| Přibyslav | |
|---|---|
 Náměstí | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Přibyslav |
| Obec s rozšířenou působností | Havlíčkův Brod (správní obvod) |
| Okres | Havlíčkův Brod |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°34′37″ s. š.,15°44′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 4 076 (2025)[1] |
| Rozloha | 35,32 km²[2] |
| Nadmořská výška | 475 m n. m. |
| PSČ | 582 22 |
| Počet domů | 1 106 (2021)[3] |
| Početčástí obce | 8 |
| Početk. ú. | 8 |
| PočetZSJ | 11 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Bechyňovo nám. 1 582 22 Přibyslav mesto@pribyslav.cz |
| Starosta | Martin Kamarád |
| Oficiální web | www |
  Přibyslav | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 569321 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Přibyslav (německyPrimislau) je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina na řeceSázavě, 23 km severovýchodně odJihlavy a 12 km jihovýchodně odHavlíčkova Brodu. Mápřibližně 4 100[1] obyvatel a zahrnuje několik částí města –Českou Jablonnou,Keřkov,Dobrou,Dolní Jablonnou,Hřiště,Poříčí, Přibyslav,Ronov nad Sázavou aUtín. Je členemSvazku obcí Přibyslavska.
Název města se odvozuje od údajného zakladatelePřibyslava z Polné.Přibyslavská pahorkatina, v níž město leží, nebyla nejprve příliš osídlena a písemné zmínky o Přibyslavi pochází přibližně z poloviny 13. století. Přibyslav ve 13. století byla poJihlavě druhým nejdůležitějším nalezištěmstříbra v českých zemích, těžba však byla poměrně brzy ukončena. V roce 1424 obklíčili městohusité v čele s Janem Žižkou, který však poblíž nedaleké vsi dnes zvanéŽižkovo Pole zemřel. Husité přesto město dobyli a vypálili. V pobělohorské době město spravovalaknížata z Ditrichštejnu. Město postihla v té době řada katastrof a několikrát vyhořelo. Dnes je to klidné městečko s tradicí lehkého průmyslu, předevšímpotravinářského,textilního adřevozpracujícího. Důležitým podnikem jePribina (dnes TPK Přibyslav) vyrábějící mléčné produkty. Od roku 1898 je Přibyslav přístupná poželeznici a je zde iveřejné letiště. K zajímavým pamětihodnostem patříbarokníkostel Narození sv. Jana Křtitele s věží,Starý špitál čipřibyslavský zámek.
Název „Přibyslav“ se zpravidla odvozuje od historických postav, které žily v době založení sídla či se na jeho založení přímo podílely.[4] Dlouho byl za původce názvu považován údajný zakladatel, moravskývelmožPřibyslav z Křižanova (zmiňuje se o něm napříkladAntonín Profous ve svém díleMístní jména v Čechách).[5] Novější prameny odvozují název spíše od osobyPřibyslava z Polné, který je znám svou kolonizační činností.[4] Pojmenování města mělo tyto formy: Priemezlaves (1257), Primizlaus (1265), Primislaus (1272), Przemislabe (1283), Przibislaws (1307), Primizlaus (1314), Przymzlaus (1316), Primislauia (1329), Przibislaw (1405), Przibislauia (1412), Przibislaw (1542), Pržibyslav (1675), Pržibislaw (1720)[6], Pržibislau (1838)[7], Přimislau (Přibyslav) (1880)[8] a současné Přibyslav.[5] Samotné jméno vzniklo přivlastňovací příponou-jb z osobního jména Přibyslav a znamená tak například Přibyslavův dvůr či Přibyslavův hrad a podobně.[9]
Město se rozkládá v centrální částiČeskomoravské vrchoviny v klimaticky a geograficky poměrně nehostinné krajině, která proto v pravěkých dobách nebyla příliš osídlena. Archeologické nálezy z této doby jsou proto na Přibyslavsku vzácné a vypovídají o neexistenci sídliště trvalého typu.[4] Ještě vevrcholném středověku byla většina území pokryta hlubokýmlesem přerušeným jen několikaobchodními stezkami.[4]
První písemné zmínky pochází přibližně z poloviny 13. století. Některé starší spisy sice místo podobného názvu zmiňují, ale zřejmě se jedná spíše o moravskou obecPřibyslavice. V roce 1235 se v listině královnyKonstancie objevuje výraz „Pribyzlaun“ a jako svědek je podepsán přibyslavský rychtář, což soudí o dobové existenci obecního uspořádání v Přibyslavi.[10] První písemná zmínka se však např. podleČSÚ datuje do roku1257[11] a vztahuje se k listiněSmila z Lichtenburka, v níž daruje desátky ze stříbrných dolů v okolí Přibyslavi třemcisterciáckým klášterům. Tato těžba souvisela s rozvojem hornictví na Jihlavsku.[12] Falešné rukopisy se však snažily v minulosti klást založení města do vzdálenější historie. V roce 1889 byl zveřejněn nález tzv.Paměti přibyslavské, padělaného dokumentu, který založení města sestrousvatého VáclavaPřibyslavou klade do 10. století. Nepravost rukopisu prokázal již v roce 1908Gustav Friedrich, dokument byl však podrobován rozsáhlému jazykovému i historickému zkoumání i v mnohem pozdější době.[4][13]
Přibyslav a přilehlý region se již ve 13. století stala poJihlavě druhým nejdůležitějším nalezištěm stříbra v českých zemích. Nejprve se však zřejmě jednalo o osadu kolem tehdejšíhopřibyslavského hradu a sídlo městského typu vzniklo zřejmě až v poslední třetině 13. století.[4] Po smrti Smila z Lichtenburka získal Přibyslav jeho bratr Častolov, poté jeho syn Jindřich z Přibyslavi a na přelomu 13. a 14. století Jindřichův syn Hynek z Přibyslavi. Původně hornické město se však mění s tím, jak byla naleziště postupně vytěžena a horníci odchází naKutnohorsko. Obyvatelé se přeorientovávají na zemědělství a řemesla.[14] Ke konci 14. století se vlády na panství ujalČeněk z Ronova, který později proslul loupežnými přepadeními sousedních měst.[14]
Na začátku října1424 přitáhli k městuhusité v čele s Janem Žižkou. Utábořil se mezi Šenfeldem (dnešníŽižkovo Pole) aHřišti a město obléhal. Sám Žižka však u vesnice Šenfeld 11. října téhož roku zemřel. Jeho bojovníci pak město dobyli, hrad vypálili a několik desítek obránců popravili upálením.[4] Přibyslavský hrad pak husité (kteří si po smrti svého vůdce říkaliSirotci) používali jako opevněnou základnu pro výpady na Moravu. Moc nad městem ztratili až s koncem husitských válek pobitvě u Lipan. Hrad byl boji tak poničen, že v následujících desetiletích postupně zanikl. Panství bylo Ronovci přepuštěno jejich příbuznémuHynku Ptáčkovi z Pirkštejna z Polné, slavnému učiteli budoucího králeJiřího z Poděbrad. Po smrti Hynka i jeho dcery spravoval panství syn Jiříka,Viktorín z Poděbrad. Ten však kvůli dluhům prodal město svému synovciJanu Bočkovi z Kunštátu a Bočkové panství spravovali až do roku 1515, kdy jej na čas převzalMikuláš mladší Trčka z Lípy. Pobitvě u Moháče (1526) koupil polensko-přibyslavské panstvíKarel z Valdštejna, následně ho vyženil bohatýZachariáš z Hradce. Ten si v Přibyslavi nechal postavitzámek. V roce 1597 získali město a jeho okolíŽejdlicové ze Šenfeldu.[14]
Během války mezi císařem a českými stavy obsadila císařská armáda a v pobělohorském období byl před soud postaven i majitel přibyslavského panství,Rudolf Žejdlic ze Šenfeldu. Majetky mu byly zkonfiskovány ve prospěch královské koruny a zemřel ve vězení. Panství bylo pod cenou prodáno kardináloviFrantiškovi z Ditrichštejna a docházelo k násilnérekatolizaci poddanstva. V roce 1643 zasáhla do života města třicetiletá válka – město napadli Švédové a vyžádali sivýpalné. V roce 1645 přesto v podstatě celé město vyhořelo. Po válce bylo město z velké části zdevastované. Město vlastnil kníže Maxmilián, potéFrantišek Josef z Ditrichštejna. Knížata z Ditrichštejnu vládla během valné části 17., 18. a 19. století, posledníDitrichštejn zemřel až v roce 1864 a rod vymřel po meči.[14]
V průběhu druhé poloviny 18. století postihlo Přibyslav několik pohrom. V roce 1766 zmrzla úroda a obyvatelé si tak na příští rok museli půjčit osivo. Hned následujícího roku (1767) začala hořet střecha domu v Zámecké ulici a za 15 minut od vypuknutí požáru shořelo více než 100 domů. Ve věži nad kostelem se tehdy roztavily tři malé zvony a shořela také nemocnice spolu se školou. Jen kostel požár vyjma střechy přečkal. Většině obyvatel shořel při požáru veškerý majetek a obec si tak musela půjčovat. Majitel panstvíKarel z Ditrichštejna daroval postiženým stavební materiál na obnovu poničených staveb. Během 70. let 18. století navíc postihl zemivelký hladomor a v roce 1775 shořelo při požáru dalších 44 domů. O padesát let později, v roce 1821, prošla Přibyslavíepidemiecholery a rok 1836 byl ve znamení vážné nákazychřipky. Roku 1842 panovalo sucho, které vedlo k dalšímu požáru, jenž město postihl. Po vymření Ditrichštejnů převzala panství jedna z dědičekKlotylda Clam-Gallasová, manželka generálaEduarda Clam-Gallase.[14]
Dvacáté století se neslo nejprve ve znamení relativní prosperity a výstavby. Do města se dostaly první automobily, byla postavena pumpa, stavěly se podnikové budovy. Zaprvní světové války zemřelo v bojích 39 mužů z Přibyslavi. Rok 1924 přinesl velké oslavy 500 let od smrti Jana Žižky, v roce 1927 byla otevřena mateřská škola.[14] V roce 1938 byla ve městě založenakazatelská stanicesázavského sboruČeskobratrské církve evangelické, v níž se věřící nyní jednou měsíčně scházejí ke svým bohoslužbám v budově městského úřadu.[15][16] Téhož roku město na měsíc obsadilo 600 německých vojáků[14] a město se následně stalo součástí tzv.protektorátu.[17] Během 2. světové války bylo asi 10 přibyslavských Židů transportováno do koncentračního tábora.[18] V roce 1944 byli 2. října v místní částiHřiště českými četníky zastřeleni divizní generálVojtěch Boris Luža (čelný představitelObrany národa) a poručíkJosef Koreš. Smutnou událost připomíná pamětní deska. V následné krvavé odvetě vedené Lužovým synemRadomírem bylo26. října1944 na četnické stanici v Přibyslavi partyzány zastřeleno pět četníků. Odbojáři posléze hrozili smrtí všem, kdo by se chtěli zúčastnit jejich pohřbu. Ještě 5. května 1945 se na Přibyslavsku bojovalo a toho dne bylo na město svrženo několik sovětských bomb, jedna z nich zabila člověka.
V roce 1949 proběhlo znárodnění průmyslových podniků, v padesátých letech probíhala násilnákolektivizace. Rok 1968 přinesl další změnu, vojskaVaršavské smlouvy se však při svém postupu městu vyhnula. 21. listopadu 1989 začali obyvatelé Přibyslavi projevovat podporu demonstrujícím studentům. V porevolučních letech (od prosince 1989) byli starosty města postupně panPavel Jajtner, Mojmír Novotný, sochařRoman Podrázský a po jeho předčasné smrtiJan Štefáček. Po komunálních volbách v r. 2014 zastává funkci starosty Martin Kamarád.[14] Od 1. června 2010 využívázdravotnická záchranná služba sídlo v Přibyslavi, které vzniklo přestavbou rodinného domu naBechyňově náměstí.[19]
Geologicky leží město Přibyslav převážně napararulovém podkladu, které je součástímoldanubika. Datuje se dopaleozoika ažproterozoika. Na východní části města přechází hornina v migmatit čiamfibolit stejného stáří. Celý podklad je tedymetamorfovaného původu.[20] Skalnatý svah pod zámkem Přibyslav je názornou ukázkou horninového složení v pásmu tzv. přibyslavské střižnémylonitové zóny. Vidět jsou mylonity aultramylonity včetněporfyroklastů živců.[21]
Území města je součástíČeské vysočiny, jejíČesko-moravské subprovincie, resp.oblastiČeskomoravská vrchovina. řadí se do jejíhogeomorfologického celkuHornosázavská pahorkatina,podcelkuHavlíčkobrodská pahorkatina,okrskuPřibyslavská pahorkatina. Nejvyšším vrcholem na území města jeJarošův kopec (554 m n. m.) nacházející se ve východní části města. Dalším pojmenovaným vrcholem jeBorovina (524 m n. m.) na jihu města.[22] Naopak nejnižším místem je lokalita uŠtukhejského Mlýna, kde řeka Sázava opouští město Přibyslav (445 m n. m.).
Převažujícím půdním typem je mezobazickákambizem, místyoglejená; kolem vodních tokůfluvizemě a modálnígleje.[23]
Oblast města patří doúmoří Severního moře. Ve směru od východu k severozápadu protéká městem řekaSázava. Do ní se zde vlévá několikvodních toků. Ve směru toku řeky se do ní na území Přibyslavi nejprve pravostranně vléváLosenický potok, pak levostranně postupněOlešenský potok aBystřice a nakonec opět z pravé stranyDoberský potok a po něm iBorovský potok.[24] Na řece Sázavě se často vyskytujípovodně,[25][26] proto byl v roce 2014 realizován projektprotipovodňové hráze.[27]
DleQuittovy stupnice patří Přibyslav do klimatické oblasti označované MT3, tedy mírně teplé.[28] V ní se ve 120 až 140 dnech během roku vyšplhá teplota nad 10 °C. Během ledna se průměrná teplota pohybuje v rozmezí −3 až −4 °C a v dubnu mezi 6 a 7 °C. Naproti tomu průměrná červencová teplota dosahuje 16 či 17 °C. V říjnu se teplota pohybuje nejčastěji od 6 do 7 °C. Během 110 až 120 dnů v průběhu kalendářního roku spadnou v této oblasti dešťové srážky v úhrnu alespoň 1 milimetr nametr čtvereční a po dobu 60 až 100 dnů je země zakryta sněhovou pokrývkou.[29]
Nejvyšší teplota vzduchu bylo naměřena 27. července 1983, kdy dosáhla 36 °C. Naopak nejníže se teplota dostala 10. února 1956, kdy dosahovala −32.2 °C.[30]
V okolí města se ve vyšších polohách nacházejí smrkové a borové lesy či bukové a jedlové lesy. Roste zdekyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos),svízel vonný (Galium odoratum),bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) čiviolka lesní (Viola reichenbachiana). V nižších polohách se nacházejídoubravy adubohabřiny tvořenéduby letními (Quercus robur) izimními (Quercus petraea) a takéhabrem obecným (Carpinus betulus). V jejich podrostu je možné najítlipnici hajní (Poa nemoralis),kostřavu ovčí (Festuca ovina),konvalinku vonnou (Convallaria majalis),jaterník podléšku (Hepatica nobilis),zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia) nebočernýš hajní (Melampyrum nemorosum). U vodních toků se rozkládajíolšiny, v nichž vyrůstajíbledule jarní (Leucojum vernum),ďáblík bahenní (Calla palustris),rozpuk jízlivý (Cicuta virosa),hladýš pruský (Laserpitium prutenicum),třtina nachová (Calamagrostis phragmitoides),violka bahenní (Viola palustris),bublinatka jižní (Utricularia australis), ale takétolije bahenní (Parnassia palustris) neboúpolín nejvyšší (Trollius altissimus).[31] Na sušších částech luk se vyskytujehořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica),vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia),prha arnika (Arnica montana),všivec lesní (Pedicularis sylvatica) čiprstnatec májový (Dactylorhiza majalis).[32]
Ze zvířat se tu vyskytujeprase divoké (Sus scrofa),srnec obecný (Capreolus capreolus),jelen evropský (Cervus elaphus), ale takédaněk evropský (Dama dama) čimuflon (Ovis musimon). Zešelem to jsoukuna lesní (Martes martes) čiliška obecná (Vulpes vulpes). Nalézt tu je možné takémyšici lesní (Apodemus flavicollis),norníka rudého (Clethrionomys glareolus),rejsky obecného (Sorex araneus) amalého (Sorex minutus) čiplšíka lískového (Muscardinus avellanarius). Na vlhkých loukách našly svůj domovzmije obecná (Vipera berus),ještěrka živorodá (Zootoca vivipara),ropucha obecná (Bufo bufo) čikuňka obecná (Bombina bombina) a z ptákůbekasina otavní (Gallinago gallinago),linduška luční (Anthus pratensis),bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) aťuhýk šedý (Lanius excubitor). V jedlobukových lesích žijídatel černý (Dryocopus martius),žluna šedá (Picus canus) čiholub doupňák (Columba oenas). Naopak v jehličnatých lesích je možné zahlédnoutbrhlíka lesního (Sitta europaea),červenku obecnou (Erithacus rubecula) nebodrozda zpěvného (Turdus philomelos). Ve vodách se rozmnožujískokan hnědý (Rana temporaria),mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a nad nimi poletujíledňáčci říční (Alcedo atthis),konipasové horští (Motacilla cinerea) askorci vodní (Cinclus cinclus).[32] U vody se výjimečně objeví ivydra říční (Lutra lutra).[33]
.jpg)
Východně od města se rozkládáChráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Ta vznikla na základě výnosu Ministerstva kultury České socialistické republiky číslo 8908/70-II/2 ze dne 25. května 1970.[34] Jejím účelem je ochrana zdejší pestrosti a členitosti krajiny, do níž je umístěno venkovské osídlení s roubenými chalupami. Mezi nejcennější prvky patřírašeliniště a vlhkérašelinné louky, na nichž se vyskytují vzácné druhy rostlin a živočichů.[35]
Na území města se nacházejí celkem tři lokality výskytu památných stromů. Na hřbitově je od 6. května 2003 chráněna dvojice vzrostlých stromů. Jedním z nich jejasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a druhýmlípa malolistá (Tilia cordata).[36] Na bývalé školní zahradě přibyslavské školy, která nyní slouží jako odpočinková zóna místního koupaliště roste 20 metrů vysoký červenýbuk lesní (Fagus sylvatica). Strom je od roku 2023 pod památkovou ochranou.[37] Poslední lokalitou je silniceII/351, která je v úseku meziDobrou aŽižkovým Polem lemována lipovoualejí. Tvoří ji 272lip velkolistých (Tilia platyphyllos), dále jednalípa malolistá (Tilia cordata) a jeden jedinecjavoru mléč (Acer platanoides). Stromořadí je chráněno od počátku listopadu roku 2009.[38]
V nedaleké obci Hřiště, která spadá pod město Přibyslav se nachází významná dvouřadá lipovo-jasanová alej, tato alej je pozůstatkem historické zástavby dnes už ojedinělé kruhové návsi.
V místní části Utín se nachází významný strom lípa u statku (49.5845664N, 15.6921317E), která byla v roce 2023 vyhlášena stromem Přibyslavska. V Přibyslavi u Cyrilometodějské stezky se nachází významný strom dub u Kubínky (49.5747967N, 15.7603264E), který byl stromem Přibyslavska vyhlášen v roce 2025.
Ve městě k počátku roku 2013 žilo celkem 4 000 obyvatel. Z nich bylo 1 990 mužů a žen bylo přibližně stejně (2010). Průměrný věk obyvatel města činil 40 let.[39] DleSčítání lidu, domů a bytů provedeném v roce 2011, kdy ve městě žilo 3 864 lidí, bylo nejvíce obyvatel (16 %) ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku tvořily 15 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 11 %. Z celkem 3 227 občanů města starších 15 let mělo 38 % nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval téměř 10 % a bez vzdělání byla naopak 0,5 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 1 886 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 92 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 81 % patřilo mezi zaměstnance, 2 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 50 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.[40] Úhrnem 122 obyvatel města pracovalo v zemědělství, lesnictví či rybolovu, 944 obyvatel zaměstnával průmysl a stavebnictví a dalších 672 pracovalo ve službách.[41]
Úhrnem 2 820 obyvatel města, tedy téměř tři čtvrtiny, se hlásilo k české národnosti. Devatenáct byloSlováků, šestnáctMoravanů, devětVietnamců, dvaNěmci, dvaUkrajinci a jedenPolák. Celých 966 obyvatel města však svou národnost neuvedlo.[40]
| Část města(rok přičlenění k městu[43]) | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | Přibyslav | 2 433 | 2 674 | 2 607 | 2 627 | 2 672 | 2 434 | 2 288 | 2 452 | 2 591 | 2 680 | 2 956 | 3 008 | 2 979 | 2 830 |
| Česká Jablonná(1976) | 137 | 144 | 129 | 110 | |||||||||||
| Dobrá(1976) | 375 | 339 | 361 | 358 | |||||||||||
| Dolní Jablonná(1976) | 106 | 99 | 101 | 99 | |||||||||||
| Hřiště(1977) | 107 | 100 | 93 | 81 | |||||||||||
| Poříčí(1976) | 124 | 99 | 91 | 94 | |||||||||||
| Ronov nad Sázavou(1961) | 196 | 186 | 138 | 158 | 157 | 133 | |||||||||
| Utín(1976) | 106 | 81 | 71 | 67 | |||||||||||
| celé město | 2 433 | 2 674 | 2 607 | 2 627 | 2 672 | 2 434 | 2 288 | 2 452 | 2 787 | 2 866 | 4 049 | 4 028 | 3 982 | 3 864 | |
| Počet domů | Přibyslav | 276 | 278 | 288 | 293 | 312 | 312 | 360 | 439 | 443 | 477 | 522 | 598 | 621 | 696 |
| Česká Jablonná(1976) | 35 | 40 | 41 | 41 | |||||||||||
| Dobrá(1976) | 79 | 89 | 96 | 104 | |||||||||||
| Dolní Jablonná(1976) | 30 | 32 | 33 | 37 | |||||||||||
| Hřiště(1977) | 32 | 35 | 36 | 32 | |||||||||||
| Poříčí(1976) | 34 | 36 | 36 | 39 | |||||||||||
| Ronov nad Sázavou(1961) | 20 | 20 | 22 | 25 | 25 | 24 | |||||||||
| Utín(1976) | 30 | 34 | 34 | 35 | |||||||||||
| celé město | 276 | 278 | 288 | 293 | 312 | 312 | 360 | 439 | 463 | 497 | 784 | 889 | 922 | 1 008 | |
Město Přibyslav je součástístejnojmenné římskokatolické farnosti. Ta je dále součástíHavlíčkobrodského vikariátukrálovéhradecké diecéze v České provincii.[44] Území zdejší farnosti zahrnuje nejen oblast samotného města a jejich částí, ale také obcí Modlíkov, Nové Dvory, Olešenka a Žižkovo Pole. Hlavním duchovním stánkem farnosti jeKostel Narození svatého Jana Křtitele v Přibyslavi. Krom kostela ještě farnost spravuje kostely a kapličky: Zmrtvýchvstání Páně (Česká Jablonná), Nanebevzetí Panny Marie (Nové Dvory), svaté Rozálie (Olešenka),svaté Kateřiny Alexandrijské (Stříbrné Hory) a svatého Michaela archanděla (Žižkovo Pole). Místním farářem a duchovním správcem farnosti byl do roku 2015Zdeněk Kubeš,[zdroj?] k roku 2021 jím je Pavel Sandtner.[44]
Při censu prováděném v roce 2011 se 1 293 obyvatel města (33 %) označilo za věřící. Z tohoto počtu se 1 039 hlásilo k církvi či náboženské obci. K římskokatolické církvi se přihlásila největší část z nich, konkrétně 933 obyvatel, což odpovídá 24 % ze všech obyvatel města. Dalších 10 osob se hlásil k Církvi československé husitské, stejný počet k Českobratrské církvi evangelické. Tři občané se přihlásili k Pravoslavné církvi v českých zemích a jeden k Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi. Úhrnem 876 obyvatel se označilo bez náboženské víry a 1 695 lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět.[40]
Přibyslav jeobec s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Správu vykonává pro obceDlouhá Ves,Havlíčkova Borová,Modlíkov,Olešenka, Přibyslav,Stříbrné Hory aŽižkovo Pole.[45]
Mezi roky 1850 a 1949 byla Přibyslav okresním městem (soudní okres Přibyslav). Následně se stala součástí okresuŽďár nad Sázavou a od roku 1960 okresuHavlíčkův Brod.[46]
Město je tvořeno osmi místními částmi a stejně pojmenovanýmikatastrálními územími, a siceČeskou Jablonnou (ta se stala součástí města roku 1976),Dobrou (součástí města počínaje rokem 1976),Dolní Jablonnou (dříve Německá Jablonná, součástí Přibyslavi od roku 1976),Hřištěm (částí města se stalo v roce 1977),Poříčím (je součástí Přibyslavi od roku 1976), Přibyslaví,Ronovem nad Sázavou (spadá pod město od roku 1963) aUtínem, jenž je součástí Přibyslavi od roku 1976).[46][47]
Mezi roky 1989 a 1990 patřily k Přibyslavi ještě takéStříbrné Hory ve stejném časovém období takéModlíkov.[46] Město tak tvoří 11 samostatnýchzákladních sídelních jednotek, jimiž jsou krom výše jmenovaných částí, ještě Dvorek, Hesov a Keřkov.[48]
Přibyslav má patnáctičlenné zastupitelstvo a v jeho čele je starosta města. Tím je od komunálních voleb konaných roku 2010 Jan Štefáček, jehož zástupcem je Martin Kamarád.[49] V těchto volbách kandidovalo do městského zastupitelstva celkem šest uskupení a každé z nich získalo dle výsledků hlasování alespoň jeden mandát. Nejúspěšnější se stalaObčanská demokratická strana (ODS), která získala čtyři mandáty. O jednoho zastupitele méně získaly shodněČeská strana sociálně demokratická (ČSSD) a Nezávislí pro Přibyslav. Po dvou zastupitelích se dostalo z kandidátekKřesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a sdružení nezávislých kandidátů Přibyslav. Poslední místo obsadil zástupce navržený(KSČM).[50]
Běhemkomunálních voleb konaných v roce 1994 preferovalo z pěti uskupení, jež tehdy kandidovala, nejvíce hlasujících ODS, která získala čtyři zastupitele. Další tři místa v městském zastupitelstvu připadly kandidujícím za KDU-ČSL, dále Sdružení nezávislých kandidátů a také společné kandidátce tří uskupení, a sice KSČM,Strany demokratické levice (SDL) a nezávislých kandidátů. Poslední dva mandáty pro sebe získala kandidátka společná čtyř subjektů, a to ČSSD,Liberálně sociální unie (LSU),Strany zelených (SZ) a nezávislých kandidátů.[51] Vevolbách konaných o čtyři roky později se o hlasy voličů ucházelo sedm kandidátek. Tři z nich obsadily v zastupitelstvu po třech kandidátech. Byly to ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Další dvě místa pro sebe získali kandidáté KSČM a zbývající čtyři místa si mezi sebe rozdělila tři sdružení nezávislých kandidátů.[52] Za další čtyři roky sevoleb zúčastnilo celkem osm kandidátek. Nejvíce hlasů a pět míst v zastupitelstvu obsadila ODS, další tři připadly KDU-ČSL, po dvou kandidátkám ČSSD a KSČM. Tři zbývající si po jednom zastupiteli mezi sebe rozdělila tři sdružení nezávislých kandidátů. Jedním bylo „Sportovci pro Přibyslav“, dalším „Náš domov“ a posledním „Nezávislí“.[53] Uvoleb do zastupitelstva v roce 2006 upřednostňovali hlasující jednu z pěti kandidátek. Každá z nich však podle konečných výsledků voleb své zástupce do městského zastupitelstva dostala. Nejvíce – čtyři – jich měla ODS, následovaná třemi uskupeními reprezentovanými třemi zástupci, jimiž byly ČSSD, KDU-ČSL a sdružení nezávislých kandidátů „Přibyslav“. Poslední dvě místa obsadili kandidáti nominovaní KSČM.[54]
Toto je neúplný seznam starostů města Přibyslav:[14][55][56]
Vlajka byla městu Přibyslav předánaLubomírem Zaorálkem, tehdejším předsedouPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, na základě rozhodnutí číslo 45 ze dne 5. října 2004.[60]
Poměr stran udělené vlajky je 2:3. Její list je tvořen žerďovým pruhem červené barvy o šířce tří sedmin délky listu, a dále dvěma vodorovnými pruhy, a sice modrým a žlutým. V červeném pruhu se nacházejí dva zkřížené bílé vinařské nože se žlutými rukojeťmi.[p 1] Tyto nože jsou převýšené červenou knížecí korunou. V poli modré barvy se nacházejí tři, nad sebou umístěné šedé ryby mající červené ploutve. Ve žlutém pruhu jsou zkřížené černéostrve.[60]
Štít je dělený, přičemž v horním červeném poli má stejné symboly jako na znaku. Dolní polovina znaku je modro-zlatě polcena. Vpravo se nad sebou nacházejí tři ryby přirozené barvy a vlevo zkřížené ostrve černé barvy.[60]
Město bylo na konci listopadu 2001 zakládajícím členemSvazku obcí Přibyslavska, jež má sídlo právě v Přibyslavi a dbá o rozvoj zdejšího regionu ve vzájemné spolupráci členských obcí a měst.[62] Je též členemmístní akční skupinyHavlíčkův kraj sídlící veŽdírci nad Doubravou.[63]
Přibyslav se, co se týče zemědělství, v historických dobách orientovala spíše naživočišnou výrobu, neboť na rostlinnou výrobu neměli sedláci dostatekorné půdy. Ještě v roce 1937 se konalo 12 dobytčích trhů ročně, dominovalhovězí dobytek. Přibyslav si musela půdu ve středověkých dobách dokupovat. Ve 20. století došlo v celém okolí v souvislosti s rozvojem škrobárenství k masivnímu pěstování brambor pod hlavičkou firmyAmylon. Tento podnik hospodařil k roku 1937 na 580 hektarech půdy a produkoval také velké množství kravského mléka pro hesovské mlékárny.[14]
Přibyslav byla odjakživa spíše město orientované nalehký průmysl. V devatenáctém století bylo ve městě mnohotkalců asoukeníků, v Ronově bylapapírna (později přestavěná na továrnu na škrob a cukr – předchůdce podnikuAmylon). Amylon a.s. funguje dodnes a vyrábí např.pudinky, bramborové prášky, škrobové sirupy a další produktyškrobováníbrambor. Vlajkovým podnikem Přibyslavi jePribina s.r.o. (dnes Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a.s.), která vznikla pod názvem „Mlékárenské a pastevní družstvo“ v Hesově v jedné z budov Amylonu v roce 1924. Specializoval se nejprve natvaroh asýry (včetně „přibyslavskéhocamembertu“), za války se ve velkém začaly vyrábět itavené sýry. V roce 1948 byla spuštěna produkcedžemů adžusuPribinka a došlo k přejmenování společnosti na název Pribina. V padesátých letech vzniklPribináček, vyráběný tehdy v 16 příchutích a oblíbený dodnes.[14] K dalším podnikům patříACO, kom. spol. systémové prvky (bývalý Agrostroj), který dnes zpracovávápolymerický beton, čiOSIVA, a.s.; dřevozpracující průmysl reprezentujíDřevovýroba Přibyslav s.r.o. aLesy Dřevo Obchod s.r.o.; družstvo v Přibyslavi je největším lesnickým družstvem v ČR.[4][14]
Občanům města je k dispozici pobočkaČeské pošty, která sídlí na Bechyňově náměstí.[64] Na bezpečnost dohlížíPolicie České republiky, která má svoje obvodní oddělení také na Bechyňově náměstí.[65] V domě čp. 255 v Hasičské ulici má svou zbrojnici místní jednotkadobrovolných hasičů.[66] Prodejnu potravin má ve městě obchodní řetězecCOOP–TIP.[67] Z bank působících v České republice má na Bechyňově náměstí svoji expozituruČeská spořitelna.[68]
S Havlíčkovým Brodem, okresním městem ležícím západně od Přibyslavi, má město silniční spojení silnicíI/19, která prochází místními částmi Keřkov, Dobrá, Přibyslav a Ronov nad Sázavou a pak dále pokračuje východním směrem do Žďáru nad Sázavou. V Přibyslavi je tato komunikace vedena ulicemi Tyršovou a Husovou. Tuto silnici křižují dvě komunikace druhé třídy. Z jihu na sever (ve směru staničení) je tosilnice II/350, která prochází místní částí Dvorek a přivádí do města dopravu z jihozápadního směru odŠlapanova aŠtoků, na Bechyňové náměstí překříží krátkou peáží silnici I/19 a pokračuje dále severovýchodním směrem naHerálec čiSvratku Na území Přibyslavi prochází silnice v popisovaném směru postupně ulicemi Rašínovou, Žižkovou a za Bechyňovým náměstím ulicí Havlíčkovou.Ze severního směru odChotěboře aČeské Bělé přichází v místní části Dobrá na silnici I/19 komunikaceII/351. Ta dále pokračuje z jižní části města směrem na Polnou.[69] Motoristům je od roku 2004 k dispozicičerpací stanice pohonných hmot společnostiPasoil.[70]
Dále územím města prochází několik silnic III. třídy[69]
Po silnici první třídy od Havlíčkova Brodu denně (za 24 hodin) na základě výsledkůCelostátního sčítání dopravy provedeného během roku 2010 přijíždí a odjíždí celkem 2 479 vozidel ve skladbě 1 906 osobních a dodávkových automobilů, 522 těžkých nákladních a 51 jednostopých vozidel. V úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/351 a II/350 na západě města jezdí denně úhrnem 4 137 motorových vozidel ve skladbě 3 218 vozidel osobních a dodávek, 858 těžkých nákladních a 61 jednostopých. Od křižovatky se silnicí II/350 přes Bechyňovo náměstí a dále po Husově ulici kolempřibyslavského zámku až po křižovatku se silnicí II/351 provede za celý den 3 983 automobilů, z nichž je 3 151 osobních nebo dodávkových, 774 těžkých nákladních a 58 jednostopých. Směrem na Žďár nad Sázavou pak pokračuje 2 240 automobilů ve skladbě 1 804 osobních nebo dodávkových vozidel, dalších 422 je těžkých nákladních a zbylých 14 tvoří jednostopá motorová vozidla. Po komunikaci naČeskou Bělou, tedy severním směrem po silnici II/351, jezdí dohromady 505 motorových vozidel, z nichž největší část (konkrétně 402) tvoří osobní a dodávková vozidla, dalších 83 těžká nákladní a 20 jednostopá motorová vozidla. Silnice II/350 vedoucí jihozápadním směrem je denně zatížena intenzitou 619 motorových vozidel, která tudy jezdí ve skladbě 484 automobilů osobních nebo dodávkových, 130 těžkých nákladních a 5 jednostopých vozidel. Havlíčkovou ulicí, tedy po silnici II/350 vedoucí k severovýchodu denně projede 448 motorových vozidel, přičemž 309 z nich jsou osobní nebo dodávkové automobily, 127 těžké nákladní a 9 je motocyklů. Po silnici II/351 odbočující na jihu Přibyslavi ze silnice I/19 projede za dvacet čtyři hodin jednoho dne celkově 990 motorových vozidel ve skladbě 788 osobních či dodávkových, 189 těžkých nákladních a 13 jednostopých.[71]
Od roku 1898 má Přibyslav železniční spojení. V tu dobu byl zahájen provoz po dnes opuštěné jednokolejnétrati Německý Brod – Město Žďár. Ta byla v roce 1953 nahrazena dvoukolejnou, od listopadu 1966elektrifikovanou tratíHavlíčkův Brod – Brno. Samotné město obchází trať po jeho jižní straně. Na západní straně města je na trati u osadyHesov zřízenaPřibyslav zastávka a v jižní části města pak pětikolejnáželezniční stanicePřibyslav.[72]
Autobusovouveřejnou dopravu k roku 2014 zajišťuje přímými linkami do Havlíčkova Brodu, Chotěboře, Šlapanova a Polné společnostArriva Východní Čechy. Přes Polnou až do Jihlavy jezdí svou linku také společnostICOM transport a spojení se Žďárem nad Sázavou zajišťuje firmaZDAR.[73] Na území města se nachází celkem 21 autobusových zastávek.[p 2][74]
Podlejízdního řádu 2013/2014 zastavují v Přibyslavi, a to jak v železniční stanici, tak v zastávce, vlaky jedoucí doŽďáru nad Sázavou neboHavlíčkova Brodu. Ve stanici navíc staví ještě také vlaky, jejichž cílovým městem jeBrno čiPraha.[75][76]
Východně od města se v nadmořské výšce 531 metrů nachází veřejné vnitrostátníletiště Přibyslav (kód ICAO: LKPI) s travnatouvzletovou a přistávací dráhou. O letiště pečuje od roku 1945zdejší Aeroklub odbočka Českého národního aeroklubu.[77] Vznik zdejšího letiště schválila městská rada v roce1930 a dostavěno bylo v létě roku 1932. Bylo zbudované jako pomocné letiště pro vojenskédvouplošníky na lince Praha–Brno–Bratislava–Záhřeb.[78]
Ve městě se nacházejí dvěmateřské školy. Ty, ač původně vznikly odděleně, tvoří od počátku roku 2003 jednu organizaci,[79] v jejímž čele je k roku 2014 Mgr. Naděžda Štouračová.[80] Vedle objektu v Bezručově ulici, kde sídlí ředitelství školky, využívá mateřská škola prostory v Tyršově ulici. Zde byla školka již od roku 1949, zatímco v Bezručově ulici až od roku 1992. Tři roky po sloučení obou školek (během roku 2006) rozhodl jejich zřizovatel, město Přibyslav, o zrušení pracoviště v Tyršově ulici.[79] Protože však počet malých dětí narůstal, změnili zastupitelé města původní rozhodnutí o uzavření a od října 2012 jsou opět v provozu obě pracoviště.[81]
Po mateřské škole mohou děti pokračovat ve školní docházce v Přibyslavi i nadále, neboť je ve městě na Bechyňově náměstí v provozu devítiletázákladní škola.[82] Jejím ředitelem je (k roku 2014) Mgr. Petr Adam.[83]
Hudebně nadané děti mají pro rozvoj svého talentu přímo v Přibyslavi pobočku hudebního oboru Základní umělecké školyJ. V. Stamice z Havlíčkova Brodu. Místní odbočka vznikla na počátku února 1984 a až do roku 1989 využívala pro své zkušebny prostory základní školy. Následně se přesunula do objektu čp. 301 v Husově ulici. Zde bylo vyučováno uměleckým oborům do konce roku 2016. Od 1. ledna 2017 získala pobočka ZUŠ v Přibyslavi, díky výrazné podpoře města Přibyslav i zřizovatele, nové prostory pro základní umělecké vzdělávání na Bechyňově náměstí č. p. 35. Vyučuje se zde hře na nástrojedechové idrnkací. Při škole existuje houslový soubor, jenž doprovázel při koncertech napříkladJaroslava Svěceného,Pavla Šporcla,Gabrielu Demeterovou čiVáclava Hudečka.[84]
Kulturní pořady se ve městě uskutečňují v kulturním domě, jenž je situován v Husově ulici. V budově se nachází sál s kapacitou 333 míst k sezení, ve kterém probíhají jak divadelní představení, tak se zde promítají i filmy.[85] Svá představení zde hraje také amatérskéLoutkové divadlo Přibyslav,[86] které vzniklo již roku 1923.[87] Při kinu, které během jara roku 2012 prošlo digitalizací,[88] funguje filmový klub.[89]
Čtenářům je nepřetržitě od roku 1896 k dispoziciknihovna.[90] K roku 2011 disponovala celkem 25 900 knihovními jednotkami,[91] které jsou od roku 1998 evidovány v elektronickém katalogu LANius. Od téhož roku je návštěvníkům umožněn přístup nainternet.[90]
Zájemci o historii města a jeho okolí mohou navštívit místníMěstské muzeum, které sídlí v Kurfürstově domě naBechyňově náměstí.[92] Ve stejném objektu sídlí též informační středisko nabízející průvodcovské služby a prodávající též upomínkové předměty na návštěvu města.[93] Turisté zde mohou zakoupit také publikace čituristické známky vztahující se k městu.[94]
Základní škola ve spolupráci s Kulturním zařízením města Přibyslavi pořádá od roku 2005 v místní sportovní hale taneční soutěž „Přibyslavský pantoflíček“.[95] Účastní se ho nejen oddíly ze sousedních měst a obcí, ale také třeba až z Ostravy.[96]
Místnířímskokatolická farnost pořádá hudební festival Přibyslavské Nocturno.
 Cyklotrasy vedoucí skrze Přibyslav | |
 16 | Hlinsko –Slavonice |
| 19 | Lísek –Davle |
| 4122 | Přibyslav –Dašice |
| 4335 | Dobronín –Přibyslav |
Město Přibyslav protínají čtyři značené cyklotrasy, z toho dvě II. třídy a dvě IV. třídy. Cyklotrasa číslo 16 začíná v Hlinsku a pokračuje přes Jihlavu a Telč do Slavonic. Cyklotrasa číslo 19 vychází z Lísku a pokračuje dál směrem na Nové Město na Moravě přes Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod do Zruče.[97] Cyklotrasa IV. třídy číslo 4335 začíná v Dobroníně, protíná Šlapanov a pokračuje dál do Přibyslavi, kde i končí. Poslední čtvrtá trasa číslo 4122 začíná ve městě Přibyslav pokračuje do Krucemburku a dál do Dědové, Vrbatova Kostelece, Chrástu, Hrochova Týnce, Dvakačovic a končí v Dašicích.[98] Z města vede též neočíslovaná značenáCyklostezka Přibyslav–Sázava po staré železniční trati. Tato stezka je dlouhá téměř 9 km a po celé délce kopíruje řeku Sázavu. Stezka je využívána mimo cyklistiku i na inline bruslení či pěší chůzi. V zimním období mívá udržované stopy pro běžecké lyžování.[99]
V roce 2006 byla ve městě otevřena pro pěší návštěvníkyNaučná stezka Romana Podrázského. Pojmenována je po akademickém sochařiRomanu Podrázském. Její celková délka je cca 2,5 km a nachází se na ní 12 zastavení. Trasa začíná u vlakového nádraží v Přibyslavi a končí na okrajiJablonského žlabu.[100]
Město Přibyslav zároveň provozuje multifunkční sportovní halu, venkovní koupaliště a venkovní sportoviště. Stejně tak pod správu města spadá i dětské hřiště s venkovnímworkout zařízením. Dále v katastru obce spolekSokol spravuje fotbalový stadion a přiléhající "sokolovnu".
Na základě vyhlášky Krajského národního výboru Východočeského kraje ze 17. ledna 1990 se stalo historické centrum Přibyslavi[101]městskou památkovou zónou.[46]
K místním pamětihodnostem se řadíKostel Narození sv. Jana Křtitele, což je barokní kostel, který se v roce1750 rozhodl majitel panstvíKarel Maxmilián z Ditrichštejna postavit na místě původního menšího kostela. Základní kámen byl položen 1. dubna téhož roku a slavnostně vysvěcen byl kostel v roce1753.[102] Při ničivém požáru v roce1767 byla zničena celá střecha. Nová byla vztyčena ještě v témže roce, ale nové vysvěcení proběhlo až v roce1853. V blízkosti kostela býval hřbitov, z kterého se dochovaly některé pomníky roztroušené kolem kostela. Po levé straně od vstupu do kostela stojí gotická věž z roku1497. Svého času věž patřila k původnímu hradnímu opevnění. Během husitských válek byla silně poškozena i s celým obranným opevněním. Věž je viditelnou dominantou města a bývá příležitostně přístupná.[103] Nejstarší dochovanou památkou města Přibyslavi z dob dobývání stříbrné rudy je středověkáštola, která i s odbočkami měří 118 metrů. Štola začíná pod farou a pokračuje 80 metrů severním směrem. Neexistuje žádný dokument o účelu této štoly. Předpokládalo se, že je to pozůstatek po těžbě stříbra, ale dnes spíše převládá názor, že štola sloužila jako úniková cesta z města.[103] .
Starý špitál v Přibyslavi nechal v roce1692 vystavět knížeFerdinand z Ditrichštejna. Stalo se tak na žádost přibyslavských konšelů, neboť město se potřicetileté válce jen s velkými obtížemi zvládalo starat o chudé, které válka připravila o domov. Město z tohoto důvodu pro stavbu poskytlo pozemek.[104] Na štítě špitálu, který byl v dané době chápán spíše jako chudobinec než jako nemocnice, je proto dodnes zobrazen znakDitrichštejnů. Svou funkci plnil zhruba 250 let. V nedávné historii sídlo sloužilo jako městské muzeum. Dnes se z bývalého špitálu staly prostory sloužící pro pořádání výstav a koncertů.[103]
Přibyslavský zámek nechal kolem roku1560 vystavět Zachariáš z Hradce na místě starého hospodářského dvora, který náležel k dnes jižzaniklému hradu.[p 3][105] Původně vznikl jako lovecký zámeček a letní sídlo ve stylu italské renesance. Jeho obdélníková budova dnes tvoří zadní, jižní trakt čtyřkřídlého zámeckého areálu.[105] Stavitelé nejspíš využili původní sklepení panského dvora, neboť v jihozápadním nároží zůstala dochována gotická křížová klenba na dvou kamenných sloupech. V dveřním ostění místnosti je také zachován erb pánů z Hradce s letopočtem1565.[106][107] Pod zámkem byla v roce1957 umístěna 290 cm vysokájezdecká socha Jana Žižky.[108]
V zámku jeHasičské muzeum.
Měšťanský dům na Bechyňovo náměstí 45, kulturní památka ČR.[109] V domě je umístěnoMěstské muzeum Přibyslav.[110]
V zaklenuté prohlubni zdi na nádvoří Kurfürstova domu je od 15. listopadu 2019 umístěn bronzový kříž –Památník obětem komunismu města Přibyslav. Autorem je akademický sochařRoman Podrázský, přibyslavský rodák. Vlastnil jej jeho přítel, též přibyslavský rodák,františkán P.Michal František Pometlo OFM. Tento kvardián pražského konventu u P. Marie Sněžné bronzový odlitek kříže před svou smrtí[kdy?] městu Přibyslav věnoval. Autorem myšlenky využít prázdnou niku pro tento památník byl starosta města Martin Kamarád.[111] Památník je třetím dílem na nádvoří Kurfürstova domu.
S městem jsou spjaty tyto osobnosti:
Mook en Middelaar,Nizozemsko[119] (smlouva podepsána 26. března 1994[120])
Sliač,Slovensko[121] (smlouva podepsána 25. června 2004[122])V roce 2007 zastupitelstvo uvažovalo o navázání partnerské spolupráce i s německým městemBüdelsdorf.[121][123] K tomu však nakonec nedošlo.
Obrázky, zvuky či videa k tématuPřibyslav na Wikimedia Commons
Slovníkové hesloPřibyslav ve Wikislovníku
Encyklopedické hesloPřibyslav (obce) vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích | Stříbrné Hory | Žižkovo Pole | Malá Losenice | |
| Havlíčkův Brod |  | Žďár nad Sázavou | ||
 Přibyslav  | ||||
 | ||||
| Šlapanov | Polná | Olešenka |
| Části městaPřibyslav | |
|---|---|
| Části obce | |
| Ostatní | |
| Města ležící uSázavy | ||
|---|---|---|
| Města na Sázavě (po proudu) |  | |
| Kategorie: Sídla na Sázavě | ||
