Úhlavním rivalem PSV Eindhoven jeAjax Amsterdam, jde totiž o dva z nejúspěšnějších nizozemských týmů, oba navíc tradičně praktikují odlišný přístup k fotbalu. Zatímco PSV se drží rozestavení 4-2-3-1 nebo 4-3-1-2, v Ajaxu preferují spíše 4-3-3.[2]
Mužstvo PSV ve finále domácího poháru roku 1974 porazilo 6:0 týmNAC Breda
KlubPSV Eindhoven byl založen v roce 1913 pro zaměstnance firmyPhilips při oslavách sta let od založeníNizozemska.[1]Jeho předchůdce vznikl už 12. prosince 1910, ten ale roku 1913 zanikl.[1]Od roku 1926 je nepřetržitě v nejvyšší lize. První titul mistra získal v roce 1929.[3]Později, roku 1931, byl na dosah druhému titulu, jeho naděje však ve finále pohřbil soupeř v podobě amsterdamskéhoAjaxu.[3]
První velký úspěch na mezinárodní scéně přišel v roce 1978, kdy tým vyhrál Pohár UEFA. Následující rok v listopadu 1979 utrpěl prohru 0:6 na půděAS Saint-Étienne, nejvyšší dosavadní prohru v evropských pohárech(aktuální k r. 2020).[4]
Roku 1986 vedl tým technický ředitelHans Kraay starší, jehož cílem byla obhajoba mistrovského titulu se sezóny 1985/86.[5]Na jaře jej ale nahradil jeho asistentGuus Hiddink v momentě, kdy PSV ztrácelo na Ajax tři body. Hiddink předehnal konkurenta a během 10 ligových zápasů dovedl tým okoloRuuda Gullita,Erica Geretse aRonalda Koemana na vrchol, zatímco druhý Ajax v konečné tabulce ztrácel šest bodů.[6]
Navzdory odchodu Gullita doAC Milán za rekordní přestupovou částku 6 milionů £ (anglických liber) se PSV vydalo vstříc své nejúspěšnější sezóny v historii.[6]Nizozemskou ligu odstartovalo vítěznou sérii napříč 17 zápasy čítající vítězství nadUtrechtem 9:0, nadDordrechtem 7:0, nadDen Bosch 6:1, nadAjaxem 4:2 a nadFeyenoordem 3:1, přičemž právě Ajax měl tým zahrnujícíBergkampa,Blinda,Rijkaarda čiWintera.[6]PSV tak navázalo na ligová vítězství z minulé sezóny a série 22 ligových výher za sebou náleží k těm vůbec nejdelším v dějinách evropského ligového fotbalu.[6]Obdobně suverénně si tým počínal i v domácím poháruKNVB beker.
Evropské poháry přisoudily PSV turecký týmGalatasaray. Úvodní domácí utkání svěřenci Hiddinka vyhráli 3:0 a na turecké půdě ubránili postupový výsledek 0:2. V dalším kole na hřištiRapidu Vídeň vyhrálo PSV 2:1 a doma na toto skóre navázalo domácí výhrou 2:0. Před čtvrtfinálem s francouzským mistremBordeaux se nizozemského týmu držela forma 23 utkání/22 výher. Ve Francii skončilo utkání remízou 1:1, zatímco v lize PSV kromě několika remíz znovu pokořilo Ajax (1:0) a pokročilo v domácím poháru výhrou (1:0) v prodloužení nad Den Bosch. Doma proti Bordeaux se opět ukázala defenzivní síla týmu v čele s Koemanem avan Aerlem, když Hiddink uhrál postačující remízu 0:0 a postoupil díkypravidlu venkovních gólů. Stejný scénář dostalo semifinále sRealem Madrid – venkovní remíza naSantiago Bernabéu 1:1 následovaná domácí remízou 0:0. Trenér Hiddink tedy dokázal udržet čisté konto ve všech evropských utkáních na domácí půdě. Ve finále se PSV střetlo sBenficou Lisabon a šlo o první finále Eindhoven vPoháru mistrů evropských zemí (PMEZ). Opatrné utkání dospělo do prodloužení a následně k penaltovému rozstřelu, ve kterém PSV Eindhoven uspěl 6:5.
