Předseda vlády Spojeného království (anglickyPrime Minister of the United Kingdom) jehlavou vládySpojeného království. Předseda vlády radípanovníkovi při výkonu většinykrálovských výsad, předsedávládě a jmenuje její ministry. Vzhledem k tomu, že moderní předsedové vlád zastávají svůj úřad na základě schopnosti získat důvěruDolní sněmovny, zasedají jakočlenové parlamentu.
Funkce předsedy vlády není stanovena žádným zákonem ani ústavním dokumentem, ale existuje pouze na základě dlouhodobě zavedenékonvence, podle níž vládnoucí panovník jmenuje předsedou vlády osobu, která má největší šanci získat důvěru Dolní sněmovny;[3] touto osobou je obvykle předseda politické strany nebo koalice stran, která má v této komoře největší počet křesel.
Předseda vlády jeex officio taképrvním Lordem státní pokladny,ministrem pro veřejnou službu a ministrem odpovědným za národní bezpečnost.[4] Z titulu funkce prvního Lorda státní pokladny jsou předsedovi vlády přiznána některá privilegia, jako je například rezidence naDowning Street 10. V roce 2019 byl zřízen úřadministra pro Unii;Boris Johnson se stal prvním předsedou vlády, který zastával tento úřad.[5]
V celé historii zastávaly tento úřad pouze tři ženy:Margaret Thatcherová v letech 1979–1990,Theresa Mayová v letech 2016–2019 aLiz Trussová v roce 2022.
Pozice předsedy vlády není, vzhledem k faktu neexistence psaného ústavního textu, nikde zakotvena a do současné podoby byla upravena až Reformním zákonem z roku 1832. V roce 2014 byl projednáván návrh zákona, který měl postavení premiéra kodifikovat, nicméně nebyl přijat. Moc předsedy není odvozena od moci královské, ale od lidu, neboť od něj získal ve volbách důvěru jakožto vůdce nejsilnější strany. Předseda vlády svolává a řídí jednání kabinetu a je právě na něm, jaký styl jednání si zvolí, tedy zda rozhodne sám jakoMargaret Thatcherová, nebo vyslechne všechny a snaží se najít kompromis, jako její následovníkJohn Major. Tím udává základní směr ekonomické, zahraniční i obranné politiky země a právě jeho jednání je předmětem pravidelných středečníchinterpelací, kde se na půděDolní sněmovny odpovídá na dotazy poslanců britského parlamentu. Svou politiku premiér vždy konzultuje s panovníkem, kterého má povinnost o vývoji politiky informovat. Předseda vlády také zastupuje celý orgán v médiích, kde prezentuje a obhajuje vládní politiku. Vedle vystupování ve sdělovacích prostředcích jménem vlády a kabinetu je stejně tak důležité zastupování Velké Británie na mezinárodním poli a v zahraničně-politických otázkách, jež náleží právě jemu. Do oblasti těchto povinností premiéra patří například i pravidelná setkání ministerských předsedů zemíCommonwealthu. Důležitou pravomocí prvního ministra je ve vztahu k domácí politické scéně fakt, že rozhodování o konání voleb vychází zcela z jeho iniciativy a omezen je pouze maximálně pětiletým obdobím mezi dvěma po sobě následujícími volbami. To mu dává do rukou možnost hrát jakousi strategickou hru a možnost rozpustit Dolní sněmovnu a vypsat nové volby v době, kdy má například výborné preference, nebo naopak, když má v posledním roce volebního období problémy s prosazováním vládních zákonů, jež jsou v parlamentu úmyslně pozdržovány, aby nedošlo k jejich přijetí. Vedle těchto pravomocí a povinností ještě jmenuje velvyslance a vyšší státní úředníky, doporučuje jmenování do vyšších funkcí vanglikánské církvi, justici a podobně.[6]
Jedním z úkolů předsedy vlády je reprezentovat Spojené království ve vnitřních vztazích i navenek,[7] například na každoročnímsummitu G7. Předseda vlády podniká mnoho zahraničních cest. PodleGuse O'Donnella se počet zahraničních návštěv předsedy vlády zvýšil.[8]
Dům na adreseDowning Street 10 je tradičním sídlem britského premiéra. Dům byl nabídnut králemJiřím II. jako osobní dar siremRobertu Walpoleovi, který byl tehdyPrvním lordem pokladny a de facto, byť neoficiálně, premiérem. Walpole dar odmítl, přijal však dům jako rezidenci pro držitele úřaduPrvního lorda pokladny a sám se do něj nastěhoval v roce 1735. V té době úřadPrvního lorda pokladny nebyl totožný s úřadem premiéra, a během následujících sto let byl dům obýván nejen premiéry, ale ikancléři pokladny. Vedlejší dům na adrese Downing Street 11 je od roku 1828 oficiální rezidencíkancléře pokladny. PremiérTony Blair však se svou početnou rodinou v letech 1997 až 2007 bydlel během svého úřadu právě zde, protože byt nad číslem 11 byl prostornější než byt nad číslem 10, který užívalGordon Brown jako kancléř. Po nástupu Gordona Browna na premiérský úřad se přestěhoval do bytu nad číslem 11 a byt nad číslem 10 převzalAlistair Darling. PodobněDavid Cameron již na začátku svého premiérství roku 2010 oznámil, že se nastěhuje do bytu nad číslem 11, zatímco kancléřGeorge Osborne bude užívat byt nad číslem 10.[9] Oficiálním sídlem úřadu předsedy vlády však zůstává číslo 10.[10]
Downing street 10 a 11, cca 1900
Winston Churchill před Downing street 10, 1943
Brána na křižovatce Downing Street a
Whitehall, 2018
Downing street č. 10 (tmavé zdivo) a č. 11 (světlé zdivo), 2025
SídloChequers v hrabstvíBuckinghamshire je oficiálním venkovským sídlem britského premiéra. Dům pochází ze 16. století a spolu se svým pozemkem o rozloze 1000 akrů byl odkázán národu rou 1917 siremArthurem Leem (později lordem Lee z Farehamu), tehdejším poslancem zaFareham a generálním ředitelem pro potravinovou produkci. Prvním premiérem, který Chequers využíval, bylDavid Lloyd George v roce 1921.[9]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuPrime Minister of the United Kingdom na anglické Wikipedii.
- ↑ Salaries of Members of His Majesty's Government – Financial Year 2021–22.assets.publishing.service.gov.uk [online]. [cit. 2023-03-23].Dostupné online.
- ↑ Pay and expenses for MPs.www.parliament.uk [online]. [cit. 2023-03-23].Dostupné online.
- ↑ The Cabinet Manual. S. 14.www.gov.uk [online]. 2010-12-14 [cit. 2023-03-23]. S. 14.Dostupné online.
- ↑The Cabinet Manual. 1. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2011.Dostupné online. S. 22.
- ↑ Minister for the Union.www.gov.uk [online]. [cit. 2023-03-23].Dostupné online.
- ↑VAŠÍČKOVÁ, Lenka.Postavení premiéra ve Velké Británii, v Německu a České republice. Praha, 2009 [cit. 2024-11-07]. Bakalářská práce.Univerzita Karlova - Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D..Dostupné online.
- ↑ Power and decision-making in the UK.BBC [online]. [cit. 2023-03-23].Dostupné online.
- ↑BLICK, Andrew; JONES, George. The power of the Prime Minister.health-equity.pitt.edu [online]. [cit. 2023-03-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑abEVERETT, Michael.Ministerial Residences [online]. House of Commons Library [cit. 2025-11-16].Dostupné online.
- ↑ Prime Minister's Office, 10 Downing Street.GOV.UK [online]. 2024-12-05 [cit. 2025-11-26].Dostupné online. (anglicky)
- DENVER, David; GARNETT, Mark. The Popularity of British Prime Ministers. S. 57–73.British Journal of Politics and International Relations [online]. S. 57–73.Dostupné online.doi:10.1111/j.1467-856X.2011.00466.x.
- KAARBO, Juliet; HERMANN, Margaret G. Leadership styles of prime ministers: How individual differences affect the foreign policymaking process. S. 243–263.Leadership Quarterly [online]. S. 243–263.Dostupné online.doi:10.1016/S1048-9843(98)90029-7.
- SELDON, Anthony; MEAKIN, Jonathan; THOMS, Illias.The Impossible Office? The History of the British Prime Minister. [s.l.]: Cambridge University Press, 2021.ISBN 9781316515327.
- STRANGIO, Paul; HART, Paul 't; WALTER, James.Understanding Prime-Ministerial Performance: Comparative Perspectives. [s.l.]: Oxford University Press, 2013.ISBN 9780199666423.
| Hlavy států a vlád Evropy |
|---|
|
| Hlavy států | | | Členové a pozorovatelé OSN | | | | Částečně uznán2 | | | | Neuznané státy3 | |
|
|
| Hlavy vlád | | | Členové a pozorovatelé OSN | | | | Částečně uznán2 | | | | Neuznané státy3 | |
|
|
1. Částečně nebo zcela v Asii, v závislosti na geografickém vymezení.
2. Uznán alespoň jedním členem Organizace spojených národů.
3. Není uznáván žádným členem Organizace spojených národů.
4. Prezident Švýcarska není z hlediska ústavy hlavou státu, tou je celá Spolková rada. |
_(St_Edwards_Crown).svg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
