Přirozeným číslem se vmatematice rozumí číslo, které je možné použít pro vyjádření počtu („na stole ješest mincí“) nebo pořadí („toto je třetí největší město“) prvků konečných množin.
Čísla používaná pro vyjádření počtu se v matematice označují jakokardinální čísla, zatímco čísla určená pro vyjádření pořadí se nazývajíordinální čísla. Přirozená čísla studuje odvětví matematikyteorie čísel.
Přirozená čísla patří mezi základnímatematické koncepty, a protože se považují za nejjednodušší na pochopení, začíná výuka matematiky obvykle od přirozených čísel. Množina všech přirozených čísel se obvykle označuje písmenem
.
Podle některých z používaných definic (např. standardISO 80000-2) přirozená čísla začínají číslem 0 a označují tak celá nezáporná čísla (tj. čísla 0, 1, 2, …),[1] zatímco podle jiných definic přirozená čísla začínají číslem 1[2] a označují tak celá kladná čísla 1, 2, 3, …[3]
Množina přirozených čísel se označuje velkým písmenemN (nebo zdvojeným písmenem
). (Z latiny numero-číslo, naturalis-přírodní, přirozený.[zdroj?])
Protože někteří autoři touto značkou označují kladná celá čísla a jiní nezáporná celá čísla, používají se také značení, která tuto nejednoznačnost vylučují:
Exaktní matematické definice množiny přirozených čísel jsou založeny na následujícíchaxiomech (tzv.Peanova aritmetika):
(Poznámka: Číslo 0 v těchto postulátech nemusí odpovídat běžnému výkladu přirozeného čísla nula. 0 v této formální definici znamená pouze nějaký objekt, který spolu s funkcí následnosti splňuje Peanovy axiomy.)
Nejběžnější konstrukcí přirozených čísel vaxiomatické teorii množin je následující postup (von Neumannova konstrukce):
Pomocíaxiomu nekonečna lze dokázat, že tato definice splňuje Peanovy axiomy.
V této definici je každé přirozené číslo množinou čísel menších než ono, tedy:




- …atd.
Tato definice souhlasí s intuitivním pojetím, že každé přirozené číslon vyjadřuje mohutnost množiny o právěn prvcích.
- Množina přirozených čísel jenekonečná (existuje nekonečně mnoho přirozených čísel), avšakspočetná (podle definice).
- Na přirozených číslech lze definovat operacisčítání takto:
pro všechna
. Tím se stane
komutativnímmonoidem s neutrálním prvkem 0. Pokud definujeme
, je
, tedy následníkem čísla
je číslo
. Tento monoid je možné vnořit dogrupy; nejmenší grupou obsahující přirozená čísla jsoucelá čísla. - Obdobně lze s využitím operace sčítání definovat operacinásobení takto:
. Tím se stane
komutativním monoidem s neutrálním prvkem 1. Sčítání a násobení splňujídistributivní zákon:
.
je tedy komutativnímpolookruhem. - Na přirozených číslech lze definovatúplné uspořádání, kdy
právě tehdy, když existuje přirozené číslo
takové, že
Přirozená čísla jsoudobře uspořádaná, takže každá neprázdná množina přirozených čísel mánejmenší prvek. - Na přirozených číslech neexistuje operacedělení, neboť podíl dvou přirozených čísel obecně nemusí být přirozené číslo. Alternativou je tadydělení se zbytkem: pro libovolná dvě přirozená čísla
, kde
, můžeme najít taková přirozená čísla
, že platí
a zároveň
. Číslu
pak říkámezbytek po dělení čísla
číslem
, číslo
je celočíselný podíl
a
. Tato operace je základem mnoha vlastností (dělitelnost), postupů (Euklidův algoritmus) a idejí vteorii čísel. Na existenci a vlastnostech zbytků po dělení v přirozených číslech je založena jedna částkryptografie.