Pařížská radnice (francouzskyMairie de Paris) představuje správu městaPaříže adepartementu Paříže. Jejím výkonným orgánem jevolenáPařížská rada a v jejím čele stojípařížský starosta. Jejím sídlem je historická budovaradniceHôtel de ville de Paris.
Pařížská městská obec se ustanovila kolem roku1260, kdyLudvík IX. povolil, aby představenícechu obchodníků spravovali část města. Cech mělmonopol na plavbu po řekáchSeina,Oise,Marna aYonne, reguloval říční obchod a stanovoval poplatky. Do té doby město spravoval jen zástupce krále -prévôt de Paris. Spolu s ním od té doby město spravoval iprévôt des marchands akonšelé, kteří byli voleni z měšťanů, ovšem cech obchodníků měl značnou politickou převahu.
Vliv městské správy vyvrcholil v polovině14. století, kdy byl jejím představitelemÉtienne Marcel. Ten v roce1358 vyvolal proti králi povstání a donutildauphina, budoucího králeKarla V. k politickým ústupkům.
DoFrancouzské revoluce se vedení pařížské radnice skládalo z těchto osob:
_par_Hyacinthe_Rigault.jpg)
Posledním prévôtem bylJacques de Flesselles jmenovaný 21. dubna1789. Když 27. května 1789 zástupcitřetího stavu žádali podíl na správě a vedení města, Jacques de Flesselles jejich požadavky odmítl jako nelegální. 25. června 1789 byl návrh opět předložen a pod tlakem veřejnosti přiznal Jacques de Flesselles účast 12 volených zástupců ve správě města. První zasedání tohoto shromáždění se konalo 13. července 1789 a Jacques de Flesselles byl zvolen jeho prezidentem. Ovšem již následujícího dne 14. července proběhlútok na Bastillu. Vzbouřenci, kteří hledali na radnici zbraně, žádné nenašli a Flessellese obvinili ze spojení s králem. Byl tedy téhož dne před radnicí zastřelen a jeho hlavu nosil dav po ulicích nabodnutou na kopí. Dosavadní funkce prévôta zanikla a den na to byl zvolen prvnípařížský starostaJean Sylvain Bailly.
Zákon z 11. října1795 rozdělil dosud jednotné město Paříž na12 obvodů, které fungovaly jako samostatné obce s vlastními radnicemi. 17. února1800Napoleon Bonaparte těchto 12 radnic rozpustil a obvody se staly pouhými správními jednotkami. Město mělo opět jednu společnou radnici. V jejím čele stálprefekt, který správu města řídil z Hôtel de ville. Samotná funkce starosty byla zrušena a v čele pařížské rady zřízené podle zákona o obcích z 5. dubna1884 stál prezident volený na jeden rok, což byla jen čestná funkce.
Funkce starosty byla během19. století obnovena dvakrát, pokaždé však jen na velmi krátkou dobu. Od února do června1848 a podruhé od září1870 do června1871.
Zákon ze dne 16. června1859 upravil územní rozdělení Paříže tak, že vytvořil20 městských obvodů, které existují dodnes. V čele každého obvodu stál starosta a dva přidělenci (adjoints) volení na tři roky. Zákon ze 14. dubna1871 zvýšil počet přidělenců na tři a dobu trvání mandátu časově neomezil.
10. července1964 vznikl departement Paříž (po zrušení bývalého departementu Seine). Tento zákon dělí Paříž na obec a departement. Paříž má od té doby volený orgán, tzv.Pařížskou radu, která v sobě zahrnuje městskou radu (samospráva) i generální radu pro departement (státní správa). Radu tvořili volení zástupci každého obvodu a v jejím čele stál prezident, což byla čestná funkce. Francouzská metropole však stále funkci starosty neměla. V čele města Paříže stál i nadále prefekt, tedy osoba jmenovaná státem, takže rada měla jen omezené pravomoci. Zatímco jednotlivé obvody měly své starosty, metropole nikoliv.
Teprve zákon ze 31. prosince1975 obnovil funkci starosty Paříže, který je představitelem města a předsedá pařížské radě. Tím je starosta jak představitelem obce, tak zároveň departementu (obdobně jako jehlavní město Praha obcí a zároveňVÚSC a pražský primátor představitelem obce ikraje). Tím jsou pravomoci pařížského starosty mnohem rozsáhlejší, než starostů ostatních francouzských měst.
Zákon vstoupil v platnost v roce1977. Prvníobecní volby se konaly 25. března 1977 a starostou se stalJacques Chirac.
Dne 31. prosince1982 vyšel tzv. zákon PLM (Paříž-Lyon-Marseille), který těmto třem velkým městům přiznal zvláštní práva v oblasti samosprávy. Paříž zůstala rozdělena do dvaceti obvodů, z nichž každý má obvodní radu (conseil d'arrondissement), která je volená. Obvodní rady spravují místní občanskou vybavenost (kulturní, společenské a sportovní podniky), tvoří druh vnitřní komunální decentralizace a jsou tak prostředníky mezi obyvatelstvem a ústředním orgánem - pařížskou radnicí. Jejich kompetence jsou poradní a jsou omezeny na správu zařízení, jinak jsou pod vlivem pařížské rady. Obvody samotné nemají vlastní prostředky ani rozpočet a starostové obvodů mají jen omezené pravomoci.
Zákon z 29. prosince1986 upravil správu a financování města Paříže. Převedl rovněž na starostu Paříže některé pravomoci, které zákon PLM dal původněpolicejnímu prefektovi: bezpečnost, dohled nad tržnicemi, ochrana veřejného městského majetku.
Poslední změnu přinesl zákon z 27. února2002. Týká se posílení pravomocí obvodních rad v oblasti investic a přijímání zaměstnanců. Podle tohoto zákona přebírá starosta Paříže rovněž zodpovědnost zamístní dopravu a parkování, čímž se výrazně omezily pravomociPolicejní prefektury.
Komunální volby se konají podle městských obvodů. Každý obvod volí své obvodní rady, které mají celkem 517 členů. Obvodní rady volí své starosty týden po volbách, obdobně jako v ostatních francouzských obcích. Z každého obvodu se také volí zástupci do pařížské rady, která pak volí starostu Paříže. Pařížská rada má souběžně pravomoci městské rady (která spravuje město) a generální rady (která spravuje departement).
Departement Paříž je rozdělen do 21volebních obvodů pro volby doNárodního shromáždění a každý obvod volí jednohoposlance. Hranice těchto volebních obvodů se vždy neshodují s hranicemi městských obvodů, jako je tomu při obecních volbách.
Obvody mají odlišný počet obyvatel a proto pro spravedlivější zastoupení v parlamentu jsou málo obydlené centrální obvody (1.,2.,3. a4.) spojeny do jednoho volebního obvodu a naopak lidnaté obvody jsou rozděleny do více volebních obvodů.15. a16. obvod jsou rozděleny každý na dva celky a18. obvod dokonce na tři. Od roku 2007 je za Paříž zvoleno 11socialistických poslanců, 2zelení a 8 zaUMP.
Na rozdíl od většiny velkých městských aglomerací veFrancii jakoLille neboLyon, nebo jiných světových metropolí, neexistuje vpařížské aglomeraci žádný zastřešující orgán pro město Paříž a jehopředměstí, který by koordinoval řešení problémů mezi jednotlivými samostatnými obcemi na hustě osídleném území. Tento nedostatek se projevil především přinepokojích v roce 2005, které se rozšířily na předměstích. Tyto události vyvolaly diskusi o zřízení administrativního celku, tzv. „Velké Paříže“.[1][2]Po několikaletých politických jednáních vznikne od 1. ledna2016 nová správní jednotkaMétropole du Grand Paris zahrnující Paříž a obce v okolních departementech. Počet zástupců Paříže v metropolní radě (conseil métropole) byl stanoven na 90.[3]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuMairie de Paris na francouzské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuPařížská radnice na Wikimedia Commons