Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Paolo Lorenzi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Paolo Lorenzi
Paolo Lorenzi ve Wimbledonu 2018
Paolo Lorenzi veWimbledonu 2018
StátItálieItálieItálie
Datum narození15. prosince1985 (39 let)
Místo narozeníŘím,Itálie
BydlištěSarasota,FL,Spojené státy
Výška183 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Profesionál od2003[1]
Držení raketypravou rukou,bekhend obouruč
Výdělek4 747 136USD
Dvouhra
Poměr zápasů110–185
Tituly1 ATP, 21 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění33. místo (15. ledna 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015,2017)
French Open2. kolo (2017)
Wimbledon2. kolo (2017,2018)
US Open4. kolo (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů44–108
Tituly1 ATP, 6 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění82. místo (29. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013)
French Openčtvrtfinále (2017)
Wimbledon1. kolo (2011,2012,2013,2014,2016,2017,2018)
US Open2. kolo (2017)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2016,2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne20190825a25. srpna 2019
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Paolo Lorenzi (* 15. prosince1981Řím) jeitalský profesionálnítenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhuATP Tour vyhrál jeden singlový a jeden deblový turnaj. Nachallengerech ATP aokruhu ITF získal do září 2019 dvacet osm titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]

Nažebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v lednu 2017 na 33. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2018 roku na 82. místě. Trénují ho Walter Grinovero a Martin Rodriguez. Dříve tuto roli plnil Claudio Galoppini.[1]

Vitalském daviscupovém týmudebutoval v roce2010 čtvrtfinálem 1. skupinyzóny Evropy a Afriky protiNizozemsku, v němž vyhrál dvouhru nadIgorem Sijslingem. Italové zvítězili 4:1 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–4 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Itálii reprezentoval naLetních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Vmužské dvouhře jej ve druhém kole vyřadil desátý nasazený ŠpanělRoberto Bautista Agut.

Tenisová kariéra

[editovat |editovat zdroj]

Nagrandslamu nezvládl dvacet třikrát kvalifikaci, než v roce2014 postoupil do hlavní soutěžeFrench Open. Před prvním vítězným utkáním dvouhry, naUS Open 2014 protiJošihitu Nišiokovi, prohrál třináctkrát v úvodním kole grandslamu. Do třetího kola premiérově prošel naUS Open 2016 po pětisetové bitvě sGillesem Simonem, trvající 4.54 hodiny. Ve třiceti pěti letech se pak naUS Open 2017 stal nejstarším hráčemotevřené éry, který si poprvé zahrál grandslamové osmifinále. V téže sezóně poprvé, a na sedmý pokus, postoupil z úvodního kola naFrench Open a veWimbledonu. V roce2017 odehrál z hráčů Top 100 nejvyšší počet 34 turnajů, včetně challengerů, se šňůrou osmi porážek v závěru sezóny.[1][2]

Debutovou trofej na okruhu ATP Tour si odvezl ze čtyřhry únorovéhoVTR Open 2013 veViña del Mar. Po boku krajanaPotita Staraceho v boji o titul přehráli argentinsko-španělský párJuan Mónaco aRafael Nadal. Do premiérového finále dvouhry postoupil ve třicet dvou letech na březnovémBrasil Open 2014São Paulu, v němž podlehl ArgentinciFedericu Delbonisovi.[1][2] V singlové soutěži triumfoval na červencovémGenerali Open Kitzbühel 2016. Ve finálovém duelu zdolal GruzínceNikoloze Basilašviliho. Ve věku 34 let a 7 měsíců se stal nejstarším vítězem prvního turnaje na okruhu ATP, čímž překonal věkový rekordVíctora Estrelly z února 2015 a jeho triumfu vQuitu.[4] V srpnu 2016 se stal poprvé italskou jedničkou, když v této pozici vystřídalFabia Fogniniho.[1]

Po čtvrtfinálové výhře nadMatthewem Ebdenem naEskişehir Cupu 2015, se 22. května 2015 stal třetím tenistou s více než 300 vítěznými zápasy naATP Challenger Tour.[5] Postup z druhého kola srpnovéhoInternazionali di Tennis di Manerbio 2019, z něj učinil druhého hráče historie, který na challengerech vyhrál 400 zápasů (po 423 vítězstvíchHidalga Ramiréze).[1]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat |editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–3 D; 1–2 Č)

Dvouhra: 4 (1–3)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.2. března 2014São Paulo, Brazílieantuka (h)ArgentinaFederico Delbonis6–4, 3–6, 4–6
Vítěz1.24. července 2016Kitzbühel, RakouskoantukaGruzieNikoloz Basilašvili6–3, 6–4
Finalista2.12. února 2017Quito, EkvádorantukaDominikánská republikaVíctor Estrella Burgos7–6(7–2), 5–7, 6–7(6–8)
Finalista3.23. července 2017Umag, ChorvatskoantukaRuskoAndrej Rubljov4–6, 2–6

Čtyřhra: 3 (1–2)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.10. února 2013Viña del Mar, ChileantukaItáliePotito StaraceArgentinaJuan Mónaco
ŠpanělskoRafael Nadal
6–2, 6–4
Finalista1.15. února 2015São Paulo Brazílieantuka (h)ArgentinaDiego SchwartzmanKolumbieJuan Sebastián Cabal
KolumbieRobert Farah
4–6, 2–6
Finalista2.14. února 2016Buenos Aires, ArgentinaantukaŠpanělskoIñigo CervantesKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
3–6, 0–6

Finále na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat |editovat zdroj]
Legenda
Challengery (21–15 D; 7–3 Č)
Futures (6–1 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 43 (27–16)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchsoupeř ve finálevýsledek
Finalista1.20020923a23. září 2002Selargius,ItálieantukaFrancieRodolphe Cadart0–6, 3–6
Vítěz1.20030706a6. července 2003Arezzo, ItálieantukaItálieGianluca Luppi6–2, 6–7(7-5), 6–2
Vítěz2.20030720a20. července 2003Arezzo, ItálieantukaNěmeckoBastian Grönefeld6–3, 6–2
Vítěz3.20030811a11. srpna 2003Našice,ChorvatskoantukaMaďarskoSebő Kiss4–6, 6–0, 6–0
Vítěz4.20050325a25. března 2005FrankstonAustrálieantukaŘecko Vasilis Mazarakis6–4, 7–6(7–4)
Finalista2.20060410a10. dubna 2006San Luis Potosí,MexikoantukaRakouskoRainer Eitzinger4–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz5.20060918a18. září 2006Tarragona,ŠpanělskoantukaMarokoJúnis Al Ajnáví6–4, 7–6(7–4)
Vítěz6.20080218a18. února 2008Trento, Itálietvrdý (h)RakouskoPhilipp Oswald7–6(9–7), 7–6(9–7)
Vítěz7.20080526a26. května 2008Alessandria, ItálieantukaItálieSimone Vagnozzi4–6, 7–6(7–5), 7–6(7–4)
Vítěz8.20090202a2. února 2009Abidžan,Pobřeží slonovinytvrdýPobřeží slonovinyValentin Sanon6–3, 6–4
Finalista3.20090406a6. dubna 2009San Luis Potosí, MexikoantukaKolumbieSantiago Giraldo2–6, 7–6(7–3), 2–6
Finalista4.20090427a27. dubna 2009Tenerife, ŠpanělskotvrdýŠvýcarskoMarco Chiudinelli3–6, 4–6
Vítěz9.20090622a22. června 2009Reggio Emilia, ItálieantukaMonakoJean-René Lisnard7–5, 1–6, 6–2
Vítěz10.20090629a29. června 2009Rijeka, ChorvatskoantukaSlovinskoBlaž Kavčič6–3, 7–6(7–2)
Vítěz11.20090921a21. září 2009Lublaň,SlovinskoantukaSlovinskoGrega Žemlja1–6, 7–6(7–4), 6–2
Finalista5.20091005a5. října 2009Tarragona, ŠpanělskoantukaŠpanělskoDaniel Gimeno-Traver4–6, 0–6
Finalista6.20100418a18. dubna 2010Pereira,KolumbietvrdýKolumbieSantiago Giraldo3–6, 3–6
Vítěz12.20100712a12. července 2010Rimini, ItálieantukaArgentinaFederico del Bonis6–2, 6–0
Vítěz13.20110410a10. dubna 2011Pereira, KolumbieantukaBrazílieRogério Dutra da Silva7–5, 6–2
Vítěz14.20110925a25. září 2011Lublaň,SlovinskoantukaSlovinskoGrega Žemlja6–2, 6–4
Finalista7.20120303a3. března 2012Salinas, EkvádorantukaArgentinaGuido Pella6–1, 5–7, 3–6
Finalista8.20120318a18. března 2012Guadalajara, MexikotvrdýBrazílieThiago Alves3–6, 6–7(4–7)
Finalista9.20120407a7. dubna 2012San Luis Potosí, MexikoantukaŠpanělskoRubén Ramírez Hidalgo6–3, 3–6, 4–6
Finalista10.20120422a22. dubna 2012Sarasota, Spojené státyantukaUSASam Querrey1–6, 7–6(7–3), 3–6
Vítěz15.20120812a12. srpna 2012Cordenons, ItálieantukaŠpanělskoDaniel Gimeno-Traver7–6(7–5), 6–3
Finalista11.20120916a16. září 2012Todi, ItálieantukaRuskoAndrej Kuzněcov3–6, 0–2skreč
Vítěz16.20121104a4. listopadu 2012Medellín, KolumbieantukaArgentinaLeonardo Mayer7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–4
Finalista12.20121110a10. listopadu 2012Guayaquil, EkvádorantukaArgentinaLeonardo Mayer2–6, 4–6
Finalista13.20140126a26. ledna 2014Bucaramanga, KolumbieantukaKolumbieAlejandro Falla5–7, 1–6
Vítěz17.20140419a19. dubna 2014San Luis Potosí, MexikoantukaŠpanělskoAdrián Menéndez-Maceiras6–1, 6–3
Vítěz18.20141005a5. října 2014Cali, KolumbieantukaDominikánská republikaVíctor Estrella Burgos4–6, 6–3, 6–3
Finalista14.20141115a15. listopadu 2014Guayaquil, EkvádorantukaUruguayPablo Cuevasbez boje
Vítěz19.20150510a10. května 2015Eskişehir, TureckotvrdýŠpanělskoIñigo Cervantes7–6(7–4), 7–6(7–5)
Vítěz20.20150809a9. srpna 2015Cortina d'Ampezzo, ItálieantukaArgentinaMáximo González6–3, 7–5
Vítěz21.20151004a4. října 2015Pereira, KolumbieantukaKolumbieAlejandro González4–6, 6–2, 6–4
Vítěz22.20151010a10. října 2015Medellin, KolumbieantukaChileGonzalo Lama7–6(7–3), 2–0skreč
Vítěz23.20160116a16. ledna 2016Canberra, AustrálietvrdýChorvatskoIvan Dodig6–2, 6–4
Vítěz24.20160612a12. června 2016Caltanissetta, ItálieantukaItálieMatteo Donati6–3, 4–6, 7–6(9–7)
Vítěz25.20170619a19. června 2017Caltanissetta, ItálieantukaItálieAlessandro Giannessi6–4, 6–2
Vítěz26.20180805a5. srpna 2018Sopoty, PolskoantukaŠpanělskoDaniel Gimeno-Traver7–6(7–2), 6–7(5–7), 6–3
Vítěz27.20180819a19. srpna 2018Cordenons, ItálieantukaMaďarskoMáté Valkusz6–3, 3–6, 6-4
Finalista15.20190505a5. května 2019Savannah, Spojené státyantukaArgentinaFederico Coria3–6, 6–4, 2–6
Finalista16.20190811a11. srpna 2019Manerbio, ItálieantukaItálieFederico Gaio3–6, 1–6