Ligová obhajoba se zdařila s náskokem 9 bodů nad Ajaxem, ze 34 utkání PSV vyhrálo 27 a prohrálo jen dvě včetně toho druhého s Feyenoordem na jaře. Tým v průměru vstřelil 3–4 góly na zápas a 28 gólů inkasoval. V pohárovém finále oKNVB beker přemohlRodu Kerkrade 3:2 v prodloužení, ačkoli v utkání dvakrát prohrával. O obě vyrovnání se zasloužil kapitán Gerets, rozhodující gól vstřelilSøren Lerby. Ziskemtreblu (tedy domácí liga, domácí pohár a evropský PMEZ) tak jako třetí tým v evropské historii dorovnal počinCelticu z roku 1967 aAjaxu z roku 1972.[6]
V ročníku 1994/1995 se na trenérskou pozici dostalDick Advocaat, jehož možnosti do útoku čítaly jednakLuca Nilise a jednak novou brazilskou posilu, a to 17letéhoRonalda. Cenu pro nejlepšího hráče nizozemské ligy obdržel Nilis, korunu střelců zase Ronaldo.[8]Ronaldových třicet branek ale stačilo pouze na třetí příčku.[9]V další sezóně si střeleckou korunu pro sebe uzmul právě Nilis, zraněný Ronaldo se vzmohl na 12 branek. Útočná síla opět nestačila na titul, PSV skončilo druhé a Ajax první.
Před ročníkem 1999/00 se trenérské pozice ujmul bývalý hráč EindhovenuEric Gerets, který mužstvo napoprvé dovedl k ligovému prvenství s náskokem 16 bodů předHeerenveenem, zatímco Ajax skončil pátý.[10]Fanoušky mohla těšit také výhra nad Ajaxem 4:0.[3]Před budoucími výzvami tým posílil o útočníkaMateju Kežmana, za něhožPartizanu zaplatil 8 milionů £ (anglických liber).[11]Ten měl utvořit útočný tandem společně sRuudem van Nistelrooyem opírající se o práci hráčů více vzadu jako byliMark van Bommel,Johann Vogel aneboDennis Rommedahl.[11]Zatímco na domácí scéně se PSV snažilo obhájit titul, ve skupiněLigy mistrů do další fáze neproniklo a tak se muselo spokojit s „přestupem“ doPoháru UEFA. Od porážky s belgickýmAnderlechtem začátkem listopadu zahájil tým sérii neporazitelnosti, která trvala do únorové odvety 4. kola Poháru UEFA protiParmě.[12]Přes ni postoupil díkypravidlu venkovních gólů do čtvrtfinále, kde byl již vyřazenKaiserslauternem. Nizozemskou ligu PSV ovládlo s náskokem 17 bodů nadFeyenoordem.[13]
V další sezóně 2001/02 se PSV muselo sklonit před Ajaxem, který mu první místo odepřel. Nastalo totiž oslabení v útoku, když se van Nistelrooy vydal do Anglie a porce Kežmanových gólů se snížila z 31 na 20.[11]Podařilo se však udržet nadějného obránceKevina Hoflanda. Podobně jako minulý rok, i tentokrát putoval tým zLigy mistrů doPoháru UEFA. Tam jeho tažení skončilo opět ve čtvrtfinále a až po penaltovém rozstřelu prošel dálFeyenoord,[14]ten soutěž nakonec vyhrál. Gerets po této sezóně odešel.
