Movatterモバイル変換

[0]ホーム
URL:

Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Ozbrojené síly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slavný náborový plakátamerických ozbrojených sil běhemprvní světové války

Ozbrojené síly jsou soubor vojenských sil státu, jejichž součástí jsouozbrojené jednotky, jejichž hlavním úkolem je obrana státu. V čele ozbrojených sil stojívrchní velitel, kdy se může jednat ohlavu státu, ministra obrany nebo vysokéhodůstojníka (obvykle náčelník generálního štábu). Příslušníci ozbrojených sil jsou organizováni hierachicky dlevojenských hodností a jsou identifikovatelní pomocí vojenskéuniformy.

Ozbrojené síly mohou být kvůli vysokým finančním nákladům a složitosti zbraní tvořeny čistě profesionálnímivojáky z povolání (většina zemí světa včetněČeské republiky) nebo v kombinaci s vojáky povinnézákladní vojenské služby (např.Rusko,Ukrajina,Finsko).[1]

Ozbrojené síly jsou ovlivňovány řadouhistorických,kulturních,geopolitických,ideologických a dalších faktorů. Na jejich bojeschopnost tak má vliv napříkladtechnologická úroveň země (včetně zbraní), kvalitavzdělání vojáků, stupeň profesionalizace, dostupnostlidských zdrojů,geografické podmínky nebo sdílení stejnýchhodnot.[2]

Organizace ozbrojených sil

[editovat |editovat zdroj]

Složky ozbrojených sil

[editovat |editovat zdroj]

Ozbrojené síly typicky disponujípozemním vojskem, tvořenýmpěchotou obvykle s těžkou výzbrojí v podoběobrněných vozidel (včetnětanků) nebodělostřelectva. Většina zemí provozuje rovněž vojenskéletectvo tvořené letouny s pevným křídlem avrtulníky.[3] Státy s přístupem k moři obvykle disponují rovněžnámořnictvem, tvořeným hladinovýmiválečnými loděmi, případněponorkami. Jeho součástí může být inámořní letectvo.[3] Samostatnou součástí ozbrojených sil pak mohou být pobřežní stráž činámořní pěchota. V případěSpojených států amerických jsou samostatnou složkou rovněžvesmírné síly, ovšem vojenské schopnosti ve vesmíru demonstrují i země jakoČína, Rusko neboIndie.[4] V některých případech (například Čína) mohou být součástí ozbrojených sil taképaramilitární jednotky.

V doběválky může být povolána do zbraně takédomobrana, tvořená obvykle dobrovolníky nebo záložníky s vojenským výcvikem. Její status je v různých zemích různý (existuje-li v nich vůbec). Někde je brána jako součást armády s určitou mírousamosprávy a jakásizáloha, někde jako zcela samostatná organizace s vlastní strukturou a velením. Často je koncipována jako lokální obranná síla, směrovaná a cvičená k obraně především rodného kraje (města). Běhemruské invaze na Ukrajinu byly na straně Ukrajiny masově nasazenySíly územní obrany Ukrajiny, které hrály v úvodních týdnech důležitou roli například vbitvách o Kyjev,Černihiv,Sumy,Mariupol neboMykolajiv, později se podílely například na úspěšnécharkovské protiofenzívě.[5]

Personál

[editovat |editovat zdroj]

Vojenský personál se řídíhierarchickou strukturou, kdy nejvýše postaveni jsoudůstojníci,poddůstojníci a mužstvo. Zatímco seniorní důstojníci vydávají rozkazy nastrategické úrovni, jejich podřízení je vykonávají.

Personál ozbrojených sil lze dělit dle příslušnosti k jednotlivým složkám –pěchota (pěšáci),námořníci,námořní pěchota (mariňáci),letci. Příslušníci ozbrojených sil jsou dále specializováni na dílčí úkoly. Na nižší úrovni a u podpůrných jednotek se může jednat například o střelce, minometčíky, kulometčíky, tankisty, dělostřelce neboženisty.

Ozbrojené síly tvoří bojové jednotky, podpůrné jednotky a nebojové jednotky (napříkladzdravotnický personál a příslušnícilogistické podpory).

