Letiště Paříž – Orly (francouzskyAéroport de Paris – Orly,IATA:ORY,ICAO:LFPO) je mezinárodníletiště ležící jižně odPaříže na území městaOrly. Do otevřeníLetiště Charlese de Gaulla bylo hlavním pařížským letištěm a i v současnosti zůstává nejvytíženějším letištěm pro vnitrostátní linky.
Už ve20. letech byly u Orly zřízeny až 300 m dlouhé hangáry. Běhemdruhé světové války bylo letiště obsazeno německouLuftwaffe a až roku1946 předaly letištěamerické vzdušné síly francouzským úřadům, které Orly opět zprovoznily. Již v roce1948 odbavilo letiště na 215 000 cestujících.
V50. letech letiště Orly vystřídaloletiště Le Bourget na pozici nejdůležitějšího pařížského letiště. Nazývalo se jednodušeAéroports de Paris (Pařížské letiště), nicméně názevOrly se také sporadicky používal. Po otevření velkokapacitního letiště Charlese de Gaulla se tento název zcela prosadil.
V roce 1952 seAir France nastěhovala doterminálu Sever. O dva roky později byla uvedena do provozu severní věž Orly. V roce1956 začala výstavba terminálu Jih, který byl otevřen v roce1961. V roce1966 následovala nová kontrolní věž a v roce1971 byl zprovozněn druhý nový terminál Západ.
V roce 1991 byl uveden do provozuOrlyval spojující letiště s linkou příměstské železniceRER B.
Letištní areál o rozloze 15,5 km2 se již po mnoho let nerozšiřuje. V roce1996 byl vydán zákaz dalšího rozšiřování letiště a kapacity se rozšiřují jen naLetišti Charlese de Gaulla vRoissy. Maximální roční kapacita nesmí přesáhnout 30 milionů cestujících a 250 000 letů, zakázané jsou i noční lety (mezi 23:30 až 6:00). Všechny starty musejí čekat do následujícího rána, přílety jsou odkláněny na letiště v Roissy. Tato opatření mají ochránit obyvatele okolo letiště od nadměrného hluku.
Dne 18. března 2017 se na tomto letišti konala střelba. Muž se zmocnil zbraně hlídkující vojačky, následně byl ostatními vojáky zastřelen. Mohlo se jednat o teroristický útok.[1]
Jižní terminál (Orly Sud) byl otevřen v roce1961 podle návrhu architekta Henryho Vicariota. Tvoří ho 200 m dlouhá a 70 m širokáocelová konstrukce se skleněnou fasádou. Z osmi podlaží jsou dvě podzemní především pro technické zázemí. Vyhlídkové terasy vedou až na střechu. V roce1966 díky přístavbě vzrostla délka budovy na 700 m a kapacita ze šesti na devět miliónů pasažérů ročně.
Hlavními kritérii při zadání druhého, západního terminálu (Orly Ouest) bylo výrazné zkrácení pěší cesty ze 400 m u jižního terminálu na pouhých 100 m, oddělená podlaží pro check-in a vydávání zavazadel, přímé spojení mezi parkovišti a odletovou halou bez křížení cest a ohled na další rozšíření. V roce1971 byly otevřeny prostřední haly 2 a 3 s kapacitou tři milióny pasažérů určené především pro vnitrostátní a středně dlouhé lety. V roce1986 následovala výstavba haly 4, kde byly umístěny přepážky check-in. V roce1993 vznikla hala 1 a kapacita terminálu dosáhla šesti miliónů cestujících.
Národní silnice N7 do Paříže vede pod jižním terminálem a pod jižními letištními dráhami, nejbližší dálnicí je A6.
Automatický vlakOrlyval má stanice na obou terminálech a pokračuje asi 7 km ke staniciAntony, kde lze přestoupit na linkuRER B do Paříže a pokračovat až na letiště Charlese de Gaulla. Další linkaRER C má staniciPont-de-Rungis/Aéroport d'Orly, odkud odjíždějí kyvadlové autobusové spoje na letiště.
