![]() | |
---|---|
![]() Pásovec třípásý v ZOO vEdmontonu | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() zranitelný[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Velkořád | chudozubí (Xenarthra) |
Řád | pásovci (Cingulata) |
Čeleď | pláštníkovití (Chlamyphoridae) |
Rod | pásovec (Tolypeutes) |
Binomické jméno | |
Tolypeutes tricinctus (Linnaeus, 1758) | |
![]() Rozšíření pásovce třípásého | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Pásovec třípásý (Tolypeutes tricinctus) jedruhchudozobéhosavce, který seendemicky vyskytuje ve východníBrazílii.
Za formální autoritu druhu se považuje švédský klasikCarl Linné, který druhpopsal v roce 1758 vSystema naturae.[2] Jedná se o jednoho ze dvou zástupců roduTolypeutes, do kterého ještě náležípásovec kulovitý (Tolypeutes matacus). Podle studie z roku 2015 se oba druhy od sebe oddělily již někdy před 14 miliony lety.[3] Podle dostupných znalostí je pásovec třípásýmonotypický druh.[4]
Jedná se o endemita východní Brazílie a zároveň jediný druh pásovce endemického k Brazílii.[5] Primární stanoviště druhu tvořícaatinga, čili suché biotopy s řídkými porosty suchomilných trnitých keřů a nízkých stromů.[6] Pásovce třípásého lze nicméně nalézt i v přilehlých regionech, převážně ve středobrazilskémcerradu na sušších stanovištích, jako jsousavany.[6][7] Novější výzkum z roku 2013 navíc ukazuje, že se může vyskytovat i v krajině hluboce pozměněné člověkem.[8]
Délka těla se pohybuje kolem 22–28 cm, ocas je dlouhý 4–8 cm, hmotnost bývá v rozmezí 1–1,6 kg. Hnědý krunýř tvoří nejčastěji tři pohyblivé pásy. Krunýř je poměrně prostorný, což umožňuje stočení do plného klubíčka. Druhý, třetí a čtvrtý prst zadních končetin jsou srostlé, a jejich drápy dávají zadním končetinám vzezření kopyta. Přední končetiny mají čtyři prsty (srv. s pěti prsty pásovce kulovitého). Oštítěna je i hlava a ocas.[9]
Pásovec třípásý patří k nejméně známým druhům pásovců.[5] Žije skrytě a ve volné přírodě není snadné jej spatřit. Mezi lety 1969–1988 dokonce nedošlo k žádnému ověřenému pozorování druhu a vědci měli za to, že je druh vyhynulý, než došlo k jeho znovuobjevení.[10]
Na rozdíl od řady jiných pásovců, pásovec třípásý není adaptován na podzemní život. Podobně jako příbuzný pásovec kulovitý, i pásovec třípásý reaguje na hrozící nebezpečí stočením těla do klubíčka spíše než zahrabáním, které je typickou protipredátorskou strategií řady jiných pásovců.[4]
Živí se jakomyrmekofág, čili požírá hlavněmravence atermity. Naproti tomu pásovec kulovitý se živí oportunisticky a požírá mj. larvy brouků a rostlinný materiál. Rozdílný jídelníček se odráží i v odlišné morfologii lebky a zubů obou druhů; pásovec třípásý má ve srovnání s pásovcem kulovitým lehčí, měkčí lebku a menší zuby.[11]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své zprávě o vyhodnocení populace pásovce třípásého z roku 2014 považoval druh zazranitelný taxon. Populace tohoto pásovce klesá následkem lovu místních obyvatel a zániku přirozených stanovišť, která bývají přeměněna na plantáže s cukrovou třtinou, sójou aj. Z nemalé části svého areálu rozšíření již vymizel a v té zbývající má nerovnoměrně rozšíření. V příhodných stanovištích s malým tlakem lovců může být relativně hojný.[6]