Vojenský nábor

[editovat |editovat zdroj]

Moderní ozbrojené síly jsou tvořeny pouzevojáky z povolání nebo v kombinaci s vojáky povinnézákladní vojenské služby.[1] Systém povinné vojenské služby se může dle míry dobrovolnosti rozdělovat naselektivně dobrovolný, kdy je ke službě vybráno pouze malé procento branců,loterijní, kdy je část branců vybrána losováním, apovinný, kdy mají povinnost sloužit všichni (obvykle však pouze muži).[6] Výhodou konceptu povinné vojenské služby je tvorba rozsáhlýchzáloh, které je možné povolat do zbraně v době ohrožení, dle kritiků však vede k nízkémorálce, disciplíně a bojeschopnosti vojáků.[6] Udržování povinné vojenské služby je zároveň finančně a logisticky náročné.[7]

Sovětskámobilizace běhemdruhé světové války

Například vEvropě bylo v roce 2025 celkem 17 zemí s povinnou vojenskou službou, z čehož čtyři země ji obnovily po roce 2014, řada dalších navíc o jejím obnovení uvažovala.[6] V České republice, která povinnou základní vojenskou službu zrušila ke konci roku 2004, nadále platívšeobecná branná povinnost pro všechny občany ČR (muže i ženy) ve věku 18-60 let.[7] Zhoršující se bezpečnostní situace zároveň vyvolala debatu o možném obnovení povinné vojenské služby.[7]

Délka základní vojenské služby se po světě liší (typicky do 12 měsíců) a oproti minulosti se zkrátila.[6] Odvodu podléhají většinou muži starší 18 let, ale existují i země, které rekrutují i vojáky mladší. DleDětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) bylo v letech 2005-2022 ve světě potvrzeno více než 105 tisíc dětských vojáků rekrutovaných státními i nestátními aktéry, reálně však mohlo být číslo mnohem vyšší.[8] V březnu 2025 stejná organizace varovala před hrozbou naverbování až 375 tisíc dětí do místních milic.[9]

Ženy podléhají základní vojenské službě pouze v menším počtu zemí. Patrně nejrozšířenější je služba žen vozbrojených silách Izraele, kde zároveň dochází i k jejich bojovému nasazení.[10]

V některých zemích může být služba v ozbrojených silách cestou k získání vyššího společenského postavení. Například v Rusku byli muži k podpisu smlouvy sMinisterstvem obrany během invaze na Ukrajinu motivováni zejména vysokým platem a jednorázovým bonusem.[11]

Výcvik a vzdělávání

[editovat |editovat zdroj]
Američtívýsadkáři během cvičeníNATO vEstonsku

Nově odvedení nebo naverbování vojáci nejprve absolvují tzv.základní vojenský výcvik, jehož délka a náplň se liší napříč světem. Například v USA trvá od 7,5 do 13 týdnů,[12] v České republice 6 týdnů.[13] Následuje rozšiřující výcvik, během nějž probíhá specializace.[14] V době míru se vojenští profesionálové i vojáci základní vojenské služby věnují zejména výcviku a údržbě. Pravidelně se účastní i nepřetržitých cvičení, která mohou být i mezinárodní. Pravidelně se mezinárodních cvičení zúčastní členovéSeveroatlantické aliance, ale i Rusko se svými spojenci v rámci cvičení Zapad (vBělorusku či na západě Ruska) nebo Vostok (dálný Východ).[15]

Ozbrojené síly a společnost

[editovat |editovat zdroj]

Ozbrojené síly jako instituce

[editovat |editovat zdroj]

Ozbrojené síly jsou silovou složkou státu a společně například spolicií mají tzv. monopol na legitimnínásilí, což je dleWebera jedna z hlavních charakteristik moderního státu.[16] Zejména udemokratických států je jejich úloha podrobena civilní kontrole, která by měla zajistit, aby se armáda podřizovala společenským cílůmspolečnosti (a sama je neurčovala), výcvik i bojové operace byly podřízeny zájmům společnosti, byla nedílnou součástí dané společnosti, fungovala efektivně a zároveň byla ochráněna před nekvalifikovaným civilním vměšováním a zneužitím k mimostátním, neústavním a parciálním zájmům.[17]

Součástí civilní kontroly nad ozbrojenými silami je i delegace rozhodnutí o případném využitízbraní hromadného ničení na vrcholné politické představitele státu.[18]

Ozbrojené síly mají zejména v méně stabilních zemích schopnost zbavit se politického vedení a převzít moc; v historii existuje mnoho úspěšných i neúspěšných vojenskýchpřevratů.[19]

Sociální struktura ozbrojených sil

[editovat |editovat zdroj]

V historii byly ozbrojené síly nebo jejich důstojnický sbor po dlouhou dobu tvořeny pouze privilegovanými skupinami obyvatelstva. Ve středověku měla vEvropě vojenskou povinnost zejménašlechta (často jakorytíři), od 18. století byly naopakverbovány převážně chudší vrstvy společnosti – tzv. špatní hospodáři, přebyteční řemeslníci, tuláci apod.[20]

Přestože vznik povinné vojenské služby je připisován obdobíVelké francouzské revoluce, která oživila koncepci vojáka-občana zantiky,[21] v řadě společností měl sociální původ významný vliv i mnohem později. Například podruhé světové válce byly na principumarxistického pojetíspolečenských tříd tvořeny "lidové" armády zemíVaršavské smlouvy, kde měli mít rozhodující podíldělníci arolníci,[22] zatímco tzv. "polilticky nespolehlivé osoby", často na základě jejich sociálního původu, sloužily v nebojových pracovních útvarech jako napříkladPTP vČeskoslovenské armádě.[23]

Běhemruské invaze na Ukrajinu od roku 2022 se služba vruských ozbrojených silách stala jednou z nejsnazších možností k ekonomickému a společenskému vzestupu rekrutů a jejich rodin,[24] což vedlo k výraznému zastoupeníetnických menšin z chudších ruských regionů na válečném úsilí, zejménaBurjatů.[25]

Finacování

[editovat |editovat zdroj]

Ozbrojené síly jsou jako jedna z nejdůležitějších složek státu obvykle financovány přímo zestátního rozpočtu. Výdaje na obranu se napříč zeměmi mohou významně lišit a jejich výše závisí zejména na mířemilitarizace země a míře ohrožení; nejvyšších hodnot obvykle dosahují běhemválečného stavu.

V roce 2024 bylo na obranu bylo na obranu celosvětově vynaloženo zhruba 2,46 bilionudolarů, o rok dříve 2,23 bilionu dolarů.[26] Podíl obranných výdajů naHDP vzrostl z 1,8 % v roce 2023 na 1,94 % v roce 2024.[26] Zdaleka nejvyšším obranným rozpočtem disponovaly Spojené státy americké, které v roce 2024 vydaly 968 miliard $ (39,4 % všech světových výdajů), Čína utratila 235 miliard $ a Rusko 145,9 miliard $.[26]

Nejvyšší podíl HDP vydávala Ukrajina s 15,4 %, druhéAlžírsko 8,2 % a třetí Rusko 6,7 %.[26] Země sdružené vSeveroatlantické alianci se v roce 2014 zavázaly vydávat na obranu minimálně 2 % svého HDP, což v roce 2024 plnilo 23 ze 31členských států.[27] Nejvyšší podíl HDP ze zemí NATO na obranu vydávalo v roce 2024 se 4,12 %Polsko, naopak nejméně s 1,28 %Španělsko.[28] V roce 2014 přitom řada zemí včetně České republiky nevydávala na obranu ani 1 % HDP.[28]

Srovnání ozbrojených sil

[editovat |editovat zdroj]
10 největších ozbrojených sil dle počtu aktivních vojáků (odhad 2024)[26]
PořadíZeměAktivních vojákůRezervistůParamilitární jednotkyCelkem
1.ČínaČína2 035 000510 000500 0003 045 000
2.IndieIndie1 475 750155 0001 616 0504 246 800
3.Spojené státy americkéUSA1 315 600797 20002 112 800
4.Severní KoreaKLDR1 280 000600 0005 700 0007 580 000
5.RuskoRusko1 134 0001 500 000569 0003 203 000
6.UkrajinaUkrajina730 0000260 000990 000
7.PákistánPákistán660 000550 000291 0001 501 000
8.Írán Írán610 000350 00040 0001 000 000
9.EtiopieEtiopie503 00000503 000
10.Jižní KoreaJižní Korea500 0003 100 0003 013 5006 613 500

Ozbrojené síly ve světě

[editovat |editovat zdroj]

Spojené státy americké

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ozbrojené síly Spojených států amerických.

