Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Peptid

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Peptid (řecky πεπτικιςpeptikos „stravitelný“ nebo πεπτιςpeptos „vařený“) je chemická sloučeninaorganického původu, která vzniká spojením několikaaminokyselinpeptidovou vazbou. Všechny peptidy, kromě cyklických peptidů, mají na konci řetězce N-konec (aminovou skupinu) a C-konec (karboxylovou skupinu). Termínpeptid byl poprvé použit v roce 1902 Emilem Fischerem při zkoumání rozkladu bílkovinpepsinem.

Podle počtu peptidových vazebse peptidy dělí naoligopeptidy (dipeptidy,tripeptidy,tetrapeptidy a další),polypeptidy abílkoviny (proteiny). Bílkoviny se skládají z jednoho nebo více polypeptidů uspořádaných biologicky funkčním způsobem. Peptidy se řadí spolu snukleovými kyselinami,oligosacharidy,polysacharidy a dalšími sloučeninami mezi biologickéoligomery apolymery.

Peptidy, především bílkoviny, bývají organismem syntetizovány jako neaktivníprekurzory, které se pak na místě působení chemický mění na aktivní formu. U některých peptidů, které vzniklybiosyntézou v živýchorganismech, dochází kposttranslačním modifikacím, při kterých je změněna vždy určitá část peptidu. Tyto modifikace dávají molekule nové vlastnosti, většinou biologickou aktivitu.

Struktura peptidů

[editovat |editovat zdroj]

Aminokyseliny

[editovat |editovat zdroj]

Peptidy jsou tvořeny aminokyselinami. Aminokyseliny mají dvě funkční skupiny: aminovou (–NH2) a karboxylovou (–COOH). Ty jsou navázané na uhlovodíkový řetězec (R), který může obsahovat například skupinu –CH3, –CH2–CH3, –CH2–OH a mnoho dalších. Příklady jednoduchých aminokyselin, kde jsou uvedeny jejich názvy a v závorkách jejich používané zkratky:

  • Glycin (Gly, G)
    Glycin (Gly, G)
  • Alanin (Ala, A)
    Alanin (Ala, A)
  • Serin (Ser, S)
    Serin (Ser, S)
  • Kyselina asparágová
    Kyselina asparágová

Peptidová vazba

[editovat |editovat zdroj]

Důležitou vlastností aminokyselin je jejich schopnost vzájemného slučování za vzniku peptidové vazby. Důležité je, že vzniklý peptid má na svých koncích opět aminovou (–NH2) a karboxylovou (–COOH) skupinu, které jsou schopny další reakce. Kromě cyklických peptidů mají tedy peptidy na konci řetězce N-ukončení (aminovou skupinu) a C-ukončení (karboxylovou skupinu). Postupným slučováním s dalšími aminokyselinami nebo peptidy mohou vznikat obrovskémakromolekuly ze stovek až tisíců jednotlivých aminokyselin.

Aminová a karboxylová skupina aminokyselin spolu reagují za vzniku peptidové vazby a za odštěpení molekulyvody. Tato reakce se nazývápolykondenzace a je toreakce endotermická. Peptidová vazba obsahující seskupení atomů –CO–NH– je druhemkovalentní vazby. Na konci každémolekuly, která obsahuje peptidickou vazbu, jsou opět zakončení –NH2 a –COOH. Obecná rovnice polykondenzace:

Vznik peptidové vazby polykondenzací. R je uhlovodíkový řetězec se zakončením -NH2 a R´ je řetězec se zakončením -COOH

Pořadí aminokyselin

[editovat |editovat zdroj]

Pořadí aminokyselin v peptidech určuje jejich vlastnosti. Vlidském organismu se na stavbě bílkovin podílí 20 základních aminokyselin, ale možnosti jejichkombinací jsou nekonečné. Příklady počtu kombinací:

  • Dvě aminokyseliny A a B mohou vytvořit 2 sloučeniny: AB a BA.
  • Tři aminokyseliny A a B a C mohou vytvořit 6 různých sloučenin: ABC, ACB, BAC, BCA, CAB,CBA
  • Čtyři aminokyseliny vytvoří 4 × 3 × 2 × 1 = 24 sloučenin
  • Pět aminokyseliny vytvoří 5 × 4 × 3 × 2 × 1 = 120 sloučenin

Rozdělení peptidů

[editovat |editovat zdroj]

Podle počtu vázaných aminokyselin

[editovat |editovat zdroj]

Podle typu řetězce

[editovat |editovat zdroj]
  • lineární
  • cyklické

Podle druhu vazeb

[editovat |editovat zdroj]
  • homodetní (pouze peptidové vazby)
  • heterodetní (peptidové i jiné vazby)
  • disulfidové -S-S-, esterové (depsipeptidy) -CO-O-R

Podle vázané složky

[editovat |editovat zdroj]
  • homeomerní obsahující jen aminokyseliny
  • heteromerní (peptoidy) obsahující i jiné sloučeniny
    • nukleopeptidy – fosfopeptidy
    • lipopeptidy – chromopeptidy
    • glykopeptidy – metalopeptidy

Podle vzniku

[editovat |editovat zdroj]

Některé významné peptidy

[editovat |editovat zdroj]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPeptide na anglické Wikipedii.V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPeptid na německé Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
  • Obrázky, zvuky či videa k tématupeptid na Wikimedia Commons
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Peptid&oldid=25620992
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp