Padělek,falzifikát,falzum,podvrh nebofejk (zang.Fake) je předmět, který se vydává za jiný, obvykle cennější předmět. Jeho původce jepadělatel nebofalzátor a jeho činnost je označována jakopadělání. Padělky se vyskytují v mnoha oblastech, počínajeplatidly (penězokazectví), listinami a dokumenty, přesumělecké předměty,starožitnosti až poprůmyslovézboží, zejména značkové.Padělání peněz, výtvarných děl, veřejných listin a ochranných značek jsou samostatnétrestné činy, ostatní se mohou trestat jakopodvod. Odhaduje se, že komerční ztráty způsobené paděláním v současnosti[kdy?][kde?] dosahují asi 500 miliardUSD.[1]
Padělání peněz (nebolipenězokazectví) jenezákonné reprodukováníplatidel, přičemž jsou tyto reprodukce vydávány za pravé. Padělání peněz je téměř v každém státětrestným činem, v některých zemích je dokoncetrestáno smrtí. VČeské republice má právo vydávat peníze pouzeČeská národní banka, která je jedinýmemitentembankovek amincí. Česká národní banka také sleduje výskyt padělků mincí a bankovek v oběhu. Počet případů padělání bankovek je výrazně snížen ochrannými prvky a náročnějšími technikami tisku originálních bankovek.
Padělky bankovek se hodnotí podle pětibodové stupnice:
Padělaná mince stejného vzhledu jako originál, ale z méně hodnotného kovu, se nazýváodražek.
Novýtrestní zákoník jedná o padělání peněz v paragrafech 233 až 238 a zakazuje nejen samo padělání, ale i držení a používání padělaných peněz, držení padělatelského náčiní a materiálu, a to nejen vzhledem k české, ale i jakékoli jiné měně, k platebním kartám ašekům. O významu padělání svědčí i to, že těmito paragrafy začíná celá Hlava VI o hospodářské trestné činnosti a že trestná je už i příprava k němu. Trestné může být i placení padělanými penězi, jestliže je člověk před tím přijal jako pravé (§ 235 tr. zák.), ale pouze tehdy, dozvěděl-li se poté o jejich padělání a přesto se je snažil udat jako pravé.[2]
Také padělání listin má dlouhou historii a ve starších dobách sloužilo hlavně k dokládání majetkových práv. Trestní zákon výslovně zmiňuje celní a daňové nálepky či pásky (§ 245 tr. zák.),veřejné listiny včetně osobních dokladů (§ 348 tr. zák.), úřední razítka, lékařské zprávy a posudky (§ 350 tr. zák.) a poštovní nebo kolkové známky (§ 246 tr. zák.). Podobnou povahu má padělánípuncovních značek na předmětech z drahých kovů.
Padělání listin se objevuje i v historii.Habsburkové padělaliPrivilegium maius, ale iOldřich II. z Rožmberka takto získával větší moc.
Padělkem je například obraz namalovaný tak, aby vypadal jako dílo známého mistra nebo dokument, který předstírá jiného autora nebo stáří. Padělatel je tedy v jistém smyslu protiklademplagiátora, který cizí dílo vydává za své, kdežto padělatel vydává vlastní dílo za cizí. Za jakéhosi krále padělatelů lze považovat nizozemského malířevan Meegerena, který napodoboval obrazyVermeera a dalších s takovým úspěchem, že je nejen prodával sběratelům, ale oklamal i několik znalců. Člověk, který by výtvarné dílo napodobil v úmyslu, aby bylo považováno za dílo jiného autora, může být podle § 271 trestního zákoníku potrestán až tříletým vězením, pokud by tím získal velký prospěch, až do deseti let.
Z české historie jsou známé i padělky literární, například falešné Rukopisykrálovédvorský azelenohorský neboVelesova kniha. Naopak se nepodařilo dokázat paděláníPísně Vyšehradské.
Dalším velmi rozšířeným druhem padělků jsou kopie průmyslového zboží známýchznaček, které působí známým firmám obrovské škody. Trestní zákoník (§ 268) výslovně uvádí neoprávněné užití cizí ochranné známky na zboží či službě nebo neoprávněné užívání cizí firmy a firmy s ní zaměnitelné.
V minulosti se padělaly iliterární památky ve snaze dokázat starobylostnárodní kultury. V některých případech je v různé míře zpochybňováno, že se jedná o falza. Známé případy jsouskotsko-gaelskéOssianovy zpěvy, v českém prostředíSpor o rukopisykrálovédvorský azelenohorský nebo ruskéSlovo o pluku Igorově.
V diplomatice je možné zařadit padělek (falzum) do více skupin podle vzniku a obsahu, například:
Slovem spoofing je vinformatice označován podvodný nebo škodlivý postup, ve kterém jekomunikace odeslána z neznámého zdroje, který se tváří jako zdroj známý přijímači dat. Spoofingu se nejvíce daří v komunikačních mechanismech, které nemají vysoký stupeň bezpečnosti.[3]
IP spoofing označuje vytvořeníIP datagramu s falešnou zdrojovouIP adresou, který je následně odeslánpočítačovou sítí k cílovému počítači, před kterým má být zatajena totožnost odesílatele.SMS spoofing je technologie, při které jsou SMS zprávy odesílány s podvrženým číslem odesílatele, nebotextového identifikátoru SMS.MAC spoofing je podvrženíMAC adresy odesílatele.ARP spoofing je technika, umožňující útočníkovi vydávat se v místní síti za jiný počítač podvržením odpovědi naARP dotaz. (ARP dotaz slouží k překladu IP adresy příjemce paketu na jeho MAC adresu.) Falšují se také emaily, doménová jména, webové adresy atd.
Obrázky, zvuky či videa k tématupadělatelství na Wikimedia Commons
Slovníkové heslopadělek ve Wikislovníku
Encyklopedické hesloFalšování vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích Encyklopedické hesloPodvrženiny vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích
