| Paul-Henri Spaak | |
|---|---|
 Paul-Henri Spaak (1957) | |
| Generální tajemník NATO | |
| Ve funkci: 1957 – 1961 | |
| Předchůdce | Hastings Lionel Ismay |
| Nástupce | Dirk Stikker |
| 1. Předseda Evropského parlamentu | |
| Ve funkci: 1952 – 1954 | |
| Předchůdce | není |
| Nástupce | Alcide De Gasperi |
| Předseda vlády Belgie | |
| Ve funkci: 20. března1947 – 11. srpna1949 | |
| Předchůdce | Camille Huysmans |
| Nástupce | Gaston Eyskens |
| 1. Předseda Valného shromáždění OSN | |
| Ve funkci: 1946 – 1947 | |
| Předchůdce | není |
| Nástupce | Oswaldo Aranha |
| Předseda vlády Belgie | |
| Ve funkci: 13. března1946 – 31. března1946 | |
| Předchůdce | Achille Van Acker |
| Nástupce | Achille Van Acker |
| Předseda vlády Belgie | |
| Ve funkci: 15. května1938 – 22. února1939 | |
| Předchůdce | Paul-Émile Janson |
| Nástupce | Hubert Pierlot |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | BWP/POB (soc. demokratická) BSP-PSB (soc. demokratická) |
| Rodné jméno | Paul Henri Charles Spaak |
| Narození | 25. ledna1899 Schaerbeek,Belgie  |
| Úmrtí | 31. července1972 Braine-l'Alleud,Belgie |
| Místo pohřbení | Braine-l’Alleud |
| Rodiče | Paul Spaak aMarie Janson |
| Příbuzní | Charles Spaak a Claude Spaak (sourozenci) |
| Ocenění | rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří (1937) velkokříž Řádu nizozemského lva (1938) velkokříž Řádu čestné legie (1938) velkokříž Řádu Jižního kříže (1949) doctor honoris causa from the University of Aix-Marseille (1952) … více naWikidatech |
| Commons | Paul-Henri Spaak |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Paul-Henri Charles Spaak (25. ledna1899Schaerbeek –31. července1972Braine-l'Alleud) bylbelgický socialistický politik celoevropského významu, trojnásobnýpremiér Belgie, prvnípředseda Evropského parlamentu, prvnípředsedaValného shromážděníOSN agenerální tajemníkNATO.
Spaakova rodina byla politicky činná – jeho strýcPaul-Émile Janson byl ve 30. letech belgickým premiérem, matkaMarie Jansonová byla první belgickou senátorkou. Jejich otec, Spaakův dědeček,Paul Janson byl liberálním poslancem. Rodina zanechala stopu také v umění, Paul-Henriho bratrCharles Spaak byl významným filmovýmscenáristou.
Spaak vystudoval práva na univerzitě vBruselu a v roce1920 se stal členemBelgické strany pracujících. Roku1932 se poprvé stal poslancem belgického parlamentu, o tři roky později byl jmenován ministrem dopravy. Od té doby několikrát vykonával funkci ministra a třikrát byl předsedou vlády.
Běhemdruhé světové války byl v exilu vLondýně. Stal se zastáncemkolektivní bezpečnosti a ekonomické spolupráce. Podporoval vytvoření celní unie meziBelgií,Lucemburskem aNizozemskem, takzvanýBenelux.
V srpnu1946 předsedal konzultačnímu shromážděníRady Evropy, v roce1952 byl zvolen prvnímpředsedou Společného shromážděníESUO (dnesEvropského parlamentu).
NaMessinské konferenci v roce1955 byl jmenován předsedou přípravného výboru (tzv. Spaakův výbor), která měla za úkol vypracovat zprávu o společném trhu. Takzvaná Spaakova zpráva byla základním materiálem při vytvářeníŘímských smluv, které založilyEvropské hospodářské společenství aEvropské společenství pro atomovou energii. Pro svůj význam při zakládáníEvropských společenství se řadí mezi tzv.otce zakladatele ES.
V roce1945 se stal historicky prvnímpředsedouValného shromážděníOSN. V letech1957–1961 bylgenerálním tajemníkemNATO.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPaul-Henri Spaak na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuPaul-Henri Spaak na Wikimedia Commons | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
| Předseda Evropského parlamentu | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: není | 1952–1954 Paul-Henri Spaak | Nástupce: Alcide De Gasperi |
| Předseda Valného shromáždění OSN | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: není | 1946–1947 Paul-Henri Spaak | Nástupce: Oswaldo Aranha |
| Premiér Belgie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Paul-Émile Janson | Paul-Henri Spaak 1938–1939 | Nástupce: Hubert Pierlot |
| Předchůdce: Achille Van Acker | 1946–1946 | Nástupce: Achille Van Acker |
| Předchůdce: Camille Huysmans | 1947–1949 | Nástupce: Gaston Eyskens |
| Předsedové Evropského parlamentu | ||
|---|---|---|
| Společné shromáždění, Parlamentní shromáždění |  | |
| Parlament (jmenovaný) | ||
| Parlament (přímo volený) | ||
| Generální tajemníci NATO | ||
|---|---|---|
Hastings Lionel Ismay(1952–1957) •Paul-Henri Spaak(1957–1961) •Dirk Stikker(1961–1964) •Manlio Brosio(1964–1971) •Joseph Luns(1971–1984) •Lord Carrington(1984–1988) •Manfred Wörner(1988–1994) •Sergio Balanzino(1994) •Willy Claes(1994–1995) •Sergio Balanzino(1995) •Javier Solana(1995–1999) •George Robertson(1999–2004) •Jaap de Hoop Scheffer(2004–2009) •Anders Fogh Rasmussen(2009–2014) •Jens Stoltenberg(2014–2024) •Mark Rutte(od 2024) |  | |
| PremiéřiBelgie | ||
|---|---|---|
Hubert Pierlot(1939–1945) •Achille Van Acker(1945–1946) •Paul-Henri Spaak(1946) •Achille Van Acker(1946) •Camille Huysmans(1946–1947) •Paul-Henri Spaak(1947–1949) •Gaston Eyskens(1949–1950) •Jean Duvieusart(1950) •Joseph Pholien(1950–1952) •Jean Van Houtte(1952–1954) •Achille Van Acker(1954–1958) •Gaston Eyskens(1958–1961) •Théo Lefèvre(1961–1965) •Pierre Harmel(1965–1966) •Paul Vanden Boeynants(1966–1968) •Gaston Eyskens(1968–1973) •Edmond Leburton(1973–1974) •Leo Tindemans(1974–1978) •Paul Vanden Boeynants(1978–1979) •Wilfried Martens(1979–1981) •Mark Eyskens(1981) •Wilfried Martens(1981–1992) •Jean-Luc Dehaene(1992–1999) •Guy Verhofstadt(1999–2008) •Yves Leterme(2008) •Herman Van Rompuy(2008–2009) •Yves Leterme(2009–2011) •Elio Di Rupo(2011–2014) •Charles Michel(2014–2019) •Sophie Wilmèsová(2019–2020) •Alexander De Croo(2020–2025) •Bart De Wever(od 2025) |  | |
