Pektorál (zlatinskéhopectoralis, tj. hrudní), přesněji řečenopektorální přívěsek je náprsní šperk.
Může mít různý účel a ideový význam. Ve starověku představuje jakýkoliv nákrční šperk, zpravidla ve tvaru štítu zavěšeného na řetězu, například odznak vlády egyptského faraóna nebochoschen starozákonního kněze.V křesťanské Evropě se termín od středově̟ku používá pro pektorálníkřížek šperkové podoby, odznak víry, nošený převážně církevními preláty římskokatolické, řeckokatolické nebo také pravoslavné církve, v nichž má rovnocenný řecký termínenkolpion (en= v/na kolpion= prsa/hruď).
Podle ustanovení římského ritu pro slavnostní, tzv. pontifikální bohoslužbu, měl kněz od 12. století nosit pektorál nakrku, zavěšený nařetěze, na řemínku nebo nastuze jako insignii úřadu vyššího preláta a zároveň součást slavnostního tj. pontifikálního oděvu.
Vřímskokatolické církvi nejprve pektorál s ostatky svatých nosil jenpapež, od 12. století takékardinálové,arcibiskupové,biskupové,opati exemptních aúzemních klášterů,abatyše, kapitulní probošti a někteří dalšípreláti.Ve slovanskýchpravoslavných církvích a v řeckém ritu byzantské církve se náprsní kříž nazýváenkolpion, bývá dvojdílný s vyobrazením ukřižovaného Krista na líci a Panny Marie s dítětem na rubu, který se nazývápanagia. Všichni ostatní duchovní v řeckých církvích jej nosí pouze jako vyznamenání (stauroforos).
Vluterských evangelických církvích nosí náprsní kříže biskupové, podobně jako vanglikánských a episkopálních církvích.
.JPG)
Někdy se místo náprsního kříže používá na řetězu zavěšenénumisma (latinsky mince). Zpravidla takový typ pektorálu používajíkanovnícikapitul nebo některé další osoby, které nepožívají označení prelát, avšak zastavají určitý úřad v katolické církvi.
Odznak úřadukapitulníhokanovníka nebo člena kapituly řeholního (rytířského, špitálního ad.) řádu. Signum má podobu zlatého nebo stříbrného přívěsku na řetěze. Na přívěsku bývají vyobrazeni svatí patroni kapituly nebo znak řeholního (rytířského, špitálního ad.) řádu, například svatí Petr a Pavel na signu kanovníkůVyšehradské kapituly[1], svatí Kosma a Damián na signu staroboleslavském nebo kříž s červenou hvězdou na signuRytířského řádu křižovníků a červenou hvězdou. Signum mělo v historické době jednotný základ pro všechny členy (6-12 kanovníků), jednotlivci si je dále mohli dát ozdobit podle svého vkusu[2].
Řecký termín odvozený od slova monos = jeden označuje náprsní relikviář s jednou relikvií. Schránka měla zpravidla okrouhlý tvar a vpředu okénko s relikvií označenou popiskou. Nosili je duchovní na krku, stejně jako pektorál. Monile bylo oblíbené v období gotiky, jak dokládají příklady ze Svatovítského pokladu v Praze.
Obrázky, zvuky či videa k tématupektorál na Wikimedia Commons