Čtyřhra: 13 (9–4)

[editovat |editovat zdroj]
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista1.20080114a14. ledna 2008Šen-čen, ČLRtvrdýItálie Giancarlo PetrazzuoloČínaYu Xin-yuan
ČínaZeng Shao-xuan
6–7(1–7), 6–7(3–7)
Vítěz1.20080121a21. ledna 2008Tung-kuan, ČLRtvrdyItálieGiancarlo PetrazzuoloDánskoFrederik Nielsen
DánskoRasmus Norby
6–4, 7–6(7–1)
Vítěz2.20080218a18. února 2008Trento,Itálietvrdý (h)ItálieGiancarlo PetrazzuoloFrancieXavier Audouy
FrancieLudovic Walter
6–3, 4–6, [10–8]
Finalista2.20080428a28. dubna 2008Řím, ItálieantukaItálieGiancarlo PetrazzuoloItálieFlavio Cipolla
ItálieSimone Vagnozzi
3–6, 3–6
Vítěz3.20080707a7. července 2008San Benedetto del Tronto, ItálieantukaBrazílieJúlio SilvaRumunskoCătălin Gârd
Rakousko Max Raditschnigg
6–3, 7–5
Vítěz4.20090727a27. července 2009Orbetello, ItálieantukaItálieGiancarlo PetrazzuoloItálieAlessio di Mauro
ItálieManuel Jorquera
7–6(7–5), 3–6, [10–6]
Vítěz5.20101017a17. října 2010Asunción,ParaguayantukaItálieFabio FogniniArgentinaCarlos Berlocq
ArgentinaBrian Dabul
6–3, 6–4
Vítěz6.20110403a3. dubna 2011Barranquilla,KolumbietvrdýItálieFlavio CipollaKolumbieAlejandro Falla
KolumbieEduardo Struvay
6–3, 6–4
Vítěz7.20110605a5. června 2011Rijeka,ChorvatskoantukaBrazílieJúlio SilvaChorvatskoLovro Zovko
ChorvatskoDino Marcan
6–3, 6–2
Finalista3.20120129a29. ledna 2012Bucaramanga, KolumbieantukaŠpanělskoMiguel Ángel López JaénUruguayAriel Behar
ArgentinaHoracio Zeballos
4–6, 6–7(5–7)
Vítěz8.20150809a9. srpna 2015Cortina d'Ampezzo, ItálieantukaItálieMatteo ViolaČínská Tchaj-pejLee Hsin-han
ItálieAlessandro Motti
6–7(5–7), 6–4, [10–3]
Finalista4.20151031a31. října 2015Monterrey, MexikotvrdýBrazílieFernando RomboliNizozemskoThiemo de Bakker
NizozemskoMark Vervoort
bez boje
Vítěz9.20190821a21. srpna 2019Sarasota, Spojené státyantukaUruguayMartín CuevasSpojené královstvíLuke Bambridge
Spojené královstvíJonny O'Mara
7–6(7–5), 7–6(7–6)

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPaolo Lorenzi na anglické Wikipedii.

  1. abcdefghPaolo Lorenzi na stránkáchATP Tour(anglicky), přístup:20190825a25. srpna 2019
  2. abcPaolo Lorenzi na stránkáchMezinárodní tenisové federace(anglicky), přístup:20190825a25. srpna 2019
  3. Paolo Lorenzi na stránkáchDavis Cupu(anglicky), přístup:20190825a25. srpna 2019
  4. ATP Staff.Lorenzi Breaks New Ground In Kitzbuhel [online].ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-23].Dostupné online. (anglicky) 
  5. MEISELES, Josh. Lorenzi Registers 300th Challenger Win.ATP World Tour. 23-05-2015.Dostupné v archivu pořízeném dne 24-11-2015. Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Portály:Tenis |Itálie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Paolo_Lorenzi&oldid=23895422
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp