Na vítězném turnajiMS 1982 se stal nejlepším střelcem. Ve stejném roce také vyhrálZlatý míč (stal se třetím Italem který vyhrál). Na klubové úrovni bylPablito také plodným střelcem týmuVicenza. V roce1976 oba kluby (Juventus aVicenza) podepsali dohodu o spoluvlastnictví za rekordnípoplatek (1 750 000Liber).[1] Stal se prvním hráčem, který ve dvou sezónách v řadě dosáhl na nejlepšího střelce vedruhé aprvní lize. S klubemJuventus FC získal dvatituly, jedendomácí pohár a také evropské trofeje: poháryPMEZ,PVP aSuperpohár UEFA. Byl zapleten do skandáluTotonero. Dostal tříletý zákaz hraní, ale po odvolání dostal dvouletý zákaz.[2]
Ve zvláštním žebříčku nejlepších fotbalistů dvacátého století zveřejněném časopisemWorld Soccer obsadil 42. místo.[3] V roce2004 byl zařazen doFIFA 100, seznamu 125 nejlepších žijících hráčů, které vybraliPelé aFIFA u příležitosti stého výročí federace.[4] Byl také zařazen do online ankety, pořádanéUEFAUEFA Golden Jubilee Poll k oslavě nejlepších hráčů vEvropě za posledních padesát let.[5] Spolu sBaggiem aVierim drží italský rekord ve vstřelení 9 branek naMS a stal se prvním hráčem který ve stejném roce vyhrálMS, titul nejlepšího střelce této soutěže aZlatý míč.
.jpg)
_e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg)