Ozbrojené sílySpojených států amerických jsou dlouhodobě považovány za nejsilnější ozbrojené síly na světě.[29] Jsou tvořeny šesti samostanými složkami, mezi něž patříarmáda,letectvo,námořnictvo,námořní pěchota,pobřežní stráž avesmírné síly. Kromě nejvyššího vojenského rozpočtu na světě USA disponují nejsilnějším námořnictvem a letectvem, zároveň si udržují technologický náskok nad svými protivníky a díky rozsáhlé síti vojenských základen jsou schopné vojensky zasáhnout prakticky kdekoli ve světě.[29]

Čína

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ozbrojené síly Čínské lidové republiky.

Čína v posledních letech výrazně modernizovala své ozbrojené síly, které jsou složeny zČínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA),ozbrojené policie a milicí. Země disponuje druhým nejvyšším vojenským rozpočtem a ČLOA je jako hlavní složka tvořena největšímipozemními silami na světě, druhým největšímnámořnictvem aletectvem, zároveň však postrádá bojové zkušenosti z nedávné minulosti.[29]

Rusko

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ozbrojené síly Ruské federace.

Ruské ozbrojené síly se skládají z pozemních sil,vzdušně-kosmických sil (vojenské letectvo, protivzdušná a raketová obrana a kosmické síly) anámořnictva, dále však jsou samostatnou složkou strategické raketové síly (jaderné síly),vzdušně-výsadková vojska asíly speciálních operací. Ruské ozbrojené síly se od roku 2022 účastníinvaze na Ukrajinu, díky čemuž získaly rozsáhlé zkušenosti, zároveň však nedokázaly využít kvantitativní převahy a utrpěly rozsáhlé ztráty, na počátku roku 2025 již přesahující 20 tisíc kusů těžké techniky[30] a dle západních odhadů již na podzim 2024 zhruba 115 tisíc zabitých a 500 tisíc zraněných vojáků.[31]

Ozbrojené síly České republiky

[editovat |editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ozbrojené síly České republiky.

