| Pavel Kristián z Koldína | |
|---|---|
| Narození | 1530 Klatovy |
| Úmrtí | 11. ledna1589 (ve věku 58–59 let) Praha |
| Povolání | pedagog,právník,učitel,spisovatel,úředník,písař,básník apolitik |
| Zaměstnavatelé | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Univerzita Karlova |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. Chybí svobodnýobrázek. | |
Pavel Kristián z Koldína (1530Klatovy –11. ledna1589Praha) bylčeský právník. Proslavil se zejména vytvořením soupisu městského právaPráva městská království českého.
Jeho otcem byl zámožný klatovský měšťan Matěj Křesťan. Pavel Koldín pobyl v letech 1548–1549 nafakultě artistické v Praze. Roku1550 složil bakalářskou zkoušku a v roce1552 se stalmistrem svobodných umění. Současně byl ustanovenrektorem na škole ukostela sv. Jindřicha a vstoupil do literární společnosti, ve které se pěstovalo latinské básnictví. Jeho silné stránky ale byly jinde.
OdFerdinanda I. získalerb a přídomekz Koldína (stejně jako později jeho bratr Jan) a současně Koldín přešel na universitu jako kollegiát Karlovy koleje. Roku1561 byl zvolenděkanem a roku 1563 opustil vysoké učení a stal se písařem naNovém Městě pražském. Získal tehdy také právo městské naStarém Městě, kde na Staroměstském náměstí koupil Domináčkovský dům, v němž bydlel až do smrti.
Oženil se celkem třikrát: roku1563 s Magdalenou Žipanskou, roku1575 s Martou Kulíškovou, se kterou měl dceru Ludmilu, a roku1588 s Annou z Pereftu), a nabýval stále většího majetku v Praze. Počátkem roku 1565 se uvázal v úřad kancléřství na Starém Městě a od té doby měl velký vliv ve věcech veřejných. V úřadě kancléřství staroměstského zůstal do roku 1584. Patřil k nejbohatším měšťanům pražským (jeho majetek se rozmnožil o pět pražských domů a o ves Martinice na Břežicku). Zemřel 11. ledna 1589 a pochován je vkostele sv. Mikuláše na Starém Městě. Po jeho smrti nastaly dlouhé pře o pozůstalost a o platnost posledního pořízení.
Vystupoval jménem městského stavu nebo Pražanů a rada mu dokonce svěřila vypracovánízákoníka městského práva, jehož osnovu roku1569 předložil. Zákoník obsahoval právní předpisy, které v podstatě upravovaly veškerý život obyvatel města i jeho správu a soudnictví. Spor meziLitoměřicemi, které předložilo protinávrh vycházející z práva magdeburského, aStarým Městem pražským však královské potvrzení a sankcionování nového zákoníku zpozdil o 10 let. Přes postoj měst magdeburské oblastiRudolf II. roku1579 zákoník schválil a sankcionoval, následujícího rokuapelační soud uznal zákoník za závazný pro soudní praxi. Platnost kodifikace byla zpočátku omezena jen naČechy, teprve roku1680 byla uvedena naMoravu jakosubsidiární a roku1697 jako jediný zákoníkměstského práva.
Už v roce1579 se Koldín rozhodl napomoci rozšíření svého díla vydáním krátkéSummy, která vyšla roku1581. V této zkrácené podobě se Koldínova kodifikace těšila veliké oblibě a byla také přeložena pod názvemDas böhmische Stadtrecht i do němčiny (roku1583 sestavil Koldín podobný výtah ze zřízení zemského z roku1564, tato summa však byla dekretem české kanceláře zakázaná). Koldínovým dílem český právní život získal mimořádně cenný příspěvek. Zákoník byl formulován výbornou češtinou a jeho ustanovení sestavena do přehledného systému. Se zdarem obohatil svou práci prvky zřímského práva upraveného k domácím účelům, hojně použil takézemského práva a sněmovních usnesení.
Jméno Pavla Kristiána bylo umístěno pod oknyNárodního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, vizDvaasedmdesát jmen české historie.
