Větší část území kraje odvodňujeLabe, nejdelší řekou na území kraje je levobřežní labský přítokChrudimka. Část území na Svitavsku odvodňujeSvitava, přítok řekyMoravy (která na území kraje pramení) a potažmoDunaje. Krajem prochází hlavní evropské rozvodí meziSeverním aČerným mořem.
Pardubický kraj poprvé vznikl krajskou reformou z roku 1855, kdy zahrnul části původních krajů Chrudim, Čáslav, Jičín a Praha. Postupně do roku 1868 byl společně s dalšími kraji zrušen a byla opět zřízena okresní hejtmanství.[3] V roce 1918 po vyhlášení Československé republiky byla část dnešního Pardubického kraje součástí jedné z německých provincií vyhlášenýchněmeckými menšinami v tehdejším československém pohraničí, konkrétně součástíSudetska (Sudetenland). Šlo o oblasti Králíky, Lanškroun, Moravská Třebová.[4] V roce 1949 bylo po zestátnění veřejné správy obnoveno třináct krajů, mezi něž patřil i Pardubický kraj. V roce 1960 byl počet krajů zredukován na osm, a to hlavní město Praha, Středočeský, Jihočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský, Severomoravský.[3] Dnešní území Pardubického kraje, společně s dnešním územím Královéhradeckého kraje, bylo zahrnuto v tehdejším Východočeském kraji. Východočeský kraj měl sídlo v Hradci Králové a byl rozdělen do jedenácti okresů. Správu čtrnácti krajů (později osmi) od roku 1960 spravovaly krajské národní výbory.[5] V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a do roku 2000 funguje krajská správa osmi krajů.[6] Principiálně byla veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu.
Kraj byl zřízen spolu s dalšími samosprávnými kraji na základě článku 99 a následujícíchÚstavy České republiky ústavním zákonem č. 347/1997 Sb.,o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, který stanoví názvy krajů a jejich vymezení výčtem okresů (území okresů definuje vyhláška ministerstva vnitra č. 564/2002 Sb.) a pro vyšší územní samosprávné celky stanoví označení „kraje“. Kraje definitivně vznikly 1. ledna 2000,samosprávné kompetence získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), dne 12. listopadu 2000, kdy proběhly první volby do jejich nově zřízenýchzastupitelstev. Toto krajské členění je obdobné krajům z let 1948–1960, zřízených zákonem č. 280/1948 Sb. Žádný z nově vzniklých krajů nerespektuje hranici mezi Čechy a Moravou.[3]
V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 38 měst a 12 městysů. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice.
Nejsilnější je všeobecné strojírenství dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný, nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Pardubický kraj je také známý pro výrobusemtexu (plastické trhaviny).
Krajem prochází český železniční hlavní tah z Prahy do České Třebové, kde se trať rozvíjí na Olomouc, Ostravu a dále na Slovensko –III. koridor a do Brna, Vídně či Bratislavy a Budapešti –I. koridor. Z Pardubic vede elektrizovaná trať do Jaroměře, na kterou jsou od roku 2012 nasazeny nové jednotky „RegioPanter“. Trať dále pokračuje do Liberce a je hlavní spojnicí Pardubic, Hradce Králové a Liberce. Postupně se zdvoukolejňuje vytížená trať z Pardubic do Hradce Králové, hotový je vložený úsek meziStéblovou aOpatovicemi nad Labem. Pro zbylé úseky se získávají potřebná povolení s předpokladem zahájení stavby v roce 2022.[11] Z Pardubic vede též poměrně vytížená hlavní trať přes Hlinsko do Havlíčkova Brodu, která není elektrizovaná. Diskutuje se o různých variantách spojky, která by umožnila vyjíždění vlaků do Havlíčkova Brodu přímo z hlavního pardubického nádraží bez úvratě vRosicích nad Labem. Tzv. Ostřešanská spojka nebyla kvůli odporu obcí průchozí (vysoký násep) a ostatní varianty spojek (Medlešická či Jesenčanská) nevycházejí ekonomicky.[12] Dále je v provozu řada regionálních tratí.
V kraji je kolem 4500 km silnic, několik kilometrůdálnice D11 a také rozestavěnádálnice D35.
V roce 2010 si Pardubický kraj pro organizaci veřejné dopravy aIDS Pk najal královéhradeckou společnostOREDO a spustil projekt tzv. optimalizace dopravy; v jejím rámci OREDO prosazuje železniční dopravu jako páteř, zároveň však zrušení osobní dopravy na lokálních tratích a nahrazení autobusy. Proti tomu se v roce 2011 zvedla vlna protestů, zejména utrati Vysoké Mýto – Litomyšl a tratí024 (část) a025 naKrálicku. Vlna protestů pokračovala i v roce 2012. Organizace dopravy stojí Pardubický kraj 5 mil. Kč ročně. Před vstupem firmy Oredo si dopravu organizovalo ČSAD zdarma.[13]
Při volbách v roce 2016 byl v Pardubickém kraji zaregistrován nejvyšší počet kandidátních listin volebních stran – celkem 22. Například v roce 2000 toto číslo nedosahovalo ani poloviny. Na druhou stranu volební účast zůstává více méně stabilní, a to kolem 36 %. Jen ve volbách roku 2008 se účast voličů vyšplhala až k hranici 43 %. Pardubický kraj se vyznačuje jednou z nejvyšších volebních účastí mezi kraji České republiky.
Vevolbách v roce 2000 byla vítěznou stranou takzvanáČtyřkoalice, jejíž vznik se datuje právě k tomuto roku (v té době ve složení ze středopravých stranKDU-ČSL,Unie svobody,Demokratická unie aObčanská demokratická aliance). Jediná KDU-ČSL je neměnnou součástíKoalice pro Pardubický kraj (Čtyřkoalice) během všech volebních období. V roce 2000 vyhrála tato koalice se ziskem 29,4 % hlasů krajské volby. O 16 let později obdržela od voličů již pouhých 15,7 % hlasů. V dalšíchvolbách roku 2004 se vítěznou stranou stalaODS s 34,5 % získaných hlasů, jejíž výsledky ve volbách do Zastupitelstva Pardubického kraje věrně kopírují změny celostátního průměru její podpory. V roce 2000 skončila strana se ziskem 24,5 % hlasů v kraji na 2. místě (za Čtyřkoalicí). Následujícívolby roku 2008 vyhrálaČSSD. V prvních dvou volebních obdobích do Zastupitelstva Pardubického kraje se strana neřadila k těm nejúspěšnějším. Značně odlišného výsledku však dosáhla právě ve volbách roku 2008, kdy se ziskem 35,7 % hlasů ovládla volby s náskokem téměř 15 procentních bodů na druhou ODS. Vevolbách roku 2012 byla ČSSD opět úspěšná a zvítězila (21,3 %). Avšak toto vítězství již nebylo tak výrazné. StranaANO 2011 získala běhemkrajských voleb v roce 2016 19,2 % hlasů. Ačkoliv se jednalo o vítěznou stranu krajských voleb, skončila strana společně sKSČM v opozici, neboť vládní koalice byla zformována z ČSSD, Koalice pro Pardubický kraj, ODS aSTAN.[14]
Dalšími stranami, které získávají podporu v Pardubickém kraji, jsou napříkladTOP 09, STAN či KSČM. Volební výsledky Komunistické strany Čech a Moravy vykazovaly oproti jiným politickým subjektům v kraji značnou stabilitu v čase. Ve všech volbách do Zastupitelstva Pardubického kraje se Komunistické straně Čech a Moravy podařilo získat potřebnou podporu ke zvolení svých kandidátů do voleného orgánu. Nikdy se však nestala stranou vládnoucí koalice a pokaždé tak tvořila opozici.
Nyní většinu zasedající v zastupitelstvu tvoří zástupci hnutí ANO, vítězné strany z posledních krajských voleb z roku 2016. Další mandáty v zastupitelstvu získaly ČSSD, Koalice pro Pardubický kraj (tentokrát ve složení KDU-ČSL,SNK ED a hnutí Nestraníci), ODS, KSČM a v neposlední řadě STAN.[14]
Dalším orgánem mimo zastupitelstva je rada tvořená hejtmanem, prvním náměstkem hejtmana, náměstkem hejtmana a šesti radními. Hejtman Pardubického kraje je také členem Zastupitelstva Pardubického kraje, do jehož čela ho tento orgán zvolil.[15] Prvním takto zvoleným hejtmanem se stal Roman Línek zastupující KDU-ČSL (respektive v té době Čtyřkoalici). Hejtmanem Pardubického kraje je od roku 2012Martin Netolický, nestraník, jenž byl do června 2025 členem SOCDEM.
Pardubický kraj má stejně jako ostatní kraje několik výborů (11), mezi něž patří kontrolní, finanční či výbor pro kulturu a památkovou péči. Každý takový výbor má v čele předsedu a místopředsedu doplněné o další členy.[16]
↑Počet obyvatel v regionech soudržnosti, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
↑Rozloha území, počet obyvatel, hustota obyvatelstva a počet obcí podle krajů a okresů k 1. 1. 2013 [online]. Praha: Český statistický úřad [cit. 2015-05-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-06.
↑Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2020 [online]. Český statistický úřad, 2020-04-30 [cit. 2020-05-04].Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-18.
↑ Železničáři získali zelené razítko k pokračování hradubické dvoukolejky.Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, s.r.o. [cit. 13.8.2020].Dostupné online.
↑ Železniční Ostřešanská spojka na zkrácení cesty z Pardubic do Chrudimi je definitivně mimo hru.Zdopravy.cz [online]. Avizer Z, s.r.o. [cit. 13.8.2020].Dostupné online.
↑abAtlas voleb do zastupitelstva Pardubického kraje [online]. In.: Pardubice: Český statistický úřad, 2016, 30. 11. 2016, s. 1-51 [cit. 2018-01-9].ISBN978-80-250-2732-5.
