Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Půda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stráncePůda (rozcestník).
Základní členěnípůdních horizontů, matečná hornina (R) se v českém prostředí označuje spíše písmenem D

Půda tvoří nejsvrchnější vrstvuzemské kůry. Je prostoupenávodou,vzduchem aorganismy, vzniká v procesupedogeneze pod vlivem vnějších faktorů ačasu a je produktem přeměn minerálních a organickýchlátek a zaniká procesemeroze. Většina současné půdy není starší než z obdobípleistocénu. Jemorfologicky organizovaná a poskytuježivotní prostředírostlinám,živočichům ačlověku. Půda je předmětem studiapedologie.

V geografii se soubory půd nazývajípedosféra a jsou studoványpedogeografií.

Z pohledu geografie tvoří půda, potažmo celá pedosféra, tu částkrajinné sféry, kde množství a intenzita vzájemných vztahů mezi dílčími krajinnými sférami je největší, kde se sféry stýkají a dokonce se částečně navzájem prolínají.[1] Dosahuje tloušťky až 4 metrů.[2]

Každá půda obsahuje podílregolitu,vody,vzduchu aorganické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry:litosféru,hydrosféru,atmosféru abiosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejíheterogenní polydisperzní systém.

Složení a vlastnosti půd

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku struktura půdy.

Zastoupení složek a jejich vzájemné reakce v půdním prostoru předurčuje fyzikální a chemické vlastnosti půd.

Pevná složka půdy vzniká rozpadem a rozkladem hornin. Půda obsahuje primární a sekundární (jílové) minerály. Do pevné složky půdy se zpravidla zahrnuje organická neživá (humus) a živá složka (edafon).

Kapalná složka půdy vyplňuje póry pevné složky, přičemž se volně pohybuje půdním prostorem pod vlivem gravitace a může dosáhnout až k podzemní vodě, nebo je vázána na povrch půdních částic coby adsorpční voda, nebo je vázána na půdní částice adhezními silami coby kapilární voda, takže může být spojena s hladinou podzemní vody. Půdní voda je obohacována o látky z pevné i plynné složky půdy a vznikápůdní roztok.

Plynná složka půdy též vyplňuje póry pevné složky, kapalnou půdní složkou je přesunována a uzavírána v půdním prostoru. Půdní vzduch díky dýchánípůdních organizmů a podzemních částí rostlin obsahuje několikanásobně víceoxidu uhličitého, obsahuje i větší podílvodní páry nežvzduch nad úrovní terénu a jehorelativní vlhkost je větší.

Mezi jednotlivými půdními složkami probíhá přenos hmoty a energie.

Fyzikální vlastnosti

[editovat |editovat zdroj]

Pevná minerální složka půdy je charakterizována různou velikostí částic (zrn). Soubor zrn určité velikosti tvoří frakci – zrnitostní kategorii. Poměrné zastoupení frakcí charakterizuje půdu z hlediskapůdní zrnitosti (textury) a předurčuje její zařazení v klasifikacipůdních druhů. Půdní zrnitost je základní fyzikální vlastnost půdy.

Chemické vlastnosti

[editovat |editovat zdroj]

Základní chemickou vlastností půdy je reakce půdního roztoku.

Klasifikace půd

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článcích Taxonomický klasifikační systém půd České republiky aPůdní typ.

Český taxonomický klasifikační systém půd[3] rozděluje půdy do následujících klasifikačních kategorií:

  • Referenční třída půd:Leptosoly
    • Půdní typ:Litozem (symbol LI)
    • Půdní typ: Ranker (RN)
    • Půdní typ: Rendzina (RZ)
    • Půdní typ: Pararendzina (PR)
  • Referenční třída půd:Regosoly
    • Půdní typ: Regozem (RG)
  • Referenční třída půd:Fluvisoly
    • Půdní typ:Fluvizem (FL)
    • Půdní typ: Koluvizem (KO)
  • Referenční třída půd:Vertisoly
    • Půdní typ: Smonice (SM)
  • Referenční třída půd:Andosoly
    • Půdní typ: Andozem (AD)
  • Referenční třída půd:Černosoly
  • Referenční třída půd:Luvisoly
    • Půdní typ: Šedozem (SE)
    • Půdní typ:Hnědozem(HN)
    • Půdní typ: Luvizem (LU)
  • Referenční třída půd:Kambisoly
    • Půdní typ:Kambizem (KA)
    • Půdní typ: Pelozem (PE)
  • Referenční třída půd:Podzosoly
    • Půdní typ: Kryptopodzol (KP)
    • Půdní typ:Podzol (PZ)
  • Referenční třída půd:Stagnosoly
    • Půdní typ: Pseudoglej (PG)
    • Půdní typ: Stagnoglej (SG)
  • Referenční třída půd:Glejsoly
    • Půdní typ: Glej (GL)
  • Referenční třída půd:Organosoly
    • Půdní typ: Organozem (OR)
  • Referenční třída půd:Salisoly
    • Půdní typ: Solončak (SK)
  • Referenční třída půd:Natrisoly
  • Referenční třída půd:Antroposoly
    • Půdní typ: Kultizem (KU)
    • Půdní typ: Antrozem (AN)
Schémata půdních profilů vybraných půdních typů: a – černozem, b – kambizem, c – hnědozem, d – podzol, e – rendzina

