| Paul Nadar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 8. února1856 Paříž |
| Úmrtí | září1939 (ve věku 83 let) nebo 1. září1939 (ve věku 83 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise (48°51′32″ s. š.,2°23′49″ v. d.) Grave of Nadar |
| Povolání | fotograf afilmový režisér |
| Rodiče | Nadar aErnestine Nadar |
| Manžel(ka) | Marie Degrandi (1894–1919) |
| Ocenění | Řád slunce a lva 5. třídy (1889) rytíř Řádu Leopoldova (1897)  Q27886207 (1905)důstojník Řádu čestné legie (1912) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databáziNárodní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Paul Nadar (8. února1856Paříž –1. září1939 tamtéž) bylfrancouzskýportrétnífotograf a synGasparda-Félixe Tournachona.[1]
Byl jediným dítětem Ernestine Tournachonové a fotografa Gasparda-Félixe Tournachona, známého jakoNadar a také s jeho svolením mohl pseudonymNadar používat.[2]
Fotografovat se naučil od svého otce, autora mnoha portrétů umělců a představitelů elity francouzské druhé říše. Tyto fotografie byly bez rekvizit a dekorativního pozadí a kladly důraz na osobnost modelu. Postupem času se estetické portréty Nadara-otce staly obětí konvencionalizmu a komercializace. Místo velkorozměrných snímků s nejmenšími detaily namokrých kolódiových deskách se Nadar-otec začal věnovat lukrativnějšímcarte de visite. V roce 1871 Nadar starší zavřelfotografické studio naBoulevard des Capucines a přestěhoval se na ulici d’Anjou 51. V roce 1874 převzal Paul Nadar vedení podniku na d’Anjou 51.[1] Paul Nadar začal vést ateliér se svou matkou, zaměřil se na zisková a populární témata, avšak zůstal u banální roviny fotografie, kterou dotvářel pomocí dekorativního pozadí, hraných vymyšlených póz a bohatých rekvizit.
Nadar-otec se do činnosti studia nezapojoval a ani neschvaloval změny, které v něm nastaly. Přibližně v roce 1885 se vztahy mezi oběma muži odcizily, ale o rok později se otec se synem usmířili, což vedlo ke společnému dílu s názvemEntretien de M. Nadar avec M. Chevreul, le jour de son centenaire (Rozhovor pana Nadara s panem Chevreulem v den jeho stých narozenin). Jednalo se o rozhovor s lékárníkemMichelem Eugenem Chevreulem (101 let), který řídil Nadar-otec a fotografoval Paul. Soubor fotografií[3], který se objevil v časopiseL'Illustration v roce 1886, je považován za průkopnickou práci v historii vývojefotografické reportáže a první foto-rozhovor[1]. Rozhovor byl dokonce nahráván naphonophonClémenta Adera (1841–1925).[4]
Po vzoru svého otce začalfotografovat ze vzduchu (balónová fotografie). V roce 1890 se vydal na cestu z Evropy doTurkestánu ve stopách bývaléHedvábné stezky a fotografoval navštívená místa. Používal nový fotoaparátKodak a o tři roky později se stal zástupcem této společnosti. Své výsledky prezentoval po návratuFrancouzské fotografické společnosti (Société française de photographie).[1]
V roce 1891 založil časopisParis-Photographe.[4] Paul Nadar se v roce 1895 stal oficiálně majitelem ateliéru svého otce a vedl jej až do své smrti v roce 1939. Během několika dalších let jej vedla jeho dcera Martha, ale nakonec byl uzavřen. Celé studiové vybavení, negativy i fotografie Nadara otce i Paula Nadara prodala francouzské vládě Nadarova druhá manželka Anne.
Paul Nadar byl inovativní experimentátor, zaváděl v ateliéru umělé osvětlení apatentoval projekční systém pro animaci statických snímků.[1]
_-_Google_Art_Project.jpg)
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPaul Nadar na polské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuPaul Nadar na Wikimedia Commons