Arjen Robben zahájil v PSV svoji úspěšnou hráčskou kariéru
Během léta se do klubu vrátilGuus Hiddink zahajující druhou úspěšnou štaci.[15]Vyrovnaný boj o titul skončil pro PSV nakonec úspěchem, Ajax i Feyenoord se musely smířit se svým umístěním. O titulu se rozhodlo až v posledním kole, kdy PSV remizovalo 0:0 v Groningenu a skončilo o jediný bod před Ajaxem. Naopak zápasyLigy mistrů dopadly neúspěšně, nizozemský tým na úvod prohrál doma sArsenalem 0:4 a ani v dalších zápasech nezářil a logickým vyústěním bylo poslední čtvrté místo ve skupině a jediná výhra na kontě.[16]Finále domácího poháru PSV odepřelUtrecht, později šampion. Hiddink dokázal znovu stvořit dobrou obranu, inkasující 20 gólů za 34 ligových zápasů, na níž mohl stavět útok vedený hrotem Matejou Kežmanem, podporovaným křídlyArjenem Robbenem aPak Či-songem.[6]
Ročník 2003/04 zahájil neoslabený tým ziskem superpoháru poté, co porazil Utrecht 3:1.[17]Jednalo se ovšem o jedinou získanou trofej v následujících bojích a vůbec poprvé tak Hiddink čelil tomu, že na konci ročníku do vitríny nezamířila velká trofej.[6]Ajax měl v konečné tabulce náskok šesti bodů, zatímco tažení domácím pohárem skončilo ve čtvrtfinále protiNAC Breda. Ve skupiněLigy mistrů PSV narazilo naAS Monaco,Deportivo La Coruña aAEK Athény a přestože postup do další fáze skončil znovu nezdarem, třetí místo ho posunulo doPoháru UEFA. ItalskáPerugia ani francouzskéAuxerre na PSV nevyzráli, ve čtvrtfinále se to však povedlo anglickémuNewcastle United.[6]
Léto 2004 připravilo Hiddinka o útočnou sílu Kežmana a Robbena, které zlákalaChelsea. Ta přivedla z PSV ještě skauta Pieta de Vissera. Uvolněného místa na hrotu se ujal na příležitost čekajícíJan Vennegoor of Hesselink, na pravém křídle zůstalPak Či-song a na levém křídle se uvedlJefferson Farfán. Záloha se mohla opřít o zkušenosti navrátivšího sePhillipa Cocua, který se ve tříčlenné záloze postavil ke krajanoviMarku van Bommelovi a švýcarskému středopolařiJohannu Vogelovi,[18]dorazil rovněž AmeričanDaMarcus Beasley. Klub vyjednal hostování brazilského stoperaAlexe, do brány se postavil Alexův krajanHeurelho Gomes.[6][19]Tomuto týmu se podařilo odstavit nizozemskou konkurenci a získatdouble. Desetibodového náskoku v konečné tabulcenizozemské Eredivisie bylo dosaženo nejen díky potentnímu útoku (89 vstřelených gólů), ale také kvůli obraně (18 obdržených gólů).[6]Ve fináledomácího poháru KNVB pak PSV přehráloWillem II 4:0. Úvodní zářijové skupinové utkáníLigy mistrů prohrálo PSV opět na hřištiArsenalu 0:1 díky vlastnímu gólu Alexe.[20]Postup do osmifinále byl zajištěn po domácí remíze 1:1 právě s Arsenalem, který nakonec získal první místo. Dvojutkání protiMonaku zvládl nizozemský tým poměrem 3:0 celkově, ve čtvrtfinále protiLyonu pak postoupil po souhrnném výsledku 2:2 díkypravidlu venkovních gólů.[6]Úvodní utkání semifinále protiAC Milán na jeho hřišti rozhodli milánští útočníciAndrij Ševčenko aJon Dahl Tomasson, doma však PSV vešlo do vedení 2:0, čímž utkání spělo do prodloužení, o které PSV připravil v 91. minutě (tedy v nastaveném čase)Massimo Ambrosini. Cocu stihl zvýšit skóre na 3:1, ale na kýžený čtvrtý gól už nizozemskému mužstvu nezbyl čas.[6]
Trenér Guus Hiddink v roce 1986Dick Advocaat trénoval hráče PSV mezi roky 1994 až 1998, později se vrátil v roce 2012Bývalý fotbalista Phillip Cocu trénoval PSV též dvakrát
↑abcdefghijklGALLWEY, Michael. Guus Hiddink: the man whose incredible record trumps Michels, Cruyff and Van Gaal.These Football Times [online]. 2018-10-18 [cit. 2020-05-24].Dostupné online. (anglicky)
↑SWEENEY, James. LUC NILIS: THE TIMELESS GENIUS OF A MAN RONALDO HAILED AS HIS GREATEST STRIKE PARTNER.These Football Times [online]. 2019-08-08 [cit. 2020-02-12].Dostupné online. (anglicky)
↑KELLY, James. Ronaldo: The PSV Diaries.These Football Times [online]. 2019-03-05 [cit. 2020-02-12].Dostupné online. (anglicky)
↑abcFERGUSON, Ryan. The rapid decline of the once-great poacher Mateja Kežman.These Football Times [online]. 2018-09-27 [cit. 2020-05-23].Dostupné online. (anglicky)
↑PSV-selectie 2012–2023 [online]. PSV.nl [cit. 2022-08-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-26.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
