prudké deště úrodu ničily.[13]
Vnitřní napětí v polovině 2. dynastie je naznačeno změnou pozice boha v královském serechu Peribsena nebo předání vlády otce synovi aktem,[10] kdy byl Hor nahrazen bohem Sutechem v královské titulu Peribsena, přičemž zároveň je doložena jeho role jako
„dobyvatel“ městaŚtrt-Sethroë na severovýchodě delty Nilu (Jaroslav Černý,[3] Alan Gardiner[12])
Souvislost mezi změnou jmen a další aspekty Peribsenovy vlády, jeho rozhodnutí mít hrobku v královském pohřebišti 1. dynastie, a tím se přihlásit k odkazu předků, ukazuje, že jeho rod pocházel z Horního Egypta. Rozšíření jeho vlády na sever do Dolního Egypta jako dobyvatele a změna boha Hora na Sutecha pak přinesly politický posun do oblasti, kde Sutech byl hlavním bohem a kde Peribsen usiloval o uznaní legitimity své vlády. Jaroslav Černý[3] uvádí, že ke změně jeho jména došlo právě po ovládnutí již zmíněného městaŚtrt-Sethroë, kde byl již dlouhodobě uznáván náboženský kult boha Sutecha,. Celkový vývoj směřoval ke sjednocení Egypta pod jednu centrální vládu.[8][14]
Peribsenova hrobka se nachází na severozápadním okraji královského pohřebiště 1. dynastie v části Umm el-Káb a svoji architekturou se od starších z nich dost odlišuje. Její obdélníková základna je 12,6 x 15,8 m s vnitřní komorou 2,8 x 7,6 m. Uvnitř je řada malých výklenků oddělených stěnami z hliněných cihel. Kolem komory je volný průchozí koridor. Nálezy v hrobce a jejím těsném okolí pozůstávají z volně ležících nádob, pod vrstvou písku se nalezly dvě stély a řada úlomků váz, včetně jedné měděné. Na těsněních nádob byly pečetě se jménem Peribsena. Mezi autentickými nálezy byly i takové nesoucí jména dřívějších králů z 1. dynastie, například posledního králeKaa.[15][1]
Vládci v druhé polovině 2. dynastie, kteří doplňují historickou kontinuitu dynastického mezidobí k dynamickému vývoji3. dynastie, proslavené stavbou stupňovité pyramidy vSakkáře. Peribsen a jeho nástupce Chasechemuej si nechali postavit hrobky v královském pohřebišti v Abydosu, které dokládají vývoj stavebních prvků, zatím ještě s použitím hliněných cihel,[pozn. 4] jak ukazují rozdíly ve velikosti mastab Peribsena a Chasechemueje.[7][pozn. 5] Zároveň nezbytně docházelo ke změnám organizace stavebních prací a jejich logistického zajištění, většího počtu do jisté míry již specializovaných řemesel a počtu dělníků. To vše se později promítlo do stavby stupňovité pyramidy faraonaDžosera a celého přilehlého komplexu staveb,[8] jejíž základy tvoří postupně navršované klasické mastaby s dokončením nepravéstupňovité pyramidy, které se přičítá osvícenému architektuImhotepovi.[16]
↑abPETRIE, Flinders.The Royal tombs ef the earliest dynasties Part II. [online]. London: The Egypt Exploration fund, 1901. S. 21–24.Dostupné online. (anglicky)
↑abcdGRDSELOFF, Bernhard;Černý.Notes d’épigraphie archaïque, in:Annales du Service des Antiquités de l'Égypte (1944) [online]. Cairo: Le Caire, Imprimerie de l'Institut Français d'Archéologie Orientale, 1944. S. 279–302.Dostupné online. (francouzsky)
↑abcdGAUTHIER, Henri.Le livre des rois d'Égypte Vol. I. Paris: D'Archeolgie Oriental, 1907. S. 24. (francouzsky)
↑BUDGE, Wallis.The Book of the King of Egypt Vol.I. [online]. London: Kagan Paul, 1908. S. 12–13.Dostupné online. (anglicky)
↑MARIETTE, Auguste; Gaston Mospero.Les Mastabas L’Ancient Empire [online]. Paris: Gide Libraire Éditeur, 1885. S. 92–93.Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-01. (francouzsky)
↑abcdPETRIE, Flinders.The Royal tombs ef the earliest dynasties Part I. [online]. London: The Egypt Exploration fund, 1900 [cit. 2025-05-21]. S. 89.Dostupné online. (anglicky)
↑abcWILKINSON, Toby.Early Dynastic Egypt. New York: Random House, 1999.ISBN0-203-02438-9. (anglicky)
↑MIDANT-REYNES, Béatrix.Les origines de l'Égypte [online]. Paris: Directrice de Recherche émérite au CNRS, 2005.Dostupné online. (francouzsky)
↑abcdNAVILLE, Edouard.The Mixed Cemetery and Umm el.Ga’ab [online]. London: 1914. S. 36.Dostupné online. (anglicky)
↑GRDSELOFF, Bernhard.Notes d'épigraphie archaïque. In: Annales du service des antiquités de l’Égypte [online]. Le Caire, Imprimerie de L’Institut Frannçais, 1944. S. 295–298.Dostupné online. (anglicky)
↑abGARDINER, Alan.Abydos III. [online]. London: The Egypt Exploration Fund, 1904. S. 74.Dostupné online. (anglicky)
↑WELC, Fabian; Leszek Marks.Climate change at the end of the Old Kingdom in Egypt around 4200 BP: New geoarchaeological evidence [online]. Elsevier, 2014. S. 124–133.Dostupné online. (anglicky)
↑KEISER, Wilhelm.Zu den königlichen Talbezirken der 1. und 2. Dynastic in Abydos und zur Baugeschichte des Djoser-Grabmals, Band 25. Wiesbaden: Mitteilungen des Archäologischen Institute Abtaeilung Kairo, 1969. S. 1–32. (německy)
↑ENGEL, Evamaria.The royal tombs at Umm el-Qa’ab [online]. Münster: Westfälische Wilhelms-Universität, 2008.Dostupné online. (anglicky)
↑KORECKÝ, Miroslav.Objevy pod pyramidami [online]. Praha: Odeon, 1983. S. 44–55.