Ozbrojené síly České republiky se skládají zArmády ČR,Vojenské kanceláře prezidenta republiky aHradní stráže. Vrchním velitelem je úřadujícíprezident České republiky. Ozbrojené síly ČR podléhají civilnímu řízení dle zákona č. 219/1999 Sb., které se dělí mezi prezidenta,vládu ČR aMinisterstvo obrany.[32] Jejch základním úkolem "je připravovat se k obraně České republiky a bránit ji proti vnějšímu napadení."[32]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. ↑abJUŘÍK, Pavel.Armáda od starověku po kosmické války. Praha: Euromedia Group, 2023.ISBN 978-80-242-9366-0. S. 61. 
  2. ↑CVRČEK, Jaromír.Vzájemné vztahy společnosti a armády. 1. vyd. Praha: Magnet Press, 1992.ISBN 80-85469-32-4. S. 21–36. 
  3. ↑abHOYLE, Craig. World Air Forces 2025.FlightGlobal [online]. [cit. 2025-02-06].Dostupné online. 
  4. ↑TŮMA, Miroslav. Militarizace vesmíru a jaderné zbraně.Iir.cz [online]. Ústav mezinárodních vztahů Praha, 2024-10-21 [cit. 2025-02-06].Dostupné online. 
  5. ↑BIELISKOV, Mykola. Ukraine’s Territorial Defence Forces: The War So Far and Future Prospects.RUSI [online]. The Royal United Services Institute, 2023-05-11 [cit. 2025-02-06].Dostupné online. 
  6. ↑abcdMAREK, Lukáš. Evropský comeback povinné vojny. Jenže je úplně jiná, než pamatují Češi.Seznam Zprávy [online]. 2025-03-18 [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  7. ↑abcROVENSKÝ, Jan.Návrat povinné vojny po 20 letech? Pro a proti [online]. Praha: Institut pro politiku a společnost, 2024-10-31 [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  8. ↑ Children recruited by armed forces or armed groups.Unicef.org [online]. United Nations agency for children [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  9. ↑ČTK. United Nations agency for children.Deník N [online]. 2025-03-08 [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  10. ↑HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Izrael poprvé nasadil do bojů v Pásmu Gazy ženy, v armádě jich chce sloužit čím dál víc.ČT24.cz [online]. 2023-12-23 [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  11. ↑LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Bohatství za extrémní riziko. Odměny pro nové vojáky v Rusku rychle rostou.Seznam Zprávy [online]. 2024-07-31 [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  12. ↑ Boot Camp.Today's Military [online]. [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  13. ↑ Výcvik ve Vyškově.Do armády [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  14. ↑VOJÁČEK, Jiří. Pohledem Jiřího Vojáčka: Povinné vojenské službě se nevyhneme.Deník.cz [online]. 2025-03-31 [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  15. ↑POSPÍŠIL, Jan; SITKO, Adam; MÍČEK, Jan. Ruské ozbrojené síly od nástupu Putina: jak se změnily a jakým problémům čelí?.Security Outlines [online]. 2022-03-19 [cit. 2025-04-23].Dostupné online. 
  16. ↑MUNRO, André. State monopoly on violence.Britannica [online]. [cit. 2025-07-07].Dostupné online. 
  17. ↑Cvrček (1992), s. 59.
  18. ↑Cvrček (1992), s. 60.
  19. ↑Cvrček (1992), s. 58.
  20. ↑SAMUELY, Lenka. Jak se dřív verbovalo: Praktiky rakousko-uherských verbířů byly extrémně kruté.Dotyk.cz [online]. 2022-08-29 [cit. 2025-07-08].Dostupné online. 
  21. ↑Vojenská služba v interdisciplinární perspektivě. Příprava vydání Petr Wolmuth. 1. vyd. Dolní Břežany: Scriptorium, 2022.ISBN 978-80-7649-047-5. S. 104–105. 
  22. ↑Wolmuth (2022), s. 112-114.
  23. ↑LOUČ, Michal. Pomocné technické prapory (PTP).Političtí vězni.cz [online]. [cit. 2025-07-08].Dostupné online. 
  24. ↑HRDINOVÁ, Anna. Kreml vábí vojáky na vstupenku mezi elitu.Seznam Zprávy [online]. 2025-01-06 [cit. 2025-07-08].Dostupné online. 
  25. ↑ČEPLOVÁ, Eva. „Žádná lítost nad druhořadým národem.“ Burjati jsou pro Kreml jen živé maso do prvních linií.Voxpot [online]. 2022-06-27 [cit. 2025-07-08].Dostupné online. 
  26. ↑abcdeThe Military Balance 2025 [online]. Příprava vydání James Hackett. London: The International Institute for Strategic Studies, 2025-02-12.ISBN 978-1-041-04967-8. 
  27. ↑ Defence expenditures and NATO’s 2% guideline.Nato.int [online]. North Atlantic Treaty Organization, 2024-06-18 [cit. 2025-02-22].Dostupné online. 
  28. ↑ab Defence Expenditure of NATO Countries (2014-2024).Nato.int [online]. North Atlantic Treaty Organization [cit. 2025-02-22].Dostupné online. 
  29. ↑abcVOJÁČEK, Jiří. Deset nejsilnějších armád světa? Evropa má překvapivě jen dva zástupce.Deník.cz [online]. 2024-12-22 [cit. 2025-02-03].Dostupné online. 
  30. ↑JANOVSKÝ, Jakub, et al,. Attack On Europe: Documenting Russian Equipment Losses During The Russian Invasion Of Ukraine.Oryx [online]. 2022-02-24 [cit. 2025-02-03].Dostupné online. 
  31. ↑SAUER, Pjotr. ‘End justifies the means’: high Russian death toll fails to shift opinion on Ukraine war.The Guardian [online]. 2024-10-22 [cit. 2025-02-03].Dostupné online. 
  32. ↑ab Zákon č. 219/1999 Sb..Zákony pro lidi [online]. [cit. 2025-02-03].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Válka a vojenství
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ozbrojené_síly&oldid=25423983“
Kategorie:
Skryté kategorie:
[8]ページ先頭
©2009-2025 Movatter.jp