Charakteristika některých půdních typů

[editovat |editovat zdroj]
  • Stepní půda se nachází v mírně vlhkých oblastech.
  • Černozem vzniká na spraších pod stepní a lesostepní vegetací, půda s vysokým obsahemhumusu.
  • Podzol (z ruského slova „popel“) je kyselá málo úrodná půda chladných a vlhkých severských jehličnatýchlesů.
  • Šedozem vzniká z černozemí.
  • Rendzina kamenité půdy, typicky na krasovém území, vysoký obsahuhličitanů v půdním profilu
  • Hnědozem vzniká na spraších v listnatých lesích mírného pásu, zemědělsky méně kvalitní než černozem
  • Fluvizem (nivní půda) vývojově mladé půdy, často velmi úrodné, v blízkosti řek i menších vodních toků

Půdotvorné faktory

[editovat |editovat zdroj]
  • Matečná hornina
    • skalníhorniny a jejichzvětraliny (regolit)
    • sypkésedimenty (např. říční nebo mořsképísky,spraše půdy (půdní sedimenty)
    • jepasivním půdotvorným činitelem, na daném místě se sčasem nemění a bez působení dalších faktorů se z ní půda nemůže vyvinout
  • Klima
    • přímé působení:
      • změnyteploty – rychlost rozkladu rostlinného opadu a odumřelých kořenů
      • změny intenzitysrážek – intenzita promývání půdy → obsah živin
    • nepřímé působení prostřednictvímvegetace
  • Organismy (edafon)
    • intenzita jejich aktivity záleží na:
      • úživnosti půdy
      • klimatu

Podmínky půdotvorného procesu

[editovat |editovat zdroj]
  • Reliéf
    • největší význam má
      • výšková poloha
      • svažitost
      • expozice – vystavení vlivu povětrnostních jevů, apod.
      • terénní deprese
    • ovlivňuje provlhčení půdy a její teplotu
  • Čas
    • čas nutný k průběhu dějů

Rozdělení podle využití půdy

[editovat |editovat zdroj]

Definice, co je obhospodařovaná půda, se liší.[4] Obhospodařovanázemědělská půda má v ČR přibližně 3,5 milionu ha.[5]Lesní půda má přibližně 2,6 milionu ha.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. HORNÍK, Stanislav, a kol.Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 110. 
  2. https://daac.ornl.gov/SOILS/guides/Global_Soil_Regolith_Sediment.html - Global 1-km Gridded Thickness of Soil, Regolith, and Sedimentary Deposit Layers
  3. Taxonomický klasifikační systém půd ČR
  4. Mind the gap: Study shows estimates of current land-based emissions vary between models due to differing definitions.phys.org [online]. [cit. 2023-11-23].Dostupné online. 
  5. OBHOSPODAŘOVANÁ ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA.www.czso.cz [online]. [cit. 2023-11-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-16. 

Literatura

[editovat |editovat zdroj]
  • HORNÍK, Stanislav, a kol.Fyzická geografie II. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. 320 s. 
  • MIKO, Ladislav, a kol.Život v půdě: Příručka pro začínající půdní biology. 2019. vyd. Brno: Lipka, 2019. 240 s.ISBN 978-80-88212-17-1. 
  • NĚMEČEK, Jan; SMOLÍKOVÁ, Libuše; KUTÍLEK, Miroslav.Pedologie a paleopedologie. Praha: Academia, 1990. 552 s.ISBN 80-200-0153-0. 
  • SMOLÍK, Ladislav.Pedologie. Praha: SNTL, 1957. 400 s. 
  • ŠANTRŮČKOVÁ, Hana, a kolektiv.Ekologie půdy. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2018. 260 s. (Episteme).ISBN 978-80-7394-695-1. 
  • ŠIMEK, Miloslav a kol.Živá půda. 1. Biologie půdy. 2. Ekologie, využívání a degradace půdy. Praha: Academia, 2019.ISBN 978-80-200-2976-8
  • ŠIMEK, Miloslav a kol.Živá půda. Praktický manuál. Praha: Academia, 2021.ISBN 978-80-200-3199-0
  • TOMÁŠEK, Milan.Půdy České republiky. Praha: Český geologický ústav, 2000. 68 s.ISBN 80-7075-403-6. 
  • VÁCHA, Radim; REJŠEK, Klement.Nauka o půdě. 1. vyd. Olomouc: Baštan, 2019. 536 s.ISBN 978-80-87091-82-1. 
  • VAVŘÍČEK, Dušan; KUČERA, Aleš.Základy lesnického půdoznalectví a výživy lesních dřevin. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 2017. 364 s.ISBN 978-80-7458-103-8. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty.
Pedologie (nauka o půdách)
obory
užitá pedologie
faktory a podmínky
pedogeneze
diagnostika
referenční třídy
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Příroda |Zemědělství
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Půda&oldid=25